6.3 Příčiny konfliktního chování a jeho prevence pomocí aktivizujících metod
6.3.3 Nevhodné sociální návyky
Nevhodné sociální návyky či asociální chování primárně vyvolávají konflikt na úrovni sociálních vazeb mezi žákem a učitelem, event. mezi žákem či skupinou žáků a
104 AUGER, M.-T., BOUCHARLAT, CH.: Učitel a problémový žák. s. 78
105 CANGELOSI, J.S.: Strategie řízení třídy: jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. s. 141
ostatními žáky. V důsledku sociálních konfliktů zpravidla dochází i k problémům spojeným s nezájmem o výukové aktivity a dění ve třídě/škole vůbec. Nevhodné sociální návyky si žáci nejčastěji přinášejí z rodinného prostředí, které vykazuje rysy nestability a disharmonie. Při nepochopení podstaty problému ze strany pedagogů se může situace ještě vyostřit a žákova frustrace může přejít až v útočné chování vůči svému okolí či sama sobě. Pro učitele je důležité chápat asociální chování jako signál, kterým žák dává svému okolí najevo problém spočívající ve vlastní narušené integritě osobnosti. Vstupuje do konfliktů se svým okolím, aby na sebe upoutal pozornost.
Zároveň očekává negativní reakci a hodnocení ostatních, čímž se utvrzuje ve své roli
´černé ovce´. Úkolem pedagoga je takový model chování rozbít tak, že k žáku bude přistupovat pozitivně a otevřeně. Musí odolat pokušení žáka potrestat a demonstrovat svoji nadřazenost a autoritu. Takové opatření může mít jen dočasný účinek.
Efektivnějším způsobem je ´problémovému´ žáku nabídnout prostor, ve kterém může uplatnit i jiné, než negativní vzorce chování. Tím dostane příležitost osvojit si sociální dovednosti, jejichž absence přivádí žáka do konfliktních situací.
F.M. Gresham rozlišuje těchto pět složek sociálních dovedností:
kooperaci,
asertivitu,
odpovědnost,
empatii a
sebekontrolu.106
Jednotlivé složky lze u problémových žáků rozvíjet pomocí aktivizačních metod následovně:
Kooperaci můžeme podnítit zejména pomocí kooperativní výuky a projektové výuky, ve kterých je spolupráce mezi žáky klíčová.
Asertivitu lze upevňovat použitím metod, jako jsou: hraní rolí s důrazem na zpětnou vazbu a vysvětlování, nebo diskuze, ve kterých se žáci učí efektivně komunikovat, formulovat své názory a umožnit druhým vyjádřit své.
106 GRESHAM, F.M. in GAJDOŠOVÁ, E.: Rozvíjení emoční inteligence žáků: prevence šikanování, intolerance a násilí mezi dospívajícími. s. 212
Rozvoje odpovědnosti nejlépe dosáhneme při projektové výuce, kdy je pro úspěch týmového projektu nutné úsilí každého jednotlivce. Tlak skupiny tak zvyšuje motivaci úkol splnit a tím roste i zodpovědnost jednotlivce za svůj úkol.
Pro rozvoj a prohloubení empatie je vhodné použít metod hraní rolí, besed, či televizní výuky se zpětnou vazbou, při kterých má žák šanci na vlastní kůži zakusit jinou roli, než ve které obvykle vystupuje.
Sebekontrolu může žák trénovat zejména při diskuzi nebo debatě, kdy musí své názory vyjadřovat podle předem daných pravidel a zároveň umožnit druhým vyjádřit svá stanoviska, aniž by je napadal neférovým způsobem. Náročnějším nástrojem tréninku sebekontroly jsou i některé psychologické hry, event. hraní rolí.
7 Praktické využití aktivizujících metod v hodinách ZSV
Příprava hodin a následující výuka proběhla ve druhém, resp. třetím ročníku Obchodní akademie a Hotelové školy v Turnově, kde autor práce třetím rokem působí jako učitel základů společenských věd a anglického jazyka. Ve druhém ročníku se jednalo o obor Hotelnictví (65-42-M/01), v ročníku třetím o obor Obchodní akademie (63-41-M/02). Časové, obsahové i organizační vymezení předmětu ZSV v rámci školního vzdělávacího programu je totožné u obou oborů a zahrnuje následující tematické okruhy: Péče o zdraví, Soudobý svět, Člověk v lidském společenství, Člověk jako občan, Člověk a svět. Ve druhém ročníku je obsah vzdělávání rozčleněn do následujících témat, dle kterých je sestaven tematický plán: Psychologie jako věda, Psychická činnost a psychické jevy, Psychologická charakteristika osobnosti. Ve třetím ročníku se jedná o témata: Člověk jako občan a Český stát.
Přípravy hodin byly vypracovány s ohledem na celkovou vyváženost a dynamiku hodiny, přičemž zvláštní pozornost byla věnována zařazení různých typů aktivizujících výukových metod. Po odučení jednotlivých hodin následovala reflexe, která je součástí následující kapitoly a nachází se vždy v závěru každé přípravy.
Hlavním pozorovaným aspektem byla využitelnost aktivizujících metod pro utváření pozitivního třídního klimatu a prevenci konfliktních situací.
Tematický okruh:
Člověk jako občan
Ročník: třetí Obchodní akademie A3 Vzdělávací oblast: Člověk jako občan
Hodina 1: Historický vývoj demokracie Cíle hodiny:
a) kognitivní: Žák je schopen v souvislostech vystopovat kořeny demokracie a vysvětlit důvody a okolnosti jejího vzniku. Dokáže časově určit období zavádění demokratických principů v různých zemích.
b) afektivní: Žák si na základě historických okolností uvědomuje hodnotu demokratických principů a cenu, kterou bylo nutno za její prosazení zaplatit
Průřezové téma: Občan v demokratické společnosti
Klíčové kompetence: komunikativní, pracovní, sociální, kulturní povědomí Výuková metoda: párová práce s pracovním listem, diskuze, výklad, vyprávění Hlavní pojmy: historie demokracie, liberální demokracie, lidová demokracie Učební pomůcky: tabule, pracovní list č.1, psací potřeby, učebnice: Občanská
nauka pro
SŠ 2,
Aktivita 1: Úvod Čas: 3 min Metoda: -
Cíl: Navodit pozitivní atmosféru Popis:
Zahájím pozdravem, přivítám se s žáky, provedu zápis do TK Aktivita 2: Vytyčení cílů hodiny
Čas: 5 min
Cíl: Seznámit žáky s cíli hodiny, motivovat Metoda: Řízená diskuze
Popis:
Seznámím žáky s cílem hodiny, tj. s historickým vývojem demokracie a jejím pojetím, strukturou hodiny a aktivitami, které nás dovedou k cílům dnešní hodiny
Aktivita 3:
Čas: 10 min
Cíl: Aktivizovat dosavadní poznání žáků s ohledem na historicko-politické souvislosti.
Metoda: Párová práce s pracovním listem.
Popis:
Učitel rozdá do dvojic pracovní listy PL2 a uvede žáky do souvislostí. Vysvětlí, že jednotlivé události znamenaly počátky demokracie v daných zemích. Učitel posléze vysvětlí zadání. Žáci dostanou cca 5-10 minut na práci. Následuje kontrola uspořádání tabulky z úkolu 1.
Aktivita 4: Hledání historických souvislostí Čas: 15 min
Cíl: Pochopit okolnosti vzniku demokracie a zavádění jejích principů.
Metoda: diskuse doplněná výkladem Popis:
Žáci diskutují nad úkolem 2 z PL1. Jejich úkolem je uvést do historických souvislostí události, které vedly k zavedení demokracie v jednotlivých zemích. Učitel monitoruje diskusi a upřesňuje výpovědi žáků. Učitel na tabuli vypisuje nejdůležitější body, žáci si na závěr poznámky zapíší do sešitu.
Aktivita 5: Zadání projektové práce Čas: 10 min
Cíl: Vysvětlit zadání projektu, určit skupiny pro jeho vypracování Metoda: Projektová výuka
Pomůcky: Pracovní list 3 Popis:
1) Vyučující vysvětlí žákům obsah a cíl projektu: každá z budoucích skupin představuje jednu ze stran české politické scény. Jejich úkolem bude nejprve seznámit se s volebním programem ´své´ strany a posléze vyplnit PL 3, který představuje zestručnělý volební program. K vyhledání informací použijí volební programy jednotlivých stran dostupné na internetu. Dalším z úkolů bude
prezentovat svůj volební program před ´voliči´ - ostatními žáky za dva týdny od zadání projektu.
2) Učitel zorganizuje rozdělení žáků do skupin o 2-3 členech.
Sestavení může nechat na samotných žácích nebo může využít některou z metod náhodného výběru. Sestaveným skupinám losem určí politickou stranu, kterou budou reprezentovat.
Pozn.: Projekt byl zadáván v době, kdy probíhala volební kampaň pro volby do PS České republiky v roce 2014. Informace o jednotlivých stranách a jejich volební prohlášení byly snadno dostupné. Na tuto aktivitu navazovala volba ´na nečisto´ (viz dále).
REFLEXE:
Třída A3 (třetí ročník Obchodní akademie) je třídou s poměrně pozitivním klimatem, vykazující ochotu spolupracovat, avšak slabší schopností se dlouhodobě soustředit. Problémem také často bývá rušivé chování nebo pasivita (resp. činnosti nesouvisející s výukou ZSV) některých jedinců (jedná se o cca 4-5 žáků s rušivým chováním a cca 5-6 žáků s nerušivým, nespolupracujícím chováním).
Aktivita 3 - neboli párová práce s pracovními listy se z hlediska zapojení žáků do výuky osvědčila velice dobře. Všechny páry se aktivně věnovaly činnosti spojené se zadáním na pracovním listu a ve třídě, alespoň po většinu času vyhrazeného pro tuto aktivitu, nedocházelo k vyrušování nebo jiným konfliktním situacím. Aktivita tedy splnila svoji motivační funkci a zároveň připravila půdu pro další aktivity.
Za negativum považuji nevyváženost dvojic (výběr partnera jsem nechal na žácích samotných). Někteří žáci totiž s prací skončili dříve a během doby, kdy ostatní ještě pracovali, způsobovali někteří žáci ve třídě jistý neklid. Vhodnější by tedy bylo žáky spárovat tak, aby dvojice byly vyváženější. Řešením by také bylo samostatnou činnost dvojic ukončit ve vhodnější okamžik a nečekat, až práci dokončí úplně všichni.
Druhá část úkolu, kontrola výsledků, proběhla úspěšně, bez přílišných rušivých vlivů.
Žáci totiž měli motivaci na ověření si výsledků podílet, jelikož byli zvědaví, jak si
v prvním bodu zadání vedli.
Pokud by tato vnitřní motivace nestačila, mohla by se u problematičtějších tříd motivace zvýšit použitím odměny, např. udělením jedničky s nižší váhou.
Aktivita hledání historických souvislostí byla kognitivně náročnější a do diskuse se aktivně zapojovali spíše nadanější a přemýšliví žáci. Těch je v této třídě asi 5 až 6.
Aby se diskuse neodehrávala pouze v tomto úzkém kroužku, bylo nutné, abych ji řídil a podněcoval i ostatní žáky k odpovědím. Tato aktivita se mi jeví jako využitelná, za dodržení určitých podmínek. Mezi ně patří zejména dobré vedení diskuse, doplněné návodnými otázkami a snaha o zapojení co největšího počtu žáků do diskuse. Při nesplnění těchto předpokladů, hrozí nebezpečí pasivity u žáků, kteří nemají o učení zájem.
Diskuse však poskytla prostor aktivnějším žákům (kteří shodou okolností často vyrušují) k zužitkování jejich energie, jejíž přetlak se tak dal využít k aktivitě
související s výukou.
U pasivnějších žáků bylo zapotřebí impulsu učitele, aby se aktivně diskuse účastnili.
Následně jsem mohl pro zprostředkování nové látky výklad omezit na naprosté minimum, jelikož jsem využil již stávajících znalostí žáků z jiných předmětů. Tím mohli žáci získat pocit, že jsou významnými spolutvůrci výuky.
Poslední z aktivit – zadání projektu, proběhlo v pracovní atmosféře. Jelikož jsem žákům na samém začátku oznámil, že projekt bude hodnocen známkou s vyšší hodnotou, neměl jsem větších problémů udržet při zadávání jejich pozornost.
Tematický okruh:
Člověk jako občan
Ročník: třetí Obchodní akademie Vzdělávací oblast: Člověk jako občan
Hodina 2: Formy demokracie Cíle hodiny:
a) kognitivní: Žák si osvojí hlavní principy přímé i nepřímé demokracie a je si vědom možností, které jako občan má na poli politické participace.
b) afektivní: Žák si uvědomuje, že svojí aktivní účastí může ovlivňovat dění kolem sebe a spolurozhodovat o podobě světa, ve kterém žije.
Průřezové téma: Občan v demokratické společnosti
Klíčové kompetence: občanské, sociální, personální, kompetence k podnikavosti Výuková metoda: volné psaní, situační/hraní rolí, metody kritického myšlení, diskuse
Hlavní pojmy: demokracie, znaky přímé a nepřímé demokracie, korupce, vznik elit, populismus
Učební pomůcky: tabule, papírové kartičky pro ´volební lístky´, sešity, psací potřeby
Aktivita 1: Úvod Čas: 3 min Metoda: -
Cíl: Navodit pozitivní atmosféru Popis:
Zahájím pozdravem, přivítám se s žáky, provedu zápis do TK Aktivita 2: Vytyčení cílů hodiny
Čas: 5 min
Cíl: Seznámit žáky s cíli hodiny, motivovat Metoda: Řízená diskuze
Popis:
Seznámím žáky s cílem hodiny, tj. s hlavními formami demokracie, strukturou hodiny a aktivitami, které nás dovedou k cílům dnešní hodiny
Aktivita 3: Co je to demokracie?
Čas: 5-10 min
Cíl: Aktivizovat myšlení žáků, nasměrovat jejich pozornost k tématu hodiny.
Metoda: Volné psaní Popis:
Učitel žáky požádá, aby se pomocí metody volného psaní vyjádřili k tomu, co pro ně znamená pojem demokracie. Po cca 3 minutách vyzve učitel žáky, aby přečetli, co napsali. Nad jednotlivými názory je možné diskutovat. Na závěr učitel shrne, co demokracie představuje a navrhne její definici, kterou si žáci zapíší do sešitů.
Aktivita 4: Hlasování Čas: 15 min
Cíl: Pochopit principy přímé a nepřímé volby.
Metoda: situační metoda/hraní rolí Popis:
Učitel na úvod aktivity žákům oznámí, že volbou rozhodnou, zda jsou pro zavedení desetiminutových přestávek, místo dosavadních pětiminutových. Nejprve volba proběhne nepřímou cestou, poté přímou. Učitel vyzve všechny žáky, aby na předem připravené kartičky (´volební lístky´) napsali jméno jednoho kandidáta, kterému důvěřují a který za ně bude rozhodovat v nepřímé volbě. V tomto bodě učitel v případě
nutnosti vysvětlí princip nepřímé volby. Poté, co všichni žáci na svůj volební lístek napíší jméno kandidáta, učitel lístky vybere a za pomoci tří žáků vyhodnotí volbu zástupců a určí tři s nejvyššími počty hlasů. Tito žáci si sesednou k sobě a v tajné volbě odevzdají své hlasy pro či proti zavedení desetiminutových přestávek. Učitel výsledek hlasování zaznamená na tabuli, která je otočená tak, aby na ni žáci neviděli.
Následuje přímá volba. Učitel žákům opět rozdá volební lístky, kam každý žák napíše buď ANO pro zavedení desetiminutových přestávek, či NE, pokud je proti.
Hlasování za pomoci volební komise tvořené třemi žáky vyhodnotí a výsledek zapíše na tabuli pod údaj z nepřímé volby.
Následuje zveřejnění a porovnání výsledků z obou typů hlasování. Učitel s žáky dále diskutuje o výhodách či nevýhodách přímé a nepřímé volby a preferencích jednotlivých žáků. Na závěr žáci provedou krátký zápis poznámek do sešitů.
Aktivita 5: Znaky přímé a nepřímé demokracie Čas: 15 min
Cíl: Ozřejmit žákům principy přímé a nepřímé demokracie Metoda: Párová práce, výklad
Pomůcky: Tabule, sešity, psací potřeby Popis:
Vyučující na tabuli nakreslí následující tabulku a současně požádá žáky, aby si ji okopírovali do svých sešitů. Poté si žáci zapíší i nerozlišené znaky demokracie.
Tab. 1: Znaky přímé a nepřímé demokracie
Přímá demokracie Nepřímá demokracie
Nerozlišené znaky demokracie: parlament, přímá volba prezidenta, volby do poslanecké sněmovny, referendum, petice/iniciativa, reprezentativní mandát, absence rozdílu mezi vládnoucími a ´ovládanými´, povinnost odevzdat moc po vypršení
mandátu, plebiscit, losování do státních úřadů, vysoká míra informovanosti a odbornosti občanů.
Žáci ve dvojicích následně vybírají z nerozlišených prvků jednotlivé pojmy a přiřazují je ke znakům přímé či nepřímé demokracie. Následuje kontrola a vysvětlení neznámých pojmů. Na závěr žáci provedou zápis do sešitů.
Aktivita 6: Shrnutí Čas: 5 min
Cíl: Shrnout látku, připomenout projekt Metoda: Kooperativní učení
Pomůcky: Sešity se zápisky Popis:
Jeden z žáků přečte z vlastních poznámek definici jednoho ze znaků demokracie a ostatní k ní přiřadí název, přičemž určí, jedná-li se o znak přímé či nepřímé demokracie.
Na samotný závěr učitel připomene zadání projektu, jehož prezentace proběhne příští hodinu.
REFLEXE:
Z hlediska prevence výskytu konfliktních situací se aktivita volné psaní jeví jako vhodná. Žáci při ní pracují individuálně, a jelikož musí zaměstnat svoji mysl, nezbývá prostor pro vyrušování. Vzhledem k tomu, že se žáci s touto aktivitou setkali poprvé, nebyli si někteří jistí, jak k ní přistupovat. To se projevili i na výsledné podobě psaní, kdy se často snažili odpovědět určitým ´správným´ způsobem, nebo se vyjadřovali pouze heslovitě. I přesto však aktivita splnila svůj účel, tedy aktivizovat myšlení a motivovat. To se potvrdilo i v následné krátké diskusi, která se soustředila zejména na současný stav české demokracie, resp. korupce českých politiků (hodina probíhala v období ´bezvládí´, po rezignaci Nečasovy vlády). Pro využití této metody do budoucna je nutné, aby žáci dobře chápali, že se jedná o skutečně volné psaní a dokázali proud myšlenek a asociací více uvolnit.
Další aktivita, simulace voleb, si našla pozitivní ohlas prakticky u celé třídy.
Praktický aspekt této aktivity dokázal žáky motivovat, což se projevilo zejména na jejich pozornosti, kterou věnovali téměř bez výhrad průběhu volby. Zároveň sebou aktivita přinesla určitou míru uvolnění a neformálnost, což se projevilo zvýšeným ruchem ve třídě, zejména ve fázi počítání hlasů. S podobnými okolnostmi je však třeba
počítat a domnívám se, že nepředstavují konflikt s cíli hodiny, pokud nepřesáhnou určitou mez. Důležitá byla správná volba tématu hlasování, v našem případě délka přestávek, a to proto, aby žáky k hlasování dostatečně motivovalo. To se ukázalo jako dostatečně silné. Za největší výhodu této metody/aktivity považuji, že se na ní lze později při výkladu či jiných aktivitách odkazovat. Lze počítat s tím, že v žácích nácvik reálné volby zanechá větší odezvu i paměťovou stopu, než pouhá informace, předaná během výkladu. Dalším pozitivem je i návaznost na reálnou životní situaci, což činí učení praktičtějším a dává mu smysl.
Další z aktivit, znaky přímé a nepřímé demokracie, měla žákům zprostředkovat poznatky, jak se tyto dvě formy odlišují a zároveň je vybavit pojmy s tématem souvisejícími. Před suchým výkladem jsem dal přednost vlastní práci žáků při objevování (znovuobjevování) některých pojmů. Tato aktivita opět ukázala, že mají-li žáci jasně definovaný úkol, který nepřesahuje jejich možnosti, jsou velmi ochotní na něm pracovat. Při sestavování aktivity jsem vycházel z předpokladu, že mnohé z termínů již slyšeli ve škole nebo v médiích a mají o nich nějaké ponětí. Ctil jsem při tom princip navazování nových poznatků na ty stávající, což se vyplatilo. Obecně lze říci, že tato skupina žáků dobře reaguje na aktivity, které vyžadují zapojení jejich dosavadních znalostí. V případě, že pojmy byly příliš složité nebo málo známé (např.
plebiscit), termín jsem vysvětlil.
Nakonec následovalo shrnutí, které bylo opět v režii žáků. Tím, že měli vycházet z poznámek ve svých sešitech, mohl jsem ověřit kvalitu jejich zápisků.
Tematický okruh:
Člověk jako občan
Ročník: třetí Obchodní akademie Vzdělávací oblast: Člověk jako občan
Hodina 3: Volební kampaň 2014 Cíle hodiny:
a) kognitivní: Žák se seznámí s tématy politických programů současných stran, dokáží identifikovat hlavní politické strany napříč politickým spektrem.
b) afektivní: Žák na základě analýzy volebních programů vyjadřuje svoje preference, čímž prezentuje své hodnotové zaměření týkající se občanského života.
Průřezové téma: Občan v demokratické společnosti, Informační a komunikační technologie
Klíčové kompetence: komunikativní, pracovní, sociální, kulturní povědomí Výuková metoda: projekt, situační metody, hraní rolí
Hlavní pojmy: volby, poslanecká sněmovna, volební program, politické spektrum
Učební pomůcky: pracovní list č.2, tabule, papírové kartičky - volební lístky, klobouk/krabice sloužící jako volební urna
Aktivita 1: Úvod Čas: 3 min Metoda: -
Cíl: Navodit pozitivní atmosféru Popis:
Zahájím pozdravem, přivítám se s žáky, provedu zápis do TK Aktivita 2: Vytyčení cílů hodiny
Čas: 5 min
Cíl: Seznámit žáky s cíli hodiny, motivovat Metoda: Vysvětlování
Popis:
Vysvětlím žákům způsob, jakým budou projekt v hodině prezentovat. Seznámím je s pravidly hlasování.
Aktivita 3: Prezentace volebních programů Čas: 25 min
Cíl: Žáci se vzájemně seznámí s programem jim přidělené politické strany.
Metoda: Situační metoda, prezentace.
Popis:
Jednotlivé skupiny žáků prezentují informace z PL 2, aby si ostatní žáci dokázali udělat představu o volebním programu strany, kterou prezentující žáci zastupují.
V prezentaci se skupiny střídají, dokud se nevyčerpá celý výběr (10 skupin, tj. 10 politických stran).
Aktivita 3: Volby 2014 Čas: 10 min
Cíl: Simulovat volbu politických stran a umožnit tak žákům vyjádřit své občanské hodnoty a preference v hlasování.
Metoda: Hraní rolí, diskuse Popis:
Učitel žákům rozdá kartičky, na které žáci napíší jméno strany, pro kterou se rozhodli. Seznam stran učitel napsal na tabuli během žákovské prezentace. Žáci poté kartičku složí a vhodí do ´volební urny´. Za pomoci několika vybraných žáků-volebních komisařů-následuje sčítání hlasů. Poté učitel vyhodnotí volbu a volební výsledky napíše na tabuli. Vhodné je na závěr zařadit diskusi nad výsledky voleb a s žáky prodiskutovat jejich preference.
Reflexe:
Projekt, jako metoda dokázal vhodně studenty motivovat a přiměl většinu z nich ke spolupráci při jeho přípravě. Všechny skupiny si podklady pro prezentaci volebních programů svých stran svědomitě připravily. Problémem však byl samotný průběh aktivity, jejíž nevhodné naplánování způsobilo pokles pozornosti a zájmu žáků.
Samotné prezentace žáků se totiž neúměrně protáhly, protože jich bylo osm. To mělo za
Samotné prezentace žáků se totiž neúměrně protáhly, protože jich bylo osm. To mělo za