Účetní pohled na majetek a kapitál

I dokument ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU: POTENCIÁL A TRENDY (sidor 91-96)

Z účetního pohledu je vymezení majetku a kapitálu dáno zákonem o účetnictví8. Definice majetku a kapitálu navazuje na základní účetní výkaz - na výkaz o majetku a závazcích, rozvahu. Náplň jednotlivých položek majetku a kapitálu je upravena další legislativou – prováděcími vyhláškami pro různé skupiny účetních jednotek a Českými účetními standardy. Struktura rozvahy v plném rozsahu v platném znění je obsahem přílohy A disertační práce.

8 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

92

4.1.1 Majetek a majetková struktura podniku

Majetek podniku tvoří dvě základní skupiny prostředků, které se člení dle doby použitelnosti na dlouhodobý majetek (v rozvaze stálá aktiva) a oběžný majetek (v rozvaze oběžná aktiva). Účetnictví dále používá pojem přechodná aktiva, což jsou položky přechodného charakteru mezi majetkem a náklady nebo výnosy.

Nový občanský zákoník upouští od definování pojmu obchodní majetek a namísto něj definuje pouze pojem majetek. Obchodní majetek je i nadále definován pro účely daní z příjmů. Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu nebo k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.9

Dlouhodobý majetek slouží podniku zpravidla déle než 1 rok a tvoří podstatu jeho majetkové struktury. Tento majetek obvykle není určen k dalším prodeji. Dlouhodobý majetek se člení do tří základních skupin:

1. dlouhodobý hmotný majetek – takový majetek, který v podniku slouží více než 1 rok a postupně se opotřebovává, například: budovy, stavby, stroje, výrobní zařízení, přístroje, inventář, dopravní prostředky aj., nebo se používá dlouhou dobu, aniž by se opotřebovával, např. pozemky, umělecká díla, zlato aj. Dlouhodobý majetek se nespotřebovává najednou, ale postupně se opotřebovává a znehodnocuje (kromě pozemků, uměleckých děl apod.). Svou hodnotu přenáší do nákladů podniku postupně ve formě odpisů. Vstupní cen tohoto typu majetku musí být dle zákona o daních z příjmu alespoň 40 000 Kč. Tento majetek se dále člení na movitý, který lze přemisťovat (stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky aj.), a nemovitý, který přemisťovat nelze (budovy, pozemky aj.),

2. dlouhodobý nehmotný majetek – tvoří majetek vytvořený vlastní činností či pořízený za účelem obchodování, např. různá oprávnění, jako jsou patenty, licence, autorská a vydavatelská práva, software, atd. Dle zákona o daních z příjmu doba užívání musí být delší než 1 rok a vstupní cena vyšší než 60 000 Kč,

9 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 20c

93

3. dlouhodobý finanční majetek – je finanční majetek s dobou držení či splatnosti delší než 1 rok. Tvoří ho např. investiční cenné papíry a vklady (dluhopisy, pokladniční poukázky, vkladové listy, termínované vklady aj.), půjčky s dobou splatnosti delší než 1 rok.

Oběžný majetek, označovaný také jako krátkodobý či provozní, je charakteristický tím, že v průběhu svého používání v podniku mění svou formu z peněžní na věcnou a naopak, spotřebovává se najednou a v podniku neustále „obíhá“. Tento majetek se v podniku vyskytuje ve věcné a peněžní podobě.

Oběžný majetek ve věcné formě tvoří zásoby, které se člení na:

1. skladovaný materiál, který tvoří základní materiál, pomocné látky, obaly, náhradní díly apod.,

2. zásoby vlastní výroby, které tvoří polotovary vlastní výroby, nedokončená výroba, hotové výrobky,

3. skladované zboží, které je nakoupeno za účelem dalšího prodeje.

Peněžní formu oběžného majetku představuje peněžní majetek, jehož součástí jsou:

1. pohledávky z obchodního styku – mohou být za odběrateli, vůči zaměstnancům nebo vůči státnímu rozpočtu,

2. krátkodobý finanční majetek, což jsou zejména krátkodobé cenné papíry určené k obchodování,

3. peněžní prostředky – uložené v peněžních ústavech a v pokladně podniku.

4.1.2 Kapitál a kapitálová struktura podniku

Z účetního hlediska podnikový kapitál tvoří pasiva, která slouží k profinancování (krytí) aktiv. Dle legislativního vymezení existuje v českém účetním systému pouze pojem vlastní kapitál, který je tvořen základním kapitálem, kapitálovými fondy, fondy ze zisku, nerozděleným ziskem z minulých let a ziskem běžného účetního období. Pojem cizí kapitál český účetní systém nepoužívá. Existuje pouze pojem cizí zdroje, které zahrnují rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci. Pokud je v této disertační práci použit pojem cizí kapitál, jsou uvažovány cizí zdroje.

94

Podnik potřebuje kapitál (zdroj financování) proto, aby mohl vyvíjet činnost, jejímž výsledkem je tvorba zisku, další růst podniku a zvyšování jeho hodnoty. Rozhodování o zdrojích v podniku zahrnuje otázky ohledně struktury a výše požadovaného kapitálu.

V zahraniční literatuře, například Booth a Cleary (2010, kap. 20), je možné nalézt odlišnosti v definici finanční a kapitálové struktury podniku. Uvedení autoři do finanční struktury podniku zahrnují celou pravou stranu rozvahy – zdroje krátkodobé i dlouhodobé, tj. celková pasiva. Kapitálová struktura podniku vypovídá o zdrojích financování investovaného kapitálu. Je tvořena celkovými pasivy po odečtení položek časového rozlišení a splatných závazků, protože tyto krátkodobé závazky, které se mění v závislosti na činnosti firmy, autoři nepovažují za zdroje dluhového financování.

Kapitálovou strukturu podniku dle autorů tvoří vlastní kapitál, zadržené zisky, dlouhodobé dluhy a bankovní úvěry.

V české literatuře, věnující se problematice podnikového financování, se vyskytují dva přístupy k vymezení pojmu kapitálová struktura podniku. Valach (2001, s. 63) tvrdí, že kapitálová struktura podniku zachycuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho fixní majetek a trvalá část oběžného majetku. Jedná se tedy o strukturu dlouhodobého kapitálu podniku. Celkovou strukturu pasiv pak odlišuje samostatným pojmem finanční struktura podniku, což odpovídá anglo-saskému přístupu, jak bylo uvedeno.

Oproti tomu Synek (2010, s. 45) zastává názor, že kapitálovou strukturou podniku se rozumí struktura zdrojů (původ, pramen), z nichž majetek podniku vznikl. Toto pojetí tedy považuje za kapitálovou strukturu podniku skladbu celkových pasiv podniku, nikoliv jen dlouhodobých pasiv. Tento přístup odpovídá účetnímu charakteru pasiv a je aplikován i při zpracování této disertační práce.

Vlastní kapitál v podniku jednotlivce tvoří jeho peněžité i nepeněžité vklady, přičemž výše jeho vlastního kapitálu se mění podle výsledků hospodaření. V případě, že podnik dosahuje zisku, vlastní kapitál roste a naopak.

Vlastní kapitál obchodní „kapitálové“ společnosti tvoří následující položky:

1. základní kapitál,

95 2. kapitálové fondy,

3. fondy ze zisku, 4. nerozdělený zisk.

Základní kapitál je zákonem o obchodních korporacích (§30) definován jako souhrn všech vkladů, přičemž vkladem u obchodní společnosti je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu a u akciové společnosti jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. Povinnost vytvářet základní kapitál mají ze zákona pouze kapitálové společnosti.

Další položky vlastního kapitálu jsou blíže definovány v kapitole 4.2.

Cizí zdroje představují zdroje, které podnik získal od jiných právnických či fyzických osob a jež mu byly zapůjčeny na určitou dobu. Za zapůjčení zdrojů podnik obvykle platí úrok. Využití cizích zdrojů v podnikání pomáhá řešit nedostatek vlastního kapitálu.

Základní strukturu cizích zdrojů podniku tvoří:

1. rezervy,

2. dlouhodobé a krátkodobé závazky, 3. bankovní úvěry a finanční výpomoci, 4. časové rozlišení.

Souhrnný pohled na kapitálovou strukturu podniku podává následující schéma.

96 Obrázek 4.1: Kapitálová struktura podniku Zdroj: Kožená, M., Manažerská ekonomika, s. 14

Jednotlivým položkám kapitálové struktury bude věnována následující kapitola, týkající se zdrojů financování podniku. Vlastní a cizí kapitál je doplněn o další zdroje financování.

I dokument ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU: POTENCIÁL A TRENDY (sidor 91-96)