Podkladem pro vyhodnocení dotazníkového šetření bylo 30 dotazníků, vyplněných pedagogy vzdělávajících ve školním roce 2015/2016 žáka či studenta se sluchovým postižením. Dotazníky byly distribuovány v Ústeckém a Libereckém kraji.
Výsledná data byla graficky znázorněna koláčovými grafy s procentuálním vyjádřením a slovně interpretována.
Dotazník byl pro přehlednost rozčleněn do tří částí, oblastí:
oblast A zjišťuje základní INFORMACE O ŽÁKOVI
oblast B popisuje MÍRU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ
oblast C se zabývá SPECIFIKY EDUKAČNÍCH POTŘEB ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SP
INFORMACE O ŽÁKOVI
V této oblasti uvádíme tři grafy (položka 2, 3, 4), které specifikují stupeň a ročník vzdělávání žáka či studenta se SP a typ sluchového postižení. S ohledem na pedagogy běžných základních a střeních škol byla zvolena základní, speciálně – pedagogická klasifikace sluchových vad (lehká nedoslýchavost, středně těžká nedoslýchavost, těžká nedoslýchavost).
Graf č. 1 uvádí stupeň vzdělávání žáků a studentů se SP, kteří byli zahrnuti do dotazníkového šetření. Z třiceti žáků se SP integrovaných v hlavním vzdělávacím proudu ve školním roce 2015/2016 se 43 % vzdělává na I. stupni ZŠ,
86
30 % na II. stupni ZŠ a 27 % na SŠ. Nejvyšší četnost zastoupení vzhledem k našemu vzorku (30 žáků) lze sledovat na I. stupni ZŠ.
Graf č. 1: Stupeň vzdělávání
Graf č. 2 uvádí procentuální rozložení ročníků, ve kterých se studenti a žáci vzdělávají. Jak již vyplynulo z prvního grafu, nejvyšší četnost a tedy i integrovaných žáků se SP ve školním roce 2015/2016 bylo na I. stupni ZŠ, konkrétně ve 4. ročníku.
43%
30%
27%
Stupeň vzdělávání
I. stupeň ZŠ II. stupeň ZŠ SŠ
87 Graf č. 2: Ročník vzdělávání
Graf č. 3 Blíže specifikuje typ sluchového postižení žáků a studentů zahrnutých do výzkumného šetření. 47 % z nich má středně těžkou nedoslýchavost, 36 % lehkou nedoslýchavost a 17 % těžkou nedoslýchavost.
Graf č. 3: Klasifikace sluchového postižení
7%
88 MÍRA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ
Tato oblast v dotazníku zahrnuje položky 7, 8, 9, 10, 12 a 14 a zjišťuje míru podpory poskytnutou žákovi či studentovi se SP. Položka 7 zjišťuje personální oporu žáků a studentů se SP, položka 8 uvádí způsob kompenzace sluchové vady, 9. položka zjišťuje schopnost žáků a studentů aktivně odezírat. Položka 10 mapuje podpůrná opatření realizovaná ve třídě, zkušenosti pedagogů s AAK uvádí položka 12 a zda mají pedagogové speciálně pedagogické vzdělání, zjišťujeme v položce 14.
Graf č. 4 uvádí poskytovanou personální podporu ve třídě. Jen 30 % žáků se SP (studenti SŠ bez podpory AP) ve školním roce 2015/2016 má k dispozici podporu ze strany asistenta pedagoga. S novelou školského zákona (82/2015) by se tento stav měl upravit a ředitelé běžných škol pro své žáky a studenty prostřednictvím doporučení získají normativně financovanou pozici asistenta pedagoga. S doporučením na konkrétního žáka či studenta se obrátí na příslušný kraj.
Graf č. 4: Personální podpora ve třídě
30%
70%
Personální podpora ve třídě
Asistent pedagoga
Bez personální podpory AP
89
Graf č. 5 uvádí způsoby kompenzace sluchového postižení žáků a studentů se SP. Nejvyšší zastoupení představuje kompenzace sluchadly, 80 %, v 17 % je sluchová vada bez kompenzace (týká se lehkých sluchových vad) a 3 % žáků mají kochleární implantát.
Graf č. 5: Forma kompenzace sluchové vady u žáků a studentů se SP
Graf č. 6 mapuje, zda žáci a studenti se SP, kteří byli zahrnuti do výzkumného šetření, dokáží aktivně odezírat a kompenzovat tak částečně svou sluchovou vadu.
Dle pedagogů aktivně odezírá 90 % žáků a studentů, jen v 10 ti % pedagogové uvádí, že žák či student se SP aktivně neodezírá, nevyhledává oční kontakt, nesleduje ústa pedagoga. Jedná se o žáky s lehkým sluchovým postižením.
80%
3%
17%
Způsob kompenzace
Sluchadly
Kochleárním implantátem Není kompenzovaná
90
Graf č. 6: Schopnost odezírání u žáků a studentů se SP
Graf č. 7 zjišťuje realizaci podpůrných opatření ve třídě. Dotazovaní pedagogové uváděli: postavení lavic do tvaru písmene U, položení koberce, snížení počtu žáků ve třídě, protihlukové dveře. 32 % pedagogů uvedlo, že ve vztahu k edukaci žáka či studenta se SP nebyla realizována žádná podpůrná opatření ve třídě.
Graf č. 7: Podpůrná opatření realizovaná ve třídě
90%
10%
Schopnost odezírat
Ano Ne
15%
3%
12% 38%
32%
Podpůrná opatření ve třídě
Postavení lavic do tvaru písmene U
Snížení počtu žáků ve třídě
Koberec
Protihlukové dveře
Žádná opatření ve třídě
91
Graf č. 8 popisuje zkušenost pedagogů s alternativními a augmentativními technikami komunikace. 87 % pedagogů nemá žádné zkušenosti ani teoretické povědomí o AAK. Pouhých 13 % pedagogů uvádí zkušenost s AAK, ovšem z následných rozhovorů vyplývá, že byli s technikami AAK seznámeni na školení či v rámci studia, ale praktické zkušenosti mají minimální.
39.
40. Graf č. 8: Zkušenost pedagogů s AAK
Graf č. 9 mapuje četnost speciálně pedagogického vzdělání mezi pedagogy v hlavním vzdělávacím proudu. 20 % pedagogů uvádí speciálně pedagogické vzdělání, nejčastěji Učitelství pro první stupeň základních a speciálních škol či certifikovaný kurz v rámci VŠ nebo celoživotního vzdělávání.
13%
87%
Zkušenost pedagogů s AAK
Ano Ne
92 41.
42. Graf č. 9: Speciálně pedagogické vzdělání pedagogů
SPECIFIKA EDUKAČNÍCH POTŘEB
Třetí oblast dotazníku zahrnuje položky 17, 18, 19, 20, 21, 24, 27, 29 a 30, které uvádí pohled pedagogů na specifika edukačních potřeb žáků a studentů se SP a jejich schopnost tato specifika postihnout a popsat. Položky v této oblasti byly voleny tak, aby napomohly zodpovězení výzkumných otázek a potvrzení či vyvrácení hypotéz.
Graf č. 10 odpovídá na otázku č. 17 a zároveň vyvrací výzkumný předpoklad (hypotéza H1), že „komunikační bariéra žáků a studentů se SP je pedagogy jako překážka úspěšné edukace vnímána výrazněji, než důsledky jiných postižení.“ 80
% pedagogů uvedlo, že komunikační bariéru žáků a studentů se SP nepovažují za překážku úspěšné edukace. 20 % pedagogů svoji odpověď blíže specifikovalo, uvedlo, že komunikační bariéra žáků a studentů není překážkou úspěšné edukace pokud „pedagogové zvládnou výuku funkčně zajistit, mají dostatek informací, speciálních a kompenzačních pomůcek a dítě nároky školy zvládá“. Výsledné odpovědi pedagogů dokládají jejich pozitivní zkušenosti se vzděláváním žáků či studentů se sluchovým postižením. Toto pozitivní zjištění je předpokladem úspěšné realizace inkluze. Lze tedy konstatovat, že komunikační bariéra jakožto důsledek SP není překážkou úspěšné edukace v hlavním vzdělávacím proudu. Ostatním
20%
80%
Speciálně pedagogické vzdělání pedagoga
Ano
Ne
93
pedagogů, kteří v budoucnu budou žáky a studenty se SP vzdělávat je třeba předávat tyto pozitivní zkušenosti pedagogů a dostatek informací spolu s metodologickými doporučeními.
43.
44. Graf č. 10: Dopady komunikační bariéry na úspěšnost edukace žáků a studentů se SP
Graf č. 11 uvádí, jakým způsobem pedagogové kontrolují míru porozumění během edukačního procesu, u žáků a studentů se SP. 73 % dotázaných uvedlo, že se žáka či studenta doptávají formou doplňujících otázek a následně vyžadují reprodukci. 17 % pedagogů věnuje žákovi či studentovi se SP zvýšenou pozornost během výuky a 10 % z nich pracuje s žákem či studentem individuálně. Tato položka dokládá nedostatečnou informovanost pedagogů, každý z nich nalézá vlastní způsoby práce s žákem, které lze hodnotit kladně, avšak uvedené způsoby ověřování porozumění je třeba propojit.
80%
20%
Dopady komunikační bariéry na úspěšnost edukace žáků a studentů se SP
Ne
Ne, pokud pedagogové zvládnou výuku funkčně zajistit, mají dostatek informací, speciálních a kompenzačních pomůcek a dítě nároky školy zvládá
94
Graf č. 11: Ověřování míry porozumění pedagogem
Graf č. 12 postihuje schopnost žáků a studentů upozornit pedagoga, pokud během výuky nerozumí či nemohou odezírat. 64 % pedagogů uvádí, že je žáci a studenti se SP ve výuce spolehlivě upozorní, pokud nerozumí či nemohou odezírat.
23 % pedagogů si myslí, že jsou případy, kdy žák či student se SP využije rady spolužáka či informaci nepovažuje za tak zásadní, a proto se nedoptává a uvádí tedy, že je ve většině případů student či žák se SP upozorní. 13 % pedagogů uvádí, že žák či student na obtíže s porozuměním neupozorní (jedná se o žáky či studenty méně motivované nebo sociálně zdrženlivé, žáky, kteří na své znevýhodnění nechtějí upozorňovat apod., těm je však třeba věnovat zvýšenou pozornost) N a otázku: „Máte domluvený nějaký signál?“ pedagogové odpovídali: „přihlásí se“
nebo „zmáčkne bzučák“.
17%
73%
10%
Ověřování míry porozumění pedagogem
Věnuji žákovi se SP zvýšenou pozornost
Doptávám se formou doplňujících otázek, žák reprodukuje slyšené
Pracuji s žákem individuálně
95
Graf č. 12: Schopnost žáka/studenta upozornit na nevhodný typ komunikace znemožňující porozumění
Graf č. 13 konkretizuje způsoby komunikace mezi žáky a studenty se SP a jejich pedagogy. Žáci a studenti, kteří byli zahrnuti do výzkumného šetření, si zvolili orální způsob komunikace, tedy i volba vzdělávacího přístupu byla orální. Do jaké míry byla u těchto žáků a studentů schopnost verbální produkce v edukačním procesu dostačující se odráží v uvedených odpovědích pedagogů. 87 % pedagogů uvádí, komunikují s žákem či studentem orálně za pomoci odezírání, 13 % pedagogů komunikuje s žákem či studentem orálně, avšak ještě za pomoci gest (zde už lze sledovat podpůrné prvky alternativní a augmentativní komunikace a jejich reálná potřebu v inkluzivním modelu vzdělávání, bude se jednat především o žáky s těžkým sluchovým postižením či středně těžkou sluchovou vadou při podprůměrném intelektu).
64%
23%
13%
Schopnost žáka/studenta upozornit na nevhodný typ komunikace znemožňující porozumění
Ano
Většinou ano Ne
96
Graf č. 13: Komunikace mezi žákem a pedagogem ve výuce
Graf č. 14 odpovídá na otázku, zda žák či student se sluchovým postižením dokáže vyjádřit své potřeby ve vztahu ke svému postižení, popsat je svému okolí.
Tento graf již částečně zodpovídá dílčí cíl: „popsat schopnost žáků a studentů se sluchovým postižením edukační proces spoluutvářet a specifikovat své edukační potřeby“ a třetí výzkumnou otázku: „Jak hodnotí pedagogové běžných základních či středních škol schopnost žáků se sluchovým postižením specifikovat své edukační potřeby?“
67 % pedagogů uvedlo, že žáci a studenti se SP, které vzdělávají, jsou dobře spolupracující a své potřeby ve vztahu ke svému postižení dokáží vyjádřit. 20 % pedagogů si myslí, že žáci a studenti se SP, které vzdělávají, jsou schopni jen částečně popsat své potřeby vyplývající ze sluchového postižení a 13 % pedagogů uvádí, že studenti a žáci se SP, které vzdělávají, nejsou schopni své potřeby popsat.
Data zaznamenaná v tomto grafu dokládají náš předpoklad, a to schopnost většiny žáků a studentů hovořit o svých potřebách a pomoci tak pedagogovi odstraňovat překážky v edukačním procesu, své vzdělávání spoluutvářet. Od pedagoga vzdělávajícího žáka či studenta se SP je třeba vyžadovat schopnost empatického jednání nejen s žákem či studentem se SP, ale též s třídou vrstevníků a schopnost
87%
13%
Komunikace mezi pedagogem a žákem ve výuce
Orálně za pomoci odezírání
Orálně a za pomoci gestikulace
97
navázat bližší vztah, získat si důvěru žáka/studenta se SP a poté citlivě vést individuální rozhovory o jeho potřebách. Ty zaznamenávat v průběhu alespoň tří měsíců, v rámci plánu pedagogické podpory a získané informace (konkretizované specifické potřeby žáka) využít při poskytování podpory žákovi /studentovi se SP.
Graf č. 14: Schopnost žáka/studenta se SP vyjádřit své edukační potřeby Graf č. 15 zjišťuje schopnost žáků a studentů blíže specifikovat své edukační potřeby. 43% pedagogů uvádí, že žáci a studenti se SP, které vzdělávají, jsou schopni své edukační schopnosti blíže specifikovat ve smyslu výukových metod, forem a způsobů komunikace (jedná se o žáky navštěvující II stupeň ZŠ a studenty SŠ). 57 % pedagogů uvedlo, že žáci, které vzdělávají, takto blíže specifikovat své edukační potřeby nedokáží. Jak vyplynulo z předchozího grafu, většina žáků a studentů se SP zahrnutých do výzkumného šetření své potřeby ve vztahu ke svému postižení způsobem sobě vlastním vyjádřit dokáže. Znovu tedy apelujeme především na pedagogy mladších žáků, aby byli těmi, kdo pomohou specifické edukační potřeby vyplývající z charakteru sluchového postižení popsat, vyjádřit.
Vedli své žáky k této dovednosti, která pro ně bude v průběhu dalšího studia, ale i života dovedností zásadní, jenž bude mít vliv na jejich úspěšnost, sebepojetí a včlenění do intaktní společnosti.
67%
20%
13%
Schopnost žáka/studenta se SP vyjádřit své edukační potřeby
Ano Částečně Ne
98
Graf č. 15: Schopnost žáka/studenta se SP konkrétně specifikovat vyhovující typ výuky z metodologického hlediska
Graf č. 16 předkládá pohled pedagogů, vzdělávajících žáky a studenty se SP, na výchovně vzdělávací proces, ve kterém se současně vzdělávají žáci intaktní s žáky a studenty se sluchovým postižením a vyslovují, v čem spatřují největší úskalí této edukace. Graf č. 16 zároveň slouží k vyhodnocení dílčího cíle: „popsat výskyt možných úskalí ve vzdělávacím procesu žáků a studentů se sluchovým postižením“ a výzkumné otázky: „V čem spatřují pedagogové běžných základních či středních škol největší překážku úspěšné edukace žáků se sluchovým postižením?“
Velmi pozitivním výsledkem dotazníkového šetření je fakt, že 60 % pedagogů, kteří se účastnili výzkumného šetření, nespatřuje v edukaci žáků a studentů překážky ani úskalí. 23 % pedagogů vidí úskalí v „komunikační bariéře žáka se SP, která vyžaduje od pedagoga dodržování zásad komunikace s osobami se SP a 17 % pedagogů si myslí, že překážkou může být „nedostatek zkušeností a odborné přípravy pedagogů“. Z výsledků je patrné, že úspěch inkluzivního modelu
43%
57%
Schopnost žáka/studenta se SP konkrétně specifikovat vyhovující typ výuky z metodologického hlediska
Ano
Ne
99
vzdělávání, který zahrnuje všechny žáky a studenty bez rozdílu, tedy i žáky a studenty se SP, je postaven na osobních zkušenostech pedagogů, dostatku informací poskytnutých prostřednictvím literatury, školení, kurzů a zároveň odborného metodologického vedení. Sami pedagogové shrnuli nejdůležitější aspekty, které je třeba naplnit, aby edukace jedinců s potřebou podpory, byla úspěšná.
Graf č. 16: Úskalí vyplývající ze SP v rámci běžné třídy
Graf č. 17 uvádí osobní pohled pedagogů účastnících se výzkumného šetření na schopnost žáků a studentů se SP popsat své edukační potřeby, přičemž porovnává tuto schopnost vzhledem k psychosociálnímu vývoji, věku žáků a studentů se SP. Zároveň se graf č. 17 stává podkladem k vyhodnocení hypotézy H3:
„Žáci se SP navštěvující II. stupeň ZŠ a studenti se sluchovým postižením, kteří navštěvují běžný typ střední školy, dokáží z pohledu pedagogů lépe specifikovat své edukační potřeby než žáci vývojově mladší, navštěvující první stupeň běžné základní školy.“
83 % z dotázaných pedagogů si myslí, že žáci a studenti vývojově starší dokáží lépe specifikovat své edukační potřeby než žáci vývojově mladší, na I.
23%
60% 17%
Úskalí vyplývající ze SP v rámci běžné třídy?
V komunikační bariéře žáka se SP, která vyžaduje od pedagoga dodržování zásad komunikace s osobami se SP
V nedostatku zkušeností a odborné přípravě učitelů
Ve vzdělávání žáka se SP nevidím překážky ani úskalí
100
stupni ZŠ. Jeden z dotázaných pedagogů odpověď formuloval takto: „Myslím, že ano, ale je třeba s nimi hovořit o samotě a v klidu. Před spolužáky „žádné problémy nemají“. Zbylých 17 % pedagogů si nemyslí, že by žáci a studenti vývojově starší dokázali lépe specifikovat své edukační potřeby oproti žákům mladším. Uvádíme jednu reprezentativní odpověď jednoho z pedagogů: „Ne. Myslím, že záleží, jak jsou vedeni. Někteří mladší zvládají dobře vyjádřit své potřeby. Také záleží na přístupu učitele, mladší děti hůře formulují, ale lze při dobrém přístupu pochopit, co chtějí.
Graf č. 17: Schopnost starších žáků a studentů se SP specifikovat své edukační potřeby
Graf č. 18 uvádí zkušenosti pedagogů s edukačním procesem, ve kterém se vzdělávají žáci se sluchovým postižením společně s intaktními vrstevníky, a na podkladě těchto zkušeností je 70 % z nich přesvědčeno, že žáci a studenti se SP ostatní žáky během výuky nevyrušují, specifické potřeby těchto žáků neodvádí pozornost ostatních žáků od výuky a nevzbuzují u „zdravých“ spolužáků pocity protekce či mírnější klasifikace apod. 30 % pedagogů pak uvádí, že vlivem nedostatečné zpětné sluchové vazby jsou žáci a studenti výrazně hlučnější, pokud nerozumí, přerušují výklad a doptávají se, tudíž se pedagog musí ve výkladu vracet
83%
17%
Schopnost starších žáků a studentů se SP specifikovat své edukační potřeby
Ano
Ne
101
a ostatní spolužáci pak ztrácí kontinuitu vykládané látky, ovšem rozhodně si intaktní vrstevníci nemyslí, že by měli žáci a studenti se SP výhodnější podmínky pro vzdělávání.
Graf č. 18 je zároveň podkladem k vyhodnocení výzkumné hypotézy H2:
„Pedagogové běžných základních či středních škol se domnívají, že žáci a studenti se sluchovým postižením mohou rušit průběh výchovně vzdělávacího procesu v rámci třídy více než jiní integrovaní žáci a studenti.“
Graf č. 18: Vliv sluchového postižení žáků a studentů na průběh edukačního procesu
30%
70%
Vliv sluchového postižení žáků a studentů na průběh edukačního procesu
Ano Ne
102