76
Obrázek 21 zobrazuje podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v Maďarsku v letech 2008-2017. V Maďarsku byl zaznamenán nejmenší nárůst podílu osob s terciálním vzděláním ze všech zemí V4. V roce 2008 činil počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 30-34 let 22,8 %. Maďarsko si předsevzalo dosáhnout do roku 2020 hodnoty 34 %, což je nejméně ambiciózní cíl ze všech komparovaných zemí. V současnosti Maďarsku chybí ke splnění cíle 1,7 % a vzhledem k dosavadnímu vývoji nelze určit, zda k naplnění cíle dojde. Od roku 2015 totiž Maďarsko vykazuje úbytek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel okolo 1 % ročně. Stejně jako ostatní státy V4 (s výjimkou Polska) se Maďarsko nachází pod průměrem EU. Dle Evropské komise (2016) dochází v Maďarsku k rostoucímu nedostatku kvalifikované pracovní síly. Hlavními důvody je nízká porodnost a také vysoká míra emigrace. Podle Maďarského průzkumu mládeže Magyar Ifjúság Kutatás (2016) každý třetí student vysoké školy uvažuje o tom, že v budoucnu bude pracovat v zahraničí. Jako hlavní důvod tohoto rozhodnutí uvádějí studenti vyšší mzdy.
Slovensko – Dle webu Euroskop (2017) je na Slovensku zřizovatelem v oblasti vzdělávání Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky. V každém kraji je pak v rámci krajského úřadu odbor vzdělávání a chod jednotlivých škol mají na starosti jejich ředitelé. Povinná školní docházka na Slovensku je 10 let a trvá do 16 let. Povinně děti navštěvují první stupeň základní školy. Po jeho absolvování si mohou vybrat, zda budou navštěvovat druhý stupeň, nebo odejdou na gymnázium. Stejně jako v ČR je možné nastoupit na gymnázium až po absolvování základní školy. Školní rok stejně jako v ČR září–červen. Dle Ministerstva školství (2017) na Slovensku fungují veřejné i soukromé vysoké školy. Na veřejných vysokých školách se zpravidla školné neplatí, zejména pak při prezenční formě studia. Student platí pouze Obrázek 21: Podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let v Maďarsku v letech 2008-2017 Zdroj: European Commission 2018
77
v případě, pokud překročí standardní dobu studia, studuje současně 2 obory, nebo studuje v cizím jazyce.
Dle Monitoru vzdělávání a odborné přípravy (2017) by se slovenská vláda měla zabývat následujícími problémy: strategičtější řízení politik v oblasti vzdělávání, eliminace nerovností v oblasti dosažených dovedností z hodnocení PISA 2015 související především se sociálně-ekonomickým prostředím a postihující převážně romskou komunitu, nedostatečné finanční ohodnocení učitelů, nedostatečné financování vzdělávání na všech úrovních, zabezpečení kvality vysokoškolského vzdělávání, které prozatím nesplňuje mezinárodní normy. Další výzvou pro Slovensko je zlepšit kvalitu vzdělávání a zvýšit účast Romů v inkluzivním všeobecném vzdělávání. Splnění tohoto cíle je velmi problematické. Amnesty International (2017) ve své nedávné zprávě kritizuje, že 2 roky poté, co Evropská komise zahájila řízení proti Slovensku kvůli nesplnění povinností týkajících se segregace romských dětí ve vzdělávání, diskriminace a nadměrné zastoupení Romů ve speciálních školách i nadále přetrvává.
Slovensko se brání tím, že lepšímu porozumění této problematiky brání také vnitrostátní zákaz sběru údajů, který se týká etnického původu. V únoru 2017 schválila vláda revidovaný akční plán integrace romského obyvatelstva (Ministerstvo vnitra, 2017). Slovenská vláda se již začala zabývat znepokojivými výsledky v hodnocení PISA. Dle Ministerstva školství (2017) v návrhu konzultačního dokumentu Učící se Slovensko se navrhuje zlepšení v matematice například zvýšením podpory mimoškolních aktivit na podporu matematické gramotnosti. Novela zákona o sociálních službách, která nabyla účinnosti 1.března 2017 by mělo v budoucnu dojít ke zlepšení v poskytování a kvalitě vzdělávání a péče v ranném dětství. Mateřské školy, které poskytují péči dětem do 3 let se staly státem regulovanou sociální službou. Dle Santiaga (2016) ministerstvo financí a ministerstvo školství učinily s pomocí MMF přezkoumání výdajů do vzdělávání. To vedlo k návrhu budoucí racionalizace a efektivnějšího využívání finančních a lidských zdrojů. Na Slovensku je také potřeba učinit kroky ke zlepšení racionalizace školní sítě a pedagogických pracovníků. Zatímco počet žáků se snížil od roku 2003 o 25 %, počet škol klesl pouze o 12 %. Do budoucna je potřeba větší koordinace a spolupráce mezi jednotlivými obcemi, které jsou zodpovědné za základní vzdělávání. Doporučuje se např. konsolidace malých škol, dělení se o zdroje mezi školami, nebo seskupování jednotlivých škol pod jedno vedení a společný rozpočet. Dle ministerstva školství (2017) v oblasti vysokoškolského vzdělávání v dubnu 2017 předložilo ministerstvo legislativní návrhy. Cílem je umožnit vysokým školám větší flexibilitu v reakci na současné společenské potřeby a zároveň posílit jejich zodpovědnost za kvalitu vzdělávání
78
Na Slovensku došlo od roku 2008 k největšímu růstu podílu osob s předčasně ukončeným vzděláním ze všech zemí V4. Tento nárůst činí 3 p. b. a Slovensko se tak stále více přibližuje průměru EU, i když původně mělo značný náskok. Obrázek 22 ukazuje, že v roce 2017 činil podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním na Slovensku 9 %. Podobně jako v Maďarsku a České republice je zde hlavním důvodem, proč dochází k růstu osob s předčasně ukončeným vzděláním sociálně-ekonomické vyloučení romských komunit a velké regionální disparity se kterými se Slovensko potýká. Z průzkumu FRA (2016) vyplývá, že 62 % romských dětí navštěvuje školu, kde jsou všechny ostatní děti, nebo většina z nich Romové. Dle Vlády Slovenské republiky (2016) se regionální disparity týkají především východního Slovenska, kde dochází k nejrychlejšímu růstu předčasně ukončeného vzdělání. V této oblasti přesahuje míra předčasně ukončeného vzdělávání 12 %. Oproti tomu v západních regionech se míra předčasně ukončeného vzdělávání pohybuje kolem 4 %. FRA (2016) odhaduje, že 58 % romských dětí ukončuje školní docházku předčasně.
Obrázek 22: Podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním na Slovensku v letech 2008-2017