Z tabulky vyplývá, ţe projekt po celou dobu vykazoval kladný kriteriální ukazatel.
To samozřejmě není pravidlem, protoţe při realizaci veřejně prospěšných projektů většinou dochází k záporným výsledkům kriteriálních ukazatelů, a proto by projekty nebylo moţné schválit k realizaci na základě hodnocení standardními metodami pro investiční projekty. Z tohoto důvodu je v práci vyuţito hodnocení CBA, které reflektuje relevantní přínosy, případně újmy, plynoucí z projektu. Po kalkulaci všech ocenitelných přínosů a nákladů projekt rovněţ vykazoval čistou současnou hodnotu, a proto mohlo být rozhodnuto o jeho realizaci. Projekt přinesl mnoho benefitů, které z hlediska veřejně prospěšné podstaty společenského blahobytu jsou zcela zásadní.
Analýza se rovněţ zabývala i externalitami a netrţními efekty, které nebylo moţné monetárně ocenit, a z toho důvodu jim bylo přiřazeno pouze slovní hodnocení. Pozitivní externality Olympijského festivalu převyšovaly nad negativními, a proto i z tohoto hlediska byl maximálně podpořen společenský přínos projektového záměru. V celkovém grafickém zobrazení jsou dopady projektu pozorovatelné na obrázku č. 11.
Obrázek 11: Grafické zobrazení dopadů projektu Zdroj: vlastní zpracování
finanční příjmy a výdaje
monetárně
vyjádřené přínosy a náklady
neocenitelné a nekvantifikovatelné přínosy
Obrázek vyzdvihuje podstatu veřejně prospěšných projektů, které nejsou primárně realizované za účelem zisku. Ne všechny projektové přínosy jsou vţdy finančně ocenitelné – pokud ano, tak na základě speciálních metod, a proto je hlavním cílem přinášení samotného prospěchu široké skupině beneficientů. Olympijský festival cílil na skupinu veřejnosti, kterou chtěl podnítit k větší zainteresovanosti o sportovní aktivity a zdravý ţivotní styl. Takovéto přínosy jsou nezbytné pro prosperující společnost, avšak nejsou obchodovatelné a nelze jim přiřadit trţní cena. Přínosy, které byly monetárně oceněné, byly z převaţující části hodnoceny metodou WTP, tedy ochotou spotřebitele platit nejvyšší moţnou cenu za určitý benefit, který projekt přinášel. Mezi dva nejvíce hodnocené přínosy patřil uţitek návštěvníka a přínos ze vstupného. Návštěvníci by byli ochotni za moţnost aktivního vyţití a vstupenku zaplatit vyšší cenu, neţ byla hodnota vstupného. Po odečtení společenských nákladů tak výsledná hodnota dosahovala 49 402 529 Kč, coţ ve srovnání s vyrovnaným rozpočtem projektu po stránce hotovostních toků je vysoce ceněná hodnota, která potvrzuje smysl realizace projektu Olympijský festival. Projekt s sebou přinesl i neocenitelné a nekvantifikovatelné přínosy, mezi které např. patřil efekt zviditelnění regionu nebo zanechání trvalého pozitivního odkazu Olympijského festivalu. Celý projekt svými přínosy mnohonásobně převýšil vloţené finanční prostředky, které do Olympijského festivalu byly vloţeny a zmultiplikoval tak výslednou hodnotu projektu. Projekt potvrdil, ţe společenské přínosy jsou důleţitým aspektem veřejně prospěšných projektů a není proto účelné ani ţádoucí v případě takovýchto projektů jejich hodnocení na základě finanční ziskovosti, výnosnosti a dalších standardních metod investičních záměrů. Výsledky CBA jsou nesporným důkazem o opodstatněné realizaci projektu, a proto je také moţné doporučit organizování dalších ročníků Olympijských festivalů.
Projekt Olympijský festival byl také podroben analýze rizik a citlivostní analýze. Výsledky těchto analýz jsou součástí CBA, které rovněţ mohou ovlivnit realizovatelnost projektu.
Dopady analýzy rizik byly demonstrovány pomocí matice rizik, avšak ani jeden z deseti rizikových faktorů nepředstavoval takovou hrozbu, která by fatálně ovlivnila konání projektu. Tři rizika byla hodnocena středním významem míry negativního dopadu. Jednalo se o riziko poţáru, riziko klimatických podmínek především v souvislosti s omezením zasněţování a údrţby ledových ploch, a riziko úrazů. Klimatické podmínky jsou těţko ovlivnitelné, avšak současné technologie jiţ umí zasněţovat či udrţovat ledové plochy při teplotách nad nulou, a proto je v rukou organizátora, aby měl o daných technologiích znalosti a uměl zajistit jejich dostupnost. Rizikům poţáru i zvýšené úrazovosti lze předejít
správným zaškolením dobrovolníků a důkladné kontrole technického stavu sportovního i produkčního zařízení. Jedním z rizik je i dostupnost finančních zdrojů. Tomuto aspektu se více věnovala citlivostní analýza, která analyzovala změnu čisté současné hodnoty projektu na zásadní zdroje finančních prostředků. Realizovatelnost projektu je nejvíce závislá na jeho partnerech, které se podílí na jeho financování a zajišťují tak jeho určitý úspěch. Pokud by jednoprocentní změna těchto příjmů vyvolala více neţ jednoprocentní změnu čisté současné hodnoty projektu, znamenalo by to jisté projektové riziko z hlediska jeho financování. Citlivostní analýza však prokázala menší neţ jednoprocentní změnu čisté současné hodnoty, a proto Olympijský festival není významně ohroţen v důsledku moţných změn finančně příjmového charakteru.
CBA je doporučená metoda pro hodnocení sportovních projektů. Za největší a nejrozsáhlejší projekt se sportovní tématikou po finanční i organizační stránce lze jistě povaţovat pořádání olympijských her. Pokud je opominuta finanční náročnost pořádání olympijských her, největším problémem je uplatnění vybudované infrastruktury. Investice posledních olympiád vloţené do výstavby sportovišť se jeví jako neúčelné, neboť jejich vyuţití nepokrývá poptávku a dochází k jejich zchátrání. S novým konceptem přicházejí pořadatelé olympijských her v Miláně v roce 2026, jejichţ záměrem je vyuţití stávajících sportovišť. CBA studie olympijských her se však shodují v jednom – vţdy se jedná o finančně ztrátový projekt, a bohuţel i z hlediska sociálních přínosů není jejich organizování opodstatněno jako vhodný veřejně prospěšný projekt spojený s převisem újmy nad přínosy. Projekt Olympijských festivalů, jehoţ myšlenka vznikla na základě olympijských her, má však jinou podstatu. Jako veřejně prospěšný projekt vyuţívá širokou skupinu beneficientů, pro které není klíčový profesionální sport a soupeření, ale vyuţití symbolů olympijských her k motivaci veřejnosti za účelem pravidelných sportovních aktivit a zdravého ţivotného stylu mládeţe a dospělých, které jsou v dnešní době uznávaným přínosem zdravé a prosperující společnosti. Z tohoto důvodu by tak jeden projekt bez druhého nemohl pravděpodobně existovat. Olympijský festival je komplexní veřejně prospěšný sportovní projekt mající dočasný charakter. Jeho organizátoři jsou schopni zabezpečit nezbyté finanční prostředky ze soukromých i veřejných zdrojů tak, aby předešli zápornému hospodářskému výsledku. Takovéto financování není vţdy samozřejmostí veřejně prospěšných projektů. Zásadním přínosem je především společenský benefit zkoumaného Olympijského festivalu, který je z pohledu CBA mnohem hodnotnější. Rozdíl mezi zkoumanou finanční analýzou projektu a CBA
je 42 675 762 Kč ve výši čisté současné hodnoty. Další výhodou je moţnost demontovat dočasné sportoviště a další ročník Olympijského festivalu tak pořádat v jiném hostitelském městě, které následně bude moci realizovat přínosy spojené se zájmem návštěvníků akce.
Olympijský festival tak naplňuje definici veřejně prospěšného projektu a přináší socioekonomický prospěch skupinám různého věku a pohlaví.
Závěr
Hlavním cílem diplomové práce bylo posouzení veřejně prospěšného projektu ve sportovním prostředí a jeho hodnocení jak po finanční stránce, tak po stránce společenských přínosů. Analyzovaný projekt se opírá o základní pilíře projektového managementu, a proto byly v úvodu práce zkoumány teoretické poznatky úspěšné organizace projektového záměru. V další kapitole byla zkoumána problematika veřejného sektoru, do kterého spadá i oblast sportu a projektů s ním spojených. Pro posouzení efektivnosti projektových záměrů je nezbytná znalost hodnotících metod, na základě kterých je rozhodováno o realizovatelnosti projektu. Jednou z nejrozšířenějších metod pro hodnocení veřejně prospěšných projektů je metoda CBA, která byla prakticky aplikována v případové studii projektu Olympijský festival.
Metoda CBA kalkuluje se společenskými přínosy a náklady, které přesahují rámec finanční analýzy. V rámci případové studie byla definována skupina společenských přínosů a nákladů, která po následné úpravě a výpočtu kriteriálního ukazatele k hodnocení veřejně prospěšného projektu byla shledána jako přínosná a přijatelná pro realizaci. Pro monetární vyjádření některých přínosů byla vyuţita metoda WTP, která formou dotazníkového šetření zjišťovala ochotu návštěvníků Olympijského festivalu platit za určité aktivity, které projekt nabízel. Ve výsledném hodnocení CBA tak projekt uspěl ve zkoumaném ukazateli čisté současné hodnoty a na základě této hodnoty mohl být doporučen k realizaci.
Vzhledem k tomu, ţe projekt nejprve vykazoval nekonvenční peněţní tok a následně konvenční peněţní tok, nemohlo být přistoupeno k posouzení vnitřního výnosového procenta, které rovněţ představuje důleţitý ukazatel pro hodnocení investic i veřejně prospěšných projektů. V závěru práce byly provedeny další dvě analýzy – analýza rizik a citlivostní analýza, které organizátorům projektu přinášejí další důleţité informace pro rozhodování o realizovatelnosti projektu. Analýza rizik identifikovala potenciální nebezpečí v moţnosti vzniku poţáru, špatných klimatických podmínkách pro zasněţování a údrţbu ledových ploch a také ve zvýšené úrazovosti. Citlivostní analýza zkoumala moţné dopady v důsledku změn finančních příjmů projektu, avšak ani jeden z hlavních zdrojů nevyvolal zásadní změnu v ukazateli čisté současné hodnoty hodnoceného projektu.
V případové studii tak byla kompletně zkoumána efektivnost veřejně prospěšného projektu ve sportovním prostředí, který má dočasný charakter a oproti pořadatelství různých
sportovních akcí nemá ziskový záměr. Studie potvrdila smysl a realizovatelnost projektu takového charakteru, která byla podpořena výpočty CBA s přínosem pro širokou veřejnost.
Přáním organizačního výboru je realizace pevně zakotvené a udrţitelné sportovní události, která úspěšně šíří olympijské hodnoty a zájem široké veřejnosti o sport a zdravý ţivotní styl. Olympijské festivaly mají sílu motivovat lidi k pozitivní změně a ovlivňovat způsob, jakým ke sportu přistupují. Pro trvale udrţitelný projekt jsou důleţité aspekty etické, společenské, ekologické a ekonomické. Základním předpokladem je diskuze o zajištění finančních zdrojů. Analýza ukázala, ţe návštěvníci Olympijského parku by byli ochotni zaplatit vyšší vstupné neţ 50 Kč. Tím by mohlo dojít k částečné úspoře potřebných prostředků, které je nutné do projektu vloţit. S větší popularitou Olympijských festivalů a jejich mediální propagací roste v současné době zájem ze strany partnerů projektů, kteří svými finančními i nefinančními investicemi z velké části zajišťují hladký průběh financování, a především realizují své marketingové zájmy, které v budoucnu mohou zhodnotit zvýšenou poptávkou o jejich produkty či sluţby. Bezprostředně důleţitým aspektem pro úspěch Olympijského festivalu je výběr vhodné lokality. Hostitelské město musí být nakloněné celé akci s přístupem pomoci organizátorům, které by se mělo odrazit v dobrých referencích návštěvníků Olympijského festivalu s dopadem pro celý region.
Trvale udrţitelný rozvoj projektu je tak nezbytné stavět na čtyřech základních pilířích.
Jedná se o podporu olympijských hodnot, zdravého ţivotního stylu široké veřejnosti a aktivním přístupu ke sportu. Dále by projekt měl zanechávat trvalý pozitivní odkaz v místě, kde se uskutečnil. Nezbytným předpokladem je i apel na ochranu ţivotního prostředí a kulturního dědictví, snaha o sníţení negativních dopadů na ţivotní prostředí a vyuţívání alternativních zdrojů. Pro úspěch projektu je důleţité udrţet v myslích návštěvníků nezapomenutelný záţitek, zajistit jejich bezpečnost a dostupnost pro všechny, kteří se chtějí Olympijského festivalu zúčastnit.
Seznam použité literatury
Citace
AKINTOYE, Akintole. 2016. Public private partnerships: a global review. London; New York: Routledge/Taylor & Francis Group. CIB series. ISBN 978-0-415-72896-6.
BÁRTLOVÁ, Helena, Pavel ČERVINKA, Miloslav JENŠÍK, Michail ODARČENKO, Zdeněk PAVLIS, Pavel PROCHÁZKA a Vladimír ZEMÁNEK. 2018. 100 let českého sportu 1918-2018. Velké Přílepy: Olympia. ISBN 978-80-7376-521-7.
BERAN, Lukáš. 2003. F01 - ANALÝZA NÁKLAD A VÝNOS Sourcebook II: Metody a techniky. Popis techniky - PDF Free Download. adoc.tips [online] [cit. 2020-04-26].
Dostupné z:https://adoc.tips/f01-analyza-naklad-a-vynos-sourcebook-ii-metody-a-techniky-p.html
BERKUN, Scott. 2005. The art of project management. Sebastopol, CA: O’Reilly.
ISBN 978-0-596-00786-7.
BOARDMAN, Anthony E. 2011. Cost-benefit analysis: concepts and practice. 4th ed.
Boston: Prentice Hall. The Pearson series in economics. ISBN 978-0-13-700269-6.
BOUKAL, Petr. 2013. Fundraising pro neziskové organizace. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-4487-2.
ČERNÁ, Naďa. 2018. Olympijské parky 2014 - 2016 [online] [cit. 2020-04-04]. Dostupné z: https://ftvs.cuni.cz/FTVS-677-version1-3_12_2018_nada_cerna_olympijske_parky.pdf ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. 2011. Základy financí. Praha: Grada.
ISBN978-80-247-3669-3.
ČSN ISO 10006:2017. Management kvality - Směrnice pro management kvality v projektech. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, červen 2019. Třídící znak 01 0333.
DOLEŢAL, Jan. 2016. Projektový management: komplexně, prakticky a podle světových standardů. ISBN 978-80-247-5620-2.
DOLEŢAL, Jan, Pavel MÁCHAL a Branislav LACKO. 2012. Projektový management podle IPMA. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4275-5.
EISELT, Horst A. a Carl-Louis SANDBLOM. 2012. Operations research: a model-based approach. New York: Springer. ISBN 978-3-642-31053-9.
EUROPEAN COMMISSION a DIRECTORATE-GENERAL FOR EDUCATION AND CULTURE. 2007. Bílá kniha o sportu. Lucemburk: EUR-OP. ISBN 978-92-79-06547-7.
FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. 2011. Investiční rozhodování a řízení projektů: jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3293-0.
GÁLLOVÁ, Tereza, Daniel HRBOLKA, Petr KOTYZA, Pavel MRNUŠTÍK, Jana NOVÁ, Petr PIROŢEK, David PÓČ, Jaroslav REKTOŘÍK, Kateřina ŠMAJZROVÁ a Darek VÍT. 2016. Management, marketing a ekonomika sportu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. ISBN 978-802-1083-462.
GIROD, Robert J. 2015. Logical investigative methods: critical thinking and reasoning for successful investigations. Boca Raton: Taylor & Francis. ISBN 978-1-4822-4313-0.
HÁJEK, Marek. 2015. Financování sportu mládeže Financování sportovních klubů v ČR.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dne [online] [cit. 2020-04-26].
Dostupné z: https://docplayer.cz/8989391-Financovani-sportu-mladeze-financovani sportovnich-klubu-v-cr-poslanecka-snemovna-parlamentu-ceske-republiky-dne-11-11-2015.html
HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. 2010. Veřejné finance. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. ISBN 978-80-7357-497-0.
HORINE, Greg. 2017. Project management. Fourth edition. Indianapolis, IN: Que.
Absolute beginner’s guide. ISBN 978-0-7897-5675-6.
HULINSKÝ, Petr a Michal FRABŠA. 2017. Právní a organizační minimum pro sportovce. Praha: Public. ISBN 978-80-904031-9-2.
JUREČKA, Václav. 2018. Mikroekonomie. 3., aktualizované a rozšířené vydání.
Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0146-7.
KALOUDA, František. 2017. Finanční analýza a řízení podniku. 3. rozšířené vydání.
Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-646-0.
KEATING, Barry P. a Maryann O. KEATING. 2017. Basic Cost Benefit Analysis for Assessing Local Public Projects, Business Expert Press. ProQuest Ebook Central, https://search.proquest.com/legacydocview/EBC/4865547?accountid=17116.
KERZNER, Harold. 2017. Project management: a systems approach to planning, scheduling, and controlling. Twelfth edition. New Jersey: Wiley.
ISBN 978-1-119-16535-4.
KŘIVÁNEK, Mirko, 2019. Dynamické vedení a řízení projektů: systémovým myšlením k úspěšným projektům. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0408-6.
LUSSIER, Robert N. a David Ch. KIMBALL. 2014. Applied sport management skills.
Champaign, IL: Human Kinetics. ISBN 978-1-4504-3415-7.
MAAYTOVÁ, Alena, František OCHRANA a Jan PAVEL. 2015. Veřejné finance v teorii a praxi: se zaměřením na projekty v průmyslových podnicích. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-5561-8.
MÁČE, Miroslav. 2018. Manažerské účetnictví veřejného sektoru. Praha: Grada.
ISBN 978-80-271-2003-1.
MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍCÍ, nedatováno. Nákladově užitkové metody [online]
[cit. 2020-04-05]. Dostupné z:
https://www.kyjovske-slovacko.com/sites/default/files/informacesoubory/2017/05/prirucka_nakladove_uzitkove_
metody_skripta_7b15b693.pdf
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. 2020. Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online] [cit. 2020-04-04].
Dostupné z:https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=74127
MŠMT. 2014. Koncepce podpory sportu 2016-2025, MŠMT ČR [online] [cit. 2020-03-26].
Dostupné z:http://www.msmt.cz/sport-1/koncepce-podpory-sportu-2016-2025 sportu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií.
ISBN 978-80-210-8346-2.
NOVOTNÝ, Jiří. 2011. Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer Česká republika.
ISBN 978-80-7357-666-0.
NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ, 2010. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3158-2.
OCHRANA, František. 2011. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Praha: Wolters Kluwer Česká republika.
ISBN 978-80-7357-644-8.
OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. 2010. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-3228-2.
OLYMPIC. 2020. Olympic.cz - Český olympijský výbor [online] [cit. 2020-04-27].
Dostupné z:https://www.olympic.cz/home
OTRUSINOVÁ, Milana a Dana KUBÍČKOVÁ. 2011. Finanční hospodaření
PONIKELSKÝ, Petr. 2011. Organizace regionálního rozvoje. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje. ISBN 978-80-87174-10-4.
PROJECT MANAGEMENT INSTITUTE. 2017. A guide to the project management body of knowledge / Project Management Institute. Sixth edition. Newtown Square, PA: Project Management Institute. PMBOK guide. ISBN 978-1-62825-184-5.
RICHMAN, Larry L a Larry RICHMAN. 2011. Successful project management. 3rd ed.
New York: American Management Association. ISBN 978-0761214885
ROBERTS, Paula. 2012. The economist guide to project management: getting it right and achieving lasting benefit. B.m.: Profile Books. ISBN 978-1-78125-069-3.
RŮČKOVÁ, Petra. 2019. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi.
6. aktualizované vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-2028-4.
SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. 2013. Ekonomie: 19. vydání.
Praha: NS Svoboda. ISBN 978-80-205-0629-0.
SARTORI, Davide a EUROPÄISCHE KOMMISSION. 2015. Guide to cost-benefit analysis of investment projects: economic appraisal tool for cohesion policy 2014 - 2020.
Luxembourg: Publ. Office of the Europ. Union. ISBN 978-92-79-34796-2.
SCHWARTZ, Eric C. 2017. Managing sport facilities and major events.
New York: Routledge. ISBN 978-1-138-65860-8.
SIEBER, Patrik. 2004. Metodická příručka - Analýza nákladů a přínosů (Sieber v1.4), Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko [online] [cit. 2020-03-27].
Dostupné z:http://www.rr-moravskoslezsko.cz/file/1089/
SOUKOPOVÁ, Jana. 2006. Metody hodnocení veřejných projektů [online]
[cit. 2020-03-15]. Dostupné
z: https://is.muni.cz/el/1456/podzim2008/PVMHVP/um/Studijni_text_MHVP_on-line.pdf SPIRIT, Michal, 2014. Úvod do studia práva. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5280-8.
SVOBODA, Arnošt. 2018. Pilot Study of the Olympic Festivals 2018 [online]
[cit. 2020-04-04]. Dostupné z: https://handbook.sportparks.com/admin-data/storage/get/33-1-olympic-festivals-2018pilot-comparative-studyfinal.pdf
SVOZILOVÁ, Alena. 2016. Projektový management: systémový přístup k řízení projektů.
3., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0075-0.
SYNEK, Miloslav. 2011. Manažerská ekonomika. 5., aktualizované a doplněné vydání.
Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3494-1.
VALACH, Josef. 2010. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování.
3., přepracované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress. ISBN 978-80-86929-71-2.
VEBER, Jaromír. 2016. Management inovací. Praha: Management Press.
ISBN 978-80-7261-423-3.
VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. 2012. Podniková ekonomika. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-4372-1.
WEIMER, David Leo. 2017. Behavioral economics for cost-benefit analysis: benefit validity when sovereign consumers seem to make mistakes. New York: Cambridge University Press. ISBN 978-1-107-19735-0.
WYSOCKI, Robert. 2019. Effective project management: traditional, agile, extreme.
8th edition. Indianapolis, IN: John Wiley and Sons. ISBN 978-1-119-56280-1.
ŢIVĚLOVÁ, Iva. 2014. Finanční management: Financial management. Brno: Mendelova univerzita v Brně. ISBN 978-80-7509-038-6.
Legislativní prameny
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
Zákon č. 60/2000 Sb., o ochraně olympijských symbolik Zákon č. 230/2016 Sb., o podpoře sportu
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Seznam příloh
Příloha A ... 111
Příloha B ... 112
Příloha C ... 113
Příloha D ... 116