Čistíme studánku

Cíl: Seznámit se s ochranou životního prostředí, konkrétně vodních toků a ploch. Rozvoj hrubé motoriky (chůze po nerovném terénu, opatrnost u potoka, sbírání větví).

Konkrétní cíle: Dítě bude umět říci, čím můžeme studánkám nebo potokům pomoci, aby nebyly špinavé. Dítě si vyzkouší pomáhat potoku v praxi.

Otevírací rituál: Písnička „Dobré ráno“ viz příloha b)

Motivace: Přečteme dětem pohádku o studánce, viz příloha f), poté si povídáme, o čem pohádka byla.

Příprava: Doprostřed elipsy si připravíme opět studánku (pokud jsme si ji nenechali z minulého dne). Ke studánce položíme vyrobený zlatý klíč z kartonu a Petrklíč na obrázku. Dále si připravíme džbánek nebo hrneček. Do tašky dětem připravíme hrabičky, lopatky, kyblíčky na úklid studánky, v našem případě potoka.

Postup: Ráno, během příchodu dětí do školky, si vyrobí velký zlatý klíč z kartonu. Paní učitelka klíč vystřihne a děti ho po té pomocí tiskátek vybarví. Podklad bude žlutý (zlatý) a na zaschlý podklad děti dotisknou barevné květy, jako symbol jarního klíče na odemykání studánek. Vytvořený klíč si připravíme doprostřed elipsy a přečteme dětem motivační pohádku. Po pohádce se dětí ptáme na otázky související s textem: „Kdo se staral o studánku v Lese?“ Předpokládaná odpověď: „Víly, Rusalky.“ Proč začaly Rusalky blednout a chřadnout, ztrácet sílu?“ Předpokládaná odpověď: „Protože jim lidé zničili studánku.“ „Kdo zachránil studánku?“ Předpokládaná odpověď: „Jeroným a Kateřina, děti, kamarádi.“ „A jak tu studánku zachránili? Co pro její záchranu udělali?“ Předpokládaná odpověď: „Uklidili popadané větve, udělali lavičku, obložili jí kamením.“ „Čím probudili Kateřina a Jeroným Rusalky?“ Předpokládaná odpověď: „Písničkou, tancem.“ Nyní si s dětmi zopakujeme básničku o studánce a můžeme si zatancovat kolem studánky ve třídě na jarní písničky. Po té si stoupneme kolem elipsy, chytneme se za ruce a paní učitelka říká: „Děti, já jsem si dnes ráno všimla potůčku, který teče pod Starým Harcovem a on byl celý zapadaný listím a větvemi. Třeba se o ten potůček staraly dříve nějaké víly a teď nejsou chudinky vidět. Myslím, že si tam dnes uděláme procházku a zkusíme ty víly vysvobodit, jako to udělali Kateřina s Jeronýmem. Pomůžete mi?“

Po příchodu k potoku, si potok prohlédneme a poté začneme společně sbírat

Vždyť každá studánka v lese, studánku otevřeme a zima už je pryč.

Můžeme si s dětmi v kruhu zazpívat a zatancovat např.: na písničku „Jaro už je tu“ viz příloha i)

Poté co potok odemkneme, provedeme s dětmi rituál, kdy se do malovaného džbánku nabere z potoku voda a vylije se na všechny světové strany. Tento zvyk se dělá z důvodu dostatečného množství vody po celý rok, a aby nás potok chránil od nepříznivých vlivů přírody.

Předpokládaný časový nárok: 30 min. ve školce, 60- 90 min. pobyt venku

Cílová skupina: děti předškolního věku

Místo: Herna s elipsou, potok pod vysokoškolskými kolejemi Harcov.

Potřeby a materiál: Kartón, barvy, misky na barvy, štětce, houbičky na tisk, keramický džbánek nebo hrneček na vodu, kyblíčky, hrabičky a lopatky na úklid.

Otázky pro reflektivní dialog: Vyhodnocení proběhne přímo u vyčištěného, uklizeného potoka. Ptáme se: „Čím jsme dnes pomohly přírodě?“ „Když uvidíte na procházce s rodiči nějakou špinavou studánku, co uděláte?“ „Já si myslím, že jsme dnes odvedli velký kus dobré práce a že nám potůček svým šepotem děkuje. Ale možná, že jsou tu někde ty víly.

Víte co? My si zazpíváme a zatancujeme a třeba se nám ty víly ukážou.“

Závěrečný rituál: Písnička s pohybem: „Jarní“ od L. Pospíšilové viz příloha j)

Poznámky: Je potřeba s touto akcí počítat dopředu a zajistit, aby měly všechny děti nepromokavou obuv, nejlépe holinky.

Evaluace a postřehy:

Cíle byly splněny. Děti se seznámily s ochranou životního prostředí, konkrétně vodních toků a ploch. Rozvíjely hrubou motoriku chůzí po nerovném terénu v okolí potoka. Děti umí navrhnout, čím mohou studánkám nebo potokům pomoci, aby nebyly špinavé. V praxi si děti vyzkoušely čistit okolí řeky.

Během rána jsme s dětmi vyrobili velký klíč z papíru, který nám posloužil k odemčení potoka. Nejvíce děti zaujala práce s tiskátky, kterými klíč zdobily.

Následovalo shromáždění na elipse, kde proběhla motivace. Děti motivační pohádku bedlivě poslouchaly, a tak neměly problém s odpověďmi na otázky týkajících se textu. Děti se podařilo na motivovat a nic nebránilo vycházce k řece.

Cestou převládala příjemná atmosféra doprovázena zpěvem dětí. Po příchodu k potoku jsme si prohlédli terén a pověděli jsme si bezpečnostní pravidla. Ta se týkala sběru odpadu v okolí potoka. Děti měly povoleno sbírat větve a plastové lahve, nesměly sbírat sklo, dráty, železo. Na nebezpečné předměty děti upozorňovaly učitele, kteří se o odpad postarali a sbírali ho do kbelíku. Po dokončení sběru popadaných větví a odpadu následovalo odemčení potoka. Vytvořili jsme kruh a posílali si klíč. Přitom jsme odříkávali báseň „Studánka“. Následoval tanec na píseň „Jaro už je tu“ a rituál s rozléváním vody ze džbánu na všechny světové strany. Dětem bylo vysvětleno, z jakého důvodu se tento zvyk dělá.

Následovala reflexe, která probíhala přímo u potoka. 1. otázka: „Čím jsme dnes pomohly přírodě?“ Odpovědi dětí: „Sbírali jsme klacky. Já sbírala odpadky. Sbírali jsme PET lahve. Já sbíral větve.“ 2. otázka: „Když uvidíte na procházce s rodiči nějakou špinavou studánku nebo potok, co uděláte?“ Odpovědi dětí: „Uklidíme ji. S maminkou a tatínkem budu sbírat větve. Já chodím na procházku s babičkou, tak budu uklízet s ní.“

Za pilnou práci jsme se s potokem a vílami, které tam možná byly, rozloučili závěrečným rituálem.

O několik dní později jsem šla kolem místa, kde jsme s dětmi sbírali větve na hromadu, a potěšila mě skutečnost, že někdo větve odvezl a místo vypadlo opravdu čistě.

Tuto krásnou zprávu jsem oznámila dětem v mateřské škole, a jelikož se na místo chtěly podívat, udělaly jsme si tam procházku a děti si u potoka hrály.