Do oblasti obecných ukazatelů jsou zařazeny geografická poloha podniku, právní forma podnikání, zahraniční účast či spoluúčast a velikost podniku. Uvedené ukazatele jsou prezentovány slovními, resp. kategoriálními proměnnými, a to jak alternativními, které mohou nabývat pouze dvou obměn, tak množnými, nabývajícími více než dvou obměn (Bílková et al., 2009, s. 15).
5.1.1 Geografická poloha
Ukazatel nepřispívá jen k základní charakteristice podniku, ale je významný i z důvodu nerovnoměrného rozptýlení účastníků příjezdového cestovního ruchu včetně trendu, kdy rozdíl mezi návštěvností hlavního města Prahy a ostatních regionů ČR lze považovat za významný. Tuto skutečnost potvrzují údaje ČSÚ jak za rok 2013, tak za první tři čtvrtletí 2014. V předloňském roce ze 7 309 856 nerezidentů pobývalo v Praze celkem 4 753 824, což činí celých 65 %. Na ostatní regiony pak zbývá pouhých 35 %. Obdobný poměr byl zaznamenán i za první tři čtvrtletí loňského roku (ČSÚ, Cestovní ruch, 2014)44. Proměnná, prezentující daný ukazatel, má dvě obměny a rozdělení četností
44 Nárůst v tomto období zaznamenaly kromě Prahy pouze kraje Jihočeský, Jihomoravský, Ústecký a nepatrně Karlovarský. Určité výkyvy v krajích lze pozorovat u příležitosti událostí mezinárodního
98
jednotlivých znaků je zobrazeno v tabulce 5.1 a obr. 5.1. Geografická poloha je slovní proměnná alternativní, zahrnující dvě obměny. Zastoupení svou strukturou odpovídá vymezení základního, resp. výběrového souboru.
Obr. 5.1: Relativní a absolutní četnost geografické polohy
Ukazatel geografického umístění podniku vystupuje v následujícím zpracování jako jedno z kritérií segmentace, na jehož základě lze porovnat rozdíly ve struktuře jednotlivých ukazatelů za celý výběrový soubor, za podniky na území hlavního města a za podniky v ostatních regionech ČR.
5.1.2 Právní forma podniku
Právní forma podniku rozlišuje, zda provozovatelem podniku je fyzická či právnická osoba. Každá z forem má své výhody a nevýhody, kdy např. fyzická osoba nemusí vést za splnění určitých předpokladů účetnictví či nemusí být plátcem DPH. Nevýhodou je však ručení celým majetkem. Oproti tomu právnická osoba je v jiném režimu, co se týče
významu, jako jsou Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Zlatá přilba a Velká pardubická v Pardubicích či Grand Prix silničních motocyklů v Brně.
297
99
účetnictví či ručení45, a bezesporu je zatížena větším objemem povinností administrativního charakteru vůči státním institucím. Podnik provozovaný právnickou osobou může být také vnímán jako důvěryhodnější partner např. při ucházení se o veřejné zakázky46. Právní forma je představována slovní proměnnou se dvěma obměnami. Obdobně jako v předchozím případě je i tento ukazatel kritériem segmentace. Struktura ukazatele je znázorněna prostřednictvím tabulky 5.2 a obr. 5.2.
Tab. 5.2: Právní forma podniku
Obr. 5.2: Relativní a absolutní četnost právní formy podniku
5.1.3 Zahraniční účast
V podnicích se zahraniční účastí nebo spoluúčastí může působit management na různých úrovních ať již z mateřské země či v podobě multikulturního kolektivu.
Z tohoto důvodu je vhodné zařadit tento ukazatel mezi segmentační kritéria, neboť lze opodstatněně očekávat, že může mít vliv na organizační kulturu, na přístup ke vzdělávání a rozvoji pracovníků, na skutečnost, zda pracovník odpovědný za řízení lidských zdrojů vybírá na příslušné pozice takové kandidáty, kteří svým profilem
45 Ručení vymezuje Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
46 V sektoru hotelnictví se jedná zejména o zajištění cateringových služeb, zajištění slavnostních či pracovních obědů, resp. večeří pro potřeby místních samospráv, dále ubytovací služby pro hosty místních samospráv či hosty dalších veřejných institucí.
100
odpovídají požadavkům vyplývajícím z analýzy pracovního místa. Strukturu podniků z tohoto hlediska znázorňuje tabulka 5.3 a obr. 5.3. Jedná se o slovní proměnnou
Obr. 5.3: Relativní a absolutní četnost zahraniční účasti
5.1.4 Velikost podniku
V odborné literatuře je možné se setkat s různými přístupy ke členění podniků dle velikosti. ČSSZ využívá pro své účely členění podniků na malý do 25 zaměstnanců a velký nad 25 zaměstnanců. Synek et al. (2002, s. 81, 363) představují členění na mikropodniky s počtem pracovníků od 1 do 9, malé podniky s min. 10 a max. 99 pracovníky, střední podniky s rozmezím od 100 do 499 pracovníků a velké podniky nad 500 pracovníků. Dále zmiňují zákon o podpoře malého a středního podnikání, kde je
podnik se zahr. účastí podnik bez zahr. účasti
absolutní četnost
101
drobný podnik – méně než 10 zaměstnanců, bilanční suma rozvahy nebo obrat menší nebo roven 2 mil. EUR,
malý podnik – méně než 50 zaměstnanců, bilanční suma rozvahy nebo obrat menší nebo roven 10 mil. EUR,
střední podnik – méně než 250 zaměstnanců, bilanční suma rozvahy menší nebo rovna 43 mil. EUR nebo obrat menší nebo roven 50 mil. EUR.
Pro účely této práce je zvoleno posledně zmíněné členění dle MPO. Velikost podniku je obdobně jako předchozí tři ukazatele v roli kritéria segmentace, které má přispět k možnosti sledovat změnu struktury rozšiřujících ukazatelů. Zde je třeba poukázat na výzkumné omezení, neboť není možné stanovit, zda rozdělení z hlediska velikosti dle počtu zaměstnanců u výběrového souboru přesně odpovídá rozdělení základního souboru, avšak vzhledem k využití náhodnosti při výběru statistických jednotek výběrového souboru lze předpokládat, že zastoupení bude odpovídat. Také je třeba zmínit zastoupení pouhých čtyř podniků v kategorii velký. Charakteristiku velkých podniků je nutné nahlížet pouze jako doplňující, neboť jejich malé zastoupení neumožňuje usuzovat na vlastnosti všech velkých podniků. Jedná se o slovní proměnnou se třemi obměnami a charakteristika tohoto ukazatele je prezentována prostřednictvím tabulky 5.4 a obr. 5.4.
Tab. 5.4: Velikost podniků
Velikost podniku
Absolutní četnost
Relativní četnost
Kumulovaná absolutní četnost
Kumulovaná relativní četnost
Malý 261 70,54 % 261 70,54 %
Střední 105 28,38 % 366 98,92 %
Velký 4 1,08 % 370 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
102 Zdroj: vlastní zpracování
Obr. 5.4: Relativní a absolutní četnost velikosti podniků