Obrázek 15: Podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v Estonsku v letech 2008-2017 Zdroj: European Commission 2018
67
V Estonsku je kladen velký důraz na digitalizaci a v této oblasti patří tato země ke světové špičce. Tento trend se projevuje ve všech typech škol, takže děti jsou od ranného dětství místo s učebnicemi konfrontovány s učebními pomůckami jako notebooky apod. Podle průzkumů to má na studenty pozitivní vliv, každoročně se umisťují ve srovnávacích testech na předních příčkách. I proto je v Estonsku podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel výrazně vyšší, než je průměr EU. Stejně jako oběma dalším Pobaltským republikám se Estonsku podařilo dosáhnout vytyčeného cíle ze Strategie Evropa 2020. Obrázek 15 dokazuje, že oproti původním 34,4 % z roku 2008 počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v roce 2017 vzrostl na 47,4 %.
Česká republika – Rozhodujícím orgánem v oblasti školství je v ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dle MŠMT (2018) ministerstvo určuje vzdělávací politiku, celkovou strategii a řídí a koordinuje tvorbu dlouhodobých záměrů, které se zpracovávají a vyhodnocují jednou z 4 roky. Od roku 2003 se také kraje ČR ujaly plně kompetencí v oblasti školství. Každé zastupitelstvo zřizuje výbor pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Správu školství pak zajišťuje příslušný odbor krajského úřadu. Každoročně zpracovává krajský úřad výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Výdaje na vzdělávání jsou v ČR financovány především z veřejných zdrojů. Kapitálové výdaje škol a školských zařízení a provozní výdaje, které nejsou přímými vzdělávacími výdaji, hradí jejich zřizovatelé. Finanční prostředky na přímé vzdělávací výdaje, tj. zejména na platy učitelů a ostatních pracovníků a na učební pomůcky, hradí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tyto prostředky jsou rozdělovány prostřednictvím rozpočtů krajů, a to na základě počtu žáků a stanovených jednotkových výdajů. Na úrovni jednotlivých škol má potom její správu na starosti příslušný ředitel školy. Hodnocení jednotlivých škol provádí Česká školní inspekce, která je podřízeným orgánem MŠMT. Jejím hlavním úkolem je hodnotit kvalitu jednotlivých škol (kromě vysokých). Kvalitu vysokého školství má v ČR Národní akreditační Úřad. Pokud zjistí v oblasti vysokoškolského vzdělávání jakékoliv nesrovnalosti, může navrhnout MŠMT odejmutí, pozastavení, či omezení akreditace. V České republice je povinná školní docházka pro děti od 6 do 15 let. Dále děti pokračují na střední školy, nebo střední odborná učiliště. Terciální vzdělávání je zajištěno jak na veřejných, tak i soukromých vysokých školách. Na veřejných školách je studium zdarma. Jediné poplatky se týkají přijímacího řízení, nebo pokud student přesáhne standardní dobu studia o více než 1 rok na každém stupni studia.
Česká vláda bude v budoucnosti řešit v oblasti vzdělávání následující problémy: snaha o eliminaci nerovností ve výsledcích vzdělávání spojených se socio-ekonomickými poměry, které jsou závažné a postihují zejména romskou populaci, stárnutí pedagogů a stále relativně
68
nízké platy učitelů, reforma vysokoškolského vzdělávání v důsledku rychlého nárůstu počtu vysokoškolských studentů (Monitor vzdělávání a odborné přípravy, 2017). V roce 2014 zahájila Evropská komise řízení proti ČR o nesplnění povinností (porušení směrnice 2000/43/ES o rasové rovnosti) z důvodu diskriminace romských dětí ve vzdělávání. ČR tak musí do budoucna navrhnout opatření, které by tuto situaci zlepšilo. Dalším významným krokem v oblasti vzdělávací politiky je Reforma inkluzivního vzdělávání, jejíž provádění začalo v září 2016. Hlavním cílem této reformy je začlenit děti se zvláštními vzdělávacími potřebami (poruchy učení, soustředěnosti, autismus, znevýhodněné sociální prostředí apod.) do běžného vzdělávacího systému. Ministerstvo školství s podporou ESF vyzvalo školy, že mohou žádat o přidělení speciálních finančních prostředků na speciální pedagogický personál pro tyto děti. V současnosti je v České republice stále nedostatek míst v mateřských školách. Zákon z roku 2016 stanovil povinné předškolní vzdělávání pro děti od 5 let, od roku 2017 poskytuje nárok dětem od věku 4 let a v plánu na rok 2018 je poskytnout nárok dětem již od 3 let věku.
Znění zákona je však nejasné a zodpovědnost, zda poskytnou místo mají v současnosti obce, které mají často omezené lidské zdroje i finanční prostředky. V plánu na rok 2018/2019 je také reforma financování školního a předškolního vzdělávání a školních družin. V plánu je přejít z financování, které je založeno na počtu studentů na financování, které bude založené na celkovém počtu odučených hodin. Hlavním cílem je snížení regionálních rozdílů v úrovních financování a poskytnout větší stabilitu ve financování škol. V oblasti modernizace školství se Česká republika potýká s více problémy, které by měla v budoucnosti řešit. Jsou to především problémy s roztříštěnou správou, nízká prestiž a atraktivita pedagogické činnosti, nedokončený právní postup u kariérního řádu učitelů atd. V současnosti provádí ČR reformu v oblasti vysokého školství z roku 2016. Cílů je několik – zvýšit normy akreditace, poskytnout více autonomie, podpora diverzifikace nabízených programů, změna systému financování, navýšit počet studentů kterým bude přiděleno sociální stipendium (Evropská komise, 2016). V oblasti odborného vzdělávání a přípravy je v plánu větší podpora spolupráce mezi zaměstnavateli a školami.
69
Z obrázku 16 vyplývá, že v České republice je jako ve všech zemích V4 a na rozdíl od Pobaltských států od roku 2008 zaznamenán mírný růst podílu osob s předčasně ukončeným vzděláním. Tento růst není nijak dramatický a nutno říci, že Pobaltské republiky vykazovaly na počátku mnohem vyšší hodnoty než země V4. To může být také hlavním důvodem, proč se České republice nedaří již více snížit podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním. Přestože je v ČR nejméně obyvatel ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, které může souviset právě s předčasným ukončováním vzdělání, vykazovala ČR v roce 2017 hodnotu o 0,8 p. b.
vyšší, než v roce 2008. Nárůst tedy není nijak dramatický. Tyto hodnoty výrazně zvedají nepřizpůsobivé menšiny jako např. Romové. V České republice se tento problém týká hlavně Ústeckého a Karlovarského kraje, kde žije nejvíce obyvatel, kteří předčasně ukončují své vzdělání. Dle Monitoru vzdělávání a odborné přípravy (2017) 30 % romských dětí navštěvuje školu, kde jsou všichni žáci, nebo většina Romové. Pouze 45 % Romů ve věku od 15 do 18 let se zúčastňuje vzdělávání, které odpovídá jejich věku a pouze 67 % Romů z této věkové skupiny se zúčastňuje vůbec nějakého vzdělávání. Dle Agentury Evropské unie pro základní práva (2016) ze všech obyvatel, kteří předčasně ukončují vzdělávání tvoří Romové 72 %. Česká Obrázek 16: Podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním v ČR v letech 2008-2017
Zdroj: European Commission 2018
70
republika se nachází pod průměrem EU, avšak rozdíly jsou stále menší, protože v EU docházelo v posledních letech k poklesu obyvatel, kteří ukončovali předčasně vzdělávání.
Z obrázku 17 je zřetelné, že v České republice došlo od roku 2008 téměř ke zdvojnásobení vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Zatímco v roce 2008 to bylo pouze 15,4 % obyvatel o 9 let později vysokoškoláci představovali 34,4 %. S tímto výsledkem se Česko velmi těsně přiblížilo svému cíli (35 %), kterého chce dosáhnout do roku 2020 a lze předpokládat, že pokud bude vývoj probíhat stejně jako dosud, do roku 2020 ho splní. Přestože od roku 2008 dochází v ČR k neustálému nárůstu počtu vysokoškoláků, stále se ČR drží pod průměrem EU.
V průběhu let se mu však neustále přibližuje. Stejně jako ve většině evropských zemí, také v České republice je diskutována kvalita vysokoškolského vzdělání a ztrácení prestiže tohoto typu vzdělání.
Polsko – Dle webu Euroskop (2017) jsou v Polsku základní principy vzdělávání zakotveny ve školském zákoně a jeho novelách. Stejně jako v ostatních státech V4 je vzdělávání v Polsku v kompetenci Ministerstva školství. V Polsku bylo v minulosti odborné vzdělávání částečně kontrolováno a spravováno také jinými ministerstvy. V důsledku nepříznivé ekonomické situace se další ministerstva správy škol vzdala a v současnosti je tak školství plně v rukou Ministerstva školství. Stále více zde roste odpovědnost regionálních institucí. Vzdělávací systém je rozdělen do tří úrovní. Na ústřední úrovni je to ministr národního školství, který má ve spolupráci s ostatními ministry řídí odborné školy a vykonává nad nimi dohled v rámci odborných předmětů. Na oblastní úrovni je to potom kurator, který je přímým podřízeným ministra školství a vykonává státní školskou politiku na úrovni vojvodství. Na úrovni škol je to potom ředitel školy. V Polsku je zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 16 let.
Školní rok trvá stejně jako v ČR od začátku září do konce června. V rámci vysokého školství Obrázek 17: Podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v ČR v letech 2008-2017
Zdroj: European Commission 2018
71
existují v Polsku univerzity, neuniverzitní instituce, specializované vysoké školy a vyšší odborné školy. Na vysokých školách v Polsku se žádné školné neplatí. Studenti platí pouze v případě, že studium z důvodu neúspěchu opakují a také pokud navštěvují jinou formu studia, než je prezenční. Vysoké školy si také účtují poplatky spojené s přijímacím řízením.
V Polsku dle Monitoru vzdělávání a odborné přípravy (2017) se bude vzdělávací politika zabývat následujícími oblastmi: účast na vzdělávání a péči dětí v ranném věku, změna systému primárního a nižšího sekundárního vzdělávání, reforma vysokoškolského i odborného vzdělávání. Dalším problémem k řešení jsou regionální i genderové rozdíly v dosažených vědomostech studentů během základního vzdělávání. Mezi zajímavé iniciativy patří již zavedený reintegrační program na podporu mladých lidi, kteří odešli ze školy a je organizován Dobrovolným sborem mládeže (OHP). V oblasti počátečního vzdělávání je v plánu pokračování programu „Toddler“ a polská vláda bude podporovat vznik 12000 nových míst v mateřských školách (Eurydice, 2017). Současná politická reforma se také snaží řešit problematiku nerovnosti mezi školami, především pak v oblasti nižšího sekundárního vzdělávání. Nedávný průzkum ukazuje, že tyto nerovnosti vznikají již na úrovni základní školy a opět se zde objevuje problém v dosažených znalostech dětí z městských a vesnických škol.
Dle Nejvyššího kontrolního úřadu (2015) polská vláda také řeší začleňování dětí migrantů do škol a jejich předčasné odchody ze vzdělávání. V Polsku se jedná především o migranty z Ukrajiny, Kavkazu a Střední Asie. Tato opatření jsou uskutečňovány zejména v oblasti bezplatných kurzů polského jazyka, individuálních podpůrných aktivit a nasazení asistenčních pedagogů pro tyto děti. Polsko také bude muset do budoucna řešit pokles studentů v důsledku demografického poklesu a snížení porodnosti, která klesá již od 90. let. Od září 2017 probíhá také realizace nižšího a vyššího sekundárního vzdělávání. Jedná se o sloučení primárního a nižšího sekundárního vzdělávání (gymnázií). Povinná školní docházka tak bude pro všechny studenty namísto 6 let změněna na 8 let. Gymnázia tak budou ve školním roce 2018/2019 definitivně zrušena. Reforma bude mít vliv na všechny školy, učitele a místní samosprávy, které jsou odpovědné za školní síť. Další výzva se týká úpravy školní sítě na okresních a krajských úrovních. Primární vzdělávání bude zajištěno na úrovni okresu, zatímco kraje budou zodpovědné za fungování středních škol. V únoru 2017 přijalo ministerstvo národního vzdělávání nové nařízení o větším sjednocení učebních osnov pro předškolní a základní stupeň vzdělávání. Dle Eurydice (2017) se v Polsku rozvíjí vzdělávací informační systém (SIO). Tato elektronická databáze o školách, vzdělávacích institucí, učitelích a žácích je důležitým zdrojem o kvalitě vzdělávání v Polsku. Data jsou využívána při tvorbě politik, řízení přístupu k učení a
72
financování vzdělávacího systému. Dle Polské vlády (2017) je v oblasti vysokého školství v Polsku plánována reforma. Jejím hlavním cílem by mělo být zlepšit relevantnost vysokoškolského vzdělání pro potřeby trhu práce. Důležitou podpůrnou roli představují v této oblasti ESF. Dalším cílem je také zlepšit kvalitu výuky. V minulosti také byly provedeny změny v oblasti studentských půjček, které umožňují větší flexibilitu při poskytování podpory studentům.
Obrázek 18 zobrazuje podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním v Polsku v letech 2008-2017. Tato země v současnosti vykazuje nejen nejnižší podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním ze států V4, ale ze všech komparovaných států vůbec. Vývoj podílu této skupiny obyvatel lze charakterizovat jako konstantní. Od roku 2008 nedošlo k výraznějšímu růstu či poklesu těchto obyvatel. Nejvyšší hodnoty (5,7 %) bylo v Polsku dosaženo v roce 2012.
Od té doby dochází k poklesu 0,1 % ročně, což je velmi pomalý pokles. Pokud bude vývoj nadále stejný, Polsko by se k cíli 4,5 % mohlo do roku 2020 přiblížit. Nelze však říci, zda ho skutečně dosáhne, protože už 5,1 % je více než dvojnásobně nižší výsledek, než činí průměr EU.
Obrázek 18: Podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním v Polsku v letech 2008-2017 Zdroj: European Commission 2018
73
Polsko jako jediné ze států V4 zatím dosáhlo stanoveného cíle v podílu osob s terciálním vzdělání ze Strategie 2020.Polsko již v roce 2008 vykazovalo nejvyšší hodnoty ze všech zemí V4 (29,7 %) a v tomto směru by se dalo spíše přirovnat k Pobaltským republikám. Proto cíl Polska nebyl tak ambiciózní jako např. na Slovensku či v České republice. Na obrázku 19 lze pozorovat, že Polsko v roce 2017 dosáhlo podílu vysokoškoláků 45,6 %. Tento podíl rostl rychleji, než je průměr EU a každým rokem se rozdíl mezi Polskem a průměrem EU prohlubuje.
Maďarsko – I v Maďarsku je školství řízeno ministerstvem školství. Hlavním rysem Maďarského školství je jeho decentralizace (Euroskop, 2017). V kompetenci ministerstva školství není právo vydávat provozovatelům škol a vzdělávacím institucím přímá nařízení.
Hlavním posláním ministerstva školství je centrální řízení veřejného a vysokého školství a také odborné přípravy. Základní veřejné vzdělání jsou povinny zajišťovat obce a jejich odpovědnost je v tomto směru velmi rozsáhlá. Obce rozhodují o zřizování, rušení a reorganizaci institucí, o zaměření určitých programů a o finančních rozpočtech. Dále odpovídají i za velikost a organizaci školy, jmenují ředitele školy, rozhodují o učebních osnovách, hodnotí dosahovanou odbornou úroveň, využití rozpočtu apod. Některé střední odborné školy provozují župy, které mají obdobné pravomoci jako obce. Za financování vzdělávání odpovídá především stát.
Velikost státních příspěvků ve veřejné školství musí být každoročně stanovena zákonem o státním rozpočtu.V Maďarsku je povinná minimální doba studia 12 let, tedy od 6 do 18 let věku. Vzdělání však nemusí být završeno maturitní zkouškou. Postačuje jakákoliv odborná kvalifikace. Školní rok je oproti ČR zkrácený. Začíná na začátku září a končí v polovině června.
Vysoké školy jsou v Maďarsku státní, soukromé, církevní a college. Jsou akreditovány a formálně uznávány státem. V Maďarsku je možné získat akademickou hodnost odborník, bakalář, magistr a doktor. Vysoké školství bylo až do roku 2008 zpoplatněno. Maďaři však Obrázek 19: Podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v Polsku v letech 2008-2017
Zdroj: European Commission 2018
74
v tomto roce rozhodli v referendu o zrušení školného na vysokých školách. Vysoké školství je tak v Maďarsku financováno státem a studenti neplatí žádné poplatky. Ani studenti z EU, kteří zde studují neplatí žádné poplatky. Studenti, kteří nejsou z EU musí hradit jak školné, tak i registrační poplatky.
Dle Monitoru vzdělávání a odborné přípravy (2017) byly v Maďarsku identifikovány následující problémy k řešení: klesající výkon v šetření PISA 2015 a nutnost revize učebních osnov, výkonnostní mezera mezi žáky ze znevýhodněného a privilegovaného prostředí, nedostatek učitelů, nedostatečné monitorování o uplatnění absolventů na pracovním trhu, nízký počet terciáně vzdělaných obyvatel. Rada EU doporučila Maďarsku přijmout opatření v oblasti inkluzivního vzdělávání znevýhodněných skupin, konkrétně Romů (Rada EU, 2017). V roce 2013 byl změněn systém financování škol. V současnosti není financování přímo závislé na počtu žáků. V roce 2016 přijala vláda akční plán v oblasti školní docházky a zavedla povinný sběr dat o pokroku žáků. Nedávné intervence v oblasti výchovy a péče v ranném dětství by mohly tyto problémy do budoucna vyřešit. V Maďarsku byla zavedena povinná účast dětí ve věku 3-5 let na předškolním vzdělávání. Znevýhodnění žáci mají mateřské školy zdarma, a to včetně stravování a učebních pomůcek. Evropská komise zahájila v květnu 2016 řízení proti Maďarsku, kvůli diskriminaci Romů (směrnice EU o rovném zacházení bez ohledu na rasu, nebo etnický původ). Hlavním důvodem jsou tzv. „romské školy“, které navštěvují pouze romské děti. Tato otázka je v současnosti v řešení maďarského parlamentu. V květnu 2017 také vláda předložila k návrhu změnu zákona o školním vzdělávání, která se týká žáků s poruchami učení, nebo chování. V roce 2017 všechny školní budovy, které byly vlastněny a řízeny obcemi převzal stát. Obce tak budou platit pouze tzv. „příspěvek solidarity“ k podpoře centrálního rozpočtu školního vzdělávání. Zodpovědnost za provoz škol má tak v současnosti stát.
(Monitor vzdělávání a odborné přípravy, 2017). V souvislosti se změnou zákona z roku 2016 dostaly školy také pravomoc odchýlit se o 20-35 % od učebních osnov. Maďarský institut pro vzdělávání a výzkum také vypracoval doporučení pro alternativní osnovy, které umožňují učitelům přizpůsobit se specifickým potřebám žáků. Špatné výsledky v šetření PISA 2015 přiměly vládu k rozsáhlé revizi učebních osnov. Zavedení těchto nových osnov by mělo proběhnout v září 2019. V Maďarsku je akutní nedostatek učitelů a jejich platy, přestože byly v minulých letech navyšovány, jsou stále o 30 % nižší než u ostatních terciáně vzdělaných Maďarů. Studenti, kteří studují pedagogiku mají nárok na stipendium. Podmínkou je, že po dokončení studií nastoupí na veřejné maďarské škole. V oblasti vysokoškolského vzdělání došlo k revizi učebních osnov v září 2017. Tyto nové normy přesně popisují konkrétní studijní
75
obory, specifické požadavky na studium, závěrečnou práci, znalost cizího jazyka apod. Tyto požadavky platí pro všechny vysoké školy a byly tomu uzpůsobeny i učební osnovy.
Vývoj podílu osob s předčasně ukončeným vzděláním v Maďarsku kolísal v letech 2008-2017 nejvíce ze všech zemí V4. Z obrázku 20 vyplývá, že v roce 2008 to bylo 11,7 %. Již v roce 2010 dosáhl podíl těchto osob svého minima (10,8 %). V letech 2010-2013 došlo opět k nárůstu na 11,9 % a podíl obyvatel s předčasně ukončeným vzděláním se vyrovnal průměru EU, kde naopak docházelo od roku 2008 každoročně k poklesu. Kolísání se projevilo i v dalších letech, a tak se v současnosti Maďarsko nachází nad průměrem EU a má ze všech zemí V4 nejvyšší podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním (12,2 %). Hlavním důvodem je velké množství nepřizpůsobivých menšin, které v Maďarsku žijí a také je zde 26,3 % obyvatel, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením. Dle Monitoru vzdělávání a odborné přípravy (2017) Mladí lidé v Maďarsku předčasně ukončují vzdělávání, protože jejich rodiče si nemohou dovolit jim školy financovat. Často tak mladí lidé jdou do práce s nízkou kvalifikací a za minimální mzdu. Dle Rady EU (2017) je dopad sociálně-ekonomického prostředí ze kterého žáci pocházejí v oblasti výsledků vzdělávání nejsilnější v EU. Dle FRA (2016) skupinu znevýhodněných žáků tvoří z 91 % Romové. Stejně jako v ČR navštěvují Romové školy, kde jsou všichni, nebo většina romského původu.
Obrázek 20: Podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním v Maďarsku v letech 2008-2017 Zdroj: European Commission 2018
76
Obrázek 21 zobrazuje podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v Maďarsku v letech 2008-2017. V Maďarsku byl zaznamenán nejmenší nárůst podílu osob s terciálním vzděláním ze všech zemí V4. V roce 2008 činil počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let 22,8 %. Maďarsko si předsevzalo dosáhnout do roku 2020 hodnoty 34 %, což je
Obrázek 21 zobrazuje podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v Maďarsku v letech 2008-2017. V Maďarsku byl zaznamenán nejmenší nárůst podílu osob s terciálním vzděláním ze všech zemí V4. V roce 2008 činil počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let 22,8 %. Maďarsko si předsevzalo dosáhnout do roku 2020 hodnoty 34 %, což je