Poděkování:
Děkuji Bc. Monice Líbalové za ochotu a trpělivost při vedení mé bakalářské práce.
Dále děkuji celé rodině a příteli, kteří mě po celou dobu studia podporovali.
Anotace v českém jazyce
Jméno a příjmení autora: Lenka Johanovská
Instituce: Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotních studií
Název práce: Informovanost studentů Technické univerzity v Liberci
o prevenci melanomu
Počet stran: 67
Počet příloh: 6
Rok obhajoby: 2018
Anotace:
Melanom je jedno z nejzhoubnějších nádorových onemocnění kůže. Na jeho vzniku se podílí řada faktorů. K nejznámějším rizikovým faktorům patří světlá kůže a nechráněné opalování se. V teoretické části práce jsme se na začátku zaměřili na melanom, jeho charakteristiku, etiologii, klinický obraz, diagnostiku a terapii. Velká část teoretické práce je věnována především prevenci melanomu. V praktické části jsme zvolili kvantitativní výzkum. Pomocí dotazníku jsme zjišťovali, jaké jsou znalosti studentů Technické univerzity v Liberci o melanomu a jeho prevenci. Výstupem práce je článek připravený k publikaci do odborného periodika.
Klíčová slova: melanom, prevence, informovanost, student
Annotation
Name and surname: Lenka Johanovská
Institution: Technical university of Liberec, Faculty of Health Studies
Title: Awareness of students of Technical University in Liberec
of melanoma prevention Supervisor: Bc. Monika Líbalová
Pages: 67
Apendix: 6
Year: 2018
Annotation:
Melanoma is one the most malignant skin tumors. The origin of this tumor depends on many factors, primarily pale complexion and unprotected sunbathing. Theoretical part of this thesis aims on melanoma characteristic, etiology, symptoms, diagnosis and therapy. Special attention is paid to prevention of melanoma. Practical part contains quantitative research of awareness of students of Technical University in Liberec of melanoma prevention. Research was done via questionnairs. Output of this thesis is an article dedicated to professional magazines.
Keywords: melanoma, prevention, awareness, student
12 Obsah
1 Úvod ... 15
2 Teoretická část ... 17
2.1 Anatomie a fyziologie kůže ... 17
2.2 Maligní melanom ... 19
2.2.1 Etiologie a patogeneze melanomu ... 20
2.2.2 Klinické varianty melanomu ... 20
2.2.3 Klinický obraz melanomu ... 22
2.2.4 Histopatologická klasifikace a diagnostika melanomu ... 23
2.2.5 Terapie melanomu ... 23
2.3 Prevence melanomu ... 24
2.3.1 Primární prevence melanomu z pohledu setry ... 25
2.3.2 Sekundární prevence melanomu z pohledu sestry ... 27
2.3.3 Terciální prevence melanomu z pohledu sestry ... 29
2.3.4 Role sestry v prevenci melanomu ... 29
2.3.5 Preventivní programy v České republice ... 30
3 Výzkumná část ... 32
3.1 Cíle a výzkumné předpoklady ... 32
13
3.2 Metodika výzkumu ... 33
3.3 Analýza výzkumných dat ... 34
3.4 Analýza výzkumných cílů a předpokladů ... 54
3.4.1 Analýza výzkumného cíle č. 1 a předpokladu č. 1 ... 54
3.4.2 Analýza výzkumného cíle č. 2 a předpokladu č. 2a a 2b ... 55
3.4.3 Analýza výzkumného cíle č. 3 a předpokladu č. 3 ... 56
3.5 Diskuze ... 57
3.6 Návrh doporučení pro praxi ... 61
4 Závěr ... 62
Seznam použité literatury ... 63
Seznam tabulek ... 65
Seznam grafů ... 66
Seznam příloh ... 67
14 Seznam použitých zkratek
a kol. a kolektiv
cca cirka
č. číslo
CT výpočetní tomografie
PET/CT pozitronová emisní tomografie
s. strana
tzv. takzvaně
TNM tumor, noduli, metastases UV ultrafialové záření
UVA dlouhovlnné záření UVB středovlnné záření
vyd. vydání
15
1 Úvod
Maligní melanom je jedno z nejzákeřnější onemocnění postihující kůži. Výskyt tohoto nádorového onemocnění vyrůstajících z melanocytů neustále roste. V Evropě je roční nárůst výskytu melanomu odhadován na 5 – 6 %. Největší incidence melanomu je prokázána u lidí z vyspělých zemí, přičemž největší výskyt melanomu na světě má severovýchodní Austrálii. Dříve melanom postihoval spíše starší osoby, zatímco v dnešní době se vyskytuje u stále mladších jedinců. Úmrtnost na melanom je zvláště u pokročilých stádií bohužel vysoká, ale naštěstí nestoupá tak rapidně jako jeho incidence (Krša, 2014). Příčina onemocnění je přisuzována především změně v životním stylu obyvatel. Mezi mladistvými vzrostla obliba v opalování se a to mnohdy i bez patřičné ochrany před nebezpečným UV zářením. K další příčině rostoucí incidence nepochybně patří i častější návštěva solárií (Krajsová, 2011).
Práci na téma „Informovanost studentů Technické univerzity v Liberci o prevenci melanomu“ jsem vybrala z důvodu nedostatečné informovanosti mého okolí o problematice tohoto onemocnění. Zejména mezi svými vrstevníky a mladšími se setkávám s nedostatkem znalostí o melanomu, kdy mnozí z nich považují melanom za nádor nezhoubný a v závislosti na tom nedbají tolik na ochranu před přímým sluncem.
Přitom je dokázáno, že až 80 % všech kožních nádorů je zapříčiněno působením UV záření a dá se jim při dodržování základních zásad při opalování předcházet. Cílem práce je upozornit okolí na stálou aktuálnost tohoto onemocnění, poučit je o správných zásadách chování se na přímém slunci a o samovyšetření kůže.
Práce má dvě hlavní části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části práce se ze začátku budeme pro lepší uvedení do problematiky věnovat anatomii a fyziologii kůže.
Poté se zaměříme na samotné onemocnění maligní melanom, na jeho etiologii, projevy,
16 dělení, diagnostiku a terapii. Poslední a zásadní část teoretické práce bude věnována prevenci melanomu, která bude rozdělena na primární, sekundární a terciální. Praktická část bude analyzovat výsledky výzkumného šetření získané dotazníkem, který bude určen studentům Technické univerzity v Liberci mimo Fakultu zdravotnických studií.
Výstupem práce bude článek do odborného periodika. Upozornit by měl na zjištěné nedostatky ve znalostech studentů, podat čtenářům základní a nejdůležitější informace o melanomu a jeho prevenci a zdůraznit důležitost provádění samovyšetření kůže.
17
2 Teoretická část
Teoretická část práce se bude zpočátku zabývat anatomií a fyziologií kůže, poté maligním melanomem a jeho charakteristikou, etiologií, diagnostiku, symptomatologií a léčbou. Největší pozornost práce je věnována primární, sekundární a terciální prevenci melanomu a preventivním programům probíhajícím na území České republiky.
2.1 Anatomie a fyziologie kůže
Kůže (latinsky cutis, řecky derma) je největším plošným orgánem lidského těla, který vytváří jeho zevní povrch a ochraňuje lidský organismus před fyzikálními, chemickými a mikrobiálními vlivy zevního prostředí. Její plocha je okolo 2 m2, tloušťka od 0,5 mm do 4 mm a hmotnost může dosahovat až 3 kg. Díky své specifické stavbě a pružnosti je kůže schopna přizpůsobit se nejrůznějším pohybům lidského těla a jeho tvarovým změnám. Má několik funkcí. Funkci termoregulační, kdy je za pomoci potních žláz a díky změnám průtoku krve ve vlastním cévním řečišti schopna regulovat tepelné ztráty. Dále se kůže podílí na látkové výměně. Napomáhá při dýchání a díky svým mazovým a potním žlázám je považována i za orgán exkreční. Svoji funkci plní kůže i v imunitním systému organismu. Působením světla se v kůži vytváří vitamin D. Barva kůže je závislá na její tloušťce, hustotě prokrvení a množství pigmentu (Čihák, 2016).
Kůže je složena ze tří základních struktur. Nejpovrchněji je uložena pokožka (epidermis, epikutis), střední vrstvu vytváří škára (dermis, corium) a nejhlouběji je uloženo podkožní vazivo (hypodermis, tela subcutanea). Pokožka je vnější, nejpovrchnější a bezcévnatá vrstva kůže. Je tvořena mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, převážně rohovějícími buňkami (keratinocyty). Ty se v nejhlubších vrstvách
18 pokožky mitoticky dělí, posouvají na povrch a nahrazují vrchní vrstvu. Další buňky obsažené v pokožce jsou melanocyty podílející se na syntéze melaninu. Dále Merklovya Langerhansovy buňky. Škára je střední vazivová vrstva, která zpevňuje pokožku a propojuje ji s podkožím. Mezi pokožkou a škárou se nachází bazální membrána, která zajišťuje přestup látek mezi oběma vrstvami a výživu pokožky. Škára je složena ze dvou vrstev, povrchové (stratum papillare, pars papillaris) a hlubší, silnější (stratum reticulare, pars reticularis). Obsahuje fibroblasty a kolagen, který dodává kůži pevnost a vytváří většinu vláken. Další typ vláken, vlákna elastinu, dodávají kůži její elasticitu. Škára je bohatě prokrvena, obsahuje mazové, potní a pachové žlázy, vlasové folikuly, nervy a svazky buněk hladké svaloviny. Nachází se zde množství nervových zakončení: hmatu, chladu, tepla a receptory tahu, tlaku a vibrace. Podkožní vazivo je nejspodnější vrstva řídkého vaziva, která není přítomna v oblasti nosu, očních víček a ušních boltců. Obsahuje tukové buňky zajišťující zásoby energie a vitamíny, které jsou v nich rozpustné. Množství tuku je závislé na výživě a lokalizaci. Má bohatou síť nervových a cévních svazků, tudíž se podílí na regulaci tělesné teploty. Díky mechanické funkci napomáhá kůži odolávat vnějším fyzikálním nárazům (Rajnochová Svobodová, 2012).
Kožní adnexa jsou odborný termín pro přídatné orgány kůže. Rozlišují se na adnexa žlázové a keratinizovaná. Mezi žlázová kožní adnexy patří mazové a potní žlázy.
Mazové žlázy se nacházejí především na obličeji a horní části hrudníku (tzv. seboreická oblast). Produkují maz a jejich činnost je řízena hormonálně. Potní žlázy se rozlišují na apokrinní a ekrinní. Apokrinní žlázy produkují viskózní sekret bohatý na lipidy. Jejich aktivita je spuštěna v pubertě vlivem hormonů. Nalezneme je v podpaží, na prsních dvorcích a v oblasti genitálu a konečníku. Ekrinní žlázy nalezneme v největší míře na dlaních, ploskách nohou a v podpaží. Zajišťují sekreci potu. (Štork, 2013). Mezi
19 keratizovaná kožní adnexa řadíme vlasy a nehty. Vlasy vznikají vychlípením pokožky do škáry. Rozlišujeme několik typů vlasů. Pili longi (dlouhé vlasy), kam řadíme například: vlas na hlavě, vousy, chlupy v podpaždí, na ohanbí a ochlupení těla. Mezi pili breve (krátké vlasy) patří řasy, obočí, chloupky v nose a chloupky v zevním zvukovodu (Štork, 2013). Nehet (unguis) je tvořen tvrdým neodlupujícím se keratinem.
Nehty rostou celý život průběžně, na nohou pomaleji než na rukou a jejich průměrná rychlost růstu se odhaduje na cca 0.12 mm za den (Druga, 2013).
2.2 Maligní melanom
Jedná se o maligní nádor vyrůstající z melanocytů, který nejčastěji postihuje kůži.
Mimo jiné může ve vzácných situacích postihovat oko, střevo a jiné slizniční povrchy.
Patří k nejzhoubnějším nádorům v České republice a až z 75% způsobuje smrt na kožní nádory. Je vysoce chemorezistentí a radiorezistentní (Vorlíček, 2012). U mužů a žen se vyskytuje ve stejné míře, ale liší se lokalizací. Muže více postihuje na trupu, především na zádech a ženy na dolních končetinách, nejvíce na bércích (Krša, 2014). Melanom má velký sklon k metastazování a to do lymfatických uzlin nebo krví do kteréhokoliv vnitřního orgánu. Jeho incidence neustále roste. Prognóza je u počátečních stádií dobrá a často znamená úplné vyléčení pacienta. U metastazujících melanomů je naopak velice nepříznivá a proto je velký důraz kladen především na preventivní opatření a vyhledávání rizikových pacientů (Firkle, 2010).
Melanom tedy vzniká nádorovou přeměnou melanocytů. Má klonální charakter, čili vzniká primárně z jedné nebo případně více přeměněných buněk v jednom časovém intervalu. Nesou-li tyto změněné melanocyty stejnou mutaci, mluvíme o takzvaném
20 polyklonálním původu. Přeměněné melanocyty mohu mít i původ heteklonální, kdy jsou způsobeny různými onkogenními mutacemi. Ve výsledku pak dochází ke vzniku nekontrolovatelné, invazivně rostoucí populaci melanocytů, které mají schopnost metastazovat (Krajsová, 2006).
2.2.1 Etiologie a patogeneze melanomu
Příčina maligního melanomu není v dnešní době přesně známa. Na jeho vzniku a vývoji se však podílí řada známých faktorů. Velký vliv na jeho vzniku má nebezpečné UV záření a především jeho UVB složka. Nejzákladnějším rizikovým faktorem je světlá kůže a intenzivní nárazové opalování. Nejvíce ohroženi jsou proto lidé s fototypem 1 a 2, kteří jsou světlovlasý nebo rudovlasý, mají větší sklon ke tvorbě pih a lehce se na slunci spálí. Dalším rizikovým faktorem je rodinný výskyt, mnohočetné pigmentové névy, dysplastické névy a již dříve prodělané odstranění kožního nádoru v anamnéze. U mladých lidí jsou za jednu z hlavních příčin vzniku melanomu považována solária (Krajsová, 2011). Dědičný a vysoce rizikový je pro vznik melanomu tzv. syndrom familiárního výskytu melanomu. Dysplastické névy se začínají objevovat v pubertě a s věkem může jejich počet růst. Riziko melanomu je u osob vlastnících dysplastické névy až 30 krát vyšší než u osob bez nich (Vorlíček, 2006).
2.2.2 Klinické varianty melanomu
Melanoma in situ je počínající vývojovou fází melanomu. Nádorové buňky zasahují pouze epidermis a nerozšiřují se (Krša, 2014). Na kůži se vytváří plošná, nepravidelná, skvrnitá pigmentová ložiska, která ve většině případů nepůsobí potíže. Superficiálně se
21 šířící melanom (dále jen SSM) je nejčastějším typem a tvoří přibližně 70-75 % všech melanomů. Nejčastěji se objevuje u mladších lidí nebo u lidí ve středním věku. Šíří se plošně a tvoří nepravidelná skvrnitá pigmentovaná ložiska. Povrch je hrubý, není patrný kožní reliéf a vytváří se šupiny. Nedojde-li k jeho včasnému odstranění v této fázi, dochází k vertikálnímu růstu nádoru, který se mění na sekundárně nodulární melanom (dále jen SN SSM). Typickým rysem tohoto nádoru je takzvaná spontánní regrese, kdy nádor v určité části vymizí, ale v jiné dále roste. Nodulární melanom (dále jen NM) tvoří 20-30 % všech melanomů. Typický je pro něj vertikální růst jak nad povrch těla, tak i hluboko do koria. Barva melanomu je hnědá až černá. V některých případech nemusí obsahovat žádný pigment a může mít načervenalou barvu nebo normální barvu kůže. Oproti superficiálně se šířícímu melanomu má rychlejší růst a zranitelnější povrch, který často mokvá a krvácí. Lentigomaligna melanom (dále jen LMM) postihuje převážně obličej a krk starších jedinců a představuje 5-10 % všech melanomů.
Vytváří se v ložisku lentigomaligna (dále jen LM), které je považováno za prekancerózu. LM se projevuje jako drobná, sytě pigmentovaná skvrna, která se může postupně plošně zvětšovat a vytvářet rozsáhlá nepravidelná skvrnitá ložiska. U 5-50 % poté dochází k vertikálnímu růstu a objevuje se drobný uzlík. V této fázi dochází k přechodu LM na LMM (Krajsová, 2011). Akrolentiginozní melanom (dále jen ALM)postihuje převážně plosky, dlaně a oblast pod nehty. U lidí bílé pleti představuje přibližně 5 % všech melanomů, u lidí tmavé pleti už 65 – 75 %. (Krša, 2014). K jeho rozpoznání dochází mnohdy až s rozvojem krvácení z ložiska. U pacientů bývá pod nehtem často zaměňován za krevní sraženinu, kterou svou podobou dosti připomíná (Krajsová, 2011). Slizniční melanom je velice vzácným typem. Postihuje sliznici dutiny ústní, nos, vedlejší dutiny nosní a oblast konečníku. Může postihovat i poševní sliznici nebo u mužů žalud (Krša, 2014).
22 2.2.3 Klinický obraz melanomu
Melanom vzniká častěji na novo, nebo může vzniknout přibližně u jedné třetiny z již existujícího pigmentového névu. Na počátku onemocnění nemusí být příznaky patrné, zvláště když je melanom umístěn na zrakem špatně kontrolovatelném místě. O možném výskytu melanomu nás informuje přítomnost jednoho nebo více znaků (akronym ABCDE): A - asymetrie, B – borderlinie, nepravidelné ohraničení, C – colour, zbarvení, D – diameter, průměr nad 5mm a E – enlargement, trvalé zvětšování v čase. Dále se může objevit také krvácení nebo svědění. Ze začátku onemocnění se melanom šíří pomocí lymfatických cév do spádových uzlin a způsobuje kožní metastázy. Později může krevní cestou postihnout i vzdálené orgány jako jsou plíce, játra, mozek, kosti, kůže a nespádové lymfatické uzliny. Příznaky se v téhle fázi odvíjejí od lokalizace, velikosti, četnosti a rychlosti růstu metastáz (Tomášek, 2015).
Asymetrie ložiska je jedním z hlavních znaků budící podezření. Benigní pigmentová znaménka se zvětšují symetricky a rovnoměrně. Zvětšuje-li se ložisko jen v určité části, může jít o melanom. V důsledku nerovnoměrného růstu může dojít ke vzniku nepravidelných okrajů, kdy každá část roste rozdílným tempem a jiným směrem.
Barva melanomu je ze začátku sytě hnědá až černá. V pokročilém stádiu se objevují nepravidelně pigmentované okrsky, které mohou mít i našedlou, růžovou nebo červenou barvu. Nejprůkaznějším znakem je velikost a zvětšování ložiska. Vyskytnout se může i alarmující svědění (Krajsová, 2011).
23 2.2.4 Histopatologická klasifikace a diagnostika melanomu
Histopatologická klasifikace je potřebná nejen k potvrzení maligního melanomu, ale důležitá je hlavně k určení prognózy nemocného. Mezi nejdůležitější histopatologické informace patří tloušťka nádoru v milimetrech dle Breslowa a hloubka invaze dle Clarka. Další důležité informace jsou o počtu mitóz, ulcerací, známkách regrese nádoru, přítomnosti lymfocytárních infiltrací, lymfatických a vaskulárních invazí, perineurálním šíření, postižení spádových uzlin a případně i dalších uzlin. Významné prognostické informace přináší i všeobecně používaná TNM klasifikace (Tomášek, 2015).
Nejzákladnějším a nejpodstatnějším je v diagnostice maligního melanomu anamnéza a klinické vyšetření. Při klinickém vyšetření je ložisko vyšetřováno pomocí dermatoskopu. Podezření na melanom vzniká na základě ABCDE znaků uvedených výše u příznaků melanomu. Všechna podezřelá ložiska je nutné nechat zkontrolovat biopsií. Excize (vyříznutí) je prováděna s lemem 1-3 mm a při její nemožnosti se provádí incize (naříznutí) nebo punch biopsie. Laboratorně se vyšetřují jaterní testy, alkalická fosfatáza a onkomarkery. Ze zobrazovacích metod je z důvodu možných metastáz prováděna ultrasonografie břicha, rentgen hrudníku a při vysokém riziku i CT (výpočetní tomografie) břicha a hrudníku, scintigrafie skeletu a PET/CT (pozitron emisní výpočetní tomografie). Provádí se i molekulární vyšetření na mutaci v nádoru a to v případě, že je zvažována cílená terapie (Vorlíček, 2012).
2.2.5 Terapie melanomu
Nejpodstatnější v léčbě melanomu je jeho chirurgické odstranění. To musí vždy probíhat s dostatečným lemem zdravé tkáně. Rozsah chirurgického odstranění se odvíjí
24 od předpokládané tloušťky melanomu a pohybuje se v rozmezí 0,5 – 3,0 cm. Při pokročilém stádiu melanomu je nutno vyšetřit i Sentinelovu uzlinu (první spádovou uzlinu, do které odtéká lymfa z oblasti nádoru). Při přítomnosti nádorových buněk v Sentinelově uzlině dochází i k jejímu odstranění. (Štork, 2013)
U pokročilých nádorů, které jsou rizikové z důvodu metastazování, se zajišťuje adjuvantní (pomocná) léčba, nejčastěji interferonem alfa, u kterého se předpokládá, že zesiluje protinádorovou odpověď u pacienta a má mírné protinádorové účinky. Mimo to dokáže prodloužit období bez recidiv onemocnění a v některých případech i prodlužuje celkové přežívání. U pacientů se vzdálenými metastázami v uzlinách a vnitřních orgánech se využívá chemoterapie a radioterapie. V posledních letech se více rozmohla i biologická léčba a moderní imunoterapie. Přes veškerou léčbu melanomu je za nejúčinnější a nejspolehlivější považována jeho včasná identifikace a odstranění, které v počátku onemocnění znamená jeho úplné vyléčení (Krajsová, 2011).
2.3 Prevence melanomu
Prevenci lze chápat jako předcházení něčemu negativnímu, co by mohlo u člověka nastat. Prevence je činnost, která vede k upevnění zdraví, zabránění vzniku nemoci a prodloužení života člověka. Významnou roli v prevenci jakéhokoliv onemocnění sehrává právě sestra. Právě ona může být první, kdo si může počínajícího melanomu povšimnout a informovat o něm lékaře. Prevenci rozlišujeme primární, sekundární a terciální. V primární prevenci je cílem zabránění vzniku onemocnění. Je zaměřena na zdravou populaci a snaží se o zlepšování zdravotního stavu a tím ke zlepšení kvality
25 života. Její snahou je pozitivně ovlivnit vnější faktory působící na člověka (například omezit kouření, zvýšit pohyb a správně se stravovat) a eliminovat působení rizikových faktorů. Sekundární prevence je zaměřená na vyhledávání počátečních stádií onemocnění a jejich včasné léčení. Terciální prevence je brána jako doléčování a návratná péče. Řadí se sem opatření, které vedou k zabránění nežádoucích a trvalých následků onemocnění (Vorlíček, 2006). Někdy se hovoří i o takzvané prevenci kvartérní, kdy už nelze u pacienta zvrátit smrt, ale lze předcházet obtížím, které člověka doprovází do konce života (Žaloudík, 2008).
2.3.1 Primární prevence melanomu z pohledu setry
Jak již bylo řečeno výše, melanom je onemocnění, jemuž lze prevencí předcházet.
Cílem primární prevence je co možná největší snížení výskytu melanomu a s tím i související snížení úmrtnosti na melanom. I když je melanom onemocněním multifaktoriálním, tudíž se na jeho vzniku podílí více různých faktorů, lze mu při dodržování správných zásad opalování se předcházet. V primární prevenci je nejpodstatnější informovanost laické veřejnosti. Proto mezi základní prostředky této prevence patří vydávání a propagace různých brožur a letáků a vzdělávací programy v masmédiích. Úkolem sestry v této prevenci je naučit veřejnost správným zásadám opalování se a upozornit na nejrizikovější skupiny obyvatel (Krajsová, 2009).
Každá sestra by měla znát základní zásady, jak se chovat při pobytu na přímém slunci.
Mezi ně patří zejména nevystavovat se slunci v poledních hodinách, tedy mezi 11 až 15 hodinou. Dále se doporučuje chránit co největší plochu těla oděvem. Vhodné je oblečení z husté tkaniny a tmavších barev. Zapomínat by se nemělo ani na sluneční
26 brýle a pokrývky hlavy. Na zbytek odhalené části těla by se měl aplikovat opalovací krém a to přibližně 15 až 30 minut před vstupem na slunce. Opalovací krém by měl být volen dle fototypu jednice, místa a délky pobytu na slunci. Přípravky se aplikují každé 2 hodiny a používat by se měly ty s ochranou proti UVB a UVA záření. Při delším pobytu na slunci je nutné volit přípravky s vyšším ochranným faktorem (SPF – sun protectionfactor). Základní ochranný faktor SPF určuje výšku UVB filtru a značí kolikanásobně déle může být člověk vystaven přímému slunci bez rizika spálení kůže.
To znamená, že například člověk, který se spálí po 4 minutách pobytu na slunci, může na něm při použití přípravku s SPF 10 zůstat desetkrát déle, tedy 40 minut. Na nejohroženější místa těla, mezi které patří rty, uši, oči, nos, krk, ramena a výstřih se mají nanášet přípravky s vyšším ochranným faktorem než na ostatní části těla. Aby nedošlo ke znehodnocení používaného přípravku před opalováním, nesmí se žádný z přípravků vystavovat vysokým teplotám. Při pobytu na slunci bychom se dále měli vyvarovat popíjení alkoholu a dodržovat dostatečný pitný režim (alespoň 2 až 2,5 litru za den). Při užívání léků je vždy vhodné poradit se s lékařem, zda je nutné pobyt na slunci omezit. U některých léků je riziko vzniku fototoxické a fotoalergické reakce a proto je případné opalování se vždy nutné konzultovat. Po dni stráveném na slunci bychom neměli zapomínat na použití krému po opalování, jelikož kůže potřebuje ochladit a regenerovat. Při spálení se je nutné vyvarovat na čas přímému slunci. Na spálené části těla je pak vhodné přikládat chladivé obklady například z borové vody nebo jogurtu. U puchýřků vždy navštívit lékaře. Velice důležité je sledovat pigmentová znaménka a u případných změn barvy, ohraničení nebo tvaru také vyhledat co nejdříve lékaře (Rajnochová Svobodová, 2012).
Mezi nejvíce melanomem ohrožené skupiny obyvatel patří malé děti a dospívající. Dále jsou to lidé se světlou kůží a s tendencí k tvorbě pih, lidé s dysplastickými névy nebo
27 s velkým počtem běžných získaných névů. Vzhledem k tomu, že děti a mladiství patří mezi rizikovou skupinu obyvatel, měla by být velká část pozornosti v primární prevenci věnována právě jim (Krajsová, 2009).
U dětí je kůže zejména kojenců a batolat citlivější, tenčí a zranitelnější než v dospělosti.
Děti do 1 roku nesmí zásadně pobývat na přímém slunci a je potřeba dát si pozor i v polostínu. Ve věku 1-2 roky by děti měly být chráněny oděvem a na slunci se nevystavovat mezi 10 – 15 hodinou. Pokrytá by měla být i hlava nejlépe čepicí s kšiltem a zapomenout by se nemělo ani na sluneční brýle. Starším dětem se doporučují přípravky s ochranou proti UVB a UVA s vyšším SPF. Aby došlo k důkladnému ošetření všech míst, doporučuje se mazat děti 2 x po sobě. Dítě by nemělo na slunci spát nebo ležet delší dobu. Dále je při pobytu na slunci je nutné brát na zřetel zdravotní stav dítěte a typ pokožky (Rajnochová Svobodová, 2012).
2.3.2 Sekundární prevence melanomu z pohledu sestry
Cílem sekundární prevence je včasná diagnóza melanomu v jeho počátečních stádiích a tím snížení úmrtnosti. Základním cílem je výchova společnosti k včasnému rozeznání změn na kůži u počínajícího melanomu. S podezřením na melanom může přijít pacient, který si sám vyhledá odbornou pomoc, nebo může být melanom objeven praktickým lékařem nebo jiným lékařem při běžné prohlídce. Další, kdo si jako první může povšimnout změn znaménka, je sestra při poskytování ošetřovatelské péče. Zásadní roli při včasném rozpoznání melanomu u pacienta hrají pravidelné samovyšetření kůže a znalost klinických známek melanomu. Je prokázáno, že ženy a mladší jedinci provádí oproti mužům a starší populaci samovyšetření častěji. Samovyšetření kůže je také
28 zanedbáváno více lidmi z nižších socioekonomických skupin. Právě těmto skupinám obyvatel by se výchovné programy měly nejvíce věnovat. Součástí sekundární prevence jsou také skríningové programy, které jsou věnovány buď všem obyvatelům anebo rizikovým skupinám obyvatel. Nejvýznamnější pomůckou u sekundární prevence však zůstává samovyšetření kůže, které bohužel není příliš využíváno (Krajsová, 2009).
Samovyšetření kůže slouží k včasnému rozpoznání rizikového pigmentového útvaru.
Nezabere mnoho času a mělo by být prováděno alespoň třikrát do roka. K vyšetření je potřeba dostatek světla, velké a ruční zrcadlo. Nejdříve se vyšetřuje přední a zadní část těla a pak se zdviženými horními končetinami boky. Vsedě se za pomoci ručního zrcátka vyšetřuje vnitřní strana stehen, lýtek, chodidla a prostory mezi prsty nohou.
Pomocí ručního zrcátka se dále po odhrnutí vlasů vyšetřuje týlní krajina a oblast za uchem. V neposlední řadě se nesmí zapomenout na záda, jak horní, tak i dolní část, a hýždě (Dermatovenerologická klinika 3. Lékařské fakulty University Karlovy, 2005).
Rozeznáváme také takzvanou chemoprevenci melanomu. Jedná se o podávání syntetických nebo přírodních látek, jejichž cílem je zabránit vzniku melanomu nebo přechodu mezi premaligní v maligní lézi. Úspěšnost tohoto typu prevence lze vnímat jako oddálení vzniku nádoru či snížení úmrtnosti a nemocnosti na melanom.
Chemoprevence vyžaduje identifikaci vysoce rizikových skupin, pro které by tato léčba mohla být prospěšná. Za nejvíce rizikové jsou považováni lidé s dysplastickými névy a ti, kteří již melanom prodělali v minulosti. V současnosti jsou experimentálně zkoušeny statiny (Krajsová, 2009).
29 2.3.3 Terciální prevence melanomu z pohledu sestry
Terciální prevence je zaměřena na předcházení dlouhodobých a trvalých následků melanomu. Melanom už je v pozdější fázi, kdy nelze vyloučit jeho šíření. Terciální prevenci provádí zpravidla zdravotničtí specialisté ve speciálních centrech. Cílem této prevence je tedy zabránění komplikací melanomu, sledování již odléčených pacientů a zabránění další recidivě melanomu (Žaloudík, 2008).
Při diagnostice melanomu jsou pacienti dispenzarizováni ve speciálních dermatologických centrech. Provádí se u nich kontrolní vyšetření, jejichž cílem je včasné zachycení recidivy nebo progrese melanomu. V období 2 – 5 let po odstranění primárního nádoru jsou pacienti sledováni nejvíce. Jedná se totiž o období největšího výskytu metastáz melanomu. Ze začátku je pacient sledován přibližně po 3 měsících a postupně, neobjeví-li se u něj žádné komplikace, narůstá tento interval až na jeden rok. Vzhledem k tomu, že je v některých situacích schopen melanom metastazovat až za delší dobu (po 10 letech) a u pacientů s již prodělaným melanomem je riziko vzniku dalšího melanomu až devětkrát vyšší, je u pacientů s melanomem nutná doživotní dispenzarizovaná péče (Fikrle, 2010).
2.3.4 Role sestry v prevenci melanomu
Je nutné zdůraznit, že sestra zaujímá nepostradatelnou úlohu v prevenci melanomu. Jak již bylo řečeno výše, při poskytování ošetřovatelské péče může být právě ona ta, která si jako první povšimne počátečních známek melanomu a informuje o nich lékaře. Aby však mohla podávat okolí kvalitní informace týkající se rizikových faktorů a počátečních známek melanomu, musí i ona samotná mít dostatečné znalosti
30 a rientovat se v problematice melanomu. Při potřebě by pacientovi nebo jiným lidem v okolí měla být schopna doporučit odborné poradenství. Dále by se měla podílet na preventivních programech probíhajících v České republice a vzdělávání laické veřejnosti. Snažit se o osvětu a distribuci materiálu, které zvyšují informovanost laické veřejnosti o melanomu a tím předchází jeho vzniku. Veřejnost vést i mimo zdravotnické zařízení ke zdravému životnímu stylu a k eliminaci působení rizikových faktorů, které se uplatňují při vzniku melanomu (sluneční záření). Mimo to by měla být schopna analyzovat rodinou anamnézu a posoudit současný stav v rodině pacienta (Vorlíček, 2006).
2.3.5 Preventivní programy v České republice
V roce 2001 se Česká republika připojila k celoevropské kampani dermatologů
„Evropský den melanomu“. Koná se obvykle první pondělí v květnu a cílem je upozornit společnost na nebezpečí výskytu melanomu a klást důraz na důslednou prevenci. Tato kampaň vznikla roku 1999 pod vedením Dr. Thomase Maselise.
Každoročně se do ní zapojuje na 100 kožních lékařů z celé České republiky (Rajnochová Svobodová, 2012).
Stan proti melanomu vznikl z iniciativy českých lékařů v roce 2007 a koná se každý rok v květnu. Na projektu se podílí zakládající dermatovenerologická klinika FN Praha – Královské Vinohrady, dále lékaři z FN Ostrava a Masarykova onkologického ústavu.
Pro účastníky je zajištěno bezplatné vyšetřování pigmentových znamének, speciální analýza digitálním dermatoskopem, nejnovější videodermatoskop se stonásobným
31 zvětšením a mnoho informačních letáků o problematice nádorů kůže. Výsledky vyšetření jsou dostupné hned (Rajnochová Svobodová, 2012).
32
3 Výzkumná část
3.1 Cíle a výzkumné předpoklady
Ve výzkumné části bakalářské práce byly stanoveny tři základní cíle.
CÍL 1: Zjistit informovanost studentů Technické univerzity v Liberci o melanomu.
CÍL 2: Zjistit informovanost studentů Technické univerzity v Liberci o prevenci melanomu.
CÍL 3: Zjistit, zda studenti Technické univerzity v Liberci provádí samovyšetření kůže.
Na základě předvýzkumu prováděného začátkem září 2017 mezi deseti studenty Technické univerzity v Liberci byly upraveny výzkumné předpoklady.
Výzkumné předpoklady:
1. Předpokládáme, že 45 % a méně studentů Technické univerzity v Liberci je informováno o melanomu.
2a. Předpokládáme, že 40 % a více studentů Technické univerzity v Liberci používá krémy s ochranným faktorem.
2b. Předpokládáme, že 55 % a méně studentů Technické univerzity v Liberci nechodí na slunce od 11 do 15 hodin.
2. Předpokládáme, že 30 % a méně studentů Technické univerzity v Liberci provádí samovyšetření kůže.
33
3.2 Metodika výzkumu
Pro provedení kvantitativního výzkumu bakalářské práce byla zvolena metoda strukturovaného dotazníku v elektronické podobě. Před samotným výzkumem proběhl začátkem září 2017 předvýzkum.
Předvýzkum: Předvýzkumu se účastnilo deset studentů Technické univerzity ve věku 19 – 26 let. Pro provedení byla zvolena metoda strukturovaného dotazníku v elektronické podobě. Podle získaných výsledků byly upraveny výzkumné předpoklady bakalářské práce. Na základě provedení předvýzkumu byl dotazník shledán jako vyhovující.
Výzkum: Výzkum samotný byl vytvořen ve formě elektronického dotazníku. K jeho realizaci došlo v září 2017. Dotazník byl anonymní s dvaceti uzavřenými otázkami.
První čtyři otázky byly filtrující se zaměřením na věk studentů, jejich pohlaví, předešlé dosažené vzdělání a studovanou fakultu Technické univerzity v Liberci. Nadcházejících šestnáct otázek bylo věnováno melanomu, jeho prevenci a samovyšetření kůže.
Charakteristika výzkumného vzorku: Oslovováni byli studenti Technické univerzity v Liberci mimo Fakultu zdravotnických studií. Jednalo se tedy o studenty z Ekonomické fakulty, Fakulty strojní, Fakulty přírodovědně – humanitní a pedagogické, Fakulty textilní, Fakulty umění a architektury a Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Věk studentů byl stanoven v rozmezí od 19 – 26 let.
34
3.3 Analýza výzkumných dat
Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány do grafů a tabulek v programu Microsort® Excel 2010 a Microsort® Word 2010. Sesbíraná data jsou v tabulkách uvedeny v absolutní četnosti (ni), v relativní četnosti (fi) a sumě (Ʃ). Pro lepší orientaci byly procentuální hodnoty zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Vyhodnocení dat probíhalo pomocí popisné statistiky.
Analýza položky č. 1: Pohlaví studentů
Tabulka č. 1 Pohlaví studentů
1. Pohlaví respondentů n i f i
Muž 42 41,2%
Žena 60 58,8%
Ʃ 102 100%
Graf č. 1 Pohlaví studentů
41%
59%
Pohlaví studentů
muž žena
35 U první položky jsme zjišťovali pohlaví dotazovaných studentů Technické univerzity v Liberci. Dotazník vyplnilo 60 (58,8 %) žen a 42 (41,2 %) mužů.
Analýza položky č. 2: Věk studentů
Tabulka č. 2 Věk studentů
2. Jaký je váš věk n i f i
20 let a méně 26 25,5%
21 - 24 let 63 61,8%
25 let a více 13 12,7%
Ʃ 102 100%
Graf č. 2 Věk studentů
U druhé položky jsme se ptali na věk respondentů. Nejvíce 63 (61,8 %) studentů bylo mezi 21 – 24 lety. Ve věku 20 let a méně bylo 26 (25,5 %) studentů a 13 (12,7 %) studentů bylo ve věku 25 let a více.
25%
62%
13%
Věk studentů
20 let a méně 21 - 24 let 25 let a více
36 Analýza položky č. 3: Předešlé dosažené vzdělání
Tabulka č. 3 Předešlé dosažené vzdělání
3. Předešlé dosažené vzdělání n i f i
střední škola 80 78,4%
vyšší odborná škola 0 0%
bakalářské 18 17,6%
magisterské 4 3,9%
Ʃ 102 100%
Graf č. 3 Předešlé dosažené vzdělání
U třetí dotazníkové položky jsme se dotazovali na předešlé dosažené vzdělání studentů.
Nejvíce vyplnilo dotazník 80 (78,4 %) studentů s doposud dosaženým středoškolským vzděláním. Poslední dosažené studium bakalářské mělo 18 (17,6 %) studentů a magisterské 4 (3,9 %) studenti. Nikdo ze studentů neuvedl jako poslední dosažené vzdělání vyšší odbornou školu.
78%
0%
18%
4%
Předešlé dosažené vzdělání
střední škola vyšší odborná škola bakalářské
magisterské
37 Analýza položky č. 4: Studium na fakultě
Tabulka č. 4 Studium na fakultě
4. Studuji na n i f i
Ekonomická fakulta 24 23,5%
Fakulta strojní 11 10,8%
Fakulta textilní 14 13,7%
Fakulta umění a architektury 3 2,9%
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická 34 33,3%
Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií 16 15,7%
Ʃ 102 100%
Graf č. 4 Studium na fakultě
Ve čtvrté položce vyplňovali studenti, na jaké fakultě Technické univerzity v Liberci studují. Dotazník vyplnilo 24 (23,5 %) studentů z Ekonomické fakulty, 11 (10, 8 %) studentů z Fakulty strojní, 14 (13,7 %) z Fakulty textilní, 3 (2,9 %) z Fakulty umění a architektury, 34 (33,3 %) z Fakulty přírodovědně - humanitní a pedagogické a 16 (15,7 %) studentů bylo z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií.
23%
11%
14%
3%
33%
16%
Studuji na
Ekonomická fakulta
Fakulta strojní
Fakulta textilní
Fakulta umění a architektury
Fakulta přírodovědně- humanitní a pedagogická
38 Analýza položky č. 5: Co si představím pod pojmem melanom
Tabulka č. 5 Co si představím pod pojmem melanom
5. Pod pojmem melanom si představím n i f i
infekční onemocnění kůže 5 4,9%
zhoubný nádor kůže 61 59,8%
nezhoubný nádor kůže 34 33,3%
vrozené onemocnění kůže 2 2%
Ʃ 102 100%
Graf č. 5 Co si představím pod pojmem melanom
U této položky měli studenti označit, co si představují pod pojmem melanom. Nejvíce studentů 61 (59,8 %) označilo správně melanom jako zhoubný nádor kůže. Pod pojmem melanom si 34 (33,3 %) studentů představí nezhoubný nádor kůže, infekční onemocnění kůže 5 (4,9 %) studentů a vrozené onemocnění kůže 2 (2 %) studenti.
5%
60%
33%
2%
Pod pojmem melanom si představím
infekční onemocnění kůže zhoubný nádor kůže nezhoubný nádor kůže vrozené onemocnění kůže
39 Analýza položky č. 6: Jak vzniká melanom
Tabulka č. 6 Jak vzniká melanom
6. Melanom vzniká n i f i
v důsledku nadměrného opalování a návštěv solárií 74 72,2%
v důsledku špatné životosprávy 2 2,0%
jedná o dědičný nádor, člověk se s ním již narodí 4 3,9%
působením bakterií a virů 6 5,9%
Nevím 16 15,7%
Ʃ 102 100%
Graf č. 6 Jak vzniká melanom
Šestá položka byla věnována vzniku melanomu. Správně označilo 74 (72,2 %) studentů, že melanom vzniká v důsledku nadměrného opalování se a návštěv solárií. Dále označilo 6 (5,9 %) studentů, že melanom vzniká působením bakterií a virů. 2 (2 %) studenti si myslí, že melanom vzniká v důsledku špatné životosprávy a 4 (3,9 %) studentů, že se jedná o dědičný nádor, se kterým se člověk narodí. Nevím označilo 16 (15,7 %) studentů.
72%
2%
4%
6% 16%
6. Melanom vzniká
v důsledku nadměrného opalování a návštěv solárií
v důsledku špatné životosprávy
jedná o dědičný nádor, člověk se sním již narodí
působením bakterií a virů
nevím
40 Analýza položky č. 7: Projevy melanomu
Tabulka č. 7 Projevy melanomu
7. Melanom se na kůži projevuje n i f i
změnou barvy a velikostí znaménka 77 47,0%
svěděním a krvácením ze znaménka 19 11,6%
většinou se neprojevuje vůbec 3 1,8%
změnou ohraničení znaménka 49 29,9%
nevím 16 9,8%
Ʃ 164 100%
Graf č. 7 Projevy melanomu
U sedmé položky měli studenti možnost označit více správných odpovědí. Zjišťovali jsme, zda studenti vědí, jak se melanom projevuje na kůži. Nejvíce označovali studenti, že se melanom projevuje změnou barvy a velikosti znaménka. Tuto variantu zvolilo 77 (47 %) studentů. Až 49 (29,9 %) studentů zvolilo, že se melanom projevuje změnou ohraničení znaménka. Svěděním a krvácením ze znaménka označilo 19 studentů (11,6 %). Nevím označilo 16 studentů (9,8 %) a většinou se neprojevuje vůbec 3 (1,8 %) studenti.
47%
11%
2%
30%
10%
Melanom se na kůži projevuje
změnou barvy a velikostí znaménka
svěděním a krvácením ze znaménka
většinou se neprojevuje vůbec
změnou ohraničení znaménka
nevím
41 Analýza položky č. 8: Léčba melanomu
Tabulka č. 9 Léčba melanomu
8. Zásadní v léčbě melanomu je n i f i
melanom je neléčitelný, proto je tak nebezpečný 9 8,8%
prevence a jeho časný nález 65 63,7%
vyříznutí všech pigmentových ložisek na kůži 14 13,7%
nevím 14 13,7%
Ʃ 102 100%
Graf č. 8 Léčba melanomu
U osmé položky jsme zjišťovali co je podle studentů zásadní v léčbě melanomu.
Správně označilo 65 (63,7 %) studentů, že zásadní v léčbě melanomu je prevence a jeho časný nález. Vyříznutí všech pigmentových ložisek na kůži zvolilo 14 (13,7 %) studentů. Nevím označilo také 14 (13,7 %) studentů a variantu, že melanom je neléčitelný a proto je tak nebezpečný zvolilo 9 (8,8 %) studentů.
9%
64%
14%
14%
Zásadní v léčbě melanomu je
melanom je neléčitelný, proto je tak nebezpečný
prevence a jeho časný nález
vyříznutí všech
pigmentových ložisek na kůži
nevím
42 Analýza položky č. 9: Jak lze melanomu předejít
Tabulka č. 9 Jak lze melanomu předejít
9. Vzniku melanomu lze předejít n i f i
používáním opalovacího krému 81 33,8%
oblečením 26 10,8%
aktivním způsobem života 10 4,2%
vyhýbáním se přímému slunci 72 30,0%
abstinencí 3 1,3%
samovyšetřením kůže 48 20,0%
Ʃ 240 100%
Graf č. 9 Jak lze melanomu předejít
U deváté položky měli studenti možnost vybrat více odpovědí. Ptali jsme se na to, zda studenti vědí, jak lze vzniku melanomu předejít. Procenta v závorce jsou vztahována k celkovému počtu odpovědí, kterých bylo 240 (100 %). Nejvíce studentů 81 (33,8 %) označilo, že lze melanomu předejít používáním opalovacího krému. Vyhýbáním se přímému slunci zvolilo 72 studentů (30 %), oblečením 26 studentů (10,8 %) a samovyšetřením kůže 48 studentů (20 %). Melanomu lze předejít aktivním způsobem života označilo 10 studentů (4,2 %) a abstinencí 3 studenti (1,3 %).
34%
11%
4%
30%
1% 20%
Jak lze předcházet vzniku melanomu
používáním opalovacího krému
oblečením
aktivním způsobem života
vyhýbáním se přímému slunci
abstinencí
samovyšetřením kůže
43 Analýza položky č. 10: Znalost preventivních programů v ČR
Tabulka č. 10 Znalost preventivních programů v ČR
10. Znáte nějaké preventivní programy v ČR týkající se
melanomu n i f i
ano 2 2%
ne 100 98%
Ʃ 102 100%
Graf č. 10 Znalost preventivních programů v ČR
U této položky jsme se tázali, zda studenti znají nějaké preventivní programy v České republice týkající se prevence melanomu. Ne odpovědělo 100 (98 %) studentů a ano pouhé 2 (2 %) studenti.
2%
98%
10. Znáte nějaké preventivní programy v ČR týkající se melanomu
ano ne
44 Analýza položky č. 11: Kdy je nevhodně trávit čas na přímém slunci
Tabulka č. 11 Kdy je nevhodné trávit čas na přímém slunci
11. Označte, kdy je nevhodné trávit čas na přímém slunci n i f i
mezi 11 až 15 hodinou 52 51%
mezi 11 až 13 hodnou 43 42,2%
pouze ve 12 hodin 4 3,9%
nevím 3 2,9%
Ʃ 102 100%
Graf č. 11 Kdy je nevhodné trávit čas na přímém slunci
Úkolem jedenácté položky bylo zjistit, zda studenti vědí, kdy je nevhodné trávit čas na přímém slunci. Správně označilo 52 (51 %) studentů, že doba nevhodná k pobytu na přímém slunci je mezi 11 až 15 hodinou. Mezi 11 až 13 hodinou označilo 43 (42, 2 %) studentů a pouze ve 12 hodin 4 (3,9 %) studenti. Nevím zvolili 3 (2,9 %) studenti.
42% 51%
4% 3%
11. Označte, kdy je nevhodné trávit čas na přímém slunci
mezi 11 až 15 hodinou mezi 11 až 13 hodnou pouze ve 12 hodin nevím
45 Analýza položky č. 12:Vyhýbáte se přímému slunci v poledních hodinách Tabulka č. 12 Vyhýbáte se přímému slunci
12. Vyhýbáte se slunci v poledních hodinách (11 – 15 hodin) n i f i
ano 47 46,1%
ne 55 53,9%
Ʃ 102 100%
Graf č. 12 Vyhýbáte se přímému slunci
Dvanáctá položka navazovala na jedenáctou a ptali jsme se, zda studenti tráví čas na přímém slunci během poledních hodin (11-15 hodina). Ano označilo 47 (46,1 %) studentů a ne 55 (53,9 %) studentů.
46%
54%
12. Vyhýbáte se přímému slunci v poledních hodinách (11 - 15 hodin)
ano ne
46 Analýza položky č. 13: Ochrana opalovacím krémem s ochranným faktorem
Tabulka č. 13 Ochrana opalovacím krémem s ochranným faktorem
13. Chráníte se před sluncem opalovacím krémem s
ochranným faktorem n i f i
ano 61 59,8%
ne 41 40,2%
Ʃ 102 100%
Graf č. 13 Ochrana opalovacím krémem s ochranným faktorem
Třináctá položka měla za úkol zjistit, zda se studenti chrání před sluncem opalovacím krémem s ochranným faktorem. Ano označilo 61 (59,8 %) studentů a ne 41 (40,2 %) studentů.
60%
40%
13. Chráníte se před sluncem opalovacím krémem s ochranným faktorem
ano ne
47 Analýza položky č. 14: Použití opalovacích krémů
Tabulka č. 14 Použití opalovacího krému
14. Označte, jak často by se krémy na opalování měly
používat n i f i
před opalováním 19 18,6%
před opalováním a poté po 2h na slunci 63 61,8%
před opalováním a poté po 4h na slunci 12 11,8%
nevím 8 7,8%
Ʃ 102 100%
Graf č. 14 Použití opalovacích krémů
Ve čtrnácté položce měli studenti označit, jak často by se krémy na opalování měli používat. Správně odpovědělo 63 (61,8 %) studentů, že před opalováním a poté po 2 hodinách na slunci. Před opalováním a poté po 4 hodinách na slunci označilo 12 (11,8 %) studentů, před opalováním 19 (18,6 %) studentů a nevím označilo 8 (7,8 %) studentů.
18%
62%
12% 8%
14. Označte, jak často by se krémy na opalování měly používat
před opalováním
před opalováním a poté po 2h na slunci
před opalováním a poté po 4h na slunci
nevím
48 Analýza položky č. 15: Ochranný faktor na opalovacím krému
Tabulka č. 15 Ochranný faktor na opalovacím krému
15. Ochranný faktor na opalovacím krému by měl být
volen n i f i
dle venkovní teploty 28 18,1%
podle plánované doby opalování se 40 25,8%
podle toho, jak se chceme opálit 6 3,9%
podle typu pokožky 68 43,9%
nevím 13 8,4%
Ʃ 155 100%
Graf č. 15 Ochranný faktor na opalovacím krému
V patnácté položce jsme se ptali, podle čeho by měl být volen ochranný faktor na opalovacím krému. Bylo na výběr z více odpovědí. Procenta v závorce jsou vztažena k celkovému počtu odpovědí. Nejvíce studenti označovali podle typu pokožky 68 (43,9 %), poté podle plánované doby opalování se 40 (25,8 %) a dle venkovní teploty 28 (18,1 %). Podle toho jak se chceme opálit, zvolilo 6 (3,9 %) studentů a nevím 13 (8,4 %) studentů.
18%
26%
4%
44%
8%
15. Ochranný faktor na opalovacím krému by měl být volen
dle venkovní teploty
podle plánované doby opalování se
podle toho, jak se chceme opálit
podle typu pokožky
nevím
49 Analýza položky č. 16: Co je třeba při spálení se
Tabulka č. 16 Co je třeba při spálení se
16. Při spálení se n i f i
je třeba úplně omezit pobyt na přímém slunci 75 73,5%
je třeba částečně omezit pobyt na přímém slunci 26 25,5%
není třeba omezit pobyt na slunci vůbec 1 1,0%
Ʃ 102 100%
Graf č. 16 Co je třeba při spálení se
Cílem šestnácté položky bylo zjistit, co si studenti myslí, že je potřeba pří spálení se. Že je potřeba omezit úplně pobyt na přímém slunci se domnívá 75 (73,5 %) studentů. 26 (25,5 %) studentů si myslí, že stačí jen částečně omezit pobyt na přímém slunci. Není třeba omezit pobyt na přímém slunci, označil 1 (1 %) student.
74%
25%
1%
16. Při spálení se
je třeba úplně omezit pobyt na přímém slunci
je třeba částečně omezit pobyt na přímém slunci není třeba omezit pobyt na slunci vůbec
50 Analýza položky č. 17: Samovyšetření kůže
Tabulka č. 17 Samovyšetření kůže
17. Provádíte samovyšetření kůže n i f i
ano 24 23,5%
ne 78 76,5%
Ʃ 102 100%
Graf č. 17 Samovyšetření kůže
V sedmnácté položce jsme se ptali, zda studenti provádí samovyšetření kůže. Ne označilo 78 (76,5 %) studentů a ano pouhých 24 (23, 5 %) studentů.
24%
76%
17. Provádíte samovyšetření kůže
ano ne
51 Analýza položky č. 18: Jak často samovyšetření kůže provádíte
Tabulka č. 18 Jak často samovyšetření kůže provádíte
Graf č. 18 Jak často samovyšetření kůže provádíte
Osmnáctá otázka byla určena pouze pro ty studenty, kteří kladně odpověděli u předchozí otázky. Studenti měli označit, jak často samovyšetření kůže provádí. Z 24 studentů provádí samovyšetření kůže alespoň 3x do roka 10 (41,7 %) studentů. Méně jak 3x do roka zvolilo 8 (33,6 %) studentů a jen při bolestivosti, svědění anebo jiných problémech 6 (25 %) studentů.
18. Pokud ano, jako často ho provádíte n i f i
alespoň 3x do roka 10 41,7%
méně jak 3x do roka 8 33,3%
jen při bolestivosti, svědění nebo jiných problémech 6 25,0%
Ʃ 24 100%
42%
33%
25%
18. Pokud ano, jako často ho provádíte
alespoň 3x do roka
méně jak 3x do roka
jen při bolestivosti, svědění nebo jiných problémech
52 Analýza položky č. 19: Informovanost o melanomu
Tabulka č. 19 Informovanost o melanomu
19. Myslíte si, že jste o melanomu dostatečně
informováni n i f i
ano 13 12,7%
ne 89 87,3%
Ʃ 102 100%
Graf č. 19 Informovanost o melanomu
V devatenácté otázce jsme se zeptali, jestli si studenti myslí, že jsou o melanomu dostatečně informování. Ano zvolilo 13 (12, 7 %) studentů a ne 89 (87,3 %) studentů.
13%
87%
19. Myslíte si, že jste o melanomu dostatečně informováni
ano ne
53 Analýza položky č. 20: Sběr informací o melanomu
Tabulka č. 20 Sběr informací o melanomu
20. Informace o melanomu získávám n i f i
z internetu 80 43,7%
z časopisů 17 9,3%
z televize 29 15,8%
z propagačních materiálů 17 9,3%
z pořádaných akcí 4 2,2%
od lékaře 26 14,2%
jiné 10 5,5%
Ʃ 183 100%
Graf č. 20 Sběr informací o melanomu
Poslední dvacátá položka byla věnována sběru informací o melanomu. Studenti měli označit, odkud získávají informace o melanomu. Bylo možné označit více odpovědí.
Nejčastější variantou bylo z internetu 80 (43,7 %), poté z televize 29 (15,8 %) a od lékaře 26 (14,2 %). Informace z časopisu získává 17 studentů (9,3 %) stejně jako z propagačních materiálů. Z pořádaných akcí získávají informace 4 studenti (2,2%) a variantu jiné zvolilo 10 studentů (5,5 %).
44%
9%
16%
9%
2% 14% 6%
Informace o melanomu získávám
z internetu z časopisi z televize
z propagačních materiálů z pořádaných akcí od lékaře
jiné
54
3.4 Analýza výzkumných cílů a předpokladů
3.4.1 Analýza výzkumného cíle č. 1 a předpokladu č. 1
Výzkumný cíl č. 1: Zjistit informovanost studentů Technické univerzity v Liberci o melanomu.
Výzkumný předpoklad č. 1: Předpokládáme, že 45 % a méně studentů Technické univerzity v Liberci je informováno o melanomu.
Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je informovanost studentů Technické univerzity v Liberci o melanomu. K tomuto cíli se vztahovaly otázky s číslem 5,6,7,8 a 9. Na otázku č. 5 odpovědělo správně 61 studentů. Otázku č. 6 zodpovědělo správně 74 studentů a otázku č. 7 zodpovědělo správně 15 studentů. U otázky č. 8 zvolilo správnou odpověď 65 studentů a otázku č. 9 označilo správně 12 studentů. Na základě provedeného předvýzkumu jsme předpokládali, že 45 % a méně studentů Technické univerzity v Liberci je informováno o melanomu. Aritmetickým průměrem správných odpovědí získaných výzkumem jsme vypočítali, že 43,7 % studentů je informováno o melanomu. Výzkumný předpoklad je v souladu s výsledky výzkumného šetření.
Tabulka č. 21 Analýza výzkumného cíle č. 1
Otázka č. 5 č.6 č.7 č.8 č.9 n i f i
Správná odpověď 61 74 15 65 12 227 43,7%
Chybná
odpověď/Nevím 41 28 87 37 90 283 56,3%
Suma 102 102 102 102 102 510 100,0%
55 3.4.2 Analýza výzkumného cíle č. 2 a předpokladu č. 2a a 2b
Výzkumný cíl č. 2: Zjistit informovanost studentů Technické univerzity v Liberci o prevenci melanomu.
Výzkumný předpoklad č. 2a: Předpokládáme, že 40 % a více studentů Technické univerzity v Liberci používá krémy s ochranným faktorem.
Výzkumný předpoklad č. 2b: Předpokládáme, že 55 % a méně studentů Technické univerzity v Liberci nechodí na slunce mezi 11 až 15 hodinou.
Na základě stanoveného výzkumného cíle č. 2 jsme zjišťovali, zda studenti Technické univerzity v Liberci používají krémy s ochranným faktorem a chodí na přímé slunce mezi 11 až 15 hodinou. K analýze tohoto cíle jsme použili otázky č. 12 a 13.
Předpokládali jsme, že 40 % a více studentů Technické univerzity v Liberci používá krémy s ochranným faktorem a že 55 % a méně studentů Technické univerzity v Liberci nechodí na slunce mezi 11 – 15 hodinou U otázky č. 13 jsme zjišťovali, zda studenti používají krémy s ochranným faktorem. Ano odpovědělo 61 (59,8 %) studentů.
U dvanácté otázky jsme se ptali, zda se studenti v poledních hodinách (11-15 hodin) vyhýbají přímému slunci, kdy 47 (46,1 %) studentů označilo, že se přímému slunci v tuto dobu vyhýbá.
Výsledky výzkumného šetření jsou tedy v souladu se stanovenými výzkumnými předpoklady.
56 Tabulka č. 22 Analýza výzkumného cíle č. 2 a předpokladu č. 2a
Otázka č. 13 fi
ano 61 59,8%
ne 41 40,2%
Suma 102 100%
Tabulka č. 23 Analýza výzkumného cíle č. 2 a předpokladu č. 2b
Otázka č. 12 fi
ano 47 46,1%
ne 52 53,9%
Suma 102 100%
3.4.3 Analýza výzkumného cíle č. 3 a předpokladu č. 3
Výzkumný cíl č. 3: Zjistit, zda studenti Technické univerzity v Liberci provádí samovyšetření kůže.
Výzkumný předpoklad č. 3: Předpokládáme, že 30 % a méně studentů Technické univerzity v Liberci provádí samovyšetření kůže.
Výzkumným cílem č. 3 bylo zjistit, zda studenti Technické univerzity v Liberci provádí samovyšetření kůže. K analýze tohoto cíle nám posloužila otázka č. 17, kde pouze 24 studentů označilo, že samovyšetření kůže provádí a 78 označilo, že ho vůbec neprovádí.
Předpokládali jsme, že méně než 30 % studentů provádí samovyšetření kůže.
Výzkumným šetřením pak bylo zjištěno, že samovyšetření kůže provádí pouhých 23,5 % studentů. Výzkumný předpoklad je tedy v souladu s výsledky výzkumného šetření.
57 Tabulka č. 24 Analýza výzkumného cíle č. 3
Otázka č. 17 f i
Ano 24 23,5%
Ne 78 76,5%
Suma 102 100%
3.5 Diskuze
Krajsová (2009) uvádí, že mezi nejrizikovější skupinu obyvatel z hlediska vzniku melanomu patří mimo jiné malé děti a dospívající. Je toho názoru, že právě jim a ostatním rizikovým skupinám by měla být v primární prevenci věnována pozornost.
I to bylo důvodem, proč jsem se ve své práci zaměřila právě na studenty s cílem zjistit, jak to s jejich znalosti ohledně melanomu a jeho prevenci vypadá. Předpokládali jsme, že znalosti studentů v tomto směru by mohly být vzhledem k rostoucí informovanosti mezi veřejností alespoň průměrná. K vyplnění dotazníku jsme požádali studenty všech fakult Technické univerzity v Liberci mimo Fakultu zdravotnických studiích.
U studentů Fakulty zdravotnických studií jsme předpokládali, že vzhledem k zaměření studia, znalosti o melanomu mít budou a proto by bylo nevhodné je do výzkumného šetření zahrnovat. Celkově bylo sesbíráno 102 dotazníků. Tak, jak jsme si mysleli, vyplnily dotazník více děvčata a to v počtu 60 (58,8 %). Chlapců vyplnilo dotazník 42 (41,2 %).
Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je informovanost studentů Technické univerzity v Liberci o melanomu. Výzkumný předpoklad stanovený u tohoto cíle byl v souladu s výsledky výzkumného šetření. Aritmetickým průměrem ze získaných správných odpovědí bylo zjištěno, že 43,7 % studentů je informováno o melanomu.
