Písemné hodnocení diplomové práce
Autor/ka DP: Bc. Tereza Eršilová
Název práce: Komunikační a jazykové stereotypy a jejich vliv na porozumění v pedagogické komunikaci
Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jasňa Pacovská, CSc.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
D. Posouzení původnosti textu
Zjištěná shoda textu (dle IS STAG/Theses): 0 %
Slovní hodnocení významu zjištěné shody:
Dle aktuálního zjištění IS STAG práce nevykazuje žádné shody, autorka cituje a využívá zdroje standardním způsobem.
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 1 Hodnocení DP vedoucím práce, verze 1/2016.
Slovní hodnocení práce:
Diplomová práce Terezy Eršilové se vyznačuje výrazným mezioborovým přesahem, což je u didaktické práce významným přínosem. Pro mezioborové přesahy nachází autorka přesvědčivé podloží v usouvztažnění poznatků z několika oborů. Dominantní je lingvistické ukotvení práce, kde je velmi cenné představení potenciálu kognitivního přístupu k jazyku a jeho porovnání s tradičním přístupem strukturní lingvistiky, což se projevuje např. v zasazení přístupu do tradiční saussurovské terminologie (s. 17).
Primárním cílem práce je přispět k rozvoji porozumění v pedagogické komunikaci. To se autorce daří erudovanou analýzou relevantní pedagogické a didaktické literatury, zejména podrobným rozborem a syntézou poznatků z prací zaměřených na spektrum vlastností pedagogické komunikace. Tyto poznatky jsou zasazeny do širšího rámce sociální komunikace a jsou také vztaženy k pragmalingvistickým přístupům. Zvolený kontext je výrazným přínosem práce, jelikož umožňuje přesně odhalit průniky mezi pedagogickým, sociálně psychologickým a pragmalingvistickým výzkumem. Za užitečné považuji např.
porovnání kooperativní komunikace, s nímž přichází pedagogika, viz hlavně práce H.
Kasíkové, a kooperačního principu, jak jej formuloval H. P. Grice. Na základě odborných pramenů diplomantka přesně vymezuje klíčové termíny, porovnává různá pojetí a zdůvodňuje vlastní přístup. Tak je tomu již při vymezení samotného pojmu komunikace, kdy nesklouzává k obecně známým a populárním pojetím, ale směřuje k postižení vztahu mezi pojmy komunikace a interakce.
Rozsáhlá a zevrubná teoretická část je diplomantce východiskem pro vlastní empirické šetření, které poukazuje na současný stav pedagogické komunikace, diagnostikuje problémové oblasti a vede k návrhu některých konkrétních řešení, jež by měla zvýšit porozumění v pedagogické komunikaci. Výzkum se sestává ze dvou částí. První část, jež je založena na kognitivním přístupu k jazyku, zejména na odhalování jazykových stereotypů vycházejících z konotačních složek významu, je cílena na zkvalitnění jazykového vyučování.
Diplomantka zkoumá, jak žáci osmiletého gymnázia rozumí vybraným frazémům, s nimiž se setkali v rámci výuky českého jazyka či občanské výchovy. Tato zjištění jsou cenná z hlediska rozšiřování slovní zásoby, vedou k citlivosti vůči významu, jenž přesahuje objektivní denotační význam. Je podmínkou porozumění a vede ke sdílení širokého spektra kulturních textů. Druhá část se zaměřuje na odhalování komunikačních stereotypů, tedy komunikačních zvyklostí učitelů, a na jejich vliv na porozumění ve výuce. Závěry této empirické sondy autorka formuluje zdrženlivě, za nejvýraznější facilitátor porozumění považuje komunikační stereotypy, jejichž funkcí je získání zpětné vazby od žáků.
Práce tedy naznačuje učitelům, jak by v jazykovém vyučování, konkrétně v oblasti lexikologie, mohli rozvíjet porozumění a jak by k témuž cíli mohli směřovat komunikačními postupy, jež podněcují plnohodnotný dialog se žáky.
Práce je psaná kultivovaným jazykem, nevykazuje pravopisné nedostatky, jen některé formulace by si zasloužily stylizační úpravy. Příkladem je např. odstavec hodnotící receptivní dovednosti na s. 35 či informace o výsledcích dotazníkového šetření na s. 38. Za nevhodné považuji začlenění učebnic do jednoho seznamu použité literatury.
Práci Terezy Eršilové považuji za velmi kvalitní. Má potenciál oslovit pedagogy, a proto by bylo dobré, aby některé její části byly publikovány.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Mgr.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 2 Hodnocení DP vedoucím práce, verze 1/2016.
Návrh klasifikačního stupně: výborně
Náměty pro obhajobu:
1. Do výzkumu jazykových stereotypů nebyl zařazen žádný frazém spjatý s určitou kulturou, národností či náboženstvím, který tradičně přispívá k utváření negativních společenských postojů. Uveďte konkrétní příklad a navrhněte způsob, jakým byste jej začlenila do výuky a posílila výchovnou funkci jazykového vyučování.
2. Jazykové stereotypy charakterizujete jako statické? Znamená to tedy, že se neproměňují?
3. Lze v souvislosti s jazykovými i komunikačními stereotypy sledovat genderové rozdíly?
Datum: 14.05.2019 Podpis:
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 3 Hodnocení DP vedoucím práce, verze 1/2016.
