e) Setkání 6. 11. 2017
Dnešní setkání pokračujeme v četbě knihy Vačice, která se nesmála. Plánujeme knihu dočíst, dokončit popis děje a pro žáky je přichystána aktivita, která se zaměřuje na paměť, logické myšlení a orientaci v příběhu.
Výchovně vzdělávací cíle, stanovené pro toto setkání : C1 – Žáci dokáží vlastními slovy shrnout krátký dějový úsek C2 – Žáci se dokáží vcítit do literární postavy
C3 – Žáci dokáží chronologicky seřadit děj prostřednictvím ilustrací Průběh lekce
Grafický záznam lekce
Samostatná četba a zápis do podvojného deníku
Tato činnost je blíže popsána u setkání z 30. 10. 2017, není tedy nutné ji znovu vypisovat. Pro ozvláštnění můžeme žákům zadat, co konkrétního mají ve čteném textu hledat (něco, co je rozveselí, co je pro ně strašidelné, co jim připomíná někoho z jejich okolí...atp.), my se prozatím držíme zadání – cokoliv jim z jakéhokoliv důvodu přijde
časová dotace činnost pomůcky očekávané výstupy
10 minut samostatná četba knihy
5 minut
25 minut společná četba
10 minut rekapitulace děje
5 minut reflexe
Žák je schopen samostatně přečíst krátký text dle vlastního výběru.
podvojný deník – záznam z
četby záznamový arch,
fixy, knihy Žáci jsou schopni vybrat z přečteného textu jednu větu dle zadaných kritérií.
kniha, pracovní list, fixy, záznamový arch
Žáci dokáží shrnout dějové úseky vlastními slovy.
kartičky s
ilustracemi Žáci jsou schopni seřadit ilustrace dle dějové linky příběhu.
Žáci jsou schopni vlastními slovy ohodnotit knihu. Žáci dokáží zformulovat zpětnou vazbu na průběh setkání.
Tabulka 8: Grafické schéma setkání - 6. 11. 2017
zajímavé. Nejedná se o žádné vznosné zadání, nicméně u takto starých žáků je postaču-jící. Konkrétní určení by v našem případě byla příliš svazující a žáci by se mohli při čet-bě cítit nejistě.
Společná četba knihy (30 minut)
Žáci jsou opět požádáni o vytvoření kruhové formace, do jejich středu je umístěn společný záznamový arch.
Nejprve zrekapitulujeme dosavadní děj – záznamový arch je nám ku pomoci.
Zjistíme tak, kolik si toho žáci pamatují, případně uvedeme do děje ty, kteří se neú-častnili minulého setkání.
V práci s textem pokračujeme stejným stylem, jako minulé setkání. Při shrnování děje textu se snažíme nejprve žádat o slovo ty žáky, kteří jinak neprojevují snahu o vlastní projev k tématu, nebo o kterých víme, že zpravidla jen opakují to, co již řekl někdo před nimi. Nutíme je tak k větší pozornosti a k přemýšlení nad obsahem tex-tu. Samozřejmostí je, pokud nedokáží zformulovat odpověď, požádat další žáky, aby do-tyčnému zkusili poradit a společnými silami došli ke zdárnému konci.
Během četby se snažíme popsat pocity, které naše Vačice cítí v průběhu svého nechtěného cestování. Pomáhají nám k tomu opět ilustrace, text knihy, ale také osobní zkušenosti žáků. Debatujeme na téma : Co bych dělal, kdybych se teď stal tou vačicí z knihy? Jak by mi bylo? Uměl bych si pomoci? Choval bych se jinak? A pokud ano, tak jak?
Záznam z četby (5 minut)
Na konci příběhu zrekapitulujeme celý děj příběhu. Napíšeme poslední zápis do záznamového archu a vybídneme žáky, aby si napsali do podvojného deníku, co se jim v příběhu nejvíce líbilo.
Rekapitulace děje (10 minut)
K této aktivitě potřebujeme focené ilustrace z knihy (nejlépe bez textu, ale také není na překážku), které mapují děj příběhu.
Požádáme žáky, aby se rozdělili do dvojic (samostatnější žáci mohou zkusit ak-tivitu samostatně) a každé dvojici předáme pomíchanou sadu ilustrací. Úkolem dvojic je poskládat ilustrace tak, aby šly správně chronologicky za sebou. Na pracovní ploše ne-cháme přehled pro otázku z pracovního listu číslo 3. Můžeme žákům také určit, který obrázek je první a poslední v řadě.
Pokud vidíme, že žáci mají s řazením ilustrací problémy, individuálně s dvojice-mi hovoříme a upozorňujeme na detaily na obrázcích, které mohou vést ke snazšímu ur-čení místa v pořadí obrázkové řady.
Reflexe (5 minut)
Reflexe probíhá formou debaty s žáky. Tážeme se na jejich pohled na průběh lekce, na výběr knihy a necháváme jim prostor pro vlastní vyjádření. Pokud jsou na slovo skoupí, pokládáme doplňující otázky k tématu.
Vyhodnocení cílů
C1 – Některým z žáků samostatné shrnutí děje stále činí potíže, mohu však zkonstatovat, že je znát drobný posun k lepšímu. Již dokáží formulovat jednoduché sdě-lení, které však neobsáhne celkový průběh. Zdatnější žáci jsou schopni odhalit pod-statné informace a ty při souhrnu použít.
C2 – Žáci si dokáží představit situaci, ve které se literární postava nachází.
V rámci skupiny jsou schopni s touto situací pracovat, sdílet své myšlenky a do postavy se vcítit.
C3 –Žákům činilo potíže seřadit ilustrace v chronologické souvislosti. Teprve po pomoci zvenčí si začali všímat detailů na obrázcích, které jim pomohly ke zdárnému vy-řešení zadání.
Vlastní reflexe
Dnešního setkání se zúčastnilo pět žáků. Žáci si již při příchodu do učebny sami od sebe berou vystavené knihy a čtou si. Na začátku setkání tak již jen oznámím, že na čtení mají ještě deset minut a žáci volně pokračují ve své činnosti. Dvě žákyně nedokáží udržet pozornost příliš dlouho a často během četby střídají knihy – víceméně jimi pouze listují, ač jedna z nich je v této skupině velmi zdatnou čtenářkou. Chlapci se sdružují společně a vybírají si jednu knihu, kterou pak společně čtou a během četby sdílí své dojmy mezi sebou.
Zápisy do podvojného deníku již začínají být jednodušší. Žákům však stále činí problém vyjádřit důvod svého výběru. Slovně jsou víceméně schopni popsat, proč si vy-brali zrovna tu část, kterou si vyvy-brali. Své zdůvodnění však nedokáží přenést do písem-né formy, tudíž jim vypomáhám buď zápisem, nebo společnou snahou jejich důvod zjednodušit, aby byli schopni ho napsat.
Průběh společné četby byl příjemný, nicméně někteří žáci se již začínají ohrazovat vůči spolužačce, která má největší problémy se čtením a spolužačkám, které se jí v její nesnadné pozici snaží pomoci napovídáním toho, co je v textu napsáno. Mu-sím však uznat, že žákyně již slabikuje poměrně obstojně, tedy že samohlásky se jí již nepletou. Stále má však její čtenářský projev velké nedostatky.
Během četby jsme narazili na situaci, kdy byla Vačice v nezáviděníhodné situa-ci. Hovořili jsme s žáky o tom, jak by se asi cítili, kdyby se jim stala podobná situace.
Co myslí, že by dělali, jak by se zachovali atp. Žáci se nad situací vačice zamysleli a opravdu se snažili vcítit do „její kůže“. Shodli se, že by se pravděpodobně zachovali stejně jako vačice a až by se uklidnili, začali by svou situaci konstruktivně řešit. Svými nápady mne velmi překvapili. V pozitivním slova smyslu.
Shrnout děj se nám dařilo čím dál tím lépe. Když jsem se zaměřila na neaktivní jedince, zpravidla první odpověď vázla, nicméně během dalších souhrnů proběhnuvšího děje již byli aktivnější a ve spolupráci jistější.
Chronologické řazení děje podle obrázků však dalo žákům zabrat. Určili jsme společně první a poslední obrázek, ale poskládat zbývající obrázky do dějové linie bylo
pro některé téměř nemožný úkol. Pomohla až osobní konzultace, kdy jsem žáky vybíze-la, aby si všímali detailů a pomohli si také přehledovou tabulkou míst, která vačice v průběhu příběhu navštívila. Žákyně, která pracovala sama kupodivu seřadila kartičky s ilustracemi správně jako první.
Žáci zhodnotili setkání jako příjemné a zábavné. Kniha se jim velice líbila. Ob-zvláště kladně hodnotili ilustrace. Překvapilo mne, že řazení ilustrací hodnotili velice kladně s tím, že i když to bylo těžké, užili si u toho legraci když hledali, který obrázek patří na které místo.
Já jsem s prací žáků prozatím také velice spokojena. Skupina je poměrně klidná, malá, tudíž mám šanci věnovat se, v případě potřeby, všem žákům individuálně. Jsem také velice potěšena, že nemusím žáky vybízet, aby na začátku setkání samostatně četli.
Někteří chodí na setkání deset minut před začátkem jen, aby si mohli v klidu číst.
Ilustrace 5: Společný záznam děje knihy Vačice, která se