Vliv Crossfitu na úroveň fyzické zdatnosti

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Poděkování

Tímto bych chtěl poděkovat své rodině, kteří mě během celého studia podporovali jak finančně tak i psychicky. Dále bych chtěl poděkovat crossfiťákům, kteří mi poskytli informace a především se účastnili celého fitness programu, protože bez nich bych to nemohl uskutečnit. A v neposlední řadě bych rád poděkoval vedoucí práce PhDr. Pavlíně Vrchovecké, Ph.D. za její odbornou pomoc a trpělivost při vypracování mé práce.

(6)

Vliv Crossfitu na úroveň fyzické zdatnosti

Robin Sokol BP-2017 vedoucí BP: PhDr. Pavlína Vrchovecká, Ph.D.

Anotace

Bakalářská práce se zabývá účinkem pravidelného cvičení podle fitness programu Crossfit. Cílem této práce je posoudit vliv pravidelného cvičení, podle již zmiňovaného programu, na úroveň celkové fyzické zdatnosti. Výzkum jsme prováděli u respondentů, kteří cvičí podle programu Crossfit v GYM Liberec a Profitku Training Centera Liberec.

V teoretické části jsme představili Crossfit, popsali jednotlivé pohybové schopnosti, zdatnost a základní informace motorických testů. V praktické části jsme sestavili testovací cviky a následně je vyhodnotili. Na základě těchto skutečností jsme posoudili vliv pravidelného cvičení Crossfit na fyzickou zdatnost.

Hlavním cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv pravidelného cvičení podle fitness programu Crossfit na úroveň fyzické zdatnosti.

Klíčová slova

Crossfit, fitness, fyzická zdatnost, všestranný rozvoj, pohybové schopnosti, motorické testy

(7)

Anotation

The bachelor thesis deals with the effect of regular exercise according to Crossfit fitness program. Goal of this thesis is to judge influence of regular exercise, according to mentioned program, on total physical ability level. Research is completed by respondents trained by GYM Liberec and Profitko Training Center Liberec. In the theoretical part is presented Crossfit, described individual motor skills and basic information of motor tests.

In the practial part there are created test exercises and their evaluation. Based on these facts, the effect of Crossfit´s regular exercise on physical abilities and physical fitness is assessed.

Key words

Crossfit, fitness, physical ability, versatile development, movement ability, motor tests

(8)

Obsah

Úvod ... 13

Teoretická část ... 14

1 Cíle ... 14

1.1 Hlavní cíl ... 14

1.2 Dílčí úkoly ... 14

2 CrossFit ... 15

2.1 Pojetí „CrossFitu“ ... 15

2.2 Historie CrossFitu ... 18

2.3 Koncept tréninku CrossFit ... 20

3 Pohybové schopnosti ... 22

3.1 Koordinační pohybové schopnosti ... 22

3.2 Rychlostní pohybové schopnosti ... 23

3.3 Silové pohybové schopnosti ... 24

3.4 Vytrvalostní pohybové schopnosti ... 24

3.5 Pohyblivost ... 25

3.6 Motorické učení ... 26

3.6.1 Struktura pohybové činnosti ... 27

3.6.2 Základní struktura pohybového úkonu ... 28

3.6.3 Obecné schéma struktury acyklického pohybového úkonu ... 28

3.6.4 Motorická výkonnost ... 28

4 Zdatnost ... 30

5 Motorické testy ... 32

5.1 Dělení motorických testů ... 33

5.2 Základní měřící stupnice ... 34

5.2.1 Nominální škála ... 35

5.2.2 Ordinální škála ... 35

5.2.3 Intervalová škála ... 35

5.2.4 Poměrová stupnice ... 36

5.3 Základní vlastnosti motorických testů ... 36

(9)

5.3.1 Standardnost ... 36

5.3.2 Objektivita ... 37

5.3.3 Spolehlivost ... 37

5.3.4 Validita ... 37

Praktická část ... 38

6 Metodika... 38

6.1 Charakteristika výzkumného souboru ... 38

6.2 Fitness program ... 39

6.3 Postup práce ... 45

6.4 Motorické testy ... 46

6.4.1 Běh na 12 minut ... 46

6.4.2 Shyby ... 47

6.4.3 Leh – sed opakovaně ... 48

6.4.4 Hluboký předklon ve stoji na zvýšené ploše ... 49

7 Výsledky a normové hodnoty ... 50

7.1 Respondent 1 ... 50

8 Diskuze ... 62

9 Závěr... 65

Přílohy ... 69

(10)

Seznam obrázků a tabulek

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Mapa CrossFit boxů ... 19

Obrázek 2 - Kategorizace motorických testů ... 34

Obrázek 3 - Graf 1, Věkové rozložení skupiny ... 38

Seznam tabulek Tabulka 1 - Vymezení vytrvalostních schopností ... 25

Tabulka 2 - Somatická charakteristika respondentů ... 39

Tabulka 3 - Analýza výsledků, respondent 1 ... 50

Tabulka 4 – Normová tabulka pro respondenta 1 ... 50

Tabulka 6 - Normová tabulka pro respondenta 2 ... 51

Tabulka 23 – Souhrnné výsledky respondentů ... 62

(11)

Seznam použitých zkratek

aj. a jiné

arit. aritmetický atd. a tak dále

BMI body mass index (= index tělesné hmotnosti)

cm centimetr

č. číslo

ČR Česká republika

dm decimetr

et. al. et alii (= a kolektiv) HUG Hadrák Underground Gym

Inc. incorporated (= označení veřejné společnosti v USA) KB kettlebell (= železné závaží s uchem)

kg kilogram

km kilometr

m metr

max. maximum

měr. měření

min. minimum

např. například

obr. obrázek

odch. odchylka

PR personal record (= osobní maximum) RM repeat maximum (= opakovací maximum)

s sekunda

(12)

s. stránka schop. schopnost směrod. směrodatná

tab. tabulka

tj. to je

tzn. to znamená

tzv. tak zvaně

USA The United States of America (= Spojené státy americké)

vyd. vydání

vytr. vytrvalost

Wod workout of the day (= sestava cviků vypsaná pro daný den)

(13)

Úvod

Práce se zabývá vlivem CrossFitu na úroveň fyzické zdatnosti. Crossfit je všestranně zaměřený tréninkový program, který se pro svoji charakteristiku neustálých změn jeví jako vhodná forma tréninku pro neprofesionální i profesionální sportovce, kteří jsou demotivováni obvyklým rutinním cvičebním plánem.

Tento tréninkový program upřednostňuje všestranný rozvoj, před rozvíjením pouze jedné ze složek pohybových schopností (jako např. rychlosti či síly). Mezitím, co se na jedné straně u řady sportovců jeví pro dosažení úspěchu v dané disciplíně výhodné zaměřit se pouze na jednotlivé pohybové schopnosti, na straně druhé narůstá řada sportovců upřednostňujících spíše všestranný rozvoj. Všestranný rozvoj je v praxi aplikovatelný na průměrné či nadprůměrné zvládání více sportovních disciplín.

Ze soutěžního hlediska se již tedy nejedná o vynikání v jedné disciplíně, ale o lepší výsledek v kombinaci rozličných sportovních disciplín vůči ostatním soutěžícím.

Cílem práce není tedy zjistit či rozhodnout, zda je lepší jednostranně zaměřený trénink či všestranně zaměřený tréninkový program, ale poukázat na výhody této všestranně zaměřené metody trénování a představit ji jako způsob, jež může navýšit fyzickou zdatnost a pohybové schopnosti u takto trénovaného člověka.

(14)

Teoretická část

1 Cíle

1.1 Hlavní cíl

Hlavním cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv pravidelného cvičení podle fitness programu Crossfit na úroveň fyzické zdatnosti.

1.2 Dílčí úkoly

 Vypracování všeobecné charakteristiky a historie Crossfitu.

 Popis pohybových schopností a jejich rozvoj.

 Testování pomocí standardizovaných testů.

 Vyhodnocení výsledků a posouzení vlivu pravidelného cvičení podle fitness programu Crossfit na rozvoj fyzické zdatnosti.

(15)

2 CrossFit

V současnosti se ze sportovních tréninků jak u neprofesionálních sportovců, tak profesionálních zápasníků, stává trendem trénink označovaný jako „CrossFit.“

Na podkladě svých vlastních zkušeností se trenéři a sportovci shodují, že se jedná o jeden z nejefektivnějších tréninků.

2.1 Pojetí „CrossFitu“

Ševčíkova definice CrossFitu podává všeobecně platný popis, ve kterém CrossFit definuje jako silový i kondiční tréninkový program, jež využívá neustále změny a funkčních cviků konaných o vysoké intenzitě s cílem dlouhodobě zlepšovat celkové fitness daného cvičence. Nutno dodat, že i když se vymezení CrossFitu může jevit na první pohled jednoduché, při snaze ho specifičtěji vymezit, se problematika komplikuje skutečností, že pro fitness jako takové existuje řada definic, jelikož pro každého osoba, jež je „nejvíce fit“, může znamenat něco jiného. Někdo si představí pod tímto pojmem např.: špičkového triatlonistu, jiný zase desetibojaře či sprintera aj. Nabízí se dále i otázka ztěžující jeho přesnější vymezení, jelikož může někdo namítnou to, že například triatlonista má sice výdrž, ale postrádá zase sílu nebo, že vzpěrač je naopak rychlý a silný, ale u výkonu delšího nežli 1 minutu má již problém…

Ve skutečnosti bychom mohli takto pokračovat dále a jmenovat řadu dalších sportů, ale pravděpodobně by se vždy nalezla disciplína, u které by vrcholový sportovec v něčem ztrácel.¹

O Ševčíkově vymezení lze tedy říci, že je uplatnitelné pro všechny disciplíny vrcholových sportovců, avšak s přihlédnutím toho, že již neupřesňuje to, že se právě onen tréninkový program upravuje právě dle dané disciplíny, kde však využitelnost silového

1 ŠEVČÍK, Ondřej: Co je CrossFit? [online]. 24. listopadu 23 September 2015, [cit. 12. 08. 2017].

Dostupný z URL: <http://7dietmeals.com/co-je-crossfit/>.

(16)

i kondičního cvičení je zužitkovatelná. Např. i vzpěrač, který je zaměřen na sílu, se tak může zdokonalit i ve své vytrvalosti, byť důraz a priorita je kladena na jeho sílu.

To je kouzlo CrossFitu, jež v současnosti podává oživený pohled, jež odbourává zaběhlé a úzké zaměření na rozvoj pouze jedné či dvou pohybových schopností a má snahu u každé jednotlivé disciplíny rozvíjet sportovce jak v síle a zdatnosti svalů, tak i v jejich vytrvalosti.

V tomto ohledu se jeví přesnější vymezení CrossFitu od Hadžegy, který uvádí, že CrossFit je program – směs cvičení různorodých tréninkových stylů, jako jsou např.

gymnastika, sprint, se záměrem rozvíjet u cvičence pohybové schopnosti: sílu, zdatnost svalů i vytrvalost, přičemž se cvičení neustále mění, a tak nuda není nikdy přítomná.

Intenzita je přitom tak vysoká, a proto převážná část cvičení netrvá déle jak 30 minut. ² S výše uvedenými definicemi českých zdrojů se ve vymezení CrossFitu shoduje i řada zahraničních definic. Např.: server CrossFit, Inc popisuje CrossFit jako neustále se měnící, vysoko intenzivní funkční program, jež byl sestaven tak, aby se během cvičení zapojovalo celé sportovcovo tělo. Využívá při tom kombinaci cviků ze vzpírání, atletiky i gymnastiky, čímž maximalizuje množství vykonané práce za co nejkratší dobu.³ I zde se jednotlivé definice shodují v cíli tohoto intenzivního programu, vytvoření co „nejvíce fit sportovce“, přičemž takovým sportovcem není myšlen ten nejsilnější či nejrychlejší, ale ten, jež bude dobrý ve všech pohybových schopnostech:

 přesnosti,

 vytrvalosti,

 hbitosti,

 výdrži,

 síle,

 pružnosti,

 rychlosti,

 koordinace,

 rovnováze.

2 HADŽEGA, Tomáš: CrossFit aneb Nový trend cvičení, který Vám dá zabrat [online]. 18. březen 2013, [cit. 12. 08. 2017]. Dostupný z URL: <http://www.fitcoach.cz/?p=12590>.

3 CrossFit, Inc. What is CrossFit. CrossFit [Online] 2017. [Citace: 12. 8 2017.] Dostupný z URL:https://www.crossfit.com/what-is-crossfit>.

(17)

Lze tedy říci, že nehledě na sportovní disciplínu, je takový program sestaven způsobem, který různorodě zaměřené sportovce vede k všeobecnému rozvoji všech pohybových schopnostech.⁴

Nutno doplnit, že mezi náležitosti fitness je také řazeno složení těla i životní styl sportovce.⁵

Všestranný rozvoj sportovce se jeví výhodný, jelikož takto trénovaný sportovec je pak lépe připraven na jakoukoliv životní výzvu, jež si žádá jistý fyzický výkon.

Výše uvedené lze přiblížit krajní představou, ve které se sportovec, jež tedy cvičí CrossFit jak má a nespecializuje se výhradně na nic, tak posléze nemá problém být nejen dobrý v běhu na 5 km, ale i ve vzpěračské soutěži či v silovém trojboji aj. sportovních disciplínách. Je ale velmi pravděpodobné, že specialista v daném sportu takto všeobecně rozvíjeného sportovce porazí, a tuto pravděpodobnost nelze popřít, ale přesto se zajímavě v praxi ukazuje, že to nebude mít tak jednoduché, jako s někým, kdo se komplexně nerozvíjí.

Sám Grag Glassman, jež je považován za zakladatele společnosti CrossFit, Inc.

vymezil fitness za pomocí 100 slov: “Jez maso a zeleninu, oříšky a semínka, nějaké ovoce, trochu škrobu a žádný cukr. Příjem drž na úrovni, která podpoří tvé cvičení, ne tělesný tuk. Zkoušej a trénuj komplexní cviky: mrtvý tah, přemístění, dřep, tlak, nadhoz a trh. Podobně, také zdokonaluj základy gymnastiky: shyby, kliky na bradlech/kruzích, šplh na laně, kliky, sed lehy, tlaky do stojky, piruety, salta, roznožky a výdrže. Jezdi na kole, běhej, plavej, vesluj, tvrdě a rychle. Pět až šest dní v týdnu kombinuj tyto elementy v co nejvíce kombinacích a schématech. Rutina je nepřítel.

Tréninky měj krátké a intenzivní. Pravidelně se uč a hraj nové sporty.”⁶

Dostupný z URL: <http://7dietmeals.com/co-je-crossfit/>.>.

5 BLAHUŠOVÁ, Eva. Wellness, Fitness. Praha: Karolinum, 2005. 235 s.

Dostupný z URL: <http://7dietmeals.com/co-je-crossfit/>.>.

(18)

2.2 Historie CrossFitu

Při pátrání po samotném úplném začátku vzniku metody zvané „CrossFit“

se dostáváme až do roku 1970, kde lze datovat její počátek, jelikož právě v tomto roce bývalý sportovní gymnasta, již v textu zmíněný Greg Glassman, dostal nápad zrealizovat nové tréninkové metody. V tuto dobu se jednalo o kombinací gymnastických prvků, cviků s vlastní váhou, závažím i nářadím. Cílem byl tedy všestranný rozvoj daného sportovce.

Postupně posléze procházel CrossFit vývojem až do podoby programů, se kterými se shledáváme dnes.⁷

Glassman vycházel ze svých vlastních zkušeností jako dřívější profesionální gymnasta i fitness trenér, který byl známý i díky jeho tréninkům řady slavných celebrit.

O několik let později (1995) se věnoval profesionálnímu trénování policistů.⁸

Během historického vývoje 20. století byla Glassmanova myšlenka a metody všestranného rozvoje sportu u jedince uchována a dále v průběhu 21. století (2003) bylo možné již evidovat oficiálně vzniklých 18 založených „CrossFit boxes“ (CrossFit center) takto specializovaných. Velký skok v tomto rozvoji bylo možné zaznamenat o devět let později, kdy se jednalo již o 3400 takto specializovaných center a další roky na to se tato metoda rozrostla do celého světa. V současnosti je možné hovořit o více jak 12500 oficiálních CrossFit boxech rozmístěných po celém světě (viz obr. č. 1) s tím, že obliba této metody stále roste.⁹ V České republice se nalézá oficiální tělocvična v Praze a Brně.

8 Editor.The history of CrossFit! Health & Fitness Advisory. [Online] 8. November 2013. [Citace: 12. 8.

2017.] https://www.fitnessadvisory.org/2013/11/08/the-history-of-crossfit/.

9 CrossFit, Inc b. CrossFit Affiliates Map. CrossFit. [Online] 2017. [Citace: 12. 8. 2017.] Dostupný z URL https://map.crossfit.com/.

(19)

Obrázek 1 - Mapa CrossFit boxů (Zdroj: map.crossfit.com, 2017)

Zlomové pro další rozvoj této formy tréninku je období po roce 2007, kdy se v CrossFitu pořádají také již pravidelné Světové hry¹⁰ a tudíž se samotný CrossFit stává něčím více, než jen metodou či technikou tréninku.

Historie CrossFit Games či mistrovství světa v CrossFitu se oficiálně datuje od roku 2007. Závody se přitom konají pokaždé během léta, většinou na konci července. Atleti se s disciplínami, v nichž mají soutěžit, seznamují až pár dní či dokonce pouze pár hodin před jejich výkonem. V kombinaci lze na hrách zaznamenat disciplíny zejména jako vzpírání, atletiku, gymnastické cviky (např.: cviky na hrazdě, na kruzích atd.), ale i plavání v oceánu. Oficiální cíl je nalézt tzv. "the Fittest on Earth", tedy v překladu nejlepšího atleta/atletku na světě, který je připraven všestranně („na vše“).¹¹

První závody se konaly v Americe v Californii roku 2007. Probíhaly na malém ranči rodiny samotného ředitele „CrossFit Games“ - Davida Castra. Rok poté se mohly závodů účastnit až tři stovky atletů. Jelikož se však vynořovaly stížnosti, že se někteří z atletů, kteří si to zaslouží, nedostali do soutěže, byla pro další rok zavedena kvalifikace, jíž musel projít každý, kdo se chtěl závodů zúčastnit. Primárními kategoriemi byli ženy, muži a týmy. Roku 2010 se přidala i kategorie zvaná „Masters“. V této kategorii jsou atleti rozzařováni dle věku na dalších pět podkategorii od třiceti pěti let až do šedesáti let věku.

Roku 2011 se finanční odměna pro vítěze dostala až na částku 250 000 $.¹² V roce 2016

10 CrossFit, Inc b. CrossFit Affiliates Map. CrossFit. [Online] 2017. [Citace: 12. 8. 2017.] Dostupný z URL https://map.crossfit.com/.

11 CrossFit, Inc c. CrossFit Games. CrossFit. [Online] 6. 6 2016. [Citace: 12. 8. 2017.] Dostupný z URL https://games.crossfit.com/article/crossfit-games-prize-purse-grows-22-million-dollars

12 Jenkins, Becca Borawski.A Brief History Of The CrossFit Games.

(20)

nejlepší atlet i atletka obdrželi 275 000 $ (v přepočtu do české měny tedy skoro sedm milionů korun.)¹³

Někteří autoři CrossFitu ho za nic novodobého však nepovažují, jelikož, jak uvádějí, se tento koncept navrací zpět ke kořenům fyzické činnosti jako takové. Tato aktivita vyplývá z evoluční teorie o pohybu našich předků, jež je zakódována v naší genové výbavě. Správná technologie cvičení je pojímána jako ta, jež v podstatě utvářela lidské tělo. Jedná se o pohybové vzory typické pro styl života moderních předchůdců rodu Homo sapiens, jež se na planetě vyskytli již před 40000 lety.¹⁴

V ČR se první závody v Crossfitu konaly v Ústí nad Orlicí pod názvem „Czech beast challenge“ a v lednu tzv. „winter edition“. Z různých částí České republiky se sešla řada závodníků doplněná i sportovci z Polska a východních zemí. Trend a stoupající zájem o tento druh sportu se tak potvrdil.¹⁵

2.3 Koncept tréninku CrossFit

O konceptu CrossFit je možné říci, že v něm v podstatě neexistují 2 stejné tréninky, jelikož se obměňuje poměrně široká paleta cviků, jež se dají kombinovat rozličným způsobem. Výhodou je, že je vhodný pro řadu kondičně rozdílných lidí, jelikož po určitých úpravách může takový trénink absolvovat téměř každý.

Pro zdraví člověka je na místě rozvíjet úroveň tělesné zdatnosti v různorodých oblastech: sílu, kardiovaskulární i respirační vytrvalost, flexibilitu, agilitu, rychlost, rovnováhu i přesnost. Podle „CrossFit“ trenérů je rozvoj core (tj. střed těla, který zajišťuje správné držení těla) i kondice primárním předpokladem pro ostatní pohyby.

Breaking Muscle. [Online] [Citace: 19. 3 2017.] https://breakingmuscle.com/learn/a-brief-history-of-the- crossfit-games.

13 CrossFit, Inc c. CrossFit Games. CrossFit. [Online] 6. 6 2016. [Citace: 12. 8. 2017.] Dostupný z URL https://games.crossfit.com/article/crossfit-games-prize-purse-grows-22-million-dollars

14 DELAVIER, Frédéric. Posilování – anatomický průvodce. Praha: Kopp, 2007. 144 s.

15 DUFFEK, Jan: VIDEO: Zimní vydání závodů v Crossfitu [online]. 18. 1. 2013, [cit. 12. 08. 2017].

Dostupný z URL: <http://oik.cz/2013/01/video-zimni-vydani-zavodu-v-crossfitu/>.

(21)

Cvičení aplikované v CrossFit teoretické zdroje člení do těchto tří kategorií:

 cvičení realizované se závažím (např. u dřepů, předních dřepů, mrtvého tahu, vzpěračských cviků aj.),

 tzv. Gymnastické cvičení (např. přitahování švihem, kliky či výskoky na bednu, kruhy aj.),

 cyklické pohyby aerobní povahy (např. běh, sprinty, přeskoky přes švihadlo aj.).

S ohledem na to, že všechny pohyby během skákání, běhání i házení pocházejí z již zmiňovaného coru, se práce se cvičencem orientuje na hlavní funkční osy těla. CrossFit trénink užívá funkčních pohybů, jež jsou mechanické a tedy i bezpečné.

Cvičení pro biceps, předkopávání a jiné izolované tradiční cviky známé z posilovny jsou nahrazený funkčními pohyby, jež člověk v běžném životě také vykonává např.: sedání a vstávání ze židle, zvedání děti, nošení tašek, sportovní soutěžení aj.

Podle CrossFitu je vhodná výživa pro špičkový výkon složena ze: 40 % kalorií ze sacharidů, 30 % kalorií z bílkovin a 30 % kalorií z tuků. Při celém tréninku CrossFitu jsou energetické dráhy, kyselina mléčná i kreatinfosfát přístupné. Prokázalo se, že oba tréninky (aerobní i anaerobní trénink), pomáhají snížit tělesný tuk a zvýšit kardiovaskulární funkce, přičemž jen anaerobní trénink zvyšuje výkon, sílu, rychlost, sílu i svalovou hmotu.¹⁶

(22)

3 Pohybové schopnosti

Za kondiční faktory sportovního výkonu se považují pohybové schopnosti.¹⁷ Pohybové schopnosti se dělí na koordinační, rychlostní, silové a vytrvalostní.¹⁸

3.1 Koordinační pohybové schopnosti

Koordinační pohybové schopnosti prezentují motorické schopnosti, jež jsou podmíněny zejména procesy řízení a regulace aktivity. Jedná se o upevněné a generalizované kvality průběhu těchto procesů. Tvoří výkonové předpoklady pro aktivity, u kterých jsou kladeny vysoké nároky na koordinaci.¹⁹

Měkota a Novosad uvádějí toto dělení koordinačních schopností:

 Diferenciační – pro jemné rozlišování, prostorové i časové parametry pohybového průběhu.

 Orientační – jedná se o schopnosti určit a měnit polohu i pohyb těla v prostoru a daném čase, a to vzhledem k vymezenému akčnímu poli či objektu v pohybu.

 Reakční – jde o schopnost zahájit (záměrný) pohyb daný (jednoduchý či složitý) za co nejkratší čas. Indikátorem je reakční doba.

 Rytmickou schopnost – jde o schopnost postihnout i motoricky vyjádřit rytmus z vnějšku daný, či v samotné pohybové aktivitě obsažený. Lze je blíže dělit na schopnost rytmické percepce, dále schopnost rytmické realizace, rovnováhy v pojetí schopnosti udržet celé tělo (případně i vnější objekt) ve stavu rovnováhy či rovnovážný stav obnovit i při napjatých rovnovážných poměrech a měnlivých

17 DOVALIL, J., CHOUTKA, M., SVOBODA, B., HOŠEK, V., PERIČ, T., POTMĚŠIL, J., VRÁNOVÁ, J., BUNC, V. (2002). Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha: Olympia.

18 VORÁLEK, R. Základní informace o tréninku mládeže – rozvoj pohybových schopností a dovedností [Online] „Nedatováno“. [Citace: 15. 8. 2017.] Dostupný z URL http://beach.domyno.cz/userfiles/file/rozvoj%20pohybov%C3%BDch%20schopnost%C3%AD%20a%20 dovednost%C3%AD.pdf.

19 MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. (2005). Motorické Schopnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

(23)

podmínkách prostředí. Podrobněji se lze zaměřit na statistickou schopnost rovnováhy, dynamickou rovnováhu či rovnováhu při balancování s předmětem.

 Schopnost sdružování – jedná se schopnost navzájem sladit dílčí pohyby těla (končetin, hlavy i trupu) do prostorově, časově a dynamicky sladěného pohybu celkového, orientovaného na splnění cíle daného pohybového jednání.

 Schopnost přestavby – je schopnost adaptovat nebo přebudovat pohybovou aktivitu dle měnících se podmínek (vnitřních i vnějších), jež člověk během pohybu vnímá či přejímá. Schopnost přestavovat pohybovou aktivitu dle zadání, jež se mění.²⁰

3.2 Rychlostní pohybové schopnosti

Rychlost je pojímána jako schopnost, která je předpokladem pohybu provedeného vysokou až maximální rychlostí (ve fyzikálním smyslu). Jedná se o schopnost zahájit i konat pohyb v co nejkratším čase. Tento pohyb neboli pohybová aktivita je konána s velkou až maximální snahou a intenzitou, jež trvá krátce (např. do 15 sekund), a tedy během ní nevzniká únava. Při tomto typu aktivity nelze překonávat žádný či pouze malý odpor. Při odporu větším nežli 20 % odporu maximálního stává se dominantní schopností rychlá nebo tzv. explozivní síla.²¹

Dovalil dělí rychlostní schopnosti na:

 rychlost acyklická – jež se uplatňuje se u jednotlivých pohybů,

 rychlost cyklická – je vymezena vysokou frekvencí opakujících se stejných fází daného pohybu,

 rychlost reakční – většinou je spojena se započetím pohybu,

 rychlost komplexní – má svoje uplatnění u pohybových kombinací.²²

20 MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. (2005). Motorické Schopnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 59.

21 MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. (2005). Tamtéž, s. 129.

22DOVALIL, J., CHOUTKA, M., SVOBODA, B., HOŠEK, V., PERIČ, T., POTMĚŠIL, J., VRÁNOVÁ, J., BUNC, V. (2002). Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, s. 28.

(24)

3.3 Silové pohybové schopnosti

Je nutné rozlišovat pojetí síly jako fyzikální veličiny a pojetí síly jako pohybové schopnosti. Ve fyzice totiž síla znamená míru vzájemného působení těles a je příčinnou dané změny pohybového stavu (zrychlení) co do velikosti i do směru a může být i příčinnou deformace. Síla jako pohybová schopnost člověka je však souhrnem jeho vnitřních předpokladů pro vyvinutí síly ve smyslu fyzikálním, ale je spjata také s aktivitou svalů (velikostí svalového stahu), jež je označována jako svalová síla. Sílu u člověka vymezujeme jako schopnost překonávat odpor z vnějšího prostředí prostřednictvím vyvinutí snahy svalů. Silová schopnost tvoří kondiční základ pro svalový výkon, která si žádá nasazení síly a její hodnota se pohybuje okolo 30 % individuálně realizovaného maxima. Tuto hodnotu je možné označit jako základní obvykle využívaný silový potenciál. ²³

3.4 Vytrvalostní pohybové schopnosti

Soubor vytrvalostních schopností, zkráceně řečeno vytrvalost, představuje primární pilíř fyzické kondice, hodnotnou komponentu zdravotně zaměřené zdatnosti.²⁴

Tvoří předpoklad pro dosažení úspěchu u řady sportů. V porovnání s ostatními kondičními schopnostmi má vytrvalost jisté dominantní postavení a je nejlépe podložena z vědeckého hlediska. Dovalil vymezil zjednodušeně vytrvalost jako soubor předpokladů konat aktivitu požadovanou intenzitou co nejdéle či s co nejvyšší intenzitou ve vymezeném čase. Dále má podle tohoto autora ve vytrvalostních schopnostech rozhodující hodnotu energetické zabezpečení odpovídající pohybové aktivity. Koncept

23 MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. (2005). Motorické Schopnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci., s. 113.

24 MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. (2005). Tamtéž, s. 143.

(25)

vytrvalostních schopností ve sportu vyplývá z hlubší znalosti anaerobních i aerobních procesů.²⁵

Určení vytrvalostních schopností dle převážné aktivace energetických systémů představuje tabulka viz níže (Tab. 1).

Tabulka 1 - Vymezení vytrvalostních schopností podle převážné aktivace energetických systémů (Zdroj: Dovalil et al., 2002, s. 29)

Proces osvojení pohybových dovedností patří do problematiky motorického učení.

S rozvojem funkčních pohybů lze dosáhnout výrazného zvýšení úrovně trénovanosti, tedy celkového stavu připravenosti, vystihující aktuální míru přizpůsobení požadavkům z dané sportovní specializace.²⁶

3.5 Pohyblivost

Pohyblivost ovlivňuje funkční kapacitu hybného systému člověka. Je dána anatomickým předpokladem kloubního spojení. Dělí se na pohyblivost aktivní a pasivní.

Je předpokladem efektivní svalové činnosti. Díky pohyblivosti lze uplatnit a rozvíjet pohybové schopnosti, kterými jsou rychlost, síla, obratnost a vytrvalost. Rozvíjení pohyblivosti slouží k prevenci zranění, přetížení, opotřebovávání svalů, kloubů,

25DOVALIL, J., CHOUTKA, M., SVOBODA, B., HOŠEK, V., PERIČ, T., POTMĚŠIL, J., VRÁNOVÁ, J., BUNC, V. (2002). Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha: Olympia., s. 29.

26 DOVALIL, Josef, et al. Lexikon Sportovního Tréninku. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2008.

313 s.

(26)

chrupavek a šlach. Krajní polohy v příslušných kloubech, lze ovlivnit protahováním a uvolňováním. Kloubní pohyblivost lze testovat klinickými testy vypracovanými v ortopedii.²⁷

3.6 Motorické učení

Samotné motorické učení lze definovat pomocí pohybových dovedností.

Motorické učení (motor learning) se vymezuje jakožto množina vnitřních procesů spojených s praxí nebo zkušeností směřujících k relativně stálým ziskům ve schopnostech zručné činnosti.²⁸

Dle Dovalila motorické učení vychází ze znalostí vedení a usměrňování lidského pohybu a jeho sladění širších psychologických a fyziologických znalostí. Jeho úmyslem je skrze racionální postupy formovat, zpevňovat a upevňovat konkrétní soustavy řídících a regulačních ústrojí pohybového jednání sportovce.²⁹

V procesu motorického učení je možně rozpoznat několik úrovní:

 senzomotorická úroveň – rozvoj vnímání, ve kterém se prosazují určité oblasti vědomostí, zkušeností, intelektuálních schopností, stejně též se záměrně ovlivňují funkce náležitých analyzátorů, včetně jejich spojení ve specifické komplexy.

Projevuje se to v utváření smyslu pro percepci pohybu, především charakteristického pro daný sport.

 Osvojování vlastních sportovních dovedností, tkví v posilování a zlepšování procesů řízení a regulace patřičných pohybových soustav.

 Zužitkování osvojených dovedností v podmínkách výkonu během soutěží. Jde o adaptace dovedností k modifikacím externího i interního prostředí organismu

27 NEUMAN, Jan. (2003). Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha: Portál, s. 76.

28 MĚKOTA, K., CUBEREK, R. (2007). Pohybové dovednosti. činnosti. výkony. 1. vyd. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, s. 21.

29 DOVALIL, Josef, et al. Lexikon Sportovního Tréninku. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2008.

s. 73

(27)

sportovce, ovládání průběhu pohybů, úpravu odchylek od optimálního vzoru, předvídání dalšího vývoje a podobně.

Procesy motorické – úspěšné řešení pohybové úlohy záleží na kvalitě samotného pohybu a pohybového aktu, až na ojedinělé výjimky.³⁰

3.6.1 Struktura pohybové činnosti

Slovo struktura má latinský původ a vyjadřuje výstavbu, uspořádání a vnitřní dělení nějakého celku. Tím může být libovolný objekt též i proces. Strukturu vytváří výstavba vzájemně propojených prvků a způsob jejich spojení.

Studovat strukturu tudíž představuje:

a) rozdělit celek na logické části – identifikovat elementy struktury a @definovat složení celku

b) studovat uspořádanost

Všeobecně platí, že celek je víc nežli pouhý souhrn prvků. Konstantnost strukturních vztahů zaručuje celistvost a identitu konkrétního objektu nebo procesu.³¹

Podstata pohybového úkonu je procesuální, jedná se o pohybový celek, jenž disponuje určitým trváním v čase. Celkový čas je možné rozvrhnout na jednotlivé úseky – fáze. Fáze není pouze jakýsi časový úsek (etapa), nýbrž i to, co se v konkrétní fázi děje – pohyby, jenž se v té fázi vykonává. Ty poté vytváří elementy pohybové struktury. Počet fází bývá u dílčích pohybových úkonů různý, je stanoven počtem jednotlivých úkolů, jenž je nezbytné během pohybového úkonu řešit. Dílčí fáze disponují i samostatným pojmenováním a jejich trvání je různé. Fáze pohybového úkonu v čase za sebou následují, jakmile předchozí fáze končí, nadcházející začíná. Podstatné je určení hranic dílčích fází a stanovení hraničních poloh těla, protože na rozhraní dvou fází zpravidla bývá umístěn

31 MĚKOTA, K., CUBEREK, R. (2007). Tamtéž, s. 43.

(28)

uzlový bod pohybové struktury, jenž nabývá rozhodujícího významu pro úspěšné vykonání celého úkonu.³²

3.6.2 Základní struktura pohybového úkonu

Základní strukturou chápeme výstavbu pohybového úkonu z jednotlivých procesů – fází, jenž odpovídají úkolu, plní konkrétní jednotlivé funkce a pomocí funkčních vztahů jsou vzájemně propojeny.³³

3.6.3 Obecné schéma struktury acyklického pohybového úkonu

Acyklické pohybové úkony jsou typické tím, že pohybová úloha je splněna jedním celistvým úkonem; neopakuje se jeho struktura. Pohybový úkon nezapočíná řešením jeho hlavní úlohy, nýbrž preparací na něj ve fázi přípravné. Vyřešení pohybové úlohy je funkcí a smyslem hlavní fáze, tím ale pohybový úkon nekončí, odeznívá ve fázi závěrečné.³⁴

3.6.4 Motorická výkonnost

Výkonnost = schopnost (připravenost) poskytovat výkony ve stanovené přesné činnosti, obvykle na relativně konstantní úrovni. V první řadě úroveň motorické výkonnosti určují motorické předpoklady a pohybové dovednosti, zapojují

(29)

se samozřejmě i intelektové a další psychické předpoklady a vlastnosti působící na počínání a připravenost k výkonu, podstatné jsou konkrétní somatické schopnosti.

Základní motorická výkonnost – znamená připravenost poskytovat výkony ne v jedné, nýbrž ve všech základních pohybových funkcích. Ty bývají prvkem výkonnostních testů (baterií) a současně slouží jakožto ukazatelé motorických schopností.

Pojem výkonnost se týká buď jedince či určité populace. Motorickou výkonnost jedince stanovíme na základě jeho dosažených výkonů v konkrétním čase. Množinu dat, z nichž se během výpočtu (nebo odhadu) vychází, formuje větší počet, série výkonů zaznamenaných v průběhu zvoleného časového úseku. Vyznačují-li se výkony měřitelností, můžeme použít statistické míry střední polohy a variability pro určení úrovně a neměnnosti výkonnosti. Motorickou (také tělesnou) výkonnost konkrétní populace stanovíme na základě údajů (výkonů) zaznamenaných u jednotlivých osob, členů určené populační skupiny. Skupinami, jejichž motorická výkonnost se diagnostikuje, monitoruje a srovnává, jsou například skupiny školáků základních škol, studujících střední a vysoké školy, armádních a policejních útvarů, sportovních družstev atd.

Zjišťuje se výkonnost příslušníků rozličných věkových kategorií (včetně seniorů) v rozdílných krajích a státech. Velmi často se rozsáhlé soubory údajů zpracovávají statisticky: úroveň výkonnosti formuluje aritmetický průměr (či medián nebo modus), míru heterogenity (vyrovnanosti nebo nevyrovnanosti) směrodatná (či kvadrilová) odchylka.³⁵

(30)

4 Zdatnost

Zdatnost (obecná) je nezbytná pro efektivní fungování lidského organismu s optimální účinností a hospodárností a je vyhrazena zejména fyziologickými funkcemi organismu.

Součástí obecné zdatnosti je tedy nespecifická potenciální adaptace na pohybovou zátěž, kterou nazýváme tělesná zdatnost. Tělesná zdatnost vyjadřuje stupeň rozvoje adaptačního potenciálu a to znamená optimalizaci funkcí organismu při řešení vnějších úkolů spojených s pohybovým úkolem. Neboli zvládnutí vnějších požadavků s menšími nároky na organismus.³⁶

Fyzická zdatnost se dělí na zdravotně a výkonnostně orientovanou zdatnost.

Zdravotně orientovaná zdatnost ovlivňuje přímo či nepřímo zdravotní stav jedince a působí preventivně na pohybovou nečinnost.³⁷

Zdravotně orientovanou tělesnou zdatnost posuzujeme většinou podle těchto jednotlivých komponent aerobní zdatnost, svalová zdatnost, flexibilita a složení těla.

Výkonnostně orientovaná zdatnost zahrnuje více složek tělesné zdatnosti jako je explozivní silová schopnost, rychlostní schopnost atd. Je nezbytná pro sportovní výkony nebo jinou fyzicky náročnou činnost.

Dá se tedy říci, že je většinou hodnocena na základě somatických parametrů a zjišťování motorické výkonnosti. K tomuto účelu se používají somatická měření a motorické testy. Praktické testování tělesné zdatnosti se provádí pomocí standardizovaných testových systémů a vyhodnocovaných jako testové profily. Můžeme je se sestavit jako volnější seskupení testů, obyčejně samostatné uvádění výsledků, a nebo

36 BUNC, V., (1995). Pojetí tělesné zdatnosti a jejich složek. Tělesná výchova a sport mládeže. 1995, roč.

61, č. 5, s. 6-9.

37 BUNC, V., (1998). Zdravotně orientovaná zdatnost a možnosti její kultivace na základní škole. Tělesná výchova a sport mládeže. 1998, roč. 64, č. 4, s. 2-10.

(31)

jako testové baterie, kde hlavní význam je v souhrnném výsledku. Nejznámější testové baterie jsou EUROFIT, FITNESSGRAM, INDARES, OVOV a UNIFITTEST.³⁸³⁹

Standardizované metody pro hodnocení tělesné zdatnosti umožnují zjistit její úroveň.

Terénní testy jsou nejvíce rozšířeným způsobem hodnocení úrovně fyzické zdatnosti.

Testové systémy musí vycházet z běžně dosažitelných podmínek. Musejí se dát realizovat v tělocvičnách, sportovních halách atd. s minimálním materiálním vybavením. Testové systémy určené k hodnocení tělesné zdatnosti musí být srozumitelné pro zkoušejícího a měl by mít vypracovaný vhodný hodnotící systém.⁴⁰⁴¹

38 ČELIKOVSKÝ, S. et al. (1990). Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. 3. vyd. Praha: SPN, s. 288.

40 OJA, P., TUXWORTH, B. (1997) Eurofit pro dospělé. Hodnocení zdravotních komponent tělesné zdatnosti. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. 59.

41 MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. (2007) Motorické schopnosti. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 175.

(32)

5 Motorické testy

Zásadním nástrojem k získávání informací v tělovýchově jsou motorické testy.

Na základě jejich dosažených výsledků můžeme srovnávat stav pohybové funkce. Užití těchto samotných testů může následně sloužit k výběru osob pro speciální profese, na něž jsou kladeny vysoké požadavky jako například fyzická zdatnost, duševní rezistence, motorické schopnosti jednotlivce a další jiné. Testy též mohou sloužit k srovnávání výkonnosti.

Motorickým testem se rozumí standardizovaná metoda (zkouška), jejíž obsahem je pohybová funkce a výsledkem číselná formulace průběhu, nebo výsledku této funkce. ⁴²

Měření a odborné hodnocení se v této sféře uskutečňuje prostřednictvím fyzikálních, technických a kvalimetrických nebo ještě dalších veličin a jim vhodných měřících jednotek. Je potřeba znát a rozeznávat vlastnosti veličin a měřících jednotek. Veličiny využíváme k tomu, abychom kvantitativně či kvalitativně charakterizovali motorický stav dispozic jednotlivce eventuálně jeho motorického projevu nebo výkonu. Přitom platí, že lze využívat pouze veličiny identického druhu.⁴³

Dále pak pojednává, že testy, jež jsou označované přívlastkem motorické, se charakterizují tím, že jejich smyslem je pohybová funkce, určená pohybovou úlohou testu a náležitými pravidly. Testová situace je tedy podmětovou situací, jenž vyvolává či navozuje konkrétní pohybový projev, to je motorické jednání. Zaznamenáváme, pokud možno spolehlivě, některé projevy průběhu tohoto chování, či mnohdy jeho konečný výsledek. Někdy zaznamenáváme odezvu (reakci) organismu na pohybové zatížení, nikoli pohybovou funkci samotnou.⁴⁴

42 ČELIKOVSKÝ, S. et al. (1985). Antropomotorika I. 1. vyd. Košice: Rektorát Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, s. 139

43 ČELIKOVSKÝ, S. et al. (1985). Antropomotorika I. 1. vyd. Košice: Rektorát Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, s. 82.

44 MĚKOTA, K., BLAHUŠ, P. (1983). Motorické testy v tělesné výchově. Praha: SPN, s. 18.

(33)

5.1 Dělení motorických testů

Měkota a Blahuš udávají, že motorické testy je možné klasifikovat dle rozdílných hledisek. V pedagogické praxi se nejednou používají testy maximální výkonnosti typické požadavkem vydat se osobnímu extrému (například zvednout břemeno o co největší hmotnosti). Při výkladu výsledků těchto testů jsou jednotlivci s nejpříznivějšími výsledky posuzováni jakožto nejzdatnější, nejschopnější, nejzpůsobilejší atd. Dle prostoru vykonávání se testy dělí na terénní a laboratorní.⁴⁵

Laboratoř poskytuje často možnost kompletní standardizace vyšetřovacích okolností (klimatizace, odhlučnění, pokyn nahraný na magnetofonovém pásku) a především možnost užití citlivých měřících přístrojů. Je ale prostorem umělým a jen ojediněle umožňuje testovat pohybové funkce prostorově náročné.

Terénní testy se vykonávají tam, kde se koná tělovýchovný proces (v tělocvičně, posilovně, hale, na hřišti, v bazénu), tedy v přirozeném prostoru. Přesto možnosti standardizace a umístění přístrojové techniky jsou zde ohraničeny. Úplně standardizovaných testů, především baterií, jež by byly produktem delší výzkumné práce, není zatím v tělesné výchově dostatek, avšak v předešlých letech jejich vlivem intenzivního bádání počet neustále roste. Kladem plně standardizovaných testů jsou přesně formulované účely, efektivní volba dílčích testů nebo položek, jenž by byly důkladně odzkoušeny a statisticky ohodnoceny. Tabulky norem jsou podepřeny šetřením uskutečněných u reprezentativních vzorků populace vycházející z normy, občas disponují i celostátní platností.

Těmito testy se velmi často zabývá rozsáhlá literatura, protože jsou ověřovány mnoha uživateli. Jestliže je máme k dispozici, používáme je přednostně. Testy vlastního schématu jsou ty, jenž si uživatel vytvoří sám, pokud možno dle uznávaných zásad. Tyto testy disponují však jednou velkou přednosti. Jejich smysl můžeme určit přímo s ohledem na pedagogické či výzkumné záměry, a můžeme jej i flexibilně měnit. Mimo toho tyto testy uznávají i lokální podmínky (např.: rozměry tělocvičny). Dle počtu společně testovaných osob se rozlišují testy individuální, kde test podstupuje každý jedinec samostatně (většina laboratorních testů), a testy skupinové, kdy se současně testuje celá

(34)

skupina osob (např.: běh na 1500 m). Skupinové testy jsou méně časově náročné a umožňují použít motivu soutěžení. Ne pokaždé ale disponují předností, protože velmi často je žádáno zachovat jisté soukromí, obdobně jako v lékařské ordinaci.⁴⁶

Obrázek 2 - Kategorizace motorických testů (Zdroj: Měkota a Blahuš (1983), s. 21)

5.2 Základní měřící stupnice

Schopnosti jsou skryté objekty, tudíž sami o sobě neměřitelné. Měřit lze jen jejich projevy. Pomocí těchto vnějších projevů lze schopnost nejenom identifikovat, nýbrž i posuzovat jejich stupeň nebo velikost. Jde samozřejmě o měření nepřímé, pomocí indikátorů. Mnohdy mívají indikátory (ukazatele) schopnosti formu testů, o nichž se oprávněně domníváme, že vyznačují validitou vzhledem ke konkrétní schopnosti.⁴⁷

V teorii měření se rozeznávají čtyři základní škály.

47 MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. (2005). Motorické Schopnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 23.

(35)

5.2.1 Nominální škála

Dovoluje jen třídění, neboť dílčí objekty jsou jen pojmenovány číslicí (např.: hráči fotbalu na soupisce).

5.2.2 Ordinální škála

Dovoluje již částečnou kvantifikaci, jelikož objekty jsou tu seřazeny s narůstajícím počtem „měřené‘‘ vlastnosti a jsou uspořádány do pořadí (např.: zjišťování pořadí v běhu, kde čísla odlišují, kdo byl první, druhý, desátý). Pořadová úroveň měření, jenž je nazývána škálování, se shoduje se školním známkováním. Nelze zde říci, že distance intervalů 1 a 2 je shodná jakožto mezi intervaly 4 a 5. Není možné je vzájemně sčítat, odčítat, násobit či dělit.

5.2.3 Intervalová škála

Teprve ta dovoluje plnohodnotné měření, zůstává respektována charakteristika pořadí a k ní se přidává nová charakteristika, jenž je neměnná jednotka měření. Je určena dohodou, shodně jako nulový bod (např.: škála pro měření teploty). ⁴⁸

48 MĚKOTA, K., et al., (1988). Antropomotorika II. 1.vyd. Praha: SPN

(36)

5.2.4 Poměrová stupnice

Tato stupnice disponuje stanovenou absolutní nulou a řadí se mezi nejdokonalejší.

Jestliže na této stupnici stanovíme nulový výsledek, nedisponuje měřený objekt vlastností, jenž se měřila. ⁴⁹

5.3 Základní vlastnosti motorických testů

Účelem testování je uspořádání testů s vhodnými vlastnostmi. K základním vlastnostem motorických testů se řadí standardnost, objektivita, spolehlivost a validita.

5.3.1 Standardnost

Na významnost stejného přístupu během zadávání testu, zaznamenávání dosažených výsledků, posuzování a interpretování upozorňuje Ferjenčík, J.⁵⁰ Bez uskutečnění těchto podmínek by srovnání výkonů nebylo realizovatelné. Korektní motorický test by měl tudíž dostatečně náležitě informovat zkoušejícího o tom, jak uvedený test vykonat, změřit nebo posoudit. Nároku standardnosti musí vyhovovat i posuzovací procedury, kdy se využívají kupříkladu rozmanité šablony či posuzovací klíče.⁵¹

49 MĚKOTA, K., et al., (1988). Tamtéž, s. 124.

50 FERJENČÍK, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portá, s. 196.

51 FERJENČÍK, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portá, s. 196.

(37)

5.3.2 Objektivita

Objektivita testu je stanovena stupněm identity testových výsledků, jenž dosahují současně různí zkoušející. K formulaci objektivity se zpravidla využívá koeficient objektivity „Robj“.⁵²

5.3.3 Spolehlivost

Měření formuluje stupeň identity (spojitost), výsledků měření jedné osoby realizované za konkrétních podmínek. Reliabilita se vyjadřuje relativním koeficientem reliability a lze ji stanovit pomocí několika postupů:

 opakovaná měření (test-retest reliabilita) – označuje se shoda opakovaných měření, jenž jsou separována určitým časovým intervalem,

 měření paralelních testů – značí shodu měření s jiným rovnocenným měřením shodného konstruktu (jestliže existují dvě varianty A i B totožného testu a podobně),

 půlení testu (split-half reliabilita).⁵³

5.3.4 Validita

Pro interpretaci validity je zásadní pojem kritérium, k němuž se test vztahuje. Protože test může být vhodný k jednomu záměru, avšak nemusí být vhodný k záměru druhému.

Kritérium formuluje jasně stanovený záměr testování.⁵⁴

53 HENDL, J. (2005). Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, s. 49.

(38)

Praktická část

6 Metodika

6.1 Charakteristika výzkumného souboru

Výběrový soubor se skládal z 10 respondentů. V souboru bylo 5 žen a 5 mužů. Jedná se o věkové různorodou skupinu. Věkové rozložení souboru je znázorněno v následujícím grafu.

Obrázek 3 - Graf 1, Věkové rozložení skupiny

1 respondent

2 respondenti

5 respondentů 2 respondenti

Věkové rozložení skupiny

16-20 let 21-25 let 26-30 let 41-45 let

(39)

Tabulka 2 - Somatická charakteristika respondentů

věk výška [cm] hmotnost [kg] BMI [kg/m²]

PŘED PO PŘED PO PŘED PO

respondent 1 (žena) 16 158 158 60,4 60,6 24,19 24,27

respondent 2 (žena) 41 161 161 55,4 55,0 21,37 21,22

respondent 3 (žena) 27 168 168 60,0 59,1 21,30 20,94

respondent 4 (žena) 23 162 162 64,2 65,8 24,46 25,07

respondent 5 (žena) 29 161 161 66,4 68,0 25,62 26,23

respondent 6 (muž) 24 188 188 97,0 96,3 27,44 27,24

respondent 7 (muž) 28 176 176 75,3 74,0 24,31 23,89

respondent 8 (muž) 29 175 175 86,2 88,6 28,15 28,93

respondent 9 (muž) 26 189 189 85,6 83,2 23,96 23,29

respondent 10 (muž) 43 182 182 86,2 87,9 26,02 26,54

Z tabulky viz výše lze vyčíst konkrétní údaje o respondentech. U respondentů jsme zaznamenali jejich hmotnost před a po absolvování fitness programu a pomocí vzorce vypočítali Body Mass Index (BMI=hmotnost [kg]/výška² [m]).

Zkratka BMI určuje index tělesné hmotnosti a používá se k měření obezity. Zde

uvádíme hodnoty BMI: podváha < 18,5

normální hmotnost 18,5 – 25,0

nadváha 25,1 – 30,0

obezita 30,1 – 40,0

morbidní obezita > 40,0.

6.2 Fitness program

Fitness program byl sestaven především z prvků Crossfitu jako je vzpírání, cviky na hrazdě, běhy na různé vzdálenosti atd.

Program probíhal po dobu 8 týdnů, kdy každý týden obsahoval 5 tréninkových jednotek. Tréninková jednotka trvala 1,5 hodiny. Respondenti tedy absolvovali celkem 40 tréninkových jednotek. Kvůli fyzické náročnosti programu byla důležitá správná regenerace a stravování.

(40)

Časově byly tréninkové jednotky rozloženy v týdnu takto:

pondělí 16:00 - 17:30 úterý 16:00 - 17:30 středa regenerace čtvrtek 17:00 - 18:30 pátek 16:00 - 17:30 sobota 08:30 - 10:00 neděle regenerace.

Tyto tréninky probíhaly od 6. března do 30. dubna 2017. Sestavili je a vedli trenéři Martin Juska a Radek Hadrovský. Naším úkolem nebylo sestavení a vedení tréninků, ale posouzení jeho vlivu na fyzickou zdatnost.

Tréninková jednotka se skládá ze 4 základních částí (úvodní, průpravná, hlavní a závěrečná), které jsou pro všechny tréninkové jednotky společné. V úvodní části dochází k seznámení s programem tréninkové jednotky. Do průpravné části patří zahřátí a protažení těla. Jde o připravení pohybového a nervového sytému na zatížení v hlavní části tréninku. Hlavní část tréninkové jednotky se skládá ze silové a vytrvalostní fáze. Pro silovou fázi je charakteristická práce s velkou váhou, ale nízkým počtem opakování. Pro vytrvalostní fázi je charakteristická práce s nízkými váhami, ale vysokým počtem opakování s krátkými pauzami nebo bez nich. V poslední závěrečné části tréninkové jednotky provádí jedinec protahovací a kompenzační cvičení.

Fitness program se skládal ze 40 tréninkových jednotek. Níže jsme popsali 20 tréninkových jednotek, které jdou postupně za sebou a po dokončení 20. tréninkové jednotky se opět začíná od 1. tréninkové jednotky. Z toho vyplývá, že tento vypsaný tréninkový program se opakuje 2x.

1. tréninková jednotka

Silová část: snatch (1x 80 %, 1x 85 %, 1x 90 % PR) 3 série – mezi jednotlivými opakováními 90 s pauza, clean and jerk (1x 80 %, 1x 85 %, 1x 90 % PR) 3 série – mezi

(41)

jednotlivými opakováními 90 s pauza, front squat (3x 5 RM). Wod 3 kola na čas (5x rope climb, 10x two – arm KB squat clean ženy 6 kg a muži 12 kg, 15x toes to bar).

Vytrvalostní část: 1000 m row co nejrychleji, 5 min. pauza, 500 m row co nejrychleji, 5 minut pauza a 250 m co nejrychleji.

Silová část: deadlift (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), romanian deadlift (3x 10 90 % RM).

Vytrvalostní část: wod na čas run 400 m, 80x front squat (ženy 35 kg a muži 60 kg), 60x power clean (ženy 25 kg a muži 40 kg) a 800 m run.

Silová část: push press (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), back squat (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), military press (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM). Wod co nejvíce kol za 15 min. (15x pull up, 12x deadlift ženy 25 kg muži 40 kg, 9x power clean ženy 25 kg muži 40 kg, 6x shoulder to overhead ženy 25 kg muži 40 kg).

Vytrvalostní trénink: wod 3 kola (600 m sprint, 400 m sprint a 200 m sprint mezi jednotlivými sprinty 5 min. odpočinek).

Silová část: hang snatch (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), deadlift (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), romanian deadlift (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), bent rows (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM).

Vytrvalostní část: Wod na čas 50 kalorií row, 10 kol (5x pull up, 10x push up, 15x air squat), 1000 m run, 10 kol (5x pull up, 10x push up, 15x air squat), kdo nezvládne pull up nahradí burpee a 50 kalorií row.

Silová část: push press (1x 10 80 % RM) 4 série, back squat (1x 10 80 % RM) 4 série, pull up (4x 10), strict press (1x 10 80 % RM) 4 série. Wod 10-9-8-7-6-5-4-3-2-1 opakování squat snatch ženy 30 kg muži 50kg pokaždé sérii run 200 m.

Vytrvalostní část: 2500 m row (60 s naplno a 60 s odpočinek).

(42)

Wod na čas (50x pull up, 100x push up, 150x sit up a 200x air squat). Ženy provádí bez pull up.

Silová část: snatch (1x 80 %, 1x 85 %, 1x 90 % PR) 3 série – mezi jednotlivými opakováními 90 s pauza, clean and jerk (1x 80 %, 1x 85 %, 1x 90 % PR) 3 série – mezi jednotlivými opakováními 90 s pauza, front squat (3x 5 RM).

Vytrvalostní část: Wod 1 co nejvíce kol za 8 min. (10x chest to bar pull up + knee to elbow, 200 m run), kdo nezvládne pull up nahradí burpee, poté 4 minuty pauza a wod 2 co nejvíce kol za 8 minut (10x burpee box jump, 200 m run).

Silová část: snatch deadlift (5x 75 % PR, 3x 80 % PR, 3x 85 % PR, 2x 90 % PR a 1x 95 % PR).

Vytrvalostní část: wod za co nejlepší čas (1000 m row, 1000 m run, 1000 m skierg a 1000 m airbike).

Silová část: deadlift (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), romanian deadlift (3x 10 90 % RM).

Vytrvalostní část: wod za co nejlepší čas (50x wall ball ženy 6 kg a muži 9 kg, 30x squat clean ženy 30 kg a muži 50 kg a 15x muscle up, kdo nezvládne 15x strict pull up, kdo nezvládne pull up nahradí burpee).

Silová část: push press (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), back squat (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), military press (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM).

Vytrvalostní část: wod 1 21-18-15-12-9 opakování (wall ball ženy 6 kg a muži 9 kg, box jump over při každém přerušení nebo odpočinku 5x burpee). WOD 2 100 kalorií na airbike.

(43)

Wod 5 kol na čas (800 m run, 40 box jump a 40 wall ball ženy 6 kg a muži 9 kg).

Silová část: hang snatch (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), snatch deadlift (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), romanian deadlift (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM), bent rows (1x 10 RM, 1x 10 95 % RM, 1x 10 90 % RM).

Vytrvalostní část: wod 3 kola na čas (500 m row, 15x KB thruster ženy 8 kg a muži 16 kg a 100 m farmer carry ženy 8 kg a muži 16 kg).

Silová část: push press (1x 10 80 % RM) 4 série, back squat (1x 10 80 % RM) 4 série, pull up (4x 10), strict press (1x 10 80 % RM) 4 série.

Vytrvalostní část: wod run 800 m, odpočinek 2 min., 4x 200 m sprint, odpočinek 2 min. a run 800 m.

Silová část: bench press 10 min. (3 RM každý 2 min.), push jerk (3 RM každý 2 min.).

Vytrvalostní část: wod 1 18 min. střídají se 3 cviky (10x bench press ženy 25 kg a muži 50 kg, 20x air squat a 10 kalorií na skierg), cviky následují po sobě, každý z cviků se provádí v 1 minutě, po provedení opakování do zbytku dané minuty odpočinek. Wod 2 tabata (střídají se cviky toes to bar, plank).

Silová část: deadlift 10 min. (3x 90 % RM každý 2 min.), front squat 10 min. (3x 90 % RM každý 2 min.), romania deadlift (3x 90 % RM každý 2 min.).

Vytrvalostní část: Wod 15-12-9-6-3 deadlift (ženy 50 kg a muži 90 kg), pull up a mezi každou serií 30x double under (kdo neumí 90x single under).

Wod na čas (200 m run, 30 s handstand, 30x sit up, 30x KB swing, 30x air squat a 30x push up).

(44)

Silová část: snatch 10 min. (3x 90 % RM každý 2 min.), clean and jerk 10 min. (3x 90

% RM každý 2 min.), wod 5 kol (5x muscle up, 5x turkish get up ženy 8 kg a muži 20 kg, 5x muscle up, 5x turkish get up ženy 8 kg a muži 20 kg), kdo nezvládne muscle up, tak provádí pull up.

Vytrvalostní část: wod 10 min. co nejvíce kol (5x power clean ženy 20 kg a muži 40 kg, 10x box jump over).

Silová část: bench press (5x 75 % PR, 3x 80 % PR, 3x 85 % PR, 2x 90 % PR a 1x 95 % PR).

Vytrvalostní část: wod co nejlepší čas (50 kalorií row, 2x rope climb, 40 kalorií row, 2x rope climb, 30 kalorií row, 2x rope climb, 20 kalorií row a 2x rope climb), kdo nezvládne rope climb nahradí 10x burpee.

Silová část: back squat (5x 75 % PR, 3x 80 % PR, 3x 85 % PR, 2x 90 % PR a 1x 95 % PR).

Vytrvalostní část: wod 5 kol, provézt co nejvíce opakování ve 3 min. po každé 3. min.

60 s pauza (9x overhead squat, 6x ring dip a 9x toes to bar), kdo nezvládne ring dip, tak 10x burpee).

Silová část: deadlift (5x 75 % PR, 3x 80 % PR, 3x 85 % PR, 2x 90 % PR a 1x 95 % PR).

Vytrvalostní část: wod co nejvíce kol za 12 min. (7x burpee, 7x box jump, 14x sit up a 14x wall ball ženy 6 kg a muži 9 kg).

Jednotlivé názvy cviků mají český překlad, ale pro zachování jednotné terminologie byly názvy cviků ponechány v angličtině, kdy se tato terminologie používá na republikových i mezinárodních soutěží v Crossfitu. České překlady cviků viz příloha č. 1.