Odklady školní docházky jsou jevy, které se v ČR využívají více než v zahraničí. Lidé, kteří se problematikou zabývají, se snaží porozumět důvodům, které vedou k tomu, že se zákonní zástupci rozhodnou pro odklad školní docházky pro své dítě. Přestože se pedagogové více zabývají školní zralostí a připraveností, jsou v současné době počty školní docházky vyšší, než bývaly dříve. Z různých výzkumů (např. projekt CloSe – Czech Longitudinal Study of Education, který zjišťoval rozdíly ve vzdělávání) vyplývá, že téměř každé páté dítě v ČR podstoupí odklad školní docházky a do ZŠ nastupuje o rok později než určuje školský zákon.
Také je zajímavé zmínit, že počet dětí s odkladem se liší v jednotlivých krajích ČR (viz ta-bulka č. 1). Z různých statistik a výzkumů vyplývá, že počet odkladů PŠD v ČR patří ke značně nejvyšším. Velký rozdíl, také shledáváme u Slovenska (7,9 % odkladů PŠD v roce 2012) (viz tabulka č. 4), se kterým jsme v minulosti sdíleli vzdělávací systém.
25
V této souvislosti bych zmínila výzkum, jež zjišťoval důvody rodičů, kteří volí odklad školní docházky pro své děti. (Greger, Simonová, Straková, 2015)
V rámci výzkumného šetření bylo náhodně vybráno 95 mateřských škol. Zákonní zástupci dětí předškolního věku byli dotazováni na důvody jejich volby odkladu školní docházky.
Výzkumný tým zjistil, že 38 % rodičů volí odklad školní docházky na základě vlastního rozhodnutí, aniž by byl odklad doporučen ze strany mateřské či základní školy, PPP či lékaře.
Ohledně důvodů odkladu většina rodičů (43 %) odpověděla, že s odkladem bude jejich dítě v ZŠ více úspěšné. Jako druhou nejvíce volenou odpovědí (40 %) byla špatná pozornost u daného úkolu. A jako třetí nejčastější odpovědí bylo špatné mluvení u dětí (36 %). Z tohoto výzkumu je očividné, že důvodů pro odklad PŠD je mnoho. Více než polovina rodičů volila více než 2 důvody, někdo volil 4 a více důvodů. Nejvíce se zákonní zástupci shodli na tom, že chtějí svým dětem prodloužit dětství a pečlivěji je připravit v oblastech grafomotoriky, pozornosti, řeči, samostatnosti, aby jejich dítě stačilo pracovnímu tempu ostatních dětí v ZŠ.
Další zajímavostí, která byla v rámci tohoto výzkumu zjištěna, je pohlaví dětí, u kterých je odklad zvažován. Odklad PŠD se objevuje více u chlapců (65 %) než u dívek. Dále se bere velký ohled na věk dítěte v měsících. Děti narozené v měsíci červenci a srpnu, mívají od-klady častěji než děti narozené v jiných měsících. Z celkového porovnání ovlivňující odklad PŠD má největší hodnotu věk dítěte v měsících, pohlaví dítěte a výsledky testů v diagnostice dítěte. (Greger, Simonová, Straková 2015, s. 96-104)
V následující tabulce jsou uvedeny procentuální počty dětí, které využily odkladu školní do-cházky.
Tabulka 2 – Vývoj dětí v České republice s odkladem PŠD
Vývoj dětí v ČR s odkladem PŠD od roku 2001
Zdroj: (Greger, Simonová, Straková 2015, s. 96)
26
V současné době v ČR nastupují děti předškolního věku do základních škol v šesti letech.
O naší zemi můžeme říci, že má dlouholetou tradici v zahájení povinné školní docházky v tomto věku dítěte. Čím dál více se ale setkáváme s tím, že děti díky odkladu povinné školní docházky nastupují do základních škol a zahajují povinnou školní docházku v sedmi letech.
(Opravilová 2016, s. 171)
V následující tabulce jsou uvedeny základní informace ohledně možností odkladu PŠD, věk zahájení PŠD a zdali je v okolních zemích zaveden povinný poslední rok v MŠ.
Tabulka 3 – Přehled základních informací o možnostech PŠD
Země Možnost
Zdroj: (Svobodová 2016, s. 14-16)
Z tabulky je zřejmé, že každá z našich sousedních zemí umožňuje odklad PŠD. U nás v České republice, jak už bylo zmíněno, se nastupuje do ZŠ v šesti letech. Stejně tomu tak je i v sousedním Německu, Rakousku a Slovensku. Jediné Polsko zahajuje povinné pri-mární vzdělávání v sedmi letech. V případě odkladu dítěte o jeden školní rok, je dítě povinno nadále navštěvovat MŠ. Dále lze z tabulky vyčíst, že Česká republika, Polsko a Rakousko mají zavedený povinný předškolní rok v mateřské škole. Tyto země se shodly na tom, že by se děti již v preprimárním vzdělávání měly cíleně připravovat na školní povinnosti a rozvíjet se zejména v sociální oblasti prostřednictvím sekundární socializace. V Německu se snaží o to, aby se v prvních letech v základních školách pedagogové zaměřovali na hru a aby tak přechod nebyl pro děti tolik náročný. V Rakousku mají pro děti, které nejsou schopny plnit povinnou školní docházku jeden rok přípravný stupeň základní školy. Cílem těchto tříd je připravit děti na snadný přechod do primárního vzdělávání. Tyto třídy spadají pod primární školy a jsou vedeny ve školském systému. Podobně je na tom i Německo, které
27
nabízí pro děti tzv. předškolní třídy, nebo mateřské školy, které úzce spolupracují se základ-ními.
V následující tabulce je přehled odkladů PŠD u nás i v okolních zemích.
Tabulka 4 – Odklad PŠD v ČR a okolních zemích
Země Podíl odkladů
(v procentech) školní rok
ČR 21,90 % 2012/2013
Německo 7,50 % 2010/2011
Polsko – –
Rakousko 3,60 % 2011/2012
Slovensko 7,90 % 2012/2013
Zdroj: (Greger, Simonová, Straková 2015, s. 97)
Z tabulky vyplývá, že přestože má většina okolních zemí stejný věk započetí PŠD, tak ČR má největší procento odkladů školní docházky. Nejedná se ani o rozdíl pár procent, nýbrž o desítky procent.
Německo, Polsko a Slovensko doporučuje odklady PŠD na základě testů školní zralosti, na žádosti rodičů nebo MŠ. Česká republika využívá k posuzování školní zralosti odborné instituce (PPP, SPC)
5. Zápis do prvních tříd základních škol
Vstup do ZŠ a zahájení povinné školní docházky je považované pro rodinu i dítě za období změn. Dítě získává roli žáka a reakce dětí na zahájení školní docházky mohou být různé.
Některé děti se na školu těší a jsou plné očekávání. Druzí mohou do školy nastupovat s po-citem nejistoty a strachu. Tyto obavy souvisí se školní připraveností, ale také se pedagogové setkávají s vlivem manipulace od starších sourozenců. Děti v rodinném prostředí slýchávají zážitky a zkušenosti od starších sourozenců, kteří mají problémy. V tomto případě může do-cházet u mladších sourozenců k odrazování či demotivaci. Možná je i druhá varianta, ve které je starší sourozenec ve škole úspěšný a může tak mladšího motivovat.
Naštěstí stále převažuje většina dětí, které se do základní školy těší. Každé dítě potřebuje dostatek času na adaptaci v novém prostředí a je potřeba individuálního přístupu k jedincům.
28
Dítě si musí zvyknout na nové školní prostředí, odlišný denní režim, musí respektovat pra-vidla a školní řád, vyrovnat se s novými povinnostmi a autoritou učitele. Dítě nemusí být pří-tomné u zápisu do 1. tříd.
Zápisy se mohou dle škol od sebe v detailech lišit, každá škola si organizuje a připravuje zápis samostatně, volí vhodné úkoly a odměny. Většina základních škol upřednostňuje zápis formou rozhovoru mezi učitelem a dítětem. Učitel zadává úkoly a ptá se dítěte na jednoduché otázky, učitelé se často inspirují testy školní připravenosti. Po celou dobu práce a komuni-kace s dítětem se sleduje soustředěnost dítěte, volba slovní zásoby, úchop tužky, správná výslovnost a artikulace. Základní školy se na zápis vždy připravují s předstihem, třídy jsou slavnostně vyzdobeny, jsou připraveny drobné dárky od žáků prvního a druhého stupně. Zá-pis probíhá v čistém a přátelském prostředí. (Opravilová 2016, s. 172-174)
Na samotné škole záleží, jak si určí průběh zápisu. Některé školy dávají přednost tomu, aby se jedna paní učitelka věnovala jednomu dítěti po celou dobu. Jinde zase preferují práci u stolečku s více kantory, každý kantor se specializuje a zaměřuje na jednu oblast, kterou u dítěte zjišťuje. Nejčastěji učitele zajímá jméno a příjmení dítěte, jméno a příjmení rodičů a jejich povolání, kresba lidské postavy, zpívání písně a recitování básně, geometrické tvary, orientace v prostoru, znalost barev. Často děti skládají z kostek dle předlohy, určují první hlásku ve slově, vytleskávají jednotlivá slova. Během zápisu se u dítěte objeví soustředěnost, komunikace, odvaha a samostatnost při práci. (Otevřelová 2016, s. 33-34)
Průběh a organizaci zápisu do ZŠ stanovuje vyhláška č. 48/2005 Sb., § 3a o základním vzdě-lávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
6. Pedagogická diagnostika
Diagnostika, někdy také uváděno jako hodnocení dětí, je běžná činnost každého učitele.
Jedná se o obor zabývající se diagnostikováním osob ve výchovně-vzdělávacích institucích.
V tomto případě jde o hodnocení výsledků dětí či žáků. Zjišťují se získané vědomosti, do-vednosti, postoje a návyky.
Pedagogickou diagnostiku provádí zpravidla kvalifikovaní psychologové a pedagogové, ovšem i učitelé by měli být seznámeni s metodami, které lze v praxi v rámci pedagogické diagnostiky praktikovat. Pedagogické diagnostikování poskytují pedagogicko-psycholo-gické poradny, které na základě zjištěných diagnóz pomáhají a radí rodičům i pedagogům, jak s dětmi pracovat, komunikovat a jak rozvíjet osobnost dítěte. PPP jsou určeny dětem od tří let věku. V praxi se u předškolních dětí provádí zejména metoda pozorování, anam-néza, rozhovor, dotazník, testy, hry a kresba. (Průcha, Koťátková 2013, s. 160-161)
29