5.3 Kresba
5.3.1 Vývoj kresby
„Dětské kresby procházejí stadii, která těsně souvisejí s vývojem intelektu dítěte.“ (Davido, 1998 str. 21)
Vývoj kresby u malých dětí začíná obdobím „skvrn“. Odborníci ho uvádějí v době do jednoho roku dítěte. Dalším stadiem je období „čmáranic“. Tím dítě prochází ve věku od jednoho roku a u každého dítěte se následující doba liší. Dítě je ještě neobratné, protože si neuvědomuje vypovídající hodnotu své kresby. „Čmárá všemi směry, aniž by tužku pozvedlo.“ (Davido, 1998 str. 21) Podle síly a intenzity čmárání lze vyčíst, zda je dítě spokojené či nevyrovnané. Další fází je období „čárání“. „Fáze je víc spojená s vývojem intelektu dítěte. Snaží se napodobovat psaní dospělých a lépe držet tužku. Lze tu již pozorovat určitý záměr.“ (Davido, 1998 str. 22) Ani zde však dítě ještě přesně nezná záměr kresby. Ta se projeví v dalším stadiu, které nazýváme stadium
„hlavonožců“. Jde o kresby lidských postav, kdy je vlastně celé tělo jedno velké kolečko, ze kterého vedou čtyři čáry jako končetiny. Toto období je kolem 3. roku dítěte. Postavu člověka dítě správně kreslí až kolem 6. roku života.
26 5.4 Sociometrie
„Sociometrií rozumíme soubor specifických výzkumných postupů, které slouží ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských vztahů, jak se projevují v malých sociálních skupinách.“ (Chráska, 2007 str. 208)
„Malá sociální skupina je tvořena lidmi, kteří se navzájem znají, jsou v přímé interakci a vzájemně spolu komunikují tváří v tvář. Osoby v malých skupinách jsou integrovány formálně nebo neformálně nějakým společným cílem a řídí se skupinovými normami a hodnotami, které regulují jejich vzájemné vystupování. Nejmenší malou sociální skupinou je dyáda neboli dvojice.“ (Nakonečný, 2009)
Chráska popisuje Sociometrický test jako základní a nejdůležitější techniku získávání informací pro sociometrii. Zjišťují se jím pozitivní i negativní volby ve skupině. Častěji se však zjišťují kladné volby. Test samotný se skládá z jedné nebo více otázek pomocí nichž členové vybírají ze skupiny partnery pro společné činnosti.
27
6 PRAKTICKÁ ČÁST
Mým cílem v teoretické části bylo analyzovat a utřídit diagnostické metody využívané ve školní družině. Nyní tyto poznatky využiji v praktické části, kde se zaměřím na to, abych díky poznání dětí těmito metodami dokázala nějakým způsobem pomoci určitým dětem, u kterých jsem si všimla odchylek od ostatních dětí.
7 Dílčí cíle
1. Zjistit, jak účinné jsou vybrané metody v poznávání dětí ve školní družině
2. Ukázat, jak jsou tyto metody využívány u vybraných dětí
3. Na základě rozboru využitých metod vytvořit návrhy pro zlepšení rozvoje dětí
8 Prostředí průzkumu
Školní družina, ve které jsem praktickou část prováděla, se nachází v obci Rynoltice. Je to malá škola, do které chodí momentálně 51 dětí. Školní družinu, ať už první nebo druhé oddělení, navštěvuje 50 dětí. Do mého oddělení chodí děti od třetí do páté třídy. Jak už jsem psala výše, druhé oddělení nazýváme školním klubem, kvůli odlišení od družiny. Jinak plníme funkce školní družiny.
Na tomto místě jsem plnila i svou praxi. Docházím do družiny letos už druhým rokem, tudíž děti už znám z dřívějška, nemám tedy problém v tom, že bych nemohla nějakým způsobem děti hodnotit, protože bych je třeba znala jen krátce.
9 Volba respondentů
Praktickou část budu psát formou kazuistických příběhů o šesti dětech. Třech děvčatech, každá z jiné třídy a třech chlapcích, taktéž každý z jiné třídy. Za dobu
28
jednoho a půl roku, (doba mého působení na škole), jsem si vedla sešit, do kterého jsem zapisovala drobné poznámky o sledovaných dětech. Na základě poznámek, které jsem dělala v minulém školním roce jsem si připravila ke každému dítěti bod nebo dva, na kterých jsem chtěla nenásilnou formou zapracovat.
29
10 Použité metody
1. Pozorování: Děti jsem pozorovala nejprve při svých prvních návštěvách školní družiny. Potřebovala jsem získat nějaké zkušeností do výuky na vysokou školu.
Byla jsem moc ráda, že mi to paní ředitelka tehdy umožnila. Chodila jsem dvakrát týdně na výpomoc paní družinářce. Pak jsem kvůli povinnostem do školy do družiny rok nechodila a následně jsem začala děti pozorovat další rok, kdy mě paní ředitelka přijala jako druhou paní vychovatelku pro další oddělení školní družiny.
2. Kresba: Děti mi v průběhu jednoho pololetí nakreslily dva obrázky cílené převážně pro účel jejich poznání. Zajímala mě forma, kterou použijí, co budou kreslit a samozřejmě barvy, které ke zhotovení použijí. Aby kvůli nedostatku barev ve svých penálech nekreslily jen jednou či dvěma barvami, dala jsem jim k dispozici erární družinové pastelky, které si mohly půjčovat. Jelikož nejsem klinický psycholog, budu se snažit o opatrné interpretace a závěry. Budu používat fenomenologické zkoumání Popíši, jak já kresby vidím a co bych v nich mohla vidět skrytého podle toho, co o dětech vím. U všech dětí, které jsem si vybrala, znám osobní příběh nebo jeho část.
Z jaké jsou rodiny, kolik mají sourozenců, jak jsou naladěny. Zda jsou spíše uzavřené, otevřené, veselé nebo smutné povahy. Ukazuje se zde výhoda malé školy v malé obci a také výhoda práce vychovatelky. Děti se mi občas chodí svěřovat, když je něco trápí, mají strach nebo naopak mají z něčeho radost.
Nejprve děti malovaly v říjnu, kdy měly téma „volná kresba“. Mohly popustit uzdu své fantazii a s obrázkem si vyhrát. Měly na to čas v rámci jednoho delšího odpoledne, kdy končí všechny třídy nejvíce po páté hodině, a měly na to asi dvě hodiny, některé více, podle toho, kdy chodí domů. Druhý obrázek jsem zadala až ke konci pololetí. Tentokrát jsem zadala téma „moje rodina“. Obrázek mohly pojmout jakkoli.
Toto téma mě napadlo proto, že v publikacích, které jsem k této práci využívala, jsem viděla některé kresby dětí z rozvedených rodin a my máme ve škole také takové děti.
Zajímalo mě, zda to bude na kresbách dětí znát. Po odevzdání obou obrázků jsem se dětí ptala na různé detaily, kterých jsem si na obrázcích všimla, a které mi z mého pohledu přišly, vzhledem k příběhům dětí, důležité a zajímavé.
3. Dotazník: Pro všechny děti jsem připravila dotazník vlastní konstrukce, který by zjišťoval celkové využití volného času dětí a také preference činností ve školní
30
družině. Zajímalo mě také například, zda si s nimi rodiče doma hrají, zda jsou rády že navštěvují školní družinu a podobně. Dotazník budu dále vyhodnocovat na dvakrát.
U popisovaných dětí použiji jejich osobní dotazníky ke komplexnějšímu obrazu o nich a poté je využiji na celkové vyhodnocení všech dotazovaných.
31
11 Vyhodnocení dotazníku
V této kapitole budu vyhodnocovat dotazníky podle jednotlivých otázek. Na dotazník odpovídalo 20 respondentů ze školní družiny ze druhého oddělení, ze kterého jsem vybírala i již popsané děti. Jde o 8 dívek a 12 chlapců.
V první části dotazníku mě zajímalo, jak děti tráví volný čas, jaké mají záliby a co nejčastěji dělají. Dotazník byl sice anonymní, ale většina dětí se na něho stejně podepsala.
V tabulce je vždy zaznamenáno, jak děti odpovídaly s ohledem na pohlaví
Tabulka 11.1. Dotazník otázka č. 1
1. Jaké jsou tvé mimoškolní aktivity? (možno vybrat více možností)
chlapci dívky
a) Chodím na kroužek 12 7
b) Dívám se na televizi 6 3
c) Připravuji se do školy 10 7
d) Hraji hry na počítači nebo na telefonu (pokud to děláš většinu volného času)
2 1
e) Chodím ven s kamarády (na kolo, procházky, hřiště, …) 9 2
f) Jsem ve školní družině a poté jen doma 7 2
Mile mě překvapilo, že až na 3 respondenty, děti netráví většinu svého času na telefonu nebo počítači. Samozřejmě můžou být tato čísla subjektivní, protože děti podvědomě vnímají, že trávit veškerý čas na telefonu nebo počítači, není správné.
Spousta dětí se však také přiznala, že tráví svůj čas u televize. Což je na jednu stranu pochopitelné, protože u televize tráví spoustu svého času i jejich rodiče.
Také se zde ukazuje, že děti poměrně často tráví čas venku se svými kamarády.
Myslím, že v tom je velká výhoda vesnice, kde se děti mohou pohybovat volněji, než ve větších městech, kde je hustší doprava.
32
Tabulka 11.2 Dotazník otázka č.2
2. Chodíš do nějakého kroužku? Pokud ano, napiš do jakého (pokud je jich víc, napiš je všechny).
chlapci dívky
a) Ano 12 7
b) Ne 0 1
Napiš kroužek:………..
Podle odpovědí na tuto otázku, chodí kromě jedné dívky všechny děti na nějaký kroužek. Některé děti chodí na jeden kroužek, jiné třeba až na čtyři. Nejčastějšími kroužky, na které děti chodí jsou poskytovány na naší škole, nebo v naší obci. Je však i pár dětí, které dojíždějí na kroužky do větších měst, např. do Jablonného v Podještědí, nebo do Liberce.
Navštěvované kroužky: počítačový, fotbalový, keramický, taneční, deskové hry, parkour, turistický, rybářský a několik dětí se věnuje hře na hudební nástroj.
Myslím, že je dobře, že mají děti takové zájmy.
Tabulka 11.3 Dotazník otázka č. 3
3. Jsi se svým kroužkem spokojen/a? Pokud ne, napiš proč. (Odpověz pokud jsi v první otázce odpověděl/a
Moc mě nepřekvapilo, že všechny děti odpověděli, že jsou s kroužky spokojené.
Jinak by kroužek zřejmě ani nenavštěvovaly.
33
Tabulka 11.4 Dotazník otázka č.4
4. Chtěl/a bys chodit do nějakého kroužku, nebo do dalšího kroužku? Pokud ano, odpověz do jakého.
chlapci dívky
a) Ano 5 5
b) Ne 7 3
Kroužek: ………
Zde je to půl napůl. Děti by se rády účastnily různých kroužků míst toho, aby seděly doma. Mezi nejčastější patří: hasičský, ping-pongový, florbalový, hokejový, gymnastika, malování. Většina z kroužků je sportovně zaměřena. Děti mají tedy touhu se hýbat, což je moc dobře. Nejvíce mě překvapilo, že i dívka, která již teď navštěvuje čtyři zájmové kroužky, by chtěla navštěvovat ještě další dva.
Tabulka 11.5 Dotazník otázka č. 5
5. Co ti brání v tom navštěvovat kroužek, nebo další kroužek, kam bys chtěl/a chodit? nedovolí. Ať už je to z jakéhokoli důvodu, který třeba dětem nemusí být znám. Také si však hodně uvědomují, že kdyby měly další kroužek, bylo by náročné připravovat se řádně na vyučování.
34 Volný čas doma
Tabulka 11.6 Dotazník otázka č. 6
6. Jak trávíš svůj volný čas když jsi doma? (zaškrtni jednu odpověď, která je nejčastější)
chlapci dívky
a) Hraji si s hračkami (lego, panenky, auta, kuchyňka, …) 4 3
b) Hraji hry s rodiči 1 1
c) Hraji si se sourozencem 3 1
d) Chodím spíš ven, doma moc nejsem 3 1
e) Jsem na telefonu, počítači 1 0
f) Jinak: ……… 0 2
V první otázce se sice několik dětí přiznalo, že tráví svůj čas na telefonu či počítači, z odpovědí na tuto otázku je ovšem jasné, že to není hlavní náplň volného času všech tří dětí. Nejvíce udávanou odpovědí je hraní si s hračkami. To je myslím velice dobře, protože hra je jednou z nejdůležitějších složek našeho života nejen v dětství.
Proto mě překvapuje že jen 2 děti zaškrtli odpověď, že tráví svůj čas hraním her s rodiči.
Tabulka 11.7 Dotazník otázka č. 7
7. Který člen rodiny s tebou tráví nejvíce času? chlapci dívky
a) Maminka 6 3
b) Tatínek 2 0
c) Sourozenec 2 3
d) Babička 2 1
e) Dědeček 0 0
f) Někdo jiný (koho považuješ za člena rodiny, kdo to je): 0 1
35
Jsem ráda, že vyšlo najevo, že s dětmi tráví čas jejich rodiče. I když jsou to převážně maminky. Ovšem je smutné, že u dívek se ani jednou neobjevil tatínek a ani u jedné skupiny dědeček. Je zde znát, že mužský element moc ve výchově našich dětí nepřevažuje. Nebo alespoň děti nemají ten pocit. Poslední možnost jsem do dotazníku uvedla pro děti, které jsou z rozvedených rodin a tráví s nimi čas partneři jejich rodičů (jako např. u zkoumané Lenky partnerka tatínka).
Tabulka 11.8 Dotazník otázka č. 8
8. Kolik času trávíš s rodiči tím, že si povídáte, hrajete hry, vyrábíte apod.
chlapci dívky
a) Každý den aspoň 2 hodiny a víc 5 4
b) Každý den maximálně 30 minut 5 0
c) Jen o víkendu minimálně 3 hodiny za den 0 1
d) Jen o víkendu méně než 2 hodiny za den 2 1
e) Žádný čas 0 3
U této otázky mě hodně zamrzelo, že mají děti pocit, že s nimi rodiče netráví žádný čas. Tím, že děti opravdu znám, vím podle ostatních odpovědí, o které konkrétní děti jde. Je pravda, že absence trávení času s rodiči, je na nich znát. Častěji se ke mně nebo k ostatním dospělým chodí mazlit, rády si povídají. Naopak mě těší, že některé děti mají pocit, že tráví s rodiči mnohem více času, než 2 hodiny denně. Tento čas je velice orientační a také subjektivní, protože spousta dětí ani v páté třídě neumí hodiny a špatně odhadují čas. Nesrovnalost v počtu dívek je proto, že jsem do výsledků zahrnula i dvě možnosti, které zaškrtla již zmíněná Lenka ohledně času s rodiči a s tetou.
36
Tabulka 11.9 Dotazník otázka č. 9
9. Chtěl/a bys trávit s rodiči více času ať už byste dělali cokoli? (napiš prosím proč)
chlapci dívky
a) Ano 8 6
b) Ne 4 2
Proč:………..
Na odpovědích mě udivilo, že se tolikrát objevila odpověď „ne“. Ještě bych pochopila, kdyby tuto odpověď volily děti, které s rodiči tráví hodně času. Ovšem zde tomu tak nebylo. Negativní odpověď hodně volili i děti, které s rodiči tolik času netráví, a u konkrétních dětí mě to opravdu překvapilo. Některé děti však tuto odpověď zvolily například proto, že „protože mi dali zaracha“ nebo „znamenalo by to, že se se mnou budou učit“. Takové odpovědi mi přijdou docela smutné. Někteří vnímají čas strávený s rodiči, jako něco špatného. Co je nebude bavit či dokonce obtěžovat.
Školní družina
Tabulka 11.10 Dotazník otázka č. 10
10. Navštěvuješ školní družinu rád/a? chlapci dívky
a) Ano 12 8
b) Ne 0 0
Možná mi děti chtěly udělat radost, a podařilo se jim to, ale z dotazníku vyplývá, že všechny dotázané děti navštěvují školní družinu rády. Myslím, že kdyby opravdu cítily, že školní družinu nenavštěvují rády, napsaly by to. Také jsem jim na začátku dotazníku řekla, že není špatných odpovědí, že ho mají vyplňovat pravdivě. Doufám, že se tak opravdu stalo.
37
Tabulka 11.11 Dotazník otázka č. 11
11. Kolik času trávíš ve školní družině? chlapci dívky
a) Moc ne, chodím často po obědě 2 0
b) Akorát, stihnu si pohrát s kamarády 7 8
c) Hodně, chtěl bych trávit více času doma 3 0
Na rozdíl od chlapců mají dívky pocit, že tráví ve družině času tak akorát. Je pravda, že chlapci, kteří zakroužkovali možnost „a“ chodí opravdu 3-4 dny v týdnu domů po obědě, takže si nestíhají pohrát. Odpověď „c“ volili hlavně chlapci, kteří mají zároveň pocit, že s rodiči netráví moc času.
Tabulka 11.12 Dotazník otázka č. 12
12. Líbí se ti ve družině? (napiš proč) chlapci dívky
a) Ano 12 8
b) Ne 0 0
Proč:………..
Všechny děti se zde shodly, že se jim ve školní družině líbí. Mezi hlavní důvody patří, že tu mají kamarády, se kterými si mohou hrát, že je tu spousta zajímavých her, a že paní vychovatelka je hodná. Já jsem ráda, že se dětem ve družině líbí. Snažím se pro to udělat co nejvíce.
38
Tabulka 11.13 Dotazník otázka č.13
13. Jsi spokojen/a s vybavením školní družiny? (pokud ne napiš co ti chybí)
chlapci dívky
a) Ano 11 8
b) Ne 1 0
Chybí mi tu:………
Osobně si myslím, že máme poměrně dobře vybavenou družinu. Máme zde spoustu her, stavebnic, kuchyňku, kočárky, auta a zkrátka vše, co by mohlo děti zaujmout a bavit. Našel se v dotazníku jeden chlapec, který i přes to, není s vybavením spokojen. Napsal, že mu chybí konkrétní hry, které je zvyklý hrát doma (Monopoli, Osadníci z Katanu).
Tabulka 11.14 Dotazník otázka č. 14
14. Co tě ve družině nejvíce baví? chlapci dívky
a) Procházky 1 0
b) Hraní her společně 3 6
c) Volná zábava 8 1
d) Venkovní aktivity 3 0
e) Vyrábění 1 3
f) Jiné:……… 0 0
V této otázce se zájmy chlapců a dívek hodně odlišují. Zatímco chlapcům více vyhovuje volná zábava, děvčata raději hrají společně hry. Výsledek této otázky jsem takto typovala, už podle toho, jak se děti u aktivit většinou tváří. Většinu času je vše dobrovolné, ale občas se zkrátka musí zapojit všichni i do neoblíbených činností.
39
Tabulka 11.15 Dotazník otázka č.15
15. Je něco, co bys na družině změnil/a? (pokud ano napiš co) chlapci dívky
a) Ano 0 0
b) Ne 12 8
Co: ………
I v této otázce je odpověď zcela jednoznačná. Buď děti nenapadlo, co by chtěly na družině změnit, nebo jsou opravdu spokojené. Očekávala jsem, že mi děti budou psát, že by chtěly např. chodit na počítače apod. Taková odpověď však nebyla ani jedna a jsem za to ráda. Na dětech vidím, že si opravdu rády hrají a počítače by k tomu ani nepotřebovaly, kdyby je neměly. Umí se moc dobře zabavit sami, nebo se zapojují do programu.
11.1 Závěr z dotazníku
Z dotazníku jsem se dověděla spoustu věcí, které mě v rámci pozorování dětí zajímaly. Nevěděla jsem například, že některé děti chodí na více kroužků, s různým zaměřením. U některých jsem se domnívala, že se věnují pouze jednomu odvětví (např.
hudbě nebo sportu), ale nakonec má většina dětí mnohem širší záběr zájmů, což je velice dobře.
Také mě zajímalo, v jakém prostředí a hlavně, s kým tráví svůj volný čas, když jsou doma. Trochu mě zamrzelo, že ani s chlapci ani s dívkami netráví moc času jejich tatínkové. Zřejmě je to však způsobeno dobou, kdy je na vše potřeba poměrně velké množství peněz, a rodiče tráví mnohem více času v práci. Především tety otcové, kteří mají většinou lépe placenou profesi.
Dotazník byl pro mě také zpětnou vazbou na družinu, kde zase tráví děti čas se mnou. Moc mě potěšilo, že se děti do družiny těší a baví je program, který pro ně vytvářím. Náplň je velice rozmanitá a každé dítě si najde svou oblíbenou činnost.
40
12 Příběhy
Jména dětí jsou fiktivní. Ponechávám pouze věk a jejich příběh.
12.1 Lenka 10 let 12.1.1 Metoda pozorování
Lenka chodí do páté třídy. Je to spíše uzavřené dítě, ale když ji něco nadchne, projevuje se jako velice veselá dívka. Přišla k nám do školy ve druhé třídě. Byla velice uzavřená, těžko si zvykala. Postupem času si získala jednu kamarádku, bez které nechtěla pracovat ani se jinak zapojovat. Po dobu celé druhé třídy udělala vlastně jen tento pokrok (z pohledu vychovatele, nehodnotím její prospěch). Ale i to jsem považovala tenkrát za úspěch. Je z rozvedené rodiny a žije se sestrou a maminkou.
Tatínka navštěvuje jednou za 14 dní na víkend. Oba rodiče má ráda a tráví s nimi čas.
Maminka v té době ještě neměla jiného partnera a dle mého názoru jí chyběl mužský element, který do té doby znala. Mohla si být nejistá pozicí doma a změna školy pro ni musela být také složitá. Na druhou stranu šla do menší školy, kde se klade velký důraz na přátelské prostředí, což jí mohlo s touto změnou pomoci.
Nastoupila jsem opět když Lenka nastupovala do čtvrté třídy. V tu chvíli to pro mě byla velká změna. Za ten rok se ve škole hodně změnilo její vnímání vůči ostatním.
Stále nebyla jedním z nejhovornějších dětí, moc se do aktivit nezapojovala, ale dokázala lépe reagovat na zadané úkoly. Získala více kamarádek, smála se. Byla si mnohem jistější ve všem, co dělala. Z očí jí vymizely úzkostné pohledy kdykoli na ni člověk promluvil. Ráda se zapojovala do individuálních aktivit, především když jsem potřebovala s něčím pomoci. Od společných aktivit se bohužel stále distancovala.
Pokud mohly děti hrát nebo něco dělat pouze ve dvojicích až trojicích, našla si své kamarádky a pracovala bez problémů. Když jsem však potřebovala, aby udělaly větší skupiny nebo namíchané dívky s chlapci, většinou mě požádala, aby mohla dělat něco jiného. Trochu mě to mrzelo, ale jako začínající vychovatelka jsem si řekla, že aktivity dělám na principu dobrovolnosti. Nechala jsem ji tedy dělat jinou práci, nebo část, kterou mohla dělat samostatně.
Na druhou stranu jsem byla překvapena, že při spontánní činnosti se Lenka projevuje velice akčně. Snaží se organizovat aktivitu, vybírá druh činností, které