Průběh lekce:
Grafický záznam lekce
Samostatné čtení (10 minut)
Vybídneme žáky, aby si samostatně četli své vlastní knihy, případně si nějaký titul zapůjčili. Snažíme se žákům, kteří nemají vlastní knihu doporučit titul, který si myslíme, že by pro ně mohl být vhodný. U žáků s většími problémy ve čtení doporučuji krátké básně s dětským motivem. Vhodná je také individuální práce s těmito žáky.
Požádáme žáky, aby si pamatovali o čem přečtený text byl a během času vy-hrazeného pro záznam je vyzveme, aby přečtené stručně shrnuli. Připomeneme žákům, že i během četby si mohou vytvořit záznam do podvojného deníku.
Připomeneme jim také, že je vhodné chovat se při samostatné četbě tiše a nerušit své spolužáky. Stanovíme časovou hranici na 10 minut.
Reflexe a zápis z četby (5 minut)
Požádáme žáky, aby znovu utvořili kruhovou formaci. (Z praxe jsem zjistila, že žákům se lépe pracuje u stolu, koberec preferují pouze při tématických aktivitách či debatách, pro společné čtení klasické knihy a práci s ní však preferují velkoformátový stůl a židle).
časová dotace činnost pomůcky očekávané výstupy
10 minut samostatná četba knihy
Žáci jsou schopni vybrat z přečteného textu jednu větu
Žáci se dokáží orientovat v ději. Žáci dovedou shrnout krátké dějové úseky vlastními slovy.
Žáci dovedou formulovat svůj názor na obsah děje příběhu.
Tabulka 7: Grafický záznam setkání - 30. 10. 2017
Umožníme žákům tvořit zápis do podvojného deníku. Ti, kteří momentálně ne-pracují na písemném záznamu, mají možnost stručně shrnout obsah. Méně zdatnějším pomáháme doplňujícími otázkami.
Předvídání, brainstorming (10 minut)
Předložíme mezi žáky dnešní záznamový arch s obrázkem vačice. Představíme jim knihu – prozatím pouze přebal. Pracujeme s ilustrací – ptáme se žáků, jestli zvířát-ko na obrázku není něčím zvláštní. Zda třeba obrázek není vytištěn vzhůru nohama atp.
Položíme žákům dotaz, zdali znají zvířátko vačici a co by případně o ní mohli povědět.
Případně jestli by zvířátko z obrázku mohli připodobnit k nějakému zvířeti, které znají.
Rozprostřeme mezi žáky různé obrázky vačice tak, aby měli možnost si zvířátko dosta-tečně prohlédnout. Využijeme také kreslených postaviček vačic z dětských ani-movaných filmů (Za plotem, Doba ledová), kde je větší šance, že si chování těchto tvo-rů vybaví. Součástí publikace je také větší rozkládací fotografie vačic visících na stromě, se kterou mohou také pracovat. Na globusu či velkoplošné mapě světa, pokud jsou součástí vybavení třídy, můžeme žákům ukázat, na kterém kontinentu vačice žijí (a je tedy tím pádem pravděpodobné, že se jim doma nevyskytuje) a stručně pohovořit o tom, jak vačice žijí, případně vyzkoušet chování vačice, když je v ohrožení (hrát mrt-vé, žáky většinou baví).
Společné čtení (30 minut)
Rozdáme žákům namnožené opisy textu s pracovním listem. Umožníme jim, aby se rozsadili kolem stolu. Můžeme buď předčítat, nebo mohou předčítat jednotliví žáci. Moji žáčci preferují možnost sami hlasitě číst, tudíž této jejich iniciativy využí-vám, ač tím pádem postupujeme v četbě pomaleji. Nicméně žáci si tak mají možnosti zlepšit techniku četby. Četba tedy probíhá dle stejného schématu jako u knihy Tajný život blech – každý žák čte jednu stránku (případně dvojstránku, pokud je textu sku-tečně minimum), knihu má k dispozici vždy ten, kdo momentálně čte.
Je velice přínosné pro pochopení situace, všem žákům každou stránku ukázat – ilustrace korespondují s dějem a žáci mají větší možnost si celý příběh vizuálně před-stavit. Ilustrace máme také možnost s žáky popisovat, všímat si detailů atp.
Po určitých dějových úsecích požádáme žáky, aby vlastními slovy shrnuli děj příběhu. Prozradili nám, co se dozvěděli, co se v příběhu prozatím událo atp. Dbáme na to, aby měli všichni možnost vyjádřit se. Společnými silami se nakonec jejich shrnutí pokusíme zestručnit a zapsat na společný záznamový arch.
Během postupu v textu knihy vyplňují děti také pracovní list. Možnosti u otázky číslo 3 máme rozepsány na samostatném papíru, aby byla práce pro děti snazší. Na tento papír zaznamenáváme pořadí, jak jdou místa navštívená vačicí za sebou a žáci mají možnost si odpovědi přepsat do svého pracovního listu.
Samozřejmě se ptáme žáků na neznámá slova a případně vysvětlujeme jejich vý-znam. Trváme také na tom, aby žáci popisovali, co vidí na ilustracích a rozvíjeli tak své schopnosti v popisu prostředí a děje .
Reflexe (5 minut)
Necháme žáky provést shrnutí celého děje prozatím přečteného příběhu, které zapíšeme do záznamového archu.
Požádáme žáky, aby s námi sdíleli dojmy z knihy. Co se jim líbí, nelíbí. Jestli jsou zvědaví jak příběh nakonec dopadne (dočetli jsme cca do poloviny, zdatnější čtená-ři však nemusí mít problém přečíst celý příběh). Ptáme se, zdali se dnes dozvěděli něco nového, či je nějaká informace zaujala. A také na to, jak hodnotí dnešní setkání – jestli mají nějaké připomínky či návrhy k průběhu.
Vyhodnocení cílů
C1) – Žáci stále pracují na obohacování slovní zásoby.
C2) – Některým žákům činí problémy shrnout krátký dějový úsek vlastními slovy, vlastními silami se orientují v ději jen obtížně a je nutné jim pomáhat. Do práce se však v mezích svých možností zapojují.
C3) – Situace je totožná s výstupem předchozího cíle. Některé děti mají problém porozumět ději. Velkým pomocníkem však pro ně jsou ilustrace, které jim pomáhají vizuálně si představit situaci.
Vlastní reflexe
Dnešní lekce se účastnilo 8 žáků. Jedna žákyně si přinesla vlastní knihu, ostatní zapomněli. Žáci dostali za úkol vybrat si jednu knihu dle svého uvážení, kterou si roze-čtou. Žákům, kterým dělá čtení větší problémy jsem dala na výběr z krátkých textů a básní. Prvních cca 10 minut bylo znovu vyhrazeno pro samostatné čtení. Při sdílení přečteného dokázaly logicky samostatně převyprávět obsah jen dvě žákyně, která mají techniku čtení zvládnutou. Ostatním činilo problém porozumět a tudíž nějakým způso-bem samostatně interpretovat to, co četli. Na vině byla také částečně znovu neznalost významu slov.
Před čtením jsem žákům představila knihu a vyzvala je, aby zkusili odhadnout, co může být taková vačice zač. Napověděla jsem jim, že se jedná o to zvířátko na pře-bale knihy. Při některých návrzích jsem si však nebyla jistá, jestli se všichni díváme na stejnou knihu, neboť některé návrhy byly podobě vačice vzdálené (že vypadá jako tygr či jiná kočka, mne překvapilo). Dobrali jsme se však nakonec k uspokojivému výsledku a podělila jsem se s žáky o pár zajímavých informací o vačicích.
Když už jsme tedy vyřešili vačici, zaměřila se naše pozornost na možné trable, které mohly vačici donutit nesmát se. Někteří žáci měli vskutku zajímavé nápady, dva nedokázali přijít s žádným nápadem. Knihu jsme rozečetli a v průběhu četby popisovali ilustrace na jednotlivých stránkách a komentovali průběh děje. Ukázalo se (naprosto očekávaně), že žáci pokud mají doprovodný grafický materiál při textu, o dost lépe se v něm orientují. Dokázali díky ilustracím příběhu lépe porozumět a nad jednotlivými ději v příběhu přemýšlet a porovnávat s realitou. Po určitých dějových celcích jsme vždy společnými silami zapsali jakousi sumarizaci toho, co jsme se dozvěděli – já jsem zapisovala, žáci vymýšleli. Dočetli jsme zhruba do poloviny knihy a máme v plánu příští lekci přijít na to, proč se vačice nesmála. Prozatím je totiž usměvavá, i když si to lidé v knize nemyslí a my víme proč si to nemyslí.
Žáci prozatím knihu hodnotí velice kladně a velmi se jim líbí ilustrace, díky nimž si dotváří obraz celého prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Žák, který má problém s orientací v knize má pravděpodobně největší problémy v oblasti neznalosti
významu slov a slovní zásoby. Jakákoli práce, kde se vyžaduje jeho vlastní zapojení je pro něj náročná. Doufám, že se nám nějakým způsobem podaří mu další cestu ve vzdě-lání ulehčit.