Obrázek 11 Viktor rodina
70
13 Diskuse
Použité metody mají samozřejmě své limity. Nemůžeme si o dítěti udělat komplexní obrázek pouze z jeho působení ve školní družině. Nemusí se zde chovat tak, jak je mu nejvíce přirozené. Občas se mi stává, když se bavím s různými rodiči, že říkají
„takhle se ale doma vůbec nechová.“ Buď v tom lepším, nebo horším smyslu.
I metoda kresby má své limity. Hlavně když se snažíte poznat dítě pouze ze zadaných témat, i když zní „nakreslete co chcete“. Dítě se cítí svázané tím, že teď musí kreslit. Nejlepší by bylo, kdybych děti poznávala z obrázků, které nakreslí spontánně.
Bohužel bych se takových obrázků od některých dětí vůbec nemusela dočkat. Ne všechny totiž rády kreslí a některé vezmou do ruky pastelky jen párkrát do roka.
U dotazníku je riziko, že děti ho budou chtít mít rychle za sebou a nebudou nad ním přemýšlet. Nebo budou odpovídat tak, jak si myslí, že já chci, aby odpovídaly. To se ale může stát i u dospělých, nejen u dětí. Dotazník také nemusejí chápat, pak zaškrtnou nějakou odpověď, i když neví proč. Proto je vhodné s dětmi dotazník projet otázku po otázce, aby věděly, na co odpovídají. Nejlépe však s každým zvlášť, protože některé děti zkrátka nevnímají, co se jim říká.
Subjektivita použitých metod je také zřejmá. Tím, že děti znám, nejsem objektivní. Vím, kde vyrůstají, většinu z nich znám od školky. Mám je ráda, protože za dobu, kdy s nimi trávím den co den, kromě víkendů a prázdnin, jsem si ke každému z nich vytvořila vztah. Něco jiného by bylo, kdybych dělala tuto práci u úplně cizích dětí, které jsem nikdy neviděla, a neznám tudíž jejich rodinné příběhy. Jinak by také vypadala práce s dětmi ve městě, na velké škole a na vesnici, kde je prostředí školy více rodinné. Ovšem k objektivitě přispívá kombinace více metod. Také jsem hodnocení ukázala kolegyni, která děti také zná.
I přes to si však myslím, že jsem si za daných podmínek vybrala správné metody i postupy, podle kterých jsem se řídila. Závěry u takovýchto zkoumání bych však doporučila až po delší době poznávání. Lidé, nejen děti, se v přítomnosti cizího člověka většinou bojí otevřít. Je lehčí poznávat již částečně poznané, než-li úplně neznámé.
71
14 Vyhodnocení cílů
1. Zjistit, jak účinné jsou vybrané metody v poznávání dětí ve školní družině
2. Ukázat, jak jsou tyto metody využívány u vybraných dětí
3. Na základě rozboru využitých metod vytvořit návrhy pro zlepšení rozvoje dětí
Cíl číslo jedna bych zhodnotila velice kladně. Pomocí vybraných metod jsem se opravdu dověděla o dětech spoustu informací. Ať už o jejich životě, či jejich rozpoložení. Mohla bych samozřejmě použít i další metody, ale k účelu, kterého jsem chtěla dosáhnou postačily i vybrané metody, které jsem popsala.
Na kazuistických příbězích jsem ukázala, jak byly metody využity. Jejich začátek, jak jsem vlastně při jejich plnění postupovala a na závěr také zhodnocení metod. Ne vždy je vyhodnocování zcela objektivní a určitě mě v posuzování ovlivnilo i to, jak sama děti znám.
Metody jsem se snažila rozebrat, navrhnout řešení, jak by bylo možné rozvoj dětí vylepšit. Ne u každého se mi však na sto procent podařilo to, co jsem si zadala. Je to dané také náročností cílů, které jsem si u jednotlivých popisovaných dětí zadala.
72
15 ZÁVĚR
V bakalářské práci jsem se věnovala metodám poznávání dětí ve školní družině.
V teoretické části jsem popsala, co je to vlastně školní družina, její funkce. Dále kdo je to vychovatelka. Popsala jsem specifika dětí středního školního věku, které byly následně předmětem mého pozorování. Především jsem se pak zaměřila na metody poznávání, které jsem využila v praktické části. Tam jsem popsala šest respondentů pomocí kazuistických příběhů. Na závěr jsem se pomocí dotazníku dověděla informace i o celé skupině dětí, které navštěvují mé oddělení školní družiny.
Za hlavní výsledky mé práce bych považovala to, že jsem se o dětech opravdu dověděla spoustu věcí. Jak tráví svůj volný čas, jak se samo vnímá, jak vnímá svou rodinu. Každé dítě je odlišné a občas vyžaduje jiný přístup než ostatní. Tyto metody významně přispívají ke zlepšení práce s dětmi ve školní družině.
Příště by bylo vhodné použít i metodu sociometrie, kterou jsem uvedla v teoretické části práce. Ve družině totiž nejsou děti pouze jako jednotlivci, nýbrž se zde projevují a jako členové skupiny. Bylo by tedy vhodné zkoumat, jak se mezi sebou děti vnímají.
73
16 Literatura
• BENDL, Stanislav, a Kolektiv. Vychovatelství. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4248-9.
• COGNET, George. Dětská kresba jako diagnostický nástroj. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0499-2.
• DAVIDO, Roseline. Kresba jako nástroj poznání dítěte: Dětská kresba z pohledu psychologie. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-449-4.
• HÁJEK, Bedřich, Jiřina PÁVKOVÁ a kolektiv. Školní družina. 2., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-268-3.
• HENDL, J. Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2.
• CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy
kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-1369-4.
• KOHOUTEK, Rudolf. Úvod do psychologie: metody poznávání osobnosti a duševního zdraví žáka. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3932-9.
• MERTIN, Václav, Ilona KREJČOVÁ. Metody a postupy poznávání žáka.
Praha: Wolters Kluwer, 2012. ISBN 978-80-7357-679-0.
• NAKONEČNÝ, MILAN, Sociální psychologie. 2. rozšířené a přepracované vyd. Praha: Academia. 2009. 498 s. ISBN 978-80-200-1679-9.
• PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.
• SPÁČILOVÁ, Hana. Pedagogická diagnostika v primární škole. Olomouc, 2009. ISBN 978-80-244-2264-0.
• VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha:
Portál 2000, 522 s. ISBN 80-7178-308-0.
Webové stránky
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-74 (Vyhláška č. 74/2005 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání)