Teoretický model

Východiskem pro konstrukci teoretického modelu jsou poznatky získané studiem odborné literatury odrážející současný stav poznání v dotčených oborech, jež jsou prezentovány v souvislosti s formulací hypotéz v předchozí kapitole. Provedené výzkumy mezioborové i v oboru hotelnictví potvrzují existenci pozitivního vlivu jak vzdělávání pracovníků, tak preference odpovídající úrovně vzdělání při obsazování pracovní pozice na výsledky podniku. Rovněž je potvrzeno, že typ organizační kultury má v podnicích v oboru hotelnictví přímý dopad na podnikovou výkonnost. Model je tedy postaven na předpokladu, že existuje vzájemná interakce mezi systémem vzdělávání, preferencí úrovně vzdělání, typem organizační kultury a výkonností, tedy že výkonnost hotelu je závislá (krom jiných, vnějších vlivů, od kterých je zde abstrahováno) na uvedených faktorech v roli nezávisle proměnné. Tím je také dáno omezení modelu, neboť v této fázi nezohledňuje vlivy vnějšího prostředí a soustředí se jen na vybrané faktory prostředí vnitřního. Dalším omezením je konstrukt výkonnosti,

90

ukazatele vstupujícího do modelu jako závisle proměnná, který je postaven na pěti pomocných ukazatelích, resp. pěti proměnných zjišťovaných v rámci šetření. Schéma modelu je znázorněno na obr. 4.2.

Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 4.2: Schéma teoretického modelu

Pro empirické ověření modelu je využit regresní model, který v obdobné souvislosti využívají také Hanová a Verma (2012) či Koutroumanis, Watson a Dastoor (2012).

Obdobně Hofstede et al. (2010, s. 33) uvádějí pro tento typ zkoumání možnost využití regresní analýzy. Zvolená statistická metoda je podkladem pro stanovení významu jednotlivých prediktorů (nezávisle proměnných). Platnost modelu musí být podmíněna dodržením pravidla ceteris paribus. Vlastnímu ověření modelu předchází statistické zpracování dat.

Na základě charakteru teoretického modelu a také nezbytných předpokladů pro ověření platnosti stanovených hypotéz jsou pro zpracování dat zvoleny metody:

a) elementární zpracování slovní a číselné proměnné,

b) charakterizování polohy, variability a koncentrace hodnot proměnné, c) analýza vnitřní konzistence,

d) testování statistických hypotéz, e) faktorová analýza,

f) regresní analýza.

výkonnost podniku

systém vzdělávání

v podniku

preference úrovně vzdělání

typ organizační

kultury

91

Data jsou shromážděna dotazníkovým šetřením, přičemž vzor dotazníku je uveden v Příloze C. Předmětný dotazník je rozdělen na dvě části, kdy první část je zaměřena na obecné ukazatele, pět ze šesti výběrových ukazatelů včetně otázky směřované k důvodům preference nižší úrovně vzdělání, a konečně na podkladová data pro výpočet pěti pomocných výkonnostních ukazatelů; druhou část tvoří diagnostický instrument určený pro identifikaci typu organizační kultury podniku, což je šestý výběrový ukazatel. Za účelem výběru diagnostické metody je zvolen postup, který se opírá o rozhodnutí, o jakou úroveň zkoumání se jedná a které prvky organizační kultury budou do výzkumu zahrnuty. Předmětný výzkum je zaměřen na úroveň celoorganizační a pouze na jeden prvek, jde tudíž o zevrubné stanovení typu organizační kultury. Na základě těchto parametrů je vybrána metoda OCAI. K hlavním nevýhodám patří omezení v podobě zúženého pohledu respondenta, pročež je nutné považovat výzkum kulturního typu za povrchnější. Výhodou je naopak méně komplikované vyhodnocování. V případě menších podniků je zpravidla počet respondentů vyčerpávající. U větších podniků, kde není možné vyčerpávající šetření, je dbáno na rovnoměrné zastoupení všech úseků.

Konstrukce otázek první části dotazníku je podřízena stanovenému cíli práce, položeným hypotézám a vymezení teoretického modelu. Položené otázky jsou uzavřené s daným okruhem odpovědí, údaje pro pomocné výkonnostní ukazatele jsou realizovány pomocí vyplnění předem nadefinované tabulky pro pět po sobě jdoucích období, podklad slouží také k určení kategorie velikosti podniku a výpočtu fluktuace. Otázka vztahující se k preferenci úrovně vzdělání je polootevřená⁴⁰. Otázky pro druhou část dotazníku jsou stanoveny, neboť jsou nedílnou součástí zvolené metody OCAI. Vlastní dotazníkové šetření probíhá několika způsoby – dominantně prostřednictvím osobního kontaktu, doplňkově pak telefonicky a pomocí elektronické pošty. Vyplněné dotazníky jsou zdrojem primárních dat a jsou nosným prvkem výzkumného šetření, které se však neobejde bez využití dat ze sekundárních zdrojů⁴¹. Ty jsou zde představovány zejména údaji shromážděnými ČSÚ. Současně jde o data získaná z odborné literatury v rámci rešeršní části práce.

40 Polootevřená otázka nabízí několik předdefinovaných odpovědí tak, jako je tomu u otázky uzavřené, a na závěr dává respondentu možnost vlastního vyjádření v případě, že si nevybere z nabídnutých možností, čímž je eliminován nedostatek uzavřené otázky (Nový a Surynek, 2002, s. 87).

41 Primární data jsou získána zpravidla empirickým výzkumem, sekundární data jsou původně shromážděna za jiným účelem, než je realizovaný výzkum, jsou veřejně dostupná, volně či za úplatu.

92

Z hlediska statistického zpracování získaných dat se v případě elementárního zpracování jedná zejména o stanovení absolutní a relativní četnosti, průměru, modální obměny, mediánu, variačního a kvartilového rozpětí, variačního koeficientu, obecných, centrálních a normovaných momentů. Statistická indukce je založena na testování statistických hypotéz pro parametry normálního rozdělení, pro relativní četnosti a střední hodnoty. Analýza závislosti je realizována pomocí vícenásobné lineární regrese. Ke statistickému srovnávání pomocných výkonnostních ukazatelů jsou využity jednoduché indexy bazické. Zástupcem vícerozměrných statistických metod je faktorová analýza, jíž předchází analýza korelační. Mimo to je testována validita a reliabilita pomocných výkonnostních ukazatelů pomocí Cronbach alfa koeficientu.

Uvedené statistické metody jsou vysvětleny v rámci prezentace výsledků.