Obrázek 5 Monika rodina
55 12.4 Libor 10 let
12.4.1 Metoda pozorování
Libor byl od školky velice tiché dítě. Co se mu řeklo to udělal. Ani ve škole nebyl ničím výrazný. Měl své kamarády z řad dívek i chlapců a se všemi si dobře rozuměl. Nikdy nevyvolával rozbroje a nevyhledával problémy. Zkrátka dítě, kterého si mezi ostatními dětmi moc nevšímáte. Nebyl ale zakřiknutý. Do všeho se bez problémů zapojoval, vše plnil jak měl, i když s průměrnými výsledky. Původně jsem si ho ani do této práce nechtěla vybrat, právě kvůli jeho průměrnosti. Nevolila jsem si pro něho na konci školního roku ani žádný cíl. Ten jsem měla připravený pro druhého z chlapců z páté třídy. Jsou tam jen dva, takže jsem neměla moc na výběr, když jsem si volila, koho budu popisovat.
Na začátku školního roku jsem se však rychle zaměřila právě na Libora. Na to, že by měl jít příští rok do jiné školy na druhý stupeň, se v několika ohledech hodně zhoršil. Byť nikdy nebyl jeden z nejzodpovědnějších dětí, letos mu zodpovědnost neříká už vůbec nic. Ve škole zapomíná na své povinnosti, velice se mu také zhoršily školní výsledky. Když mi má ukázat od rodičů prosbu s dřívějším odchodem domů, třeba hned po obědě, zapomene mi to ukázat, já o tom tedy nevím, a pak volají ustrašení rodiče, že už měl být dávno doma a není. Pak se také hodně zhoršilo jeho chování. Je drzý, ošklivý na své spolužáky ve smyslu, že jim dělá naschvály, a když je napomenu, dělá, jako že on za nic nemůže a téměř se rozbrečí. Možná že tuto změnu má na svědomí fakt, že před prázdninami hrozilo, že se jeho rodiče rozvedou a on se touto změnou chování brání. Rodiče nakonec vše překonali a jsou stále spolu.
Libor má mladšího bratra, který chodí do druhé třídy. Na to, že jsou to bratři se k sobě vůbec nehlásí. Ještě vloni si spolu hrávali, ale letos, jako by brášku téměř neznal.
Když jdeme občas kvůli menšímu počtu dětí na návštěvu k prvnímu oddělení družiny hrát hry, vůbec si bratra nevšímá, i když on by byl rád, kdyby se mu Libor věnoval a hrál si s ním jako předešlý rok. Hrajeme-li hry všichni společně, občas hru vyrušuje a jsem nucena ho třeba na jedno kolo vyloučit, protože si děti hodně stěžují na jeho chování a že kazí hru. On se pak tváří hodně ublíženě a je mu to zřejmě líto, že je vyloučen. Když mu potom řeknu, aby se vrátil do hry, nastávají dvě možnosti jeho
56
reakce. Za prvé je uražený a hrát už nechce a za druhé se zapojí a už nevyrušuje. Nikdy však nevím, která z rekcí se dostaví kdy.
12.4.2 Cíl na nový rok:
Jak jsem psala, cíl jsem si pro Libora nestanovovala už na konci roku, takže jsem přes prázdniny nemohla přemýšlet o jeho nápravě. Když jsem tedy přišla do školy a zjistila jsem, že bude mým objektem poznávání právě kvůli jeho zhoršení, zvolila jsem si zhruba na konci září takovýto cíl:
Snažit se zvýšit jeho zodpovědnost, aby myslel na plnění svých úkolů
Prvním krokem bylo, že jsem mluvila s jeho rodiči. Ti si také všimli, že se Libor v tomto ohledu zhoršil. Domluvili jsme se, že když nebude domů pospíchat a zapomene mi ukázat vzkaz od rodičů, že jde v jiný čas, než má uveden v přihlášce, tak ho zkrátka nepustím. Také se to několikrát stalo, že zapomněl vzkaz odevzdat a zůstal tedy ve družině s námi. Jednou na to zapomněl, když měli mít výjimečně fotbalový trénink v jiný čas. Není moc rád, když si pro něho chodí rodiče, protože je pak jediný žák z páté třídy, pro kterého si chodí rodiče a nedojíždí. Bohužel jsem ho ale nemohla pustit, protože čas, který byl na žádosti rodičů napsán, už dávno minul, a čas jeho klasického odchodu ještě nebyl. Musela jsem tedy zavolat rodičům, aby si ho vyzvedli. Od té doby lístečky stále ukazuje.
Bohužel pro něj se ale nezlepšil v ostatních ohledech. Paní učitelka říkala, že často zapomíná na domácí úkoly, které mu nad rámec svých povinností pokaždé zkontroluje, že je má zapsané. Neučí se jako dřív, zapomene, že píše test, nenaučí se látku, kterou jim paní učitelka před tím sdělí a hrozí mu špatné známky. Je vidět, že ho to trápí, ale nic s tím nedělá. I když už i paní učitelka hovořila s rodiči, Libor zkrátka zapomene vypracovaný úkol doma. Ani do družiny nenosí věci, o které děti poprosím například v rámci vyrábění. Na tomhle zkrátka bude ještě potřeba zapracovat.
12.4.3 Metoda kresba:
Na prvním obrázku nakreslil Libor auto. Je dost podobné tomu, co mají doma, ale je jiné barvy. Při vybarvování si dal poměrně záležet a nakreslil i detail, jako jsou
57
dvířka k nádrži na benzín. Vybral si veselé barvy, takže byl zřejmě při tvorbě dobře naladěný.
Svou rodinu nakreslil jako čtyři postavy stojící vedle sebe. Všichni se usmívají.
Na to, že je jeho brácha o několik let mladší, nakreslil ho téměř stejně jako sebe. Jako jediný má na obrázku Libor detail trička, které měl ten den na sobě. Všechny postavičky jsou nakreslené téměř stejně. Maminka postrádá kromě dlouhých vlasů a červeného trika ženské atributy. Stačilo by třeba jen dokreslit řasy, nebo trochu jinak tvarovanou postavu. Podle postavy by, zřejmě bylo velice těžké odhadnout, která z postav je maminka. Vím ale, že maminka má v rodině velké slovo, proto ji zřejmě Libor vnímá jako autoritu. Na kresbě mě dále zaujalo, že jediná postavička, která má nakreslené uši je on sám. Má také jinak barevné boty i kalhoty od ostatních členů. Na mé otázky ke kresbě mi odpovídal pokrčením ramen.
12.4.4 Metoda dotazník:
Mimo školu má podle dotazníku Libor spoustu zájmů. Chodí na dramatický kroužek a na fotbal, tráví čas přípravou do školy, i když nevím jak svědomitě, dále chodí ven s kamarády a také si hraje s legem a s jejich kočičkou, od které má stále škrábance na rukou. S kroužky je spokojen a nechtěl by navštěvovat žádný další kroužek.
I když jsme dotazník procházeli s dětmi spolu, Libor mi zapomněl vyplnit druhou stranu. Pro dotazník si pak přišel až po tom, co mu kamarádi řekli, že měl tři strany. Dalším znakem toho, že nedával pozor je, že u otázky šest bylo možné zaškrtnout jednu odpověď, jak tráví nejčastěji svůj volný čas a on zaškrtl čtyři.
Nejčastěji si hraje doma s legem, kraje hry s rodiči a sourozencem a spíše chodí ve a doma moc není. Doma s ním nejvíce času tráví maminka minimálně dvě hodiny denně. A čas strávený s rodiči je „supr“, proto by s nimi chtěl trávit času více.
Na otázky na družinu odpovídal, že školní družinu navštěvuje rád a že mu čas v ní strávený stačí, protože je to tu „supr“. S vybavením je spokojen a nic by neměnil, nejraději má volnou zábavu.
58 12.4.5 Závěr:
Z tichého a klidného dítěte se může rychle stát divoch, který nerespektuje pravidla a snaží se svou neukázněnost skrývat za slzy. S Liborem je velice těžké pracovat, protože se málo soustředí na to, co mu kdo říká a radí. Je to ale také dobrý kamarád, kterého ostatní vyhledávají. Pokud se brzy vzpamatuje a začne si plnit své povinnosti, nebude to s ním tak složité.
59
Obrázek 8 Libor volná kresba