• No results found

Obrázek 3 Iveta volná kresba

50 12.3 Monika 8 let

12.3.1 Metoda pozorování:

Monika k nám do školy přišla až v pololetí do druhé třídy. Na rozdíl od jiných nově příchozích dětí se „rozkoukala“ velice brzy. Už od začátku neměla problém s komunikací ani s dětmi ani s učitelkami. Je velice otevřená a veselá. Je z rozvedené rodiny, kdy se s maminkou, sestrou a bratříčkem odstěhovali zpět k babičce do naší obce. Tatínek zůstal v Liberci, kam Monika dost často jezdí. Jedinou nevýhodou je, že maminka vzhledem k tomu, že je na mateřské dovolené, na tom není finančně tak dobře, jako Moničin tatínek. Toho bohužel Monika poměrně často využívá. Má drahé sportovní vybavení (segway, nové kolo, …) a také nový telefon drahé značky. To se na ní odráží i ve škole, kdy se dětem chlubí co vše má, a ony ne. Dětem to samozřejmě přijde líto, ale na druhou stranu rády poslouchají, co má doma.

Do té doby v naší škole nikdy nepanovalo to, že by se děti mezi sebou urážely za to, že ten či onen je z bohatší rodiny a má doma lepší věci, než jiní. To mě samozřejmě mrzí, protože jinak jsou všechny děti včetně Moniky velice přátelské.

Jediný problém je, že si nevím rady s tím, jak tomu zabránit.

Ptala jsem se paní učitelky, jestli i ve třídě to funguje tak, že se materiálně snaží stavět nad děti. Tam to tak výrazné není, protože ve výuce nemají děti tolik prostoru.

Vzala jsem si tedy už minulé pololetí Moniku stranou a vysvětlila jsem jí, že je moc hezké, že má tolik krásných věcí, ze kterých má radost, ale že se s tím takto před dětmi nemůže chlubit. Že jsou pak kvůli tomu na sebe zlé. Byla ve druhé třídě, myslím, že plně nepochopila, co jsem se jí snažila říct, ale nakonec chlubení přestalo. Možná to bylo i tím, že už se pochlubila se vším.

Když přestal tento problém, začala jsem si všímat, že na svůj věk se velice zajímá o starší chlapce a oni o ní. Chodí oblékaná jinak než všechny holčičky jejího věku. Stylem oblékání bych jí řekla, že je už v pubertě. Občas nosívala krátká trička nad pupík a podobně, což si myslím, že není k jejímu věku vhodné. Mluvila jsem o tom i s maminkou, která mi řekla, že jí věci sice vybírá, ale ráno není tolik času zkontrolovat, v čem opravdu do školy jde. Když přišla takto oblečená, bylo jasné, že se chlapcům líbí.

Ke konci školního roku, začala být také mírně přidrzlá. Úšklebky a hihňání za zády spolužáků nebyly výjimečné. Nechtěla už kolikrát ani pracovat se slovy, že ji to prostě

51

nebaví. Šlo především o vyrábění a jinou kreativní činnost, která ji podle slov maminky nikdy nebavila. Když byla spontánní činnost, hrávala si více ve společnosti chlapců než děvčat, což je v tomto věku zvláštní, protože děti v jejím věku si většinou vybírají společnost lidí stejného pohlaví. Hrajeme také spoustu společných her. Jde-li v nich pouze o zábavu, Monika pracuje bez problémů. U aktivit, kdy se musí více přemýšlet se ale objevuje mírný nezájem. Podle paní učitelky jí výuka moc nejde. Nepřemýšlí nad ničím co dělá. Možná je to lenost, možná jí to opravdu nejde.

12.3.2 Cíl na nový školní rok:

Snažit se, aby Monika zlepšila své chování

Pokusit se probudit v ní zájem o náročnější úkoly, které vyžadují alespoň nějaké přemýšlení

Na začátku školního roku, kdy nastoupila Monika do třetí třídy, se ještě více změnila. Vypadala vyspěleji a starší, byť jsem ji neviděla pouhé dva měsíce. Během prázdnin začala jevit zájem o dva starší spolužáky, kteří měli zájem o ni. O to více se zřejmě chovala hůř. Ostatní děti více odstrkovala a zajímala se, zda ji stále kluci pozorují. Stala se z ní taková rebelka. Nedělala nic proti školnímu řádu, ale její chování se mi zkrátka nelíbilo. Po tom, co si už vybrala jednoho z oněch dvou chlapců, se velice uklidnila. Trávili spolu čas i mimo školu a neměla zapotřebí se tedy už předvádět.

Hihňání jí sice zůstalo, ale první cíl byl splněn bez mého přičinění.

Druhý cíl, který jsem si pro ni stanovila, ovšem není tak jednoduchý. Snažila jsem se Moniku nalákat na hry, které vyžadují přemýšlení. Oblíbenou hrou u dětí je hra Pustý ostrov. Podle klíče, který si připraví jeden z hráčů, musíte zkoušet, zda byste s danou věcí na pustém ostrově přežili, či nikoli. Původní klíč k této hře je poměrně jednoduchý. Věc, kterou si na ostrov vezmete, musí začínat na vaše počáteční písmeno ve jméně. Tuto hru hrajeme celkem často a je stále složitější jak pro děti, tak i pro mě, vymýšlet nové a nové klíče. Monika také tuto hru hraje ráda. Ovšem nikdy nepřišla ani na nejjednodušší klíč. Zkrátka říká věci, ale nepřemýšlí o tom, proč používá právě tato slova. Je to jedna z nejjednodušších her, které se dají hrát ve skupině. Zkoušela jsem také různé osmisměrky, křížovky apod., ale nic na ni nezabírá. Zkrátka si raději povídá,

52

nebo hraje jednoduché deskové hry typu „Člověče nezlob se“. Zatím jsem nenašla způsob, jak zařídit, aby ji zaujaly složitější hry.

Občas ke mně přijdou děti, že si chtějí se mnou zahrát nějakou hru. Jejich oblíbená je Ubongo. Každý hráč má hrací desku a dílky jako v Tetrisu, které v časovém limitu musí poskládat na desku tak, aby byla zakryta všechna bílá políčka. Dílky máte určené zadáním na kartě, které zvolíte pomocí hodu kostkou. Jsou dvě obtížnosti – se 3 a se 4 dílky. Po dvou kolech se karta vymění. Přizvala jsem Moniku, aby šla hrát s námi. Moc jí to nešlo, ale bavila se. Několikrát i vyhrála, z čehož měla radost a byla ráda, že to zvládla. Třeba se časem propracuje i k dalším hrám.

12.3.3 Metoda kresba:

Dominantou na první Moničině kresbě je velké srdce s korunou, které se vznáší v prostoru. Řekla bych, že může souviset s dětskou zamilovaností ke svému spolužákovi. Pod srdcem je zajíček v růžových šatech, který se směje a vzhlíží k němu.

Srdce se také usmívá, ale dívá se na druhou stranu, směrem ke dvěma květinám. Úplně nevím, jak si obrázek vyložit, ale na první pohled je znát, že Monika při něm myslela na něco hezkého. Použila veselé barvy.

Monika byla jediná z dětí, které se obrázek rodiny moc kreslit nechtěl. Bohužel jsem její obrázek ale potřebovala do této práce, tak jsem ji poprosila, zda by mi ho přece jen nenakreslila. Nakonec souhlasila. Právě z tohoto důvodu ale nevím, zda má cenu ho brát v úvahu, jako studijní materiál.

Na obrázku je vidět, že ji nijak netrápilo, jaký bude výsledek. Na papír nakreslila pouze obličeje. Najdeme na něm mámu, bratra, starší ségru a i tátu, se kterým ale nežije.

Ona sama na obrázku vůbec není. Nápis nad členy rodiny je napsán pastelkou, ale tátu nadepsala obyčejnou tužkou. U brášky zvýraznila, že se rád směje. Má otevřený úsměv a jsou mu vidět všechny zuby. Maminka má zvýrazněné oči, protože chodí namalovaná.

Všechny obličeje mají téměř správné proporce i barvy. Když jsem se Moniky zeptala, proč na obrázku není řekla, že na sebe zapomněla, ale už se tam dokreslit nechce.

53 12.3.4 Metoda dotazníku:

Svůj volný čas Monika tráví především chozením na kroužek počítačů a na dramatický kroužek, dívá se na televizi a připravuje se do školy. Ve svých kroužcích je spokojená a další kroužek by navštěvovat nechtěla, protože je raději doma. V další části dotazníku napsala, že nejčastěji tráví svůj volný čas sportem, který ale v úvodní části neuvedla. I když já vím, že opravdu sportuje, ať už je to kolo, segway, brusle, skateboard nebo běh. Nejvíce volného času tráví s maminkou a to více, jak dvě hodiny denně. I tak jí to zřejmě přijde málo, protože by s rodiči chtěla trávit více času.

Momentálně především proto, že by chtěla s maminkou naučit brášku (kterému jsou dva roky) lézt po stromech.

Družinu Monika navštěvuje ráda. Může si tu hrát s dětmi, a domů odchází podle jejího názoru tak akorát, aby si ve družině stihla pohrát. S vybavením školní družiny je také spokojená a nic by neměnila. Nejvíce ji baví hraní společných her.

12.3.5 Závěr

Monika za ten rok, co je na naší škole prošla několika změnami. Z nováčka ve škole se téměř okamžitě dostala do stavu, kdy ji všechny děti obletovaly a záviděly jí vše co má. Neprožívala však už takové úspěchy ani ve školní lavici, ani při kreativních činnostech ve školní družině. Měla své období mírného vzdorování, ale i zklidnění se.

Ve školní družině je jedním z výraznějších dětí. Myslím, že se svou povahou nebude mít nikdy moc problémů se zařadit do jakékoli skupiny lidí.

54

Obrázek 6 Monika volná kresba