Preference vzdělání

Daný ukazatel je zaměřen na vnímání významu formálního vzdělání v souvislosti s požadavky na pracovníka, ať již v roli uchazeče o práci či při přesunu pracovníka na jiné pracovní místo v rámci organizace, které vyplývají z analýzy předmětného pracovního místa. Jedná se o slovní proměnnou se dvěma obměnami:

 preferuje odpovídající úroveň vzdělání,

 nepreferuje odpovídající úroveň vzdělání.

Každá pracovní pozice je charakterizována souhrnem schopností, znalostí a dovedností, které ve vzájemné kombinaci a za předpokladu, že jimi je vybaven jedinec tuto pozici zastávající, implikují odpovídající výkon. Vzdělání jedince jak z hlediska oborového, tak z hlediska stupně, resp. úrovně, není samo o sobě zárukou dobře provedené práce, avšak specifické znalosti v rámci daného oboru mohou hrát v této rovině významnou roli. V případě tohoto ukazatele je předmětem výzkumu i důvod, který vede odpovědné pracovníky k rozhodnutí obsazovat pracovní pozice jedinci s nižší úrovní vzdělání, než jaká vyplývá z analýzy pracovního místa. Zde je hlavní příčinou preference pracovníka s nižší úrovní vzdělání, než jaká odpovídá dané pracovní pozici, jednoznačně s takovým

114

rozhodnutím spojená úspora osobních nákladů. Struktura ukazatele za celek je znázorněna v tabulce 5.9 a obr. 5.9.

Tab. 5.9: Preference vzdělání

Obr. 5.9: Relativní a absolutní četnost preference vzdělání

Výsledky za celek poukazují, že více než 40 % hotelů raději obsadí volné pracovní místo pracovníkem s nižší úrovní vzdělání. Je-li ukazatel podroben segmentaci dle vybraných, níže uvedených kritérií, ukazují se výsledky ve zcela jiném světle.

Preference vzdělání a geografická poloha podniku

Za poměrně významný lze považovat rozdíl v přístupu pražských podniků oproti regionálním. V prvním případě preferují odpovědní pracovníci při výběru kandidátů na volnou pozici téměř ve třech čtvrtinách jedince s požadovaným vzděláním tak, jak vyplývá z popisu dané pozice. V podnicích v regionech je tomu tak jen u 54 % subjektů.

Preference vzdělání a zahraniční účast

115

podniků je poměr téměř 50 ku 50, v podnicích se zahraniční účastí, resp. spoluúčastí, je úrovni vzdělání přikládána mnohem vyšší priorita. Přes 80 % těchto subjektů preferuje při výběru pracovníků úroveň vzdělání odpovídající té které pracovní pozici a jen necelé pětině subjektů na souladu požadovaného a reálného vzdělání nezáleží.

Preference vzdělání a právní forma podnikání

V případě posuzování preference vzdělání optikou právní formy podnikání se výsledky vzájemně odlišují méně výrazně, a tudíž i rozdíl mezi výsledky za celek je mírnější než u předchozích hledisek segmentace. V případě právnických osob je vzdělání preferováno v 60 % podniků a u podniků provozovaných fyzickou osobou je tomu tak u 46 % subjektů.

Preference vzdělání a velikost podniku

Z hlediska velikosti podniku jsou zaznamenány výrazné rozdíly v preferencích vzdělání mezi malými podniky na jedné straně a středními, resp. velkými na straně druhé.

U malých podniků jsou výsledky téměř totožné jako v případě podniků provozovaných fyzickou osobou, tedy 54 % z nich preferuje nižší než požadované vzdělání a 46 % pak dává přednost pracovníkům s odpovídající úrovní vzdělání. Ve středně velkých podnicích je úroveň vzdělání významná pro 85 % z nich a jen 15 % subjektů preferuje nižší úroveň vzdělání, potažmo tedy úsporu mzdových nákladů. Ve všech velkých podnicích je preferováno zařazování pracovníků s odpovídajícím vzděláním.

Preference vzdělání a systém vzdělávání

Obdobné rozdíly ve struktuře ukazatele lze dle předpokladů pozorovat i v případě, kdy je v roli segmentačního kritéria systém vzdělávání. Je zřejmé, že subjekty, v jejichž popředí zájmu není vzdělávání a rozvoj pracovníků, rovněž nepřikládají význam úrovni vzdělání, neboť 80 % podniků zabezpečujících jen zákonná školení zároveň upřednostňuje pracovníky s nižší úrovní vzdělání. V podnicích s ad hoc vzděláváním pak vzdělání preferují v bezmála 45 % případů. Subjekty se zavedeným systémem vzdělávání evidentně přikládají význam i úrovni vzdělání, a to v téměř 88 %.

116 Preference vzdělání a typ organizační kultury

Jak je vnímán význam úrovně vzdělání v podnicích s různými typy organizační kultury, je patrné z následujících výsledků. Obdobné chování lze detekovat v případě kultury typu market a typu ad hoc, kde 93 %, resp. 85 %, subjektů preferuje vzdělání odpovídající dané pracovní pozici. Opačný přístup uplatňují podniky s klanovou kulturou, kde je odpovídající úrovni vzdělání přikládán význam jen v necelé čtvrtině podniků. Toto zjištění je v rozporu s charakteristikou daného kulturního typu, kdy jednou z jeho charakteristik je péče o pracovníky (viz kapitola 3.2, s. 73). U podniků s hierarchickou kulturou je poměr 55 ku 45 v neprospěch preference vzdělání.

V podnicích s kulturou bez dominantního rysu převládá preference úrovně vzdělání v bezmála dvou třetinách podniků.

Z výše uvedeného vyplývá, že nejčastěji se s preferencí nižšího než požadovaného vzdělání lze setkat v malých tuzemských podnicích v regionech provozovaných fyzickou osobou, které zajišťují jen zákonná školení a je zde identifikována klanová organizační kultura. Kompletní výsledky ve formě tabulek jsou uvedeny v Příloze H.

Při porovnání se situací v zahraničí jsou identifikovány obdobné přístupy v případě malých podniků, u kterých dochází k přijímání pracovníků s nižší než požadovanou úrovní vzdělání, a to s cílem snížit mzdové náklady. Na tento jev upozorňují i Žufan (2014) a Gúčik et al. (2010).

Zpracovaná data druhého hlavního výběrového ukazatele za celek i s ohledem na velikost podniku či případnou zahraniční účast v něm jsou podkladem pro ověření dalších dvou vedlejších hypotéz:

H 1.3: Větší podniky preferují odpovídající úroveň vzdělání více než podniky menší.

H 1.4: Domácí podniky preferují odpovídající úroveň vzdělání méně než podniky se zahraniční účastí.

Pro ověření je zvolen stejný postup jako v případě ukazatele systém vzdělání, a to t-test.

Vzhledem k hodnotě p = 0,000 v obou případech je nutné zamítnout statistickou hypotézu H0 o rovnosti středních hodnot ve prospěch alternativní hypotézy HA

o nerovnosti středních hodnot. Na hladině významnosti α = 5 % nelze zamítnout hypotézu H 1.3: Větší podniky preferují odpovídající úroveň vzdělání více než podniky

117

menší, ani hypotézu H 1.4: Domácí podniky preferují odpovídající úroveň vzdělání méně než podniky se zahraniční účastí.