Na výše uvedeném obrázku je uveden postup při zpracování CBA, který poskytuje dokument vydaný Evropskou komisí v roce 2014 s názvem Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment Projects. Technická analýza by nejprve měla identifikovat hlavní záměr projektu a charakterizovat ho v rámci socioekonomických poţadovaných přínosů. Provádí se na základě makroekonomických měřítek, které by měly zhodnotit aktuální trendy
• korekce o daně, odovody, dotace, cla a další fiskální efekty , které v rámci
obyvatel. Následně je nutné znát dopady projektu, které budou předmětem analýzy na základě správně stanovených projektových cílů.
Identifikace projektu je moţná, pokud je vyřešená otázka projektových aktivit dle definovaných cílů, kdy projekt přestavuje nezávislou jednotku analýzy, pokud jsou známí beneficienti a technické, finanční a institucionální limity, a pokud je identifikována oblast dopadu. Technická analýza by měla pomoci s poskytnutím podrobných informací ohledně poptávky, analýzu moţností – stanovení nulové a investiční varianty projektu, dopadů na ţivotní prostředí a dalších parametrů, jako je odhad nákladů, harmonogram projektu či projektové práce v souvislosti s vyuţíváním technologií a standardů.
Dalším krokem je provedení finanční analýzy, která by měla určit ziskovost projektu, finanční udrţitelnost a vymezit finanční toky, které jsou k analyzování nákladů a přínosů projektu klíčové. Vyuţívá se tzv. přírůstková metoda, která porovnává náklady a příjmy projektu, které vznikly při realizaci oproti nákladům a příjmům v případě, ţe by se projekt nerealizoval. Mezi základní data finanční analýzy patří investiční náklady (investiční majetek, předvýrobní výdaje, změny provozního kapitálu, zbytková hodnota), provozní náklady a výnosy (provozní náklady a příjmy z projektu) a zdroje financování (soukromé a veřejné zdroje), stejně tak jako ţivotnost projektu, udrţitelnost projektu v závislosti na finančních moţnostech a náklady obětované příleţitosti s uváţením časové hodnoty peněz.
Následně se přistupuje k ekonomické analýze, kde je nejprve nutná korekce efektů fiskálních nástrojů, mezi které např. patří daně z příjmů, které nejsou výnosem ani výdajem v rámci veřejných rozpočtů, dále dotace, platby sociálního pojištění zahrnuté do nákladů na zaměstnance či cla. V dalším kroku se přistupuje k identifikování a následnému výpočtu externalit, kterým se přiřazuje finanční ohodnocení s vyuţitím aproximací podle některých standardních metod zavedených na mezinárodní úrovni5. Další korekcí procházejí trţní ceny, které se převádějí na stínové z důvodu, ţe veřejně prospěšné projekty nejsou předmětem dokonalého trhu a nereflektují náklady alternativních příleţitostí. K dokončení CBA metodika doporučuje vypočítat čistou současnou hodnotu a vnitřní výnosové procento projektu. Pro veřejně prospěšné projekty všeobecně platí, ţe ekonomické vnitřní výnosové procento bude vyšší neţ míra finanční návratnosti, avšak vţdy je důleţité
5 Metoda ochoty platit (WTP) a metoda ochoty přijmout (WTA)
posoudit, o jaký typ projektu se jedná. Výsledky finanční a ekonomické analýzy jsou lépe interpretovatelné na základě níţe uvedeného schématu na obrázku č. 5:
Obrázek 5: Schéma pro možné výsledky finanční a ekonomické analýzy Zdroj: vlastní zpracování
Pokud finanční analýza prokáţe ziskovost projektu, je rozhodně vhodný k realizaci. CBA je vyvinuta právě k posuzování veřejně prospěšných projektů, které finanční ziskovost negenerují a ani to není jejich účelem. Je to v případě, kdy finanční čistá současná hodnota je menší neţ nula a projekt tak musí být podpořen z veřejných zdrojů. Na základě ekonomické analýzy dochází k výpočtu dvou moţných výsledků ukazatele ekonomické čisté současné hodnoty. Pokud je ukazatel kladný, projekt je společensky přijatelný. Avšak ekonomickou míru výnosnosti lze interpretovat pouze v porovnání s diskontní sazbou, a proto je projekt přijatelný pouze tehdy, pokud je ekonomická čistá současná hodnota vyšší neţ společenská diskontní sazba. Pro přijatelnost projektu je nutné provést analýzu rizik jako poslední krok CBA. Analýza rizik hledá takové proměnné, které by významně mohly ovlivnit výsledky projektu. Jedná se o analýzu citlivosti a provádí se v případě,
Finanční analýza
finanční čistá současná hodnota < 0
Ekonomická analýza
ekonomická čistá současná
hodnota < 0
ekonomická čistá současná
hodnota > 0
Analýza rizik
finanční čistá současná hodnota > 0
ţe jsou identifikovány kritické proměnné, pokud jejich 1% odchylka způsobí více neţ 1% změnu vnitřního výnosového procenta (Sartori a Europäische Kommission, 2015).
Samotný výpočet CBA vyuţívá výpočet ukazatelů čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta i indexu rentability, který je vhodné doplnit o ukazatel B/C definovaný následujícím vztahem (7):
𝐵
𝐶
=
𝐵𝑡𝐶𝑡
𝑛𝑡=0
(1 + 𝑟)
𝑡 (7)kde: Bt je přínos v období t, Ct je náklad v období t, r je diskontní sazba, t je dané časové období,
n je konečný časový horizont, kdy projekt završí svou ekonomickou ţivotnost.
Výsledný ukazatel B/C posuzuje přijatelnost projektu. Pokud je hodnota vyšší neţ 1, projekt je přijatelný; pokud je hodnota menší neţ 1, projekt přijatelný není. Ukazatel kalkuluje s časovou hodnotou peněz všech relevantních hotovostních toků, a je závislý na odhadu hotovostních toků a diskontní sazby, a zároveň nemá vlastnost aditivity (Keating a Keating, 2017). Podle doporučení Evropské komise je diskontní sazba stanovena ve výši 5 % pro velké projekty a pro ostatní projekty 3 % (Sartori a Europäische Kommission, 2015). Všeobecně se hovoří o společenské diskontní sazbě, kterou lze stanovit několika různými metodami, např. vyuţití mezní míry časové preference, metody váţených společenských oportunitních nákladů, metody stínových cen kapitálu atd. (Kislingerová, 2010). Na základě analýzy je moţné porovnávat více projektů a sestavit jejich pořadí. Výsledky jsou tak jednoduše interpretovatelné a celá metoda hodnocení je podloţena finančními ukazateli. Samotné rozhodnutí o realizaci projektu nelze stavět pouze na základě získaných ukazatelů, investor by se měl rovněţ zabývat výsledky dalších studií, průzkumů i svých zkušeností. Na závěr je nezbytné rozhodnutí přijetí či nepřijetí projektu okomentovat a podloţit ho získanými daty.
4 Případová studie veřejně prospěšného projektu v oblasti sportu
Případová studie se zabývá veřejně prospěšným projektem, který je zasazen do sportovního prostředí. Cílem projektu bylo zapojení široké veřejnosti do sportovních aktivit a podpora zdravého ţivotního stylu. Analýza projektu zachytila klíčové aspekty projektového managementu, které vedou aţ k vyhodnocení jeho efektivnosti. Smyslem prováděného výzkumu je daný projekt charakterizovat a zkoumat uplatněné postupy projektového managementu se zaměřením na finanční mechanismy projektu. Pozornost je věnována především financování projektu, na kterém se podílel jak veřejný, tak soukromý sektor, a následnému posouzení efektivity tohoto projektu obvyklými metodami, které slouţí pro hodnocení investičních příleţitostí. S ohledem na podstatu projektu byla zpracována CBA studie, kde byli definováni nejen zřejmí beneficienti projektu, ale také další přínosy, které bylo moţné vyjádřit na základě monetárního i nemonetárního přístupu. Následně byla provedena analýza rizik a analýza citlivosti. V závěru kapitoly dochází ke komparaci jednotlivých přístupů a studie tak důkazně prokazuje, ţe veřejně prospěšné projekty nelze vnímat zúţeně optikou ziskovosti, ale je důleţité dbát i na společenské přínosy a rozvoj blahobytu občanů země, které z takovýchto projektů plynou.
Data k sestavení finančního výkazu projektu jsou ze zdrojů Českého olympijského výboru.
K získání dat pro potřeby CBA proběhlo dotazníkové šetření online formou v dubnu 2020, kterého se zúčastnilo 500 respondentů. Byla pouţita metoda Willingness to Pay (WTP), která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje respondentovu hypotetickou ochotu platit za přínos, případně újmu (metoda Willingness to Accept (WTA), neboli metoda zkoumající ochotu přijímat kompenzaci za poškození), kterou nelze monetárně vyjádřit.
Na základě této metody je moţné ocenit projektové přínosy a újmy, pro které neexistuje reálné trţní ocenění. Jedná se o metodu podmíněného hodnocení, které vychází z neoklasické ekonomie a ekonomie blahobytu (Weimer, 2017). Dotazník a výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v příloze C a příloze D této diplomové práce.
4.1 Charakteristika projektu Olympijský festival 2018
Olympijský festival, který se uskutečnil v roce 2018 k událostem zimní olympiády v PyeongChangu, hostily města Brno6 a Ostrava. Organizátorem projektu byla společnost Olympic Festivals s. r. o., která je v úplném vlastnictví Českého olympijského výboru.
Společnost vznikla 3. 8. 2017 v souvislosti s přijetím mezinárodní koncepce projektu Olympijských festivalů a zajišťuje komplexní organizaci a realizaci projektu. Jednatelem společnosti je Mgr. Petr Graclík (generální sekretář ČOV) a členem dozorčí rady Ing. Jan Létal (ekonomický ředitel ČOV). Společnost sloţila vklad ve výši 200 000 Kč, který poskytl jediný společník (Český olympijský výbor) v celé své výši. Předmětem podnikání je výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona, hostinská činnost a prodej kvasného lihu konzumního lihu a lihovin (Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2020). Základní informace jsou zaznamenány v tabulce č. 2.
Tabulka 2: Základní informace - Olympijský festival 2018 Název projektu Olympijský festival 2018 Datum konání 9. – 25. 2. 2018
Místo konání Výstaviště Brno – Pavilon Z
Organizátor Olympic Festivals s. r. o. (Benešovská 1925/6, 101 00 Praha 10) Rozpočet 69 600 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Olympijský festival se uskutečnil na Výstavišti v Brně v okolí Pavilonu Z v termínu od 9. února po dobu 17 dní. Délka operační fáze projektu kopíruje dobu konání olympijských her, tedy cca tři týdny. Samotné přípravy jsou však mnohem rozsáhlejší, projekt vznikal více neţ dva roky. Rozpočet dosáhl výše 69 600 000 Kč a byl financován z vlastních zdrojů ČOV a veřejných prostředků regionu i města.
Hlavní myšlenkou vzniku tohoto projektu je přenesení emocí a atmosféry olympijských her k domácím fanouškům z dějiště olympijských her na tisíce kilometrů daleko. Poslání projektu vychází z Olympijské charty Českého olympijského výboru, kterým je šíření olympijských hodnot a olympismu. Vizí je zdravější česká společnost, která se opírá o misi inspirovat populaci a zejména mládeţ k proţívání pocitu hrdosti. Na základě tohoto projektu a prezentováním sportu široké veřejnost pak má moţnost kaţdý, aktivně
6 Studie se zabývá pouze zkoumáním Olympijského festivalu v Brně, tzn., ţe pracuje s cca polovičním rozpočtem celého projektu.
či pasivně, proţívat pocit hrdosti a radosti z překonávání vlastního úsilí, sebe sama i výkonů reprezentantů.
Hlavní cíle projektu jsou:
- sdílení olympijské atmosféry;
- podpora zdravého ţivotního stylu;
- propagace regionu;
- zapojení široké veřejnosti do sportovních aktivit.
Projekt také cílí na mládeţ a děti, kterým tak zábavnou formou chce prezentovat různé sporty a vzbudit jejich zájem o aktivní systematický přístup ke sportu. Zároveň je snahou upoutat pozornost televizních diváků, kteří společně na velkoplošných projekcích můţou sledovat sportovní výkony a fandit českým reprezentantům v místě konání projektu.
Základní hesla akcentují sportovní kolektivismus a radost ze sportu jako nezbytné hodnoty lidské spokojenosti. Mezi takové patří např.: Pojďme sledovat olympiádu společně; Buďme součástí olympiády nebo Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Prioritou do dalších let je udrţitelnost projektu, jeho dlouhodobá koncepce a přijetí myšlenky v dalších zemích.
Přínosem projektu by měly být pozitivní reakce široké veřejnosti. Jednak z důvodu, ţe je moţné vyzkoušet si různé sportovní disciplíny v rámci několika set metrů čtverečních, ale především z důvodu aktivně si zasportovat a udrţovat si zdravý ţivotní styl do budoucna. Rodiče by měli spatřovat důleţitost v podporování sportovních aktivit svých dětí. Přínosem je i zviditelnění lokálních sportovních klubů a zvýšení jejich potenciálního zájmu, případně to můţe být důvod pro zakládání nových sportovních klubů.
Dalším přínosem je vytvoření všeobecně dobrého povědomí o regionu, který veřejně prospěšnými aktivitami vytváří kladné hodnocení svých spoluobčanů. Regionu se tímto otevírají i brány turismu. Zároveň finanční investice slouţí k rozvoji infrastruktury regionu a moţnosti dalšího vyuţití pro sportovní účely. Partnerům projektu je umoţněna příleţitost pro jejich aktivaci a prezentování své značky ve spojení s fenoménem olympijských her, coţ je za běţných podmínek velice obtíţné kvůli striktní ochraně olympijské symboliky.
Olympijští sportovci naleznou podporu domácích fanoušků a mohou se stát důleţitými sportovními vzory v rozhodování mladého sportovce. V neposlední řadě je projekt přínosný i pro mezinárodní diplomacii, díky které se projekt rozšiřuje do celého světa pod křídly MOV.
Dle pilotního výzkumu Svobody (2018) se projektu zúčastnilo 157 271 návštěvníků, kteří si mohli vyzkoušet 33 sportů. Protoţe se Olympijský festival konal na Moravě, 75 % návštěvníků pocházelo z krajů Moravskoslezského a Jihomoravského. Nejvyšší procento účastníků bylo ve věku 18 – 30 let. Více neţ třetina dotazovaných jiţ měla předešlé zkušenosti s minulými ročníky olympijských festivalů. Nejvíce se zúčastňovali celé rodiny nebo rodiče s dětmi, věková skupina 18 – 30 let nejčastěji s přáteli. Program byl uzpůsoben i pro moţnost výuky základních škol. Pro návštěvníky byly uspořádány doprovodné programy včetně moţností soutěţit a vyhrát hodnotné ceny. Hlavním záměrem pořádání olympijských festivalů bylo vyzkoušet si sportovní disciplíny na vlastní kůţi.
Poměrně překvapivým zjištěním bylo, ţe 44 % dotázaných provozuje sportovní aktivity méně neţ párkrát v měsíci. Zde se potvrzuje fakt, ţe česká populace se velmi zřídka věnuje sportu, z čehoţ pramení i nezdravý ţivotní styl a nárůst obezity. Pozitivním zjištěním však bylo, ţe 62 % návštěvníků přišlo z důvodu, aby si daný sport vyzkoušelo. Přicházeli však také „podívat se, jak to vypadá“ nebo z důvodu zábavného programu především pro děti.
Na obrázku č. 6 jsou shrnuty všechny dostupné sporty, které si návštěvníci mohli vyzkoušet.
Obrázek 6: Zájem o sporty na Olympijském festivalu 2018
Zdroj: vlastní zpracování podle pilotního výzkumu Svobody (2018)
Z obrázku je patrné, ţe návštěvníky nejvíce zaujal curling a biatlon, zejména ty dospělé.
Kupříkladu 27 % respondentů si curling vyzkoušelo poprvé v ţivotě. Svou velkou atraktivitou zaujaly i boby nebo skoky na lyţích (především děti, společně ještě s ledním hokejem a krasobruslením), protoţe pro širokou veřejnost není běţné se s těmito sporty
olympijského festivalu by nebylo moţné bez sponzorů projektu, kteří se spolupodílí na financování a kteří svými marketingovými nástroji chtějí upoutat pozornost návštěvníků. Průzkum ukázal, ţe mezi nejvíce vnímanými partnerskými značkami projektu si účastníci nejvíce všímali značek Škoda, Alpine Pro a T-Mobile. Zároveň propagace a doprovodné programy, které tyto firmy nabízely, respondenty zaujaly a na stupnici od 1 do 10 jejich počínání hodnotily číslem 9. Návštěvníci se o projektu dozvěděli nejvíce díky televizní a rozhlasové reklamě, a následně na sociálních sítích. Nejvíce ocenili moţnost veřejné dopravy do zázemí parků, moţnost parkování i kvalitu sociálních zařízení nebo nabídku občerstvení. Projektovým záměrem bylo především nabídnout sporty široké veřejnosti, nadchnout se olympijskou atmosférou a podporovat sportovce v ţivých přenosech a najít zábavu dětem. Všechny tyto hlavní cíle byly naplněny a respondenti je ocenili jako nejvíce přínosné. Nejdůleţitějším ukazatelem je samozřejmě celková spokojenost návštěvníků, a o ni především vypovídá odpověď na otázku, zda by se v příštích letech olympijského festivalu zúčastnili. V 84 % uvedli, ţe ano (Svoboda, 2018).
Vysoká návštěvnost je zcela jistě podmíněna i cenou vstupu. Jednodenní lístek stál 50 Kč pro návštěvníky vyšší 150 cm, coţ nepředstavuje nadměrný finanční výdaj pro většinu obyvatel. Na druhou stranu, výtěţek ze vstupného nepředstavoval hlavní zdroj financování projektu. Organizátor projektu však uvedl, ţe takto nízká finanční spoluúčast návštěvníků není dlouhodobě udrţitelná a naopak je třeba vyzdvihnout vysokou zainteresovanost municipalit na projektu, kteří se v maximální moţné míře aktivně podílejí na jeho financování. Management projektu si vyţádal zkušenosti projektového týmu, který vytyčil časový harmonogram i řízení lidských zdrojů.
4.2 Analýza managementu projektu
Projekt procházel všemi fázemi projektového cyklu. Nejprve byla provedena předprojektová příprava, na základě které bylo rozhodnuto o realizaci. Od února 2016 probíhala projektová příprava, pro kterou bylo stěţejní získat finance. V operační fázi od ledna 2018 do zahájení akce došlo k výstavbě dočasných sportovišť. Samotný průběh Olympijského festivalu vyţadoval udrţení chodu sportovišť, zajištění jejich bezpečnosti, organizování sportovních aktivit a vytváření interaktivního programu pro návštěvníky.
Po skončení operační fáze došlo k ukončení provozu a likvidaci projektu, zejména tedy vybudovaných sportovišť a k výslednému zhodnocení přínosů a nákladů projektového záměru.
Projektový tým se skládal z 30 pracovníků. Mezi jejich úkoly především patřila/o:
- Příprava podkladů pro zajištění dotací od municipalit.
- Jednání s partnery projektu, navázání spolupráce.
- Jednání s Mezinárodním olympijským výborem o uzavření licenční smlouvy pro Olympijský festival.
- Příprava rozpočtu a finanční řízení projektu.
- Jednání s externími dodavateli.
- Příprava organizace projektu a řízení lidských zdrojů.
- Příprava sportovního programu.
- Nábor dobrovolníků.
- Příprava komunikace a grafických prvků.
Zodpovědnost za vedení projektu neslo vedení organizace Olympic Festivals s. r. o., které jednalo s municipalitami a partnery projektu a uzavíralo veškeré smluvní vztahy, finanční plnění i objednávky v souladu s legislativou. Organizační výbor byl pak sloţen z předsedy Českého olympijského výboru, generálního sekretáře a viceprezidenta ČOV zodpovědného za Olympijské festivaly. V organizační struktuře měl svou pozici i manaţer financí, projektový konzultant, architekt či grafik. O vedení projektového týmu se staral koordinátor projektu, který měl přehled o probíhajících aktivitách, kontroloval časový harmonogram, hlídal čerpání rozpočtu a komunikoval s municipalitami. Rok před konáním projektu byl ustanoven projektový tým čítající 8 manaţerů, kteří byli zodpovědní za svá pracoviště. Průběţně docházelo k navyšování kapacit – nejvyšší nárůst lidských zdrojů byl půl roku před otevřením bran Olympijského festivalu návštěvníkům. Tabulka č. 3 charakterizuje jednotlivé manaţerské funkce projektového týmu.
Tabulka 3: projektový tým turnusech a dvou směnách po celý průběh Olympijského festivalu.
4.3 Analýza zdrojů financování
Finanční plánování je důleţitým bodem celé přípravy projektu. Projekt byl natolik rozsáhlý, ţe samotný pořadatel neměl dostatečné finanční moţnosti a kapacity k uskutečnění akce bez účasti dalších zainteresovaných subjektů. Do projektu se tak na základě uzavřených smluv zapojily veřejné i soukromé subjekty. Bylo vyuţito více zdrojů financování, které významně sníţily riziko moţných negativních dopadů v důsledku nedostatku finančních zdrojů v případě financování jedním subjektem. Zdroje financování Olympijského festivalu uvádí obrázek č. 7. Celkový rozpočet dosáhl hodnoty 69 600 000 Kč.
Obrázek 7: Zdroje financování Olympijského festivalu Zdroj: vlastní zpracování podle Černé (2018)
Nejvíce se na financování podíleli partneři projektu, v jejichţ nákladech byl zahrnut i mediální prostor a reklama v partnerských médiích. Partneři se podíleli i nefinanční podporou ve formě barterových dohod. Z veřejných zdrojů na projekt přispěl:
- Jihomoravský kraj, který přispěl částkou 7 500 000 Kč.
- Statutární město Brno příspěvkem 10 000 000 Kč a nákupem mobilního chlazení pro kluziště v hodnotě 20 000 000 Kč, které je po skončení projektu v majetku města Brno s moţností dalšího vyuţívání.
45%
34%
15%
6%
Zdroje financování Olympijského festivalu
partneři projektu veřejné zdroje vlastní zdroje ostatní
Vlastní zdroje pokryla společnost Olympic Festivals s. r. o., potaţmo Český olympijský výbor jako vlastník společnosti. Příspěvek financoval z fondu na vlastní projekty. Projekt čerpal finance i z dalších méně výrazných zdrojů, mezi které například patří trţby ze vstupného, prodej občerstvení, příspěvek od Mezinárodního olympijského výboru nebo dotace České centrály cestovního ruchu. Přehled příjmové stránky projektu je shrnut v tabulce č. 4.
Tabulka 4: Příjmy projektu
Příjmy Částka Procentní zastoupení
Partneři projektu 24 861 489 Kč 35,80 %
Vlastní zdroje ČOV 10 397 433 Kč 14,90 %
Pořadatelské město - dotace 10 000 000 Kč 14,40 %
Pořadatelský kraj - dotace 7 500 000 Kč 10,80 %
Zapůjčení ledních ploch město 4 500 000 Kč 6,50 %
Mediální prostor 6 277 660 Kč 9,00 %
Příjmy z provozu 3 834 818 Kč 5,50 %
Aktivace svazů 1 000 000 Kč 1,40 %
Příjmy ze zahraničí 778 600 Kč 1,10 %
Czech Tourism 450 000 Kč 0,60 %
CELKEM 69 600 000 Kč 100,00 %
Zdroj: vlastní zpracování
Výdajová stránka vyrovnávala příjmovou stránku tak, aby pokryla výdaje nutné k zabezpečení projektu. Tento projekt nebyl koncipován jako ziskový, a proto kalkulace přesně vymezují maximální moţné výdaje projektu s ohledem k přijatým prostředkům.
Finanční výdaje jsou zaznamenány v tabulce č. 5
Tabulka 5: Výdaje projektu
Bezpečnostní agentura a záchranáři 4 400 460 Kč 6,32 %
Výdaje byly rozvrţeny do různých fází projektu s tím, ţe nejvyšší částky byly vynakládány
Výdaje byly rozvrţeny do různých fází projektu s tím, ţe nejvyšší částky byly vynakládány