Posudek na diplomovou práci Martina Krejčího
zpracovanou v zimním semestru akademického roku 2010/11
K zadání diplomové práce a povaze úkolu Diplomant zpracoval návrh na téma
„Place Lalla Yedouna, Fez, Maroko“.
Jeho úkolem bylo navrhnout úpravy náměstí Place Lalla Yeddouna a jeho okolí ve čtvrti Medina města Fez v Maroku. Práce byla zadána ve smyslu vypsané architektonické soutěže.
Řešené území je centrem tradičních řemesel, zejména barvířů kůží a kovotepců. Toto místo by se mělo stát živým městským bodem jak pro místní komunitu, tak pro návštěvníky. Má být katalyzátorem uměleckého rozvoje s prostory pro vzdělávací programy, bydlení, uměleckou výrobu, obchody, restaurace, kavárny a další služby.
Očekávána je moderní zřetelná architektura při současném citlivém zacházení a restaurování cenných existujících budov.
K průběhu práce
Diplomant pracoval na projektu samostatně a odevzdal práci ve stanoveném termínu.
Vlastnímu návrhu předcházelo získávání a studium doplňujících informací.
Komentář k řešení
Medina ve Fezu je pro Evropana světem naruby, který staví na hlavu zvyklosti a logiku našeho urbanistického a architektonického uvažování. Ulice v ní není přehlídkou výstavných fasád, ale intenzivní účelovou dopravní žílou. Sluneční světlo je po většinu roku nepřítel a je zapotřebí se mu bránit. Povrch domu není jeho reprezentativní tváří, ale obranným štítem proti venkovnímu světu. Všechno důležité a příjemné je skryto uvnitř a přístupno pouze těm, kteří smějí vstoupit.
Autor tuto logiku většinou přejímá, v některých partiích návrhu se jí ale vzdaluje. Jeho úsilí o pochopení podstaty řešeného prostředí je zřejmé již z rozsáhlé úvodní dokumentační a analytické části práce. To, co ovšem navrhuje, je svět stejně intenzivní jako jeho po staletí rostlé okolí.
Zabývá se problematikou ornamentů a pro svůj návrh rozvíjí ornamentální půdorysné schéma. To je ale ve výsledném řešení přítomno jen v delikátní míře. Snaha po logickém prostorovém principu (schématu) ho vede k definování vcelku velkorysé geometrické kostry, do které spíš hravým způsobem umisťuje jak uzavřené hmoty budov, tak otevřené prostory mezi nimi. Tato metoda práce je velmi blízká tradičnímu způsobu stavění, není ale jeho kopií. Nejlépe je rozdíl mezi oběma přístupy patrný z modelu, kde nové objekty sice svojí hmotou a výrazem nepřehlušují historické prostředí, jsou ale od něj zřetelně 1
odlišné. Nabízí se přirovnání s mimikry tvorů, beroucími na sebe znaky okolí. Vzniká tak zdánlivý chaos, který má ale skrytou vnitřní logiku malých základních kamenů, ze kterých je na složitém terénu poskládán.
Jak uváděná čísla, tak pohled na model potvrzují, že se autorovi podařilo dosáhnout vysokou intenzitu využití místa, charakteristickou pro Medinu Fezu.
Řešený úkol je na pomezí urbanismu a architektury. Navrženou zástavbu tvoří čtyři celky (objekty). Autor jejich řešení dokládá na přehledných celkových výkresech a dva z nich dále detailním půdorysným řešením všech podlaží. Jejich provozní struktura a vnitřní prostředí plně reflektuje tradiční vzory funduků, darů a riádů. To je plně v souladu i s jejich funkční náplní, kterou tvoří zejména obchůdky, dílny a restaurace.
Moje výtka se týká pouze řešení hotelu se dvěma vstupy a dvěma recepcemi. Jakkoliv oceňuji příjemnou míru nepřehlednosti hotelového vstupního podlaží, je tento fakt provozně problematický. Domnívám se, že hlavní vstupní místo poblíž mostu by mohlo dostačovat, protože v horních podlažích je provoz hotelu stejně propojen. U některých pokojů v posledním podlaží hotelu, přístupných ze střešní terasy, nenacházím navíc dostatečnou míru soukromí před jejich okny.
Obsah a rozsah odevzdaného elaborátu
Dokumentace návrhu nepostrádá žádné potřebné části. Její zpracování je na vysoké úrovni. Oceňuji sugestivní řezy územím, z kterých je možno vyčíst i vytušit skutečnou pestrost navrženého trojrozměrného labyrintu nového prostředí.
Hodnocení
Vyrovnat se s prostředím tak odlišné povahy po stránce historické, kulturní a klimatické je samo o sobě výzvou. Autor na ni reaguje v principu racionálním přístupem, i když se snahou po respektování těch kvalit místní tradice, které pokládá za podstatné. Ačkoliv v průběhu práce řešené místo nenavštívil, daří se mu s překvapivou jistotou vystihnout podstatu prostředí, do kterého vstupuje.
Martin Krejčí dle mého úsudku touto prací plně prokazuje kvality potřebné pro absolvování magisterského studia. Pro jeho práci navrhuji s potěšením klasifikaci
výborně
V Liberci 14.1.2011
prof.ing.arch.akad.arch. Jiří Suchomel vedoucí diplomní práce
2
