Metoda dotazník:

Mimo školu má podle dotazníku Libor spoustu zájmů. Chodí na dramatický kroužek a na fotbal, tráví čas přípravou do školy, i když nevím jak svědomitě, dále chodí ven s kamarády a také si hraje s legem a s jejich kočičkou, od které má stále škrábance na rukou. S kroužky je spokojen a nechtěl by navštěvovat žádný další kroužek.

I když jsme dotazník procházeli s dětmi spolu, Libor mi zapomněl vyplnit druhou stranu. Pro dotazník si pak přišel až po tom, co mu kamarádi řekli, že měl tři strany. Dalším znakem toho, že nedával pozor je, že u otázky šest bylo možné zaškrtnout jednu odpověď, jak tráví nejčastěji svůj volný čas a on zaškrtl čtyři.

Nejčastěji si hraje doma s legem, kraje hry s rodiči a sourozencem a spíše chodí ve a doma moc není. Doma s ním nejvíce času tráví maminka minimálně dvě hodiny denně. A čas strávený s rodiči je „supr“, proto by s nimi chtěl trávit času více.

Na otázky na družinu odpovídal, že školní družinu navštěvuje rád a že mu čas v ní strávený stačí, protože je to tu „supr“. S vybavením je spokojen a nic by neměnil, nejraději má volnou zábavu.

58 12.4.5 Závěr:

Z tichého a klidného dítěte se může rychle stát divoch, který nerespektuje pravidla a snaží se svou neukázněnost skrývat za slzy. S Liborem je velice těžké pracovat, protože se málo soustředí na to, co mu kdo říká a radí. Je to ale také dobrý kamarád, kterého ostatní vyhledávají. Pokud se brzy vzpamatuje a začne si plnit své povinnosti, nebude to s ním tak složité.

59

Obrázek 8 Libor volná kresba

Obrázek 7 Libor rodina

60 12.5 David 10 let

12.5.1 Metoda pozorování

David do naší školy chodí také od školky. Ještě minulý rok sem chodila i jeho starší sestra, která odešla do šesté třídy na jinou školu. Pochází z kompletní rodiny. Své rodiče i sestru má moc rád. Je přátelský, hravý a umí pomoci, když je potřeba. Býval to celkem klidný kluk, dokud byla na škole jeho sestra. Bylo na nich znát, že se mají rádi.

Po tom, co odešla a David nastoupil do čtvrté třídy, jako by „zdivočel“. Zřejmě mu na škole velice chybí člověk, ke kterému byl zvyklý přijít, obejmout a tím se uklidňoval.

Teď nemá za kým chodit (občas tedy chodí za mnou nebo za jinou paní učitelkou, ale to není ono), a svou nabitou energii si vybíjí na „lumpárnách“, které se svými kamarády vymýšlí. Občas je nezbytné je napomenout a David je velice citlivý a občas se mu vhrnou do očí slzy. Stává se to i v hodinách, když se mu něco nepovede, tak jak by chtěl.

Je to také velice pohledný kluk a dívkám se hodně líbí. Některé ho pro jeho občasné slzy považují za roztomilého. Právě on byl jedním z chlapců, který se ucházel o jednu spolužačku ze třetí třídy, bohužel si ho však nevybrala. Mám pocit, že ho to hodně zklamalo. S tou dívkou se baví sice dál, ale je znát, že něco v něm by stále chtělo, aby jeho zájem opětovala. Možná, že i to je důvod, proč se začal chovat výrazněji, než dříve. Tím, že o něho dříve dívky jevily zájem, zvykl si, že ho obletují. Když však ta, kterou on chtěl jeho odmítla, podkopalo mu to sebedůvěru. Všimla jsem si, že při volné zábavě ve družině často obchází jiné spolužačky a píše jim dopisy o tom, zda ho mají rády nebo ne. Dříve tohle nedělal. Chtěla bych, aby se mu navrátila jeho dřívější sebedůvěra, protože jeho chování i studijní výsledky tímto neúspěchem velice poklesly.

Při spontánních aktivitách jsem si při svém pozorování všimla, že je hodně společenský. Rád se zapojí do jakékoliv aktivity a dokáže se pro ni nadchnout. Sám organizuje různé hry, do kterých se snaží zapojit co nejvíce svých spolužáků. Je tedy znát, že to není samotářský typ dítěte, které by se od ostatních stranilo. Při mnou organizovaných činnostech si na něho nemohu stěžovat. Zapojuje se, hru dětem nekazí, naopak se snaží „krotit“ děti, které vyrušují. Na svých pracích si dává velice záležet, vše dotahuje do konce. Rád poslouchá pochvaly, a on sám umí druhé ocenit milým

61

slovem. Když se někomu něco nedaří, přijde k němu a snaží se mu pomoci. Takže z mého pohledu je naprosto bezproblémový, až na mírně pošramocené sebevědomí.

U čtvrtého ročníku není tolik dětí, které bych nějakým způsobem měla nebo chtěla napravovat. Jediné, co mi přišlo potřeba bylo, navrátit Davidovi ztracené sebevědomí z odmítnutí. Nechci se na to zaměřit přímo jako na problém z odmítnutí.

Může to mít samozřejmě i jiné důvody. Odchod sestry na jinou školu, doma má nově pokoj sám pro sebe, který dříve sdílel se sestrou, na kterou byl zvyklý. I on sám říká, že ho tato skutečnost trápí.

12.5.2 Cíl na nový školní rok:

Pokusit se trochu navrátit Davidovi sebevědomí

Tento cíl je velice ošemetný. Nedá se úplně dobře zjistit, zda se podařil, či nikoli. Neexistuje správný postup ani návod, jak bychom měli postupovat. Na každého pak také zabírá něco jiného. Jeden nám za náš přístup může být vděčný, podaří se nám třeba alespoň malinko uspět, druhý však to může vzít velice špatně, a uzavřít se do sebe ještě více.

David je velice citlivý. Proto jsem se tohoto cíle trochu bála. Přece jen, kdybych něco pokazila, může si nést následky do života. Zvolila jsem postup, který si myslím, že je pro něho vhodný. S dětmi si děláme kolečko, ve kterém si povídáme. Může to být o čemkoli, co děti napadne. Jak se mají, jak se vyspaly, co dělaly o víkendu. Některé děti se otevřou více, nestydí se a mluví třeba o tom, čeho se bojí nebo naopak, co mají rádi, co jim udělá radost. Vedeme v podstatě takový nestrukturovaný rozhovor. Děti mají tuto činnost rády. Dozvídají se o svých kamarádech něco nového a některým stačí jen to, že je někdo poslouchá. David je celkem otevřený, když jde o klučičí partu, kterou si vytvořili. Mezi ostatními se ale zprvu velice zdráhal mluvit i o jiných věcech, než co dělal a jak se má. Když jsme však tuto činnost opakovali už po několikáté, bylo znát, že se těší a že nám má co říct. Rozpovídal se o sestře, o rodině, o výletech a podobně.

Bylo hezké pozorovat, jak se v průběhu své řeči uvolňuje. Ostatní ho poslouchali, a to zřejmě také potřebuje. Aby ho někdo vyslechl.

Také jsem ho začala více chválit, jako ostatní děti i za věci, které jsem dříve brala jako samozřejmé. Jsem vždy zvyklá za vše děkovat (i když si děti po sobě uklízejí

62

nebo smažou tabuli). Dělám to tak od té doby, co jsem nastoupila do školy. Všímám si, že i děti na to začínají reagovat a někteří, včetně Davida, také začínají děkovat ostatním.

Tím, že mu děti děkují za něco, co pro ně uděl v něm podle mého pozorování vzbuzují opět nějakou radost, kterou ztratil. Vím, že to může být chvilková domněnka, že uvnitř může být stále smutný, ale časem se třeba začne měnit i uvnitř. Úplně smutnému člověku se totiž radost projevuje jen velice obtížně.

12.5.3 Metoda kresba:

Na začátku školního roku mi David nakreslil obrázek sovy. Na hlavě má vlasy, které svým tvarem připomínají jeho vlastní účes. Myslím si, že sám sebe nakreslil jako sovu. Výběr zvířete mi nebyl zprvu jasný, a tak jsem se ho na něj zeptala. Prý to znamená, že má rád les a je to znak moudrosti. A naše škola má ve znaku sovu a on do této školy chodí rád. Proto právě tato volba. Sova je velice hezky nakreslená. Dal si na kresbě opravdu záležet. Čeho jsem si však všimla na první pohled je to, jak se sova dívá.

Má sklopené oči a působí velice smutně. Tak se zřejmě cítil i David, když tento obrázek kreslil. Dále mě zaujalo, že sovy většinu svého času tráví na větvích stromů. Zde má však sova pod sebou zeleno, což ve mně evokuje trávu. Možná je to tedy smutná sova, která spadla na zem a neví, jak se dostat zpátky.

Kresba rodiny už proběhla v polovině listopadu. I zde se objevuje motiv lesa, který má David rád. Namaloval svou rodinu jako houby. Všichni se usmívají, je nad nimi malý mráček a sluníčko. Svou sestru nakreslil ve výšce na houpačce a udělal od ní šipku směrem k mamince. Nebylo jasné, proč ji nakreslil nade všemi na houpačce.

Zeptala jsem se ho a on mi řekl, že se mu nevešla vedle ostatních. Původně chtěl proto nakreslit nový obrázek, ale pak ho napadlo, že jeho sestra se ráda pohybuje ve výškách a dělá parkour, tak proč by se nemohla houpat ve výšce na houpačce. Má interpretace se týká spíše toho, že si uvědomuje, že se mu sestra trochu vzdaluje. Mají teď oddělené pokoje a netráví spolu tedy tolik času, odešla na novou školu, přechází do stádia puberty. U houby nadepsané „já“ létá pestrobarevný motýl, vybarvený růžovou barvou, která je jeho oblíbená. Obrázek na mě jinak působí velice mile a dobře.

63 12.5.4 Metoda dotazník:

David toho ve svém volném čase zvládá opravdu mnoho. Kromě tří kroužků – dramatického, počítačového a fotbalového stíhá chodit ven s kamarády, tráví čas se svými kamarády, připravuje se do školy, dívá se na televizi a samozřejmě navštěvuje školní družinu. Kroužky ho baví, protože jsou na něho na kroužcích hodní. Rád by však navštěvoval ještě nějaký kroužek, což je parkour. Na ten mu ovšem už nezbývá čas.

Svůj čas doma tráví nejvíce se svým sourozencem, v jeho případě se sestrou, Hraje si nejvíce s hračkami. Rodiče mu chybí a chtěl by s nimi trávit více času, „protože rodiče sou furt v práci a nemaj na nás čas“. Tráví s nimi čas pouze o víkendu a to méně než dvě hodiny denně.

Školní družinu navštěvuje rád, času zde tráví tak akorát, aby si stihl pohrát s kamarády. Ve družině se mu líbí, protože tu má s kým trávit čas a to jsou jeho kamarádi. S vybavením je spokojen a nic mu nechybí. Nejvíce ho baví volná zábava.

12.5.5 Závěr:

O rozpoložení Davida mi hodně napověděl dotazník. Zřejmě se nemohu divit tomu, že je citlivý a smutný, když mu chybí rodiče. Rád by s nimi trávil svůj čas. Rád si povídá, když si je jistý, že je v bezpečné společnosti. I s rodiči by si rád povídal, řekl jim, co ho trápí. Možná by se mnoho věcí změnilo, kdyby na něho měli doma více času.

64

Obrázek 9 David volná kresba

Obrázek 10 David rodina

65 12.6 Viktor 9 let

12.6.1 Metoda pozorování:

Navštěvuje naši školu od první třídy, teď je ve třetí. Má mladší sestru, která nyní chodí do první třídy. Je z rozvedené rodiny. Je to velice akční dítě, které se lehce nudí.

Málo která aktivita ho však zaujme a baví. Má rád sport. Když se hrají míčové hry, Viktor je ve svém živlu. Rád vyhrává a chce být všude první. Veškeré úkoly by nejraději plnil za nějakou odměnu. To má společné i se svou sestrou, takže předpokládám, že tento problém pochází z jejich rodiny.

Je rád středem pozornosti. Také by chtěl, aby vše bylo po jeho. Když chci s dětmi dělat společnou aktivitu, je většinou první a téměř jediný, kdo protestuje.

Myslím si ale, že protestuje jen tak ze zvyku. A domnívám se proto, že většinou ještě ani neví o co půjde a už se mu to nelíbí. Když hrajeme nebo vyrábíme jen tak pro radost, není to pro něho vůbec atraktivní činnost. Bohužel, takových činností je ve školní družině většina. Snažím se, aby děti chodily do družiny rády, ne aby se mezi sebou předháněli, zda je ten či onen v nějaké činnosti lepší. K tomu slouží sportovní kroužky, kde jde o dobré výkony.

Viktor si rád hraje spontánně a vybírá si většinou hry, které jsou o vítězství nad někým. Následně si vybere spolužáka, který je v dané činnosti slabší a vyhraje nad ním.

Ovšem když náhodou vyhraje jeho kamarád, okamžitě se snaží o stornování výsledku.

Vymýšlí si různé důvody, proč nemohl vyhrát. Třeba že ho svěděl nos a musel se podrbat, proto byl nepozorný a podobné výmluvy. Právě kvůli jeho chování se v poslední době velice zúžil výběr dětí, které s ním chtějí hry hrát. Je to hodný chlapec, ale i děti vnímají, že takovéto chování není správné. Občas jsem ho musela vyloučit ze hry, když jsme na školním hřišti hráli vybíjenou. Má poměrně prudkou ránu, ale umí ji regulovat. Když se však naštve, neovládá se moc dobře a začne být agresivní. Takto jednou trefil spolužáka do nohy, a tím mu je podtrhl a spolužák upadl a sedřel si ruce.

Výbuch emocí je většinou problém i při ostatních hrách, které hraje. Podle mě je právě toto příčinou jeho neférového chování. Zkrátka nerad prohrává a dává to na sobě znát tímto způsobem.

Jeho přístup se mi samozřejmě nelíbí. Snažím se, aby se děti mezi sebou chovaly fér. Bohužel jsem se o tomto problému doslechla i od paní učitelek. Hlavně tedy od paní

66

učitelky na tělocvik, kde Viktor sice vyniká a dělá mu to dobře, na druhou stranu ale shazuje výkony ostatních. Samotnému se však nelíbí, když jsou k němu děti kritické a snaží se mu něco vytknout. Bohužel to ale není jen při prohře. Na děti křičí i když se jim snaží něco vysvětlit. Nedokáže nic řešit v klidu a hned zvyšuje hlas.

12.6.2 Cíl na další školní rok:

Volba pro podrobnější poznání tohoto žáka byla vcelku jasná. Vím, že se mi zřejmě nepodaří zjistit příčinu tohoto chování, ale ráda bych alespoň zmírnila jeho projevy výsměchu nad výkony vůči jeho spolužákům.

Lépe regulovat své emoce a nevybíjet si je na spolužácích

Cíl se zdá poměrně jednoduchý, zase je však těžké ho splnit. U malého dítěte, kterým Viktor stále je, je těžko pochopitelné slovo „emoce“. Je to pro něho ještě poměrně abstraktní pojem. Hranici devíti let, kdy se teprve začíná tvořit abstraktní chápání, překročil pouze před pár týdny.

Nejprve jsem se rozhodla si o tom s Viktorem popovídat. Vzala jsem si ho stranou a vysvětlila jsem mu (po jednom z incidentů), že takhle to fungovat nemůže.

Řešila jsem to už mnohokrát, ovšem až teď mi došlo, že pokáráním nebo napomenutím se jeho chování nezlepší. Když jsme byli z doslechu, ale ne z dohledu ostatních, abych o nich měla stále přehled, zeptala jsem se ho, proč na svého kamaráda tak křičí, že se to dá řešit i jinými způsoby. Na jeho výrazu bylo poznat, že je stále nahněvaný, a začal kolem sebe při vysvětlování máchat rukama a jeho hlas také neměl klidný tón. Snažil se mi to vysvětlit výmluvami. Mluvili jsme spolu ještě chvíli, a průběžně jsem se ho ptala, zda vše chápe, co mu chci říct, a zda by se mohl pokusit své chování trochu zmírnit. Navrhla jsem mu, že než zase začne na někoho křičet, ať zkusí napočítat do deseti a uklidní se, a pak teprve jedná. Bylo vidět, že radu bere nelibě, ale odsouhlasil mi to a vrátil se hrát hru.

Myslím, že promluva trochu zabrala. Když ho něco nazlobilo, poznala jsem to na něm podle výrazu ve tváři, chvilku dýchal a pak odpověděl klidněji. Ne úplně, ale mírné zlepšení jsem viděla. Ptala jsem se pak i paní učitelky, zda už je to s ním na tělocviku lepší. Řekla, že jak kdy. Záleží na činnosti. Přijde jí ale, že se tak často nerozčiluje. Což mu svědčí. I děti si s ním za ten půl rok hrají častěji.

67 12.6.3 Metoda kresba:

V říjnu mi nakreslil auto. Ale ne osobní, jako třeba jiné děti, ale závodní. Zapojil do něho všechno své oblíbené. Má rád auta, rychlost a číslo 17. Aby rychlost ještě více zdůraznil, nakreslil autu několik trysek, z nichž tryskají plameny jako symbol rychlosti.

Myslím, že ho auto dobře vystihuje. Rychlost je jeho druhým já, ať už se to týká sportu, nebo myšlenek a jeho jednání.

Na kresbě rodiny bych zřejmě nepoznala, že pochází z rozvedené rodiny. Na obrázek namaloval všechny členy rodiny v jakési kupoli. Nebo tak to alespoň vypadá.

Pořadí postav je maminka, Viktor, tatínek a Viktorova mladší sestra. Podle rozestavění bych řekla, že se může cítit rozdělený mezi oběma rodiči. Neví přesně, ke komu má blíž. Sestřičku nakreslil po boku táty, což si mohu vyložit tak, že by mohl vnímat, že si sestra rozumí s otcem více než s matkou. Postavy vymaloval celkem veselými barvami a se širokým úsměvem na tváři. Z obrázku bych tedy řekla, že jsou zřejmě šťastní.

12.6.4 Metoda dotazník:

Viktor mi dotazník vyplňoval dodatečně, protože v den, kdy ho vyplňovaly ostatní děti, chyběl. To ovšem nijak neovlivňuje jeho odpovědi. Zřejmě by byly stejné i den před tím. Dotazník jsem s ním pročetla stejně, jako minulý den. Většinu svého času zřejmě Viktor tráví na kroužku, kterým je fotbal. Vím, že hodně trénuje i mimo tréninky, a hodně ho to baví. Ovšem, nic jiného zřejmě nestíhá. Rád by však navštěvoval ještě kroužek hokejový, ale bohužel má dovolený jen jeden kroužek a víc mu jich rodiče nedovolí.

Doma si hraje s legem a čas s ním tráví maminka. Netráví s ním více času než 2 hodiny denně o víkendu. Rád by s rodiči trávil více času, protože by chtěl jezdit a chodit na výlety.

Do školní družiny chodí rád, ale je to na něho dlouhé. Myslí si, že ve družině tráví hodně času, který by raději strávil doma. Ve družině se mu líbí, protože zde může hrát hry a hrát si s hračkami. S vybavením školní družiny je spokojený a nic by neměnil.

Nejvíce ho baví venkovní aktivity.

68 12.6.5 Závěr:

Viktor je zřejmě trochu nepochopené dítě ze strany rodičů. Chtěl by s nimi trávit více času, možná se ještě nedostal z toho, že se rodiče rozvedli, protože je to poměrně čerstvá záležitost. Na vše spěchá a chce být nejlepší. Možná je to ale jen reakce na to, že chce, aby si ho rodiče více všímali. Je vnímavý, stačí s ním správně mluvit. Dokáže pochopit spoustu věcí, když se o nich mluví a správně se vysvětlí. Myslím, že se časem, až bude chápat více věcí, se kterými se setkává, zklidní a bude z něho pro někoho dobrý kamarád.

69

Obrázek 12 Viktor volná kresba

Obrázek 11 Viktor rodina

70

13 Diskuse

Použité metody mají samozřejmě své limity. Nemůžeme si o dítěti udělat komplexní obrázek pouze z jeho působení ve školní družině. Nemusí se zde chovat tak, jak je mu nejvíce přirozené. Občas se mi stává, když se bavím s různými rodiči, že říkají

„takhle se ale doma vůbec nechová.“ Buď v tom lepším, nebo horším smyslu.

I metoda kresby má své limity. Hlavně když se snažíte poznat dítě pouze ze zadaných témat, i když zní „nakreslete co chcete“. Dítě se cítí svázané tím, že teď musí kreslit. Nejlepší by bylo, kdybych děti poznávala z obrázků, které nakreslí spontánně.

Bohužel bych se takových obrázků od některých dětí vůbec nemusela dočkat. Ne všechny totiž rády kreslí a některé vezmou do ruky pastelky jen párkrát do roka.

U dotazníku je riziko, že děti ho budou chtít mít rychle za sebou a nebudou nad ním přemýšlet. Nebo budou odpovídat tak, jak si myslí, že já chci, aby odpovídaly. To se ale může stát i u dospělých, nejen u dětí. Dotazník také nemusejí chápat, pak zaškrtnou nějakou odpověď, i když neví proč. Proto je vhodné s dětmi dotazník projet

U dotazníku je riziko, že děti ho budou chtít mít rychle za sebou a nebudou nad ním přemýšlet. Nebo budou odpovídat tak, jak si myslí, že já chci, aby odpovídaly. To se ale může stát i u dospělých, nejen u dětí. Dotazník také nemusejí chápat, pak zaškrtnou nějakou odpověď, i když neví proč. Proto je vhodné s dětmi dotazník projet