Oponentní posudek na bakalářskou práci
Autor/ka BP: Linda Bezstarostová
Studijní obor: Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání Název práce: Slovesný způsob z hlediska komunikačních funkcí Vedoucí práce: PhDr. Jasňa Pacovská, CSc.
Hodnoticí kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. přínos práce
Tvůrčí přístup studujícího, kompilační hodnota, využití pro praxi
1
Celkové hodnocení práce (max. 1700 znaků):
Bakalářská práce Lindy Bezstarostové je zasazena do kontextu mezioborových přístupů k textu, konkrétně do
pragmalingvistiky. Z hlediska tohoto ukotvení považuji práci za přínosnou, autorka se v interdisciplinárním prostředí dokáže orientovat. Z teoretické části je zřejmé, že si uvědomuje klíčové pojmy a pokouší se formulovat na základě odborné literatury výchozí poznatky, které považuje za nezbytné z hlediska empirické části.
Za hlavní handicap práce považuji četné neobratné formulace, z nichž není v některých případech zřejmý smysl určitých částí textu. Tuto výhradu lze vztáhnout již na anotaci, následně na formulaci "Šestá kapitola se věnuje výpovědním formám komunikace, tedy lexikálním, gramatickým a prozodickým prostředkům", srov. s. 8, dále: "vymezit klíčové pojmy… a další poznatky s tím související" srov. s. 10 a další, které jsem vyznačila v textu práce. Občas se v práci setkáváme s terminologickou nepřesností, např.: na s. 15: "metalingvistická funkce" místo metajazyková, kooperační princip autorka považuje za univerzálně platný, tedy platící pro všechny komunikační situace, s čímž nelze souhlasit, neboť např. zdvořilostní komunikace se jím většinou neřídí, z formulace na s. 34 vyplývá, že proslov je typickým útvarem publicistického stylu, což je nesprávné tvrzení, v analytické části autorka opakovaně uvádí, že vztahy mezi komunikanty jsou na sociologické úrovni a že komunikanti se snaží být kompetentní. Je zřejmé, že v těchto formulacích není užita vhodná odborná terminologie. V závěru práce brání porozumění textu chybějící interpunkční znaménko: "… přínos práce spatřuje v …charakteristice… s tímto tématem spojených (,)
s následným analyzováním…".
Kolegyně Bezstarostová svou práci přehledně strukturovala, systematicky ověřovala teoretické poznatky na všech ukázkových textech. Práce je bez typografických nedostatků, pravopisné chyby a překlepy jsou ojedinělé. Práci doplňuje reprezentativní seznam odborné literatury, tituly jsou uváděny jednotně, také v textu na odpovídající publikace autorka náležitě odkazuje. Je škoda, že seznam není rozdělen na odbornou literaturu a na prameny.
Závěrem je třeba ocenit, že L. Bezstarostová zvolila pro svou bakalářskou práci toto mezioborové téma, neboť se musela vypořádat s problémy, s nimiž se v průběhu studia setkala jen okrajově. Uznání zaslouží i výběr komunikačních situací, které jsou v práci analyzovány. Jsou různorodé a jejich množství je zcela dostačující.
Předložená práce Lindy Bestarostové splňuje požadavky, které jsou na bakalářské práce kladené, a proto ji doporučuji k obhajobě.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: dobře
Náměty pro obhajobu (max. 1500 znaků):
1. V textu autorka vychází z několika teoretických prací, aniž by tyto přístupy porovnávala. Je třeba, aby zhodnotila přínos jednotlivých autorů, posoudila míru shody či rozporů v
jednotlivých koncepcích.
2. Z analýz vyplynulo, že ve všech vybraných komunikačních situacích dominovaly výpovědi s funkcí sdělovací, v nichž byla užita slovesa v oznamovacím způsobu. Existují komunikační situace s jinými komunikačními funkcemi, v nich je užito i jiného slovesného způsobu?
3. V souvislosti s deklarativní funkcí je uvedena velmi stručná zmínka o slovesné osobě. Jak souvisí slovesná osoba s deklarativní funkcí?
4. Lze vysledovat na základě analyzovaných ukázek rozdíl mezi komunikačními funkcemi výpovědí v mluvených a psaných textech?
Datum: 28. 1. 2016 Podpis:
2
