Obrázek 11: Podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v Litvě v letech 2008-2017 Zdroj: European Commission 2018
61
V Litvě byly po rozpadu Sovětského svazu investovány do školství značné prostředky. To je hlavním důvodem, proč je podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v Litvě nejvyšší ze všech Pobaltských republik. V současnosti je podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel nejen v Litvě, ale také v celém Pobaltí v porovnání se státy V4 výrazně vyšší. Již v roce 2008 dosahoval podíl vysokoškoláků v Litvě vyšších hodnot než ve většině států V4 v současnosti.
Z obrázku 11 vyplývá, že v roce 2008 bylo v Litvě 39,9 % vysokoškoláků ve věku 30-34 let.
Od této doby jejich počet neustále rostl. Cílem Strategie 2020 bylo dosáhnout hodnoty 48,7 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V roce 2017 dosáhl podíl vysokoškoláků 58,2 %, což je výrazné převýšení cíle. Takto vysoké číslo však není zárukou funkční politiky v oblasti vzdělávání a spíše snižuje prestiž a jedinečnost vysokoškolského titulu. Počet vysokoškoláků v Litvě výrazně převyšuje průměr EU, který činí 39,7 %.
Lotyšsko - Správa vzdělání v Lotyšsku je organizována na třech úrovních – národní, obecní a institucionální. Na národní úrovni má vzdělávání na starosti parlament, kabinet ministrů a Ministerstvo školství a vědy (Euroskop, 2017). Vzdělávací a odborné instituce zřizuje také Ministerstvo vnitra, sociální péče a kultury. Zároveň jmenovaná ministerstva dohlíží na správu a financování těchto vzdělávacích institucí. Města a okresy odpovídají za předškolní instituce, instituce poskytující primární vzdělávání a sekundární vzdělávání s výjimkou vzdělávacích a odborných institucí řízených přímo centrální vládou. Stejně jako v Litvě začíná povinná školní docházka v 7 letech a trvá do 16 let. Jedná se tedy o 9 let povinné školní docházky. Školní rok je zde ovšem o měsíc kratší, tedy od 1.září do 31. května. I systém terciálního vzdělávání je v Lotyšsku odlišný. Tento typ vzdělávání poskytují různé typy institucí. Patří sem univerzity, akademie a terciální vzdělávací instituce. Instituce terciálního vzdělávání poskytují velké množství studijních akademických a profesních programů na různých úrovních a také o různé délce. Vysokoškolské programy jsou založeny na základní, anebo aplikované vědě. Bakalářské programy trvají zpravidla 3-4 roky a jsou považovány za ukončenou akademickou kvalifikaci. Magisterský titul je udělován jako druhý stupeň této kvalifikace a vyžaduje minimálně 5 let studia. Co se týče financování vysokého školství, rozhoduje Lotyšská vláda, kolik studentů bude mít studium hrazeno ze státního rozpočtu.
Ostatní studenti musí hradit školné. Výše školného závisí na prestižnosti školy a také na tom, jak vysoká poptávka je po daném oboru. Proto se výše školného v jednotlivých institucích výrazně liší. Všichni studenti musí hradit registrační poplatek, který je zaveden ve všech vysokoškolských institucích povinně.
62
V Lotyšsku se dle Monitoru vzdělávání a odborné přípravy (2017) daří v poslední době dosahovat pokroků především v oblasti předčasného ukončení školní docházky a zlepšení základních dovedností. Hlavní cíle v oblasti vzdělávací politiky v Lotyšsku jsou následující:
pokračovat dle plánu v novém modelu financování vysokého školství a nového systému zajištění kvality, zajistit implementaci reformy v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy, zejména pak v oblasti rozšíření učení na pracovišti a aktualizaci učebních osnov ve školách, snížit rozdíly ve vzdělávání mezi ženami a muži (ženy dosahují výrazně lepších výsledků). Stejně jako v Litvě je také potřeba se zaměřit na rozdíly v kvalitě mezi městskými a venkovskými školami. V posledních letech je také ze strany Lotyšské vlády podporováno předškolní vzdělávání. Doposud však tuto oblast trápí nedostatek volných míst ve školkách.
V současné době dochází v Lotyšsku k reformě speciálního vzdělávání a rozvoji komplexního vzdělávacího systému pro studenty se specifickými potřebami. V březnu 2017 byla Ministerstvem školství realizována studie, která má sloužit k identifikaci optimálního vzdělávání, zdravotní péči, a službám sociální podpory pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Vzhledem k tomu, že v Lotyšsku dochází v posledních letech k výraznému snížení počtu studentů je snahou vlády, aby došlo ke snížení počtu škol, což se setkává se silným odporem obcí. Cílem vlády je tedy přizpůsobit síť škol současným demografickým změnám, ke kterým v Lotyšsku dochází. V této souvislosti provedlo Ministerstvo školství studii, která identifikovala, jak by měla současná školní síť v Lotyšsku vypadat. Úkolem vlády je také zabývat se problematikou nedostatečného financování některých škol (zejména na venkově).
V Lotyšsku probíhá v současné době hodnocení kvality vzdělávacích institucí prostřednictvím Státní služby kvality vzdělávání (The State Education Quality Service). Metodika hodnocení této kvality zahrnuje takové oblasti, jako je obsah vzdělávání, učení, podpora žáků, školní klima apod. Ministerstvo školství a vědy plánuje rozvíjet a zavádět kvalitu vzdělávání do roku 2022.
V oblasti vysokého školství se Lotyšsko potýká s nedostatkem finančních prostředků. Hlavním cílem vlády je tak podpora studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí a zlepšení podmínek jejich studií. Dle Lotyšské vlády (2017), neexistují žádné pravidelné sledovací průzkumy absolventů a nejsou k dispozici žádné spolehlivé údaje o uplatnění vysokoškolských absolventů na pracovním trhu. V roce 2016 tak došlo k novele zákona o vysokoškolském vzdělávání a shromažďování údajů o přechodu absolventů do zaměstnání. V Lotyšsku byl v roce 2015 zaveden nový model financování vysokoškolského studia. V současné době je založen částečně na výkonnosti dané univerzity v oblasti vědy a výzkumu a částečně na přidělení finančních prostředků minimálně ve stejné výši jako v předchozím roce. Lotyšsko má značně roztříštěný terciální systém, a tak je v současnosti snaha o konsolidaci tohoto systému. Hlavním důvodem
63
je že malé instituce nemají dostatečnou základnu pro vědu a výzkum, a tak je zde snaha o sloučení s většími školskými zařízeními.
Z obrázku 12 lze usoudit, že v Lotyšsku se podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním od roku 2008 snížil nejvíce ze všech Pobaltských republik. Z původních 15,5 % dosáhla v roce 2017 tato země 9 % osob s předčasně ukončeným vzděláním a splnila tak již nyní svůj národní cíl v této oblasti. V letech 2008-2014 docházelo k neustálému poklesu počtu těchto obyvatel.
Mezi roky 2014-2016 došlo k mírnému nárůstu, ale v období 2016-2017 opět došlo k mírnému poklesu. Přestože v roce 2008 se Lotyšsko nacházelo nad průměrem EU, od roku 2010 vykazuje pravidelně hodnoty nižší. Průměr EU je v současnosti 10,6 %.
Obrázek 12: Podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním v Litvě v letech 2008-2017