Podíl osob s předčasně ukončeným vzděláním na Slovensku v letech 2008-2017

Vysoké školství je na Slovensku na podobné úrovni jako v České republice. Dle obrázku 23 je počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na Slovensku vzrost l v letech 2008-2017 dokonce více než dvojnásobně z původních 15,8 % na 33,6 %. Slovensko si však do roku 2020 předsevzalo velmi ambiciózní cíl, ke kterému mu v současnosti chybí 6,4 %. Pokud bychom vzali v úvahu dosavadní vývoj a počítali s 2-3 % nárůstem ročně, dalo by se předpokládat, že Slovensko má šanci vytyčeného cíle do roku 2020 dosáhnout. Slovensko dle IFP (2017) čelí intenzivnímu odlivu absolventů terciálního vzdělání. Dle studie opouští Slovensko více než 10

% čerstvých absolventů vysokých škol. Vysokoškoláci opouštějí zem ve větší míře než jejich vrstevníci, kteří dosáhli nižší míry vzdělání. Investiční ztráty se odhadují na 45 milionů EUR ročně. Odliv je obzvlášť výrazný v případě absolventů medicíny a technických oborů, kde dosahuje 22 %.

Obrázek 23: Podíl osob s terciálním vzděláním ve věku 30-34 let na Slovensku v letech 2008-2017 Zdroj: European Commission 2018

8. Zhodnocení plnění cílů vzdělávání Strategie Evropa 2020

V této kapitole bude hodnoceno plnění cílů pomocí reportu Eudacation at a Glance, který každoročně vydává OECD. Vývoj této publikace řídily členské země prostřednictvím pracovní skupiny INES. V práci budou představeny jen ty indikátory, které mají vliv na terciální vzdělávání a na předčasné ukončování vzdělávání. Tyto data zahrnují také šetření PIIAC, které OECD ve svém reportu rovněž analyzuje. V další části kapitoly budou písmenem „A“ Představuje výstup vzdělávacích institucí a dopad na učení. Pro tuto kapitolu byly vybrány pouze některé ukazatele, které úzce souvisí s terciálním vzdělávání a předčasným ukončením vzdělávání. První z nich je rozložení obyvatel podle dosaženého vzdělání ve věku 25-64 let, které zobrazuje tabulka 9.

Tabulka 9: Rozložení obyvatel podle dosaženého vzdělání ve věku 25-64 let v roce 2016

Zdroj: vlastní zpracování podle (Education et a Glance: OECD Indicators 2017)

Jak vyplývá z tabulky 9, největší podíl obyvatel ve všech komparovaných zemích má středoškolské vzdělání. V zemích V4 je tento podíl menší, než v Pobaltských republikách z důvodu vyššího počtu terciálně vzdělaných obyvatel. Dobrou zprávou je také počet obyvatel, kteří mají pouze základní vzdělání. V žádné zemi tato skupina obyvatel nepřesáhla 1 %. Nutno Primární Nižší

sekundární Vyšší

sekundární Postsekundární Vyšší

odborné Bakalářské Magisterské Doktorské

CZ >1 % 6 % 70 % X 0 % 5 % 17 % 1 %

podotknout, že zde hovoříme o věkové skupině 25-64 let. Dále zde lze pozorovat trend poklesu studentů, kteří mají pouze výuční list. Důsledkem toho by mohl být v budoucnu nedostatek řemeslníků a celkově počtu manuálně pracujících obyvatel. Tento trend lze pozorovat ve všech komparovaných státech i v celé Evropské unii. Dále lze říci, že počet obyvatel s terciálním vzdělání ve věku 25-64 netvoří zdaleka tak velkou skupinu, jako obyvatelé ve věku 30-34 let, kteří jsou sledováni v rámci Strategie Evropa 2020. To jen potvrzuje trend růstu počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel.

Další grafy znázorňují do jaké míry ovlivňuje vzdělání a výchova rodičů nejvyšší dosažené vzdělání jejich dětí. Tento výzkum byl proveden v rámci šetření PIIAC.

Obrázek 24: Obyvatelé ve věku 30-44 let podle vzdělání dle PIAAC (žádný z rodičů nemá terciální vzdělání)

Zdroj: vlastní zpracování podle (Education et a Glance: OECD Indicators 2017)

68%

20%

12%

nižší než terciální terciální- typ A terciální- typ B

Obrázek 22 a 23 zobrazuje obyvatele ve věku 30-44 let v zemích V4 a v Pobaltských republikách a vliv rodičů na jejich nejvyšší dosažené vzdělání. Terciální vzdělání typu B představuje bakalářský stupeň a terciální vzdělání typu A magisterský a doktorský stupeň.

Z uvedených grafů jasně vyplývá, že lidé, kteří pocházejí z rodiny, kde alespoň jeden z rodičů má vysokoškolské vzdělání, jdou studovat mnohem častěji, než lidé jejichž rodiče vysokoškolsky vzdělaní nejsou. Tyto dva grafy jsou jasným důkazem toho, že vzdělání a přístup k němu je z velké části ovlivňován také výchovou, sociálním prostředím, ze kterého jedinec pochází, ekonomickou situací rodiny, vzory apod. Vzdělání bývá silně spojeno s příjmy, zaměstnáním a celkovým bohatstvím rodiny. Úroveň vzdělání v jedné rodině tak může přetrvávat po generace. Pro usnadnění sociálního začlenění, mobility a zlepšení sociálně ekonomického prostředí je povinností všech zemí nabídnout mladým lidem spravedlivou šanci získat kvalitní vzdělání. Proto je velmi důležité, aby studenti ze znevýhodněného prostředí dostávali odpovídající podporu a bylo jim umožněno získat vzdělání. Této problematice je věnováno více v kapitole 8.2., která je věnována výsledkům z průzkumu PISA.

31%

14%

55%

nižší než terciální terciální- typ B terciální- typ A

Obrázek 25: Obyvatelé ve věku 30-44 let podle vzdělání dle PIAAC (alespoň jeden z rodičů má terciální vzdělání)

Zdroj: vlastní zpracování podle (Education et a Glance: OECD Indicators 2017)

Dalším důležitým tématem je, jak jsou pracovníci s vysokoškolským vzděláním finančně ohodnoceni. Tuto problematiku shrnuje obrázek 24, který současně hodnotí také podíl těchto obyvatel na celkové populaci v jednotlivých státech.

OECD státy rozřadila do 4 skupin – nízký podíl terciáně vzdělaných obyvatel s nízkou relativní mzdou, nízký podíl terciáně vzdělaných obyvatel s vysokou relativní mzdou, vysoký podíl terciáně vzdělaných obyvatel s nízkou relativní mzdou a vysoký podíl terciáně vzdělaných obyvatel s vysokou relativní mzdou. Dle obrázku 26 všechny státy V4 spadají do kategorie nízkého podílu terciáně vzdělaných obyvatel s vysokou relativní mzdou a nacházejí se tak pod průměrem OECD. Pozitivním faktorem je, že obyvatelé V4 jsou podle průzkumu za svoji práci adekvátně ohodnoceni. Nejlépe je na tom z těchto států Polsko, následuje Maďarsko, Česká republika a Slovensko. Rozdíly mezi zeměmi však nejsou nijak výrazné a všechny země se neustále přibližují k tomu, aby dosáhly kategorie vysoký podíl terciáně vzdělaných obyvatel s vysokými relativními mzdami. Situace v Pobaltí je odlišná. Estonsko, a také Lotyšsko bylo Obrázek 26: Relativní výdělky pracovníků s vysokoškolským vzděláním a jejich podíl na populaci v roce 2015

Zdroj: Education et a Glance: OECD Indicators 2017

zařazeno do skupiny s nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kteří dostávají za svoji práci nízkou relativní mzdu. V Pobaltí je s výší mezd všeobecně problém, a tak ani vysokoškoláci dle průzkumu nejsou za svoji práci adekvátně zaplaceni. Státy jsou sice zařazeny do kategorie s nízkým podílem terciáně vzdělaných obyvatel, avšak rychle se přibližují tomu, aby podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel byl v budoucnu zařazen do kategorie s vysokým podílem terciáně vzdělaných obyvatel. Důležitější pro tyto dva státy je tedy zaměřit se na problematiku nízkých mezd, které způsobují migraci za prací do jiných evropských států.

Nejlépe dopadla z Pobaltských států, i ze všech komparovaných zemí Litva. Ta se zařadila do kategorie s vysokým podílem terciáně vzdělaných obyvatel s vysokou relativní mzdou. Mít kvalifikovanou pracovní sílu, která je za své schopnosti adekvátně zaplacena je cílem každého vyspělého státu a vede ke spokojenosti nejen ve vládě, ale také ve společnosti.

Dalším sledovaným jevem jsou investice do vzdělávání v jednotlivých státech, ty nejprve zobrazuje obrázek 27. Následuje tabulka 10, která shrnuje kolik % HDP investují komparované státy do jednotlivých typů vzdělávání. Tato problematika spadá v reportu Education at a Glance do indikátoru „B“, který se zabývá finančními a lidskými zdroji, které jsou investovány do vzdělávání.

Obrázek 27: Investice do vzdělávání v jednotlivých státech (2016) Zdroj: Education et a Glance: OECD Indicators 2017

Všechny komparované státy se nachází pod průměrem OECD. Celkové výdaje jednotlivých zemí na vzdělávání jsou poměrně vyrovnané. Nejlépe je na tom Estonsko, následované Českou republikou, Polskem, Slovenskem, Lotyšskem, Litvou a Maďarskem.

Podrobněji jsou investice do vzdělávání popsány u tabulky 10.

Tabulka 10: Výdaje na vzdělávací instituce podle úrovně vzdělání v roce 2016 (% HDP) Primární Sekundární Terciální

Zdroj: vlastní zpracování podle (Education et a Glance: OECD Indicators 2017)

Investice do vzdělávacích institucí podporují hospodářský růst, zvyšují produktivitu, přispívají k osobnímu a sociálnímu rozvoji a snižují sociální nerovnosti. Výše výdajů na vzdělávání je vymezena mnoha faktory. Patří sem velikost země, velikost populace školního věku, míra zápisu, výše platů učitelů atd. Všechny komparované státy v největší míře investují do sekundárního vzdělávání. Jak již bylo řečeno, celkové výdaje na vzdělávání jsou v jednotlivých zemích velmi vyrovnané. Liší se však v tom, do kterých typů vzdělávání a v jaké míře je investováno. Země V4 se s výjimkou Polska vyznačují velmi nízkými investicemi do primárního vzdělávání. V ČR, na Slovensku a v Maďarsku investice do primárního vzdělávání netvoří ani 1 % z HDP. V Polsku je to pak 1,6 %, což lze připodobnit k Pobaltským republikám.

V Estonsku a Lotyšsku se investice do primárního vzdělávání pohybují v rozmezí 1,4-1,6 % HDP. Výjimku z Pobaltských republik tvoří Litva (0,7 %), ta má však ze všech Pobaltských republik nejnižší podíl osob s předčasně ukončeným vzděláváním. Ve všech komparovaných zemích je vzdělávání financováno převážně z veřejných zdrojů, především pak primární a sekundární vzdělávání. V oblasti terciálního vzdělávání a také celkově investuje do vzdělávání nejvíce Estonsko, které patří hlavně v oblasti primárního vzdělávání mezi světové špičky. Více by do terciálního vzdělání mělo investovat Maďarsko, které investuje nejméně ze všech států, a i v počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel za ostatními státy zaostává.

8.2. PISA

V následující kapitole bude věnována pozornost dvěma oblastem z průzkumu PISA (2015) První je průměrná výkonnost všech 15letých studentů v zemi ve třech oblastech – vědě, matematice a četní. Tato výkonnost je hodnocena bez ohledu na typ školy a ročník, který student navštěvuje. Tento indikátor podává přehled o vzdělanosti populace a hodnotí tak kvalitu vzdělávání a školských systémů dané země. Dalším indikátorem je sociální spravedlnost. Školy by měly poskytovat dobré vzdělání pro všechny studenty, bez ohledu na vzdělání či kariéru jejich rodičů. PISA hodnotí, do jaké míry jsou rozdíly ve výsledcích vzdělávání spojeny se sociálním postavením rodičů, hodnotí rozdíly ve výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými studenty. Identifikuje také podíl studentů, kteří vykazují dobré výsledky, přestože pocházejí ze znevýhodněného prostředí. Pro lepší srovnání jsou v grafu vždy zobrazeny 2 státy.

Dle obrázku 28 dosahuje ČR v oblasti vědy, matematiky i čtení je na republika lepších výsledků než Slovensko. Průměrná výkonnost žáků v oblasti vědy i matematiky zaznamenává v posledních letech pokles. Na Slovensku dochází i k poklesů průměrné výkonnosti v oblasti čtení. Jediným úspěšným bodem je v České republice čtení, ve kterém se žáci oproti jiným rokům mírně zlepšily, avšak v roce 2015 byl opět zaznamenán mírný pokles. Tyto výsledky vypovídají o tom, že v průběhu let jsou na žáky kladeny menší nároky, které se projevují právě v tom, že jejich předchůdci ve stejném věku měly větší vědomosti než oni, což by mohlo v budoucnu představovat jisté problémy v oblasti vzdělávání. Mnoho odborníků tvrdí, že Obrázek 28: Průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení v České republice a na Slovensku 2015

Zdroj: PISA Results 2015

hlavním důvodem je příchod moderních technologií, díky kterým je možno si mnoho informací vyhledat pomocí internetu, a žáci tak nemají snahu si některé vědomosti osvojit.

Jak vyplývá z obrázku 29, v oblasti sociální spravedlnosti má naopak navrch Slovensko, a to ve dvou ze tří sledovaných oblastí. Lepších výsledků dosáhlo Slovensko v tématu, které se týká sociálního prostředí, ze kterého děti pocházejí a také v rozdílech ve výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky. Dopad sociálního prostředí má v posledních letech na Slovensku stále menší vliv, naopak v České republice tento vliv neustále roste, což není pro české školství příznivý faktor. Stejný trend můžeme sledovat i v rozdílech výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky. Zatímco na Slovensku dochází ke snižování rozdílů mezi těmito žáky, v Česká republice tyto rozdíly v posledních letech narůstají. Jediným faktorem. ve kterém je Česká republika úspěšnější je podíl studentů, kteří pocházejí ze znevýhodněného prostředí, a přesto dosahují dobrých studijních výsledků.

Obrázek 29: Sociální spravedlnost v České republice a na Slovensku 2015 Zdroj: PISA Results 2015

Obrázek 30: Průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení v Maďarsku a v Polsku

Zdroj: PISA Results 2015

Z obrázku 30 vyplývá, že v průměrné výkonosti 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení má jasně navrch Polsko. V obou státech však výkonnost v těchto dovednostech u žáků klesá stejně jako v ČR a na Slovensku. Především v Polsku dochází během let ke kolísání, hlavně pak v oblasti čtení. Polsko je však jediný stát V4, kde jsou tyto dovednosti nad průměrem OECD, jinak se všechny země drží pod průměrem. Nejhůře ze zemí V4 si vede Slovensko, následuje Maďarsko, Česká republika a první je již zmiňované Polsko.

Dle obrázku 31 je Polsko oproti Maďarsku jasným vítězem i v oblasti sociální spravedlnosti. Vítězí ve všech třech oblastech. Dopad sociálního prostředí, ze kterého děti pocházejí má v Polsku každoročně nižší dopad, rozdíl ve výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky se také neustále snižuje, stejně tak roste podíl studentů, kteří přestože pocházejí ze znevýhodněného prostředí, dosahují ve škole dobrých výsledků. Tyto výsledky odpovídají průměru OECD. Naproti tomu v Maďarsku sociální prostředí, ze kterého děti pocházejí má v posledních letech rostoucí vliv na jejich výsledky, nutno podotknout, že tento nárůst není nijak dramatický. Přesto je počet dětí v Maďarsku, které se s tímto problémem potýkají mnohem vyšší než v Polsku. I v oblasti rozdílů ve výkonosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky je vývoj opačný než v Polsku. Rozdíly mezi žáky zaznamenaly v posledních letech mírný nárůst. I podíl studentů, kteří dosahují ve škole dobrých výsledku, přestože pocházejí ze znevýhodněného prostředí v posledních letech v Maďarsku klesá.

Všechny země V4, kromě Polska skončily pod průměrem OECD. Nejhůře dopadlo Maďarsko, dále Česká republika, Slovensko a prvenství opět patří Polsku.

Obrázek 31: Sociální spravedlnost v Maďarsku a v Polsku 2015 Zdroj: PISA Results 2015

Jak vyplývá z obrázku 32, lepší průměrné výkonnosti ve všech třech oborech dosahuje Estonsko, nutno podotknout, že v těchto průzkumech pravidelně obsazuje přední příčky.

Výsledky Estonska jsou vysoko nad průměrem OECD, a vykazují nejlepší výsledky nejen z Pobaltských republik, ale ze všech komparovaných států. Ani Estonsku se však nevyhýbá všeobecný trend všech zemí, tedy mírný pokles v dovednostech 15letých žáků, oproti rokům předchozím. Jedinou výjimkou je čtení, ve kterém dochází ke zlepšování výsledků. V Lotyšsku se průměrná výkonnost 15letých žáku ve vědě, matematice a čtení pohybuje těsně pod průměrem OECD. Vývoj v posledních letech ve vědě a matematice má spíše klesající tendenci, ve čtení stejně jako v Estonsku dochází v poslední době k mírnému nárůstu, avšak maximum z roku 2003 dosud překonáno nebylo.

Obrázek 32: Průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení v Estonsku a v Lotyšsku 2015

Zdroj: PISA Results 2015

Obrázek 33: Sociální spravedlnost v Estonsku a v Lotyšsku 2015 Zdroj: PISA Results 2015

Obrázek 33 dokazuje, že v oblasti sociální spravedlnosti je na tom lépe Estonsko, avšak rozdíly nejsou nijak výrazné. Obě země se nacházejí nad průměrem OECD. To značí větší pokročilost v této oblastí v Pobaltí než v zemích V4. Dopad sociálního prostředí v obou zemích má klesající tendenci a je velmi nízký. Odlišné výsledky lze sledovat v rozdílech mezi vědomostmi děti ze zvýhodněného a znevýhodněného prostředí. Zatímco v Lotyšsku se rozdíly neustále snižují, v Estonsku dochází k mírnému nárůstu těchto rozdílu. V oblasti dosahování dobrých výsledků dětí, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí zaznamenalo větší úspěch Estonsko, kde je podíl těchto dětí větší než v Lotyšsku. Celkově tedy ve výzkumu v oblasti sociálních podmínek dopadlo lépe Estonsko.

Vzhledem k tomu, že výsledky Lotyšska jsou již rozebrány v obrázku 32 a 33, věnuje se tento text pouze situaci v Litvě. Lotyšsko je zde zobrazeno pouze pro lepší představu, jaká jsou v Litvě podmínky. Z obrázku 34 vyplývá, že průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení má v Litvě stejně jako v ostatních Pobaltských státech spíše klesající tendenci, a to především ve vědě. Litva je na tom s vědomostmi 15letých žáků ze všech Pobaltských států nejhůře, což může souviset s tím, že investuje do vzdělávání ze svého státního rozpočtu nejméně % HDP ze všech Pobaltských států, především pak do primárního vzdělávání. V matematice od roku 2009 nedochází k výrazným výkyvům a výsledky ze čtení se v posledních letech mírně zhoršují. Lotyšsko se tak jako jediná Pobaltská republika nachází ve svých výsledcích pod průměrem OECD.

Obrázek 34: Průměrná výkonnost 15letých studentů ve vědě, matematice a čtení v Litvě a v Lotyšsku 2015

Zdroj: PISA Results 2015

Obrázek 35 dokazuje, že i v oblasti sociální spravedlnosti skončila Litva z Pobaltských republik na poslední příčce. Její výsledky se v této oblasti pohybují kolem průměru OECD.

Dopad sociálního prostředí v Litvě má však stejně jako v obou dalších Pobaltských zemí klesající tendenci, což je pro vývoj školství pozitivním faktorem. O něco hůře je na tom v rozdílu ve výkonnosti mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými studenty. Ten se sice také postupně snižuje, avšak pomalejším tempem než v Estonsku, či Lotyšsku. Vůbec nejhorší výsledek byl zaznamenán u třetího indikátoru, tedy podílu studentů, kteří dosahují dobrých školních výsledků, přestože pocházejí ze znevýhodněného prostředí. Zatímco v Lotyšsku i Estonsku podíl těchto studentů roste, v Litvě jejich počet naopak mírně klesá. I přesto dosahují ve výzkumu PISA Pobaltské státy lepších výsledků než země V4, které s výjimkou Polska ve všech oblastech dosahují horších výsledků, než je průměr OECD.

Obrázek 35: Sociální spravedlnost v Lotyšsku a v Litvě 2015 Zdroj: PISA Results 2015

8.3. The Europe 2020 Index

Obrázek 36 znázorňuje, jak se index přibližuje, či vzdaluje od národních cílů. Státy EU byly rozřazeny do šesti skupin (v rozmezí <-8->8). Kladné hodnoty představují nejlepší a záporné nejhorší výsledek. Úroveň dosažení národních cílů v jednotlivých státech jsou rozděleny podle regionů, lze tedy v jednom státě pozorovat různé hodnoty.

Z obrázku 36 vyplývá, že lépe se daří plnit národní cíle Pobaltským republikám než zemím V4. Estonsko, Lotyšsko i Litva dosahují ve vývoji národních cílů nejvyšší hodnoty a patří tak mezi nejúspěšnější státy v plnění národních cílů Strategie Evropa 2020. Ve státech V4 Obrázek 36: Vývoj národních cílů v jednotlivých zemích

Zdroj: The Europe 2020 Index

lze pozorovat větší rozdíly jak mezi jednotlivými státy, tak i v regionech. Česká republika se pohybuje ve třech kategoriích (v rozmezí 0->8), Polsko dokonce ve čtyřech kategoriích (-4-

>8). Slovensko je zařazeno do dvou kategorií (-4-4) a Maďarsko do čtyř kategorií (-8-8). Ve státech V4 tedy lze pozorovat výrazné regionální disparity, což může být důvodem, proč se státům V4 nedaří dosahovat tak dobrých výsledků jako Pobaltským republikám.

9. Formulace doporučení

Hlavním přínosem této diplomové práce je formulovat doporučení pro jednotlivé skupiny států, které by mohly přispět k efektivnějšímu plnění cíle v oblasti vzdělávání ve Strategii Evropa 2020. Lotyšsku i Litvě se již nyní podařilo dosáhnout obou cílů v oblasti vzdělávání, které si stanovily do roku 2020. Estonsku se podařilo dosáhnout cíle u podílu osob s terciálním

In document Zhodnocení plnění cíle vzdělávání v rámci strategie Evropa 2020 ve vybraných regionech EU (Page 78-109)