Písemné hodnocení diplomové práce
Autor/ka DP: Bc. Alice Špetlíková
Název práce: Obraz husitství v učebnicích dějepisu vydaných mezi lety 1918-1947 Vedoucí práce: PhDr. Pavel Smrž
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
D. Posouzení původnosti textu
Zjištěná shoda textu (dle IS STAG/Theses): 1 %
Slovní hodnocení významu zjištěné shody:
Systém Theses odhalil, že práce Bc. Alice Špetlíkové obsahuje méně než 1% podobností s vybranými dokumenty. Shoda textu se týká výhradně prohlášení. Vzhledem k tomu, že prohlášení je nezbytnou součástí každé diplomové práce a má přesně stanovenou formu, nejedná v tomto případě o plagiá- torství.
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 1 Hodnocení DP vedoucím práce, verze 1/2016.
Slovní hodnocení práce:
Cílem práce Bc. Alice Špetlíkové je zachytit vývoj výkladu dějin husitského hnutí v učebnicích dějepisu pro obecné, měšťanské a střední školy, které byly vydány a využívány k výuce v letech 1918-1947. Autorka se musela při výběru a zpracování studovaných pramenů vyrovnat se skutečností, že analyzuje učební texty hned z několika odlišných období, a to z doby samostatné Československé republiky, tzv. druhé republiky, Protektorátu Čechy a Morava a obnovené Československé republiky. Tomu musela přizpůsobit jak výběr analyzovaných učebnic, tak strukturu své práce. Autorka v Seznamu použitých zdrojů uvádí celkem třicet titulů, které většinou byly vydány na území Československa. Výjimkou jsou tři tituly z období Protektorátu Čechy a Morava. Autorka se podrobně zabývala autory učebnic, členěním jejich prací, přičemž hlavní důraz kladla na pasáže pojednávající o předhusitském období a husitském hnutí, grafickou úpravou a obrazovou přílohou. U většiny z nich nezapomněla uvést celkový počet vydání. Výběr použitých učebnic pokládám za velmi zdařilý a reprezentativní. Tato část je zpracována velmi pečlivě a podrobně a autorka se snažila maximálně využít všechny informace, které do konečného zpracování práce měla k dispozici. Stejně dobře a přehledně je strukturována její práce. Jestliže pro období první Československé republiky dělí pojednání o výkladu husitství podle významných osobností a dějinných událostí, pak rozbor výkladu husitské epochy v učebních textech z let 1938-1947 shrnula ve třech obecně pojatých podkapitolách. Takové členění práce je správné, neboť v době Protektorátu Čechy a Morava nebylo husitství pojímáno jako stěžejní historická událost a po obnovení Československé republiky se především využívaly učebnice, které byl vydány v předválečném období.
Autorka ve své práci shromáždila dostatek důkazů, které potvrzují, že interpretace dějin husitského hnutí se zásadně měnila v jednotlivých historických obdobích. Jak v rámci příslušných kapitol, tak také v Závěru své práce zdůraznila, že v období první Československé republiky a obnoveného Československa se husitství vykládalo jako boj za národ a demokracii, zatímco v letech Protektorátu Čechy a Morava to byl zápas mezi Čechy a Němci, mezi češtstvím a němectvím. Autorka se rovněž zamýšlela nad adekvátností používání některých novodobých termínů, které měly charakterizovat husitskou revoluci, např. vykreslení Václava IV. jako "demokrata", nebo tvrzení o budování "komunismu" v husitských obcích.
Nedostatkem práce jsou drobné překlepy nebo nepřesná vyjádření, které se autorce přes opakované kontroly nepodařilo zcela odstranit, např. na straně 29 uvádí, že v jedné z předválečných učebnic je vyobrazení "porážky křižáků u Lipan." Bylo by dobré vysvětlit, zda se jedná o omyl autorky, či zda je to doslovně převzaté tvrzení z dobové učebnice.
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci nazvanou Obraz husitství v učebnicích dějepisu, v níž autorka sledovala výklad husitského hnutí v letech 1948-1989. Obě práce společně poskytují plastický obraz vývoje výkladu dějin husitství v našem školství v průběhu více než 70 let a poskytují solidní základ pro jeho další studium.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Mgr.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: výborně
Náměty pro obhajobu:
Ve své práci uvádíte, že v některých učebnicích byly úlohy k probrané látce. Můžete zhod- notit jejich náročnost, případně zaměření?
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 2 Hodnocení DP vedoucím práce, verze 1/2016.
Datum: 21.01.2017 Podpis:
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 3 Hodnocení DP vedoucím práce, verze 1/2016.
