g) Setkání 20. 11. 2017
Během tohoto setkání budeme nadále pracovat s komiksem Pták a Veverčák na útěku. Při práci využijeme grafický organizér Vennův diagram, abychom porovnaly cha-rakter obou hlavních hrdinů. Tato aktivita je cílena na rozšíření slovní zásoby.
Výchovně vzdělávací cíle, stanovené pro toto setkání : C1 – Žáci si rozšíří slovní zásobu
C2 – Žák je schopen četby s prvky dramatizace C3 – Žák si při četbě všímá detailů
C4 – Žák dokáže shrnout děj příběhu vlastními slovy Průběh setkání :
Grafické znázornění setkání
Samostatná četba a zápis z četby probíhají standardně.
Vennův diagram (15 minut)
Stručně si s žáky shrneme dosavadní průběh děje. Lektor přečte dětem několik stránek (mění hlasy dle toho, která postava se projevuje a přizpůsobuje svůj projev
časová dotace činnost pomůcky očekávané výstupy
10 minut samostatná četba knihy
5 minut
15 minut Vennův diagram
25 minut společná četba komiksová kniha
5 minut shrnutí setkání, reflexe Žák se dovede vyjádřit k průběhu setkání.
Žák je schopen samostatně přečíst krátký text dle vlastního výběru.
podvojný deník – záznam z
četby záznamový arch, fixy,
knihy Žáci jsou schopni vybrat z přečteného textu jednu větu dle zadaných kritérií.
Žáci dokáží najít rozdíly mezi literárními postavami a tyto rozdíly pojmenovat. Žáci znají významy pojmů užitých při aktivitě.
Žáci jsou schopni dramatické četby na základě indicií v ilustracích a textu. Žáci dokáží shrnout děj příběhu.
Tabulka 10: Grafické schéma setkání - 20. 11. 2017
situaci). Tato krátká vsuvka nám pomůže rozvzpomenout se na charakterové vlastnosti hlavních postav. Předložíme skupině schéma Vennova diagramu a vysvětlíme, na jakém principu budeme diagram vyplňovat. Diagram se skládá (v našem případě) ze dvou, vzájemně protnutých kruhů. Každý z těchto kruhů znázorňuje jednu z postav a do této části zapíšeme poznatky a informace, které jsou specifické pro danou postavu. Společný prostor, který vznikl protnutím obou kruhů, pak slouží k zaznamenání společných rysů obou postav.
Požádáme žáky, aby začali diagram vyplňovat informacemi, které vědí o Ptákovi a Veverčákovi. Informace jsou jednoslovné, zpravidla odpovídající na otázku : Jaký je
… ?
Podporujeme žáky v jejich formulacích, případně v přečteném textu nacházíme situace, kde je zřejmá povaha postav a tyto situace žákům předkládáme a dotazujeme se tak, abychom dosáhli kýženého výsledku. Pomáháme žákům také s názvy vlastností, které žáci dokáží určitým způsobem popsat, ale neznají jejich pojmenování.
Můžeme si připravit několik vlastností a jejich popisů na samostatných papír-cích, a tyto vlastnosti žákům nabídnout v případě, že jim dělá problém objevit či for-mulovat rozdílné znaky daných postav. Tyto definice a název mohou žáci do schématu opsat či vlepit.
Vznikne nám tak pro tuto věkovou skupinu přehledný seznam společných znaků a rozdílností, které jsou pro dané postavy typické.
Společná četba ( 25 minut)
Vyzveme žáky, aby opět utvořili dvojice, které rozlosujeme stejným způsobem jako minulé setkání. Společná četba pak kopíruje proces minulého setkání. O ději a situacích s žáky hovoříme, sledujeme s nimi průběh děje a podporujeme je v jejich dramatické četbě.
Shrnutí (5 minut)
Shrnutí děje a názorů na čtený titul probíhá standardně.
Vyhodnocení cílů :
C1 – Žáci dokázali formulovat některé vlastnosti vlastními slovy, ujasnili si význam ně-kterých pojmů, které jim byly nejasné.
C2 – Žák je schopen četby s prvky dramatizace. Ano tento cíl se podařilo naplnit. Žák je četby s prvky dramatizace schopen a tuto aktivitu si dokáže užít.
C3 – Žák si všímá detailů při četbě příběhu. Zpravidla však upře svou pozornost na je-den detail, který se pak snaží vyhledávat v průběhu příběhu.
C4 – Žák ještě zcela bezchybně nedokáže shrnout děj příběhu vlastními slovy, nicméně vyjadřovací popisné schopnosti žáka se postupně zlepšují.
Vlastní reflexe :
Skupina se opět sešla v počtu šesti žáků, z nichž pět žáků navštěvuje kroužek pravidelně. Žáci si všímají knih, které mají na výběr. Nejžádanější jsou básnické sbírky a knihy, které jsme již společně přečetli. Se samostatnou četbou většina žáků nemá problém a skutečně čtou. Jedna žákyně, která nemá se čtením problém, však nadále jen listuje knihami, případně popichuje své spolužačky a ruší je. Chlapci drží při sobě a na-dále čtou společně.
Během práce s Vennovým diagramem všichni žáci projevili touhu podílet se na zápisu. Vymýšlet charakteristické vlastnosti obou hlavních postav bylo zprvu náročné.
Žáci nedokázali formulovat to, co by chtěli zapsat do diagramu. Vzhledem k malé slovní zásobě nebyli schopni popsat chování protagonistů či lépe řečeno, nebyli schopni zformulovat jakési zobecnění chování vyplývající ze situací. Připravila jsem tedy pro žáky lístečky s pojmy, nad kterými jsme strávili určitý čas a vysvětlovali si, co který pojem znamená. Žáci pak lístečky vlepovali do diagramu. Tato činnost jim přišla zajímavá (dle jejich hodnocení na konci hodiny), pravděpodobně si však v paměti neuchovají významy všech pojmů.
Společná četba byla dnes svižnější. Žáci se opravdu snažili prožívat své hrdiny.
Na ilustracích si všímali detailů, na které se vzájemně upozorňovali. V jedné situaci (za-tažená obloha, přichází bouře a pták tvrdí, že nebude pršet) někteří nepochopili jak mohl
Veverčák vědět, že přijde déšť. Vysvětlování se však, než jsem to stihla sama, zhostili žáci, kteří sledovali příběh pozorněji a dokázali tuto situaci spolužákům vysvětlit. Toto mne velmi mile překvapilo.
Vzhledem k tomu, že nám poměrně dlouhý časový úsek zabrala aktivita s Vennovými diagramy, nedočetli jsme knihu až na konec. Zbývá nám zhruba třetina.
Během reflexe žáci z vlastní iniciativy předvídali, jak by mohl příběh dopadnout. Vyjád-řili se, že jsou nedočkaví, jak příběh nakonec skončí.
Ilustrace 7: Žáci při práci na Vennově