Oblast výzkumu

Tab. 4.1: Schéma kvantitativního výzkumu

1. Teorie formální vyjádření obecného tvrzení, které může vysvětlit vztahy v reálném světě

2. Hypotéza provedení dedukce a očekávání vztahu mezi dvěma proměnnými X a Y při platnosti teorie

3. Operační definice identifikování potřebných zjištění za účelem pozorování X a Y 4. Měření vlastní pozorování, resp. sběr dat

5. Testování hypotézy provedení závěrů o platnosti hypotézy 6. Verifikace vztažení výsledku testování zpět k teorii Zdroj: vlastní zpracování dle Hendl (2005, s. 46)

Obdobným způsobem vymezuje strukturu výzkumu Maier (2015) jakožto sled navazujících kroků, a to vymezení a definování problému, formulaci cílů, naplánování výzkumu sběr dat, testování hypotéz a sepsání zprávy o výzkumu. Prezentovaný výzkum spadá do kategorie kvantitativní a postup při jeho realizaci je v souladu s výše uvedeným pojetím Hendla, resp. Maiera. Výchozím bodem je vymezení oblasti výzkumu a zkoumaného problému, formulace výzkumných otázek, cílů a hypotéz, následováno konstrukcí teoretického modelu. Poté je stanovena množina ukazatelů, jež je podrobena šetření tak, aby bylo možné provést závěry vyplývající ze stanovených hypotéz. Proces je zakončen výzkumnou zprávou.

Předmětný výzkum je postaven na pozitivistickém přístupu, kdy se jedná o výzkum aplikovaný, explanační a kvantitativní.

4.1.3 Oblast výzkumu

Oblast výzkumu je první položkou v rámci struktury výzkumu dle Hendla (2005, s. 40), přičemž autorův náhled je zachycen na obr. 4.1. Uvedené položky jsou předmětem následujícího textu.

82 Zdroj: vlastní zpracování dle Hendl (2005, s. 40) Obr. 4.1: Struktura výzkumné práce

Výzkum je zaměřen na sektor služeb, speciálně na segment hotelnictví. Pojem služba definuje řada autorů. Pro účely tohoto textu je možné použít vymezení pojmu služba podle Kotlera (2001, s. 421), který uvádí, že „služba je jakákoliv činnost nebo schopnost, kterou může jedna strana nabídnout druhé straně. Svou podstatou je nehmotná a nevytváří žádné hmotné vlastnictví. Poskytování služby může (ale nemusí) být spojeno s hmotným produktem.“ Mezi hlavní charakteristiky služeb proto patří – kromě jiného – vázanost na jejich poskytovatele spolu s poskytnutím dovedností, znalostí, schopností a vědomostí za účelem uspokojení potřeb zákazníků.

Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) zavedl s účinností od 1. ledna 2008 Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Podle uvedené klasifikace je výzkum zaměřen do oblasti ekonomických činností, které jsou zařazeny do Sekce I – ubytování, stravování a pohostinství. Foot a Hatt ve svém základním rozdělení služeb zařazují stravování a ubytování do tzv. terciárních služeb (Vaštíková, 2008, s. 13).

Základním charakteristickým rysem služeb cestovního ruchu je podle Attla a Nejdla (2004, s. 7) meziodvětvovost. Různá odvětví jsou součástí vzájemných interakcí v rámci produktu cestovního ruchu. Přestože však tato odvětví nejsou smyslem účasti na cestovním ruchu, bez nich by nemohl být produkt cestovního ruchu realizován. Dá se tedy zjednodušeně říci, že mají jakýsi podpůrný charakter. Orieška (1999, s. 6) vnímá

oblast výzkumu

• tematická oblast, v níž se bude provádět výzkum

výzkumný problém

• problém, který bude řešen

účel výzkumu • stanovení oblasti a způsobu zkoumání problému

výzkumná otázka

• týká se procesu či aspektu, který bude zkoumán

hypotéza • predikce vztahu, který existuje v reálném světě za určitých podmínek

83

služby cestovního ruchu jako činnosti nehmotného charakteru, jejichž výsledkem je individuální, případně společensky užitečný efekt.

Ubytování patří neoddělitelně k produktům cestovního ruchu. Pomine-li se turistická aktivita označovaná jako výlet, je produkt cestovního ruchu spojen vždy s přenocováním. Uspokojení základních lidských potřeb fyziologických je pak kromě jiného spojeno se stravováním. Beránek (2004, s. 12) vymezuje provozovny ubytovacích služeb jako „hromadná ubytovací zařízení, tj. hotely a jim podobná ubytovací zařízení a ostatní hromadná zařízení jako kempy, chatové osady, turistické ubytovny“. Podrobná charakteristika je předmětem Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení (2015), dokumentu v podobě vyhlášky, který za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism sestavila Asociace hotelů a restaurací České republiky³⁸ na základě Usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 717. Pro účely této vyhlášky se dle § 2 rozumí stavbou ve smyslu ubytovacího zařízení stavba, kde je poskytováno ubytování a s ním spojené případné další služby. Bytový nebo rodinný dům do této definice nepatří. Podle druhu se ubytovací zařízení řadí do kategorií:

 hotel – zařízení s nejméně 10 pokoji vybavenými pro poskytnutí přechodného ubytování a služeb s tímto spojených, přičemž hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravovacích služeb (poskytuje snídaně),

 motel – zařízení s nejméně 10 pokoji obdobně jako v případě hotelu, avšak navíc s nabídkou služeb pro motoristy,

 penzion – zařízení s nejméně 5 pokoji, ubytovací služby jsou srovnatelné s hotelem, rozsah ostatních služeb je omezený,

 ostatní ubytovací zařízení – ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy, skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro přechodné ubytování.

Klasifikace ubytovacích zařízení není na rozdíl od některých zemí EU obecně závazným právním předpisem. Její aplikace je dobrovolná, avšak podniky, které získaly klasifikační certifikát, dávají tímto záruku určité úrovně služeb dokumentem stanovených jako minimální standard. Problematikou úrovně se zabývají Beránek et al.

38 Asociace hotelů a restaurací ČR (dále jen AHR ČR) je profesní nezisková organizace sdružující majitele a provozovatele ubytovacích zařízení, restaurací a škol. Vznikla v roce 2006 sloučením dvou profesních organizací HO RE KA ČR Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu a Národní federace hotelů a restaurací ČR. Právní forma AHR ČR je občanské sdružení (www.ahrcr.cz).

84

(2013, s. 20 a 21), kteří poukazují na skutečnost, kdy se stále vyrovnává rozdíl v kvalitě poskytovaných služeb mezi zdejšími hotely a těmi v západní Evropě, potažmo v USA.

V první dekádě po roce 1989 zaostávala z tohoto hlediska většina hotelů v ČR. Jedním z důvodů byla skutečnost, že pracovníci v oboru nedisponovali dostatečnými znalostmi a zavádění nových trendů a technologií bylo velmi pozvolné. Teprve na přelomu milénia se začíná český hotelový průmysl zaměřovat na rozvoj kvality. Stále však existují významné rozdíly především mezi úrovní poskytovaných služeb v Praze a ostatních regionech ČR.

V souvislosti s lidskými zdroji v hotelnictví je důraz kromě znalostí a dovedností kladen také na co nejefektivnější využití tohoto zdroje především z důvodu vysokého podílu mezd a ostatních osobních nákladů na nákladech celkových (Beránek et al., 2013, s. 51;

Křížek a Neufus, 2011, s. 102). Neznamená to však výzvu k porušování pravidel daných zákoníkem práce, zejména v oblasti přesčasů, odpočinku mezi směnami a čerpání řádné dovolené. Jak ukazuje výzkum OʼNeila (2012) provedený ve Velké Británii na souboru pracovníků v hotelnictví prostřednictvím metody focus group³⁹, patří tato oblast k nejproblematičtějším z hlediska vnímání výhod a nevýhod profesí v hotelnictví a schopnosti sladit pracovní a osobní život. Mezi stresující faktory náleží dlouhá pracovní doba (běžným režimem jsou dvanáctihodinové směny), nepředvídatelná skutečná délka směny (v případě, že se hosté zdrží přes zavírací hodinu), velké výkyvy v nárocích na pracovní nasazení a s tím související nestandardní rozložení pracovní doby, práce v noci, o víkendech a o svátcích a také skutečnost, že přesčasy jsou mnohdy považovány za samozřejmost nad rámec daný legislativou. Mezi pozitiva pak patří společenské zaměření služeb v hotelnictví a pestrost a dynamičnost práce. Obor hotelnictví se ve svých základních charakteristikách výrazně odlišuje i od charakteristik ostatních služeb, např. finančních, telekomunikačních či osobních, a nejblíže má v tomto ohledu ke službám dopravním.

39 Metoda focus group patří k významným metodám kvalitativního výzkumu a je založena na moderované skupinové diskusi se záměrně vybranými respondenty z cílové skupiny, kde výběr probíhá dle stanovených kritérií (SC&C Market Research).

85