5. Jaro – metodické listy
5.4 Čtvrtý jarní týden – Klíčení semínek
5.4.2 Rozkvetlá, jarní louka, aneb barvíme si svět
Cíl: Rozvoj jemné motoriky, samostatného uměleckého vyjádření, schopnost spolupráce na společné tvorbě.
Konkrétní cíle: Dítě vyjmenuje 5 barev na plátně. Umí pojmenovat květiny vyrobené z papíru (Zvonky, pampeliška, sněženka, tulipán).
Otevírací rituál: Písnička „Dobré ráno“ viz příloha b)
Motivace: Povídání o tom, co všechno může vyrůst ze semínka. Předpokládané odpovědi dětí: „Kytička, strom, petrklíč, fialka, mrkev atd.“ Paní učitelka: „Nejčastěji jsem tu zaslechla různé druhy květin a já mám pro vás některé z nich připravené. Poznáte je?“ Paní učitelka ukazuje předem vyrobené květiny a děti říkají jejich názvy (sněženka, fialka nebo zvonek, tulipán, pampeliška).
Příprava: Den předem si připravíme z barevných papírů různé geometrické tvary (čtverec, obdélník, trojúhelník) různých velikostí. Doprostřed elipsy připravíme dva koberečky. Na jednom bude připravený materiál ke skládání květin a na druhém budou ukázky již složených květin. Dále si ve třídě spojíme dva stoly, rozložíme na ně ubrusy a položíme balicí papír. Připravíme si klubíčko provázku, izolepu a nůžky. Do misek, např.: od jogurtu, nalijeme různé barvy evokující jaro (zelená, růžová, fialová, červená, žlutá, oranžová). Do zavařovací sklenice nalijeme vodu, na umytí štětců a štětce položíme na stůl společně s houbičkami různých tvarů.
Postup: Po motivaci se dětí ptáme: „Která kytička na jaře roste, jako první?“ Děti:
„Sněženka“. Tak i my si ji vyrobíme, jako první. Paní učitelka řekne dětem, aby si vzaly z koberečku s pomůckami bílý trojúhelník a zelený obdélník. Poté dětem názorně z červeného trojúhelníku, zvonek z modrých obdélníků) viz příloha 7). Po složení květin si vytvoříme jarní palouček, na kterém naše kytičky vysázíme. Na výrobu paloučku se přesuneme k připraveným stolům. Děti si budou nejprve posílat klubíčko, a to tak, aby z něj odmotávaly provázek. Vždy než dítě klubíčko pošle, připevní paní učitelka provázek izolepou ke kraji balicího papíru, dítě řekne svoji oblíbenou barvu a pošle klubíčko jinému kamarádovi. Z provázku nám vzniknou záhonky, které děti budou dotvářet pomocí barev.
Mohou malovat štětcem, tiskat houbičkami, obtiskovat ruce, malovat prsty, cákat štětci.
Tvoření paloučku necháme na fantazii dětí.
Předpokládaný časový nárok: 120 min.
Cílová skupina: děti předškolního věku
Místo: herna s elipsou a u stolečků
Potřeby a materiál: Barevné papíry, nůžky, lepidla, koberečky, ubrusy, barvy, štětce, houbičky, zavařovací sklenici na vodu, nádobky na barvy, klubko provázku, izolepu, balicí papír.
Otázky pro reflektivní dialog: Jaká barva na naší louce se vám líbí nejvíce? Jak se nazývají květiny, které jsme skládali z papíru? Kolik je na louce sněženek, fialek (zvonků), pampelišek, tulipánu? Kolik kytiček je tam dohromady? Změnil by někdo na našem výtvoru něco? Pokud ano, co by to bylo?
Závěrečný rituál: Písnička s pohybem: „Jarní“ od L. Pospíšilové viz příloha j)
Poznámky: Připomeneme dětem čistotu práce a zdůrazníme, aby při tvoření dávaly pozor na kamarády, kteří zajisté nechtějí mít barvu na svém oblečení.
Evaluace a postřehy:
Cíle se podařilo naplnit. Rozvoj jemné motoriky proběhl během skládání origami květin. Děti umí květiny pojmenovat. Dále se u dětí rozvíjela samostatnost uměleckého vyjádření a to při tvorbě jarní krajiny, na které děti pracovaly společně a tudíž rozvíjely spolupráci. Děti zvládají vyjmenovat 5 barev, které se nachází na plátně.
V první části jsme s dětmi skládali origami květiny. Začali jsme skládáním sněženky, která byla jednodušší a s podrobnou ukázkou ji zvládly i menší děti.
Následovalo skládání zvonků, které dle mého názoru bylo také jednoduché, ale menší děti s ním měly problém. Pomohla jsem jim tím, že jsem si k nim sedla a skládala zvonek krok po kroku. Děti po mně jednotlivé kroky skládání opakovaly a měly radost, že to zvládly samy. Pampeliška byla nejjednodušší, a děti ji měly nejrychleji hotovou. Následovalo skládání tulipánu, které samostatně zvládly předškolní děti. Aniž bych starší děti požádala, pomáhaly se skládáním mladším dětem. Při této aktivitě ve třídě fungovala spolupráce.
Hotové květiny jsme položili na jeden z koberečků a přesunuli jsme se ke stolečkům. Tam na děti čekal připravený balicí papír a lněné klubíčko. Děti si klubko posílaly a vždy řekly svoji oblíbenou barvu. Do této části aktivity se nezapojily všechny děti, což bylo způsobeno nedostatkem místa u stolů. Pro moji další praxi bych zvolila více stolů a delší
o zacházení s barvou a upozorněny na čistotu práce. Tato aktivita sklidila u dětí veliký úspěch. Zapojily se všechny děti, jelikož se u papíru vystřídaly. Mezitím, co nám hotové dílo schnulo, proběhl reflektivní dialog. Po jeho skončení jsme se vrátili zpět k balicímu papíru, který nám uschnul, a my na něj mohli dolepit papírové květiny.
Reflektivní dialog probíhal na elipse, kde jsme si nejdřív zhodnotili namalovaný papír a Potom jsme si zopakovali názvy květin, které jsme skládali. 1. otázka: „Jaká barva se vám na louce líbí nejvíce?“ Odpověď holčiček: „Růžová, červená, fialková, žlutá.“
Odpověď chlapců: „Červená, zelená, žlutá.“ 2. otázka: „Jak se nazývají květiny, které jsme skládali z papíru?“ Děti měly uprostřed elipsy k dispozici kobereček se složenými květinami, aby se jim na otázku lépe odpovídalo. Děti si vzpomněly na názvy všech květin.
Všimla jsem si, že některé děti žádnou květinu nejmenovaly. Jmenovitě jsem je oslovila a zeptala se jich, jak se květina, na kterou ukazuji, jmenuje. Ověřila jsem si tak, že všechny děti si názvy květin pamatují. Následně jsme se odebrali ke stolečkům, kde děti dolepily květiny na papír. Evaluace pokračovala po dolepení květin, kdy jsme květiny počítali a probírali jsme, zda by bylo na výtvoru potřeba něco změnit. Dětem šly počty do deseti.
Pokud bylo potřeba počítat nad číslo deset, čísla jmenovala paní učitelka a některé předškolní děti, které umí počítat do dvaceti. Na otázku, zda by někdo na našem výtvoru něco změnil, všechny děti odpověděly, že se jim to líbí a že by nic neměnily. Výsledek celé práce byl vydařený a tak jsme si společně zatleskali. Následoval závěrečný rituál, kterým jsme společné dopoledne zakončili.
Závěr
V teoretické části práce jsem se zaměřila na vymezení pojmu artefiletika. Dále jsem se zabývala cíli artefiletiky, reflektivním dialogem a úlohou pedagoga v artefiletice.
Vzhledem k realizaci programu v mateřské škole ŠkaTULka, jsem se v teoretické části zaměřila na metody Montessori, Waldorf a jejich zakladatele.
V praktické části jsem sestavovala program pomocí aplikování teoretických poznatků. Program je tvořen metodickými listy, které jsou zakončeny evaluací artefiletické dílny. V praktické části byl naplněn hlavní cíl práce, kterým bylo vytvořit, realizovat a zhodnotit program s využitím artefiletiky pro děti předškolního věku. Při tvorbě programu jsem se snažila využít vlastních zkušeností a poznatků z oblasti předškolní pedagogiky a artefiletiky.
Mezi další cíle praktické části patřilo seznámení dětí s tradicemi spojenými s adventním časem a s tradicemi spojenými s příchodem jara. Tento cíl byl naplněn pomocí vlastní zkušenosti, kdy měly děti možnost poznat a vyzkoušet některé z tradic, jako stavbu betlému nebo vynášení Morany či otevírání studánek. Dalšími cíli byli rozvoj tvořivosti, rozvoj schopnosti vyjádřit své pocity a prožitky z dané činnosti a rozvoj komunikačních dovedností. Tvořivost byla rozvíjena pomocí výrazových her. Schopnost vyjadřovat své pocity z dané činnosti byla podporována výtvarným a dramatickým vyjádřením a také reflektivním dialogem, kde byly dětem pokládány různé otázky a ony se snažily nad otázkami zamyslet a najít na ně vhodné odpovědi. Reflektivní dialog napomohl rozvoji komunikačních dovedností a kultivovanosti projevu.
Při realizaci byla snaha o přesné dodržení postupu, i když ne vždy to bylo možné.
Dále byla do artefiletických dílen vnášena příjemná atmosféra, k jejímuž vytvoření mi napomáhaly různé písně, skladby a dětské básně. Dalším příjemným faktorem byl počet dětí ve třídě, který se pohyboval kolem 15 dětí. Problémy jsem měla s dodržením časové dotace, která se mi vždy o něco prodloužila. Následkem byla menší soustředěnost dětí, kterou jsem řešila pomocí známé písně nebo básně s pohybem. Jsem si vědomá, že program by se dal v mnoha ohledech zdokonalit. Při realizaci jsem odhalila několik
uvědomila, že je velmi složité pracovat ve věkově smíšených třídách a že je zde kladen důraz na důkladnější přípravu pedagoga.
Hodlám se věnovat povolání učitelky v mateřské škole a doufám, že budu mít možnost tento program znovu a lépe realizovat. Byla bych ráda, kdyby program posloužil jako inspirace jiným pedagogům, kteří se o artefiletiku zajímají.
Seznam zdrojů
Odborná literatura
HAINSTOCK, E., G., 2013. Metoda Montessori a jak ji učit doma. Praha: Pragma. ISBN 978-80-7349-370-7.
HONSNEJMANOVÁ, I., 2010. Školní vzdělávací program Bílého králíka pro předškolní vzdělávání. Liberec: Technická Univerzita v Liberci.
KICHNEROVÁ, V., 2013. Výchova prožitkem: tvořivé hry a činnosti pro mateřské školy.
1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0505-0.
KONVALINKOVÁ, J., 2014. Kurz: Tvořivé aktivity a hry v MŠ.
MONTESSORI, M., 1998. Tajuplné dětství. Praha: SPS- nakladatelství světových pedagogických směrů. ISBN 80-86-189-00-7
POTMĚŠILOVÁ, P.; SOBKOVÁ, P., 2012. Arteterapie a artefiletika nejen pro sociální pedagogy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3120-8
SLAVÍK, J., 2001. Umění zážitku, zážitek umění- teorie a praxe artefiletiky, díl. 1.
Karolinum: nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-7290-498-3.
SLAVÍK, J., 1997. Od výrazu k dialogu ve výchově- Artefiletika. Praha: Karolinum- nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze- Pedagogická fakulta. ISBN 80-7184-437-3.
SLAVÍKOVÁ, V.; SLAVÍK J.; ELIÁŠOVÁ H., 2007. Dívej se, tvoř a povídej!:
artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: Portál. ISBN 978-807-3673-222.
SLAVÍKOVÁ, V.; SLAVÍK, J.; HAZUKOVÁ, H., 2003. Výtvarné čarování (Artefiletika pro předškoláky a mladší školáky). Praha: Karolinum- nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze – Pedagogická fakulta. ISBN 80-7290-016-1.
SMOLKOVÁ, T., 2007. Dítě v úctě přijmout vzdělávací program waldorfské mateřské školy. Praha: Maitrea. ISBN 80-903761-2-6.
Elektronické zdroje:
Albatrosmedia [online] [vid. 14. 3. 2015]. Dostupné z:
http://www.albatrosmedia.cz/?p=actions&action=download/file&value=files&id=25768.
Česká televize [online] [vid. 14. 3. 2015]. Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10610620884-citanka/413234100071035/titulky Děti.víra.cz [online] [vid. 22. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.deti.vira.cz/kalendar/vanoce/Vanocni-pribeh/
Mikuláš, čert a anděl [online] [vid. 26. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.mikulas-cert-andel.cz/basnicky-pro-mikulase/
RVP.cz [online] [vid. 20. 1. 2015]. Dostupné z:
http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Ucebni_texty/%C5%98%C3%ADkanky/Velikono%C4%8Dn%
C3%AD_%C5%99%C3%ADkadla
Školáci.com [online] [vid. 15. 3. 2015]. Dostupné z:
http://skolaci.com/jaro-3/13978
toprecepty.cz [online] [vid. 5. 12. 2014]. Dostupné z:
http://www.toprecepty.cz/recept/6368-pernicky--mekke-bez-cekani/
Vira.cz [online] [vid. 22. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Betlem.html
Voda má, voda v zámku a v podzámčí [online] [vid. 22. 2. 2015]. Dostupné z:
http://projektzs.webgarden.cz/rubriky/voda-ma/pohadka-o-studance Waldorfská mateřská škola [online] [vid. 22. 2. 2015]. Dostupné z:
http://www.waldorfskaskolka.cz/clanky/otevirani-studanek.html
Wikipedia [online] [vid. 14. 11. 2014]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Adventn%C3%AD_v%C4%9Bnec Wikipedia [online] [vid. 14. 11. 2014]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADr Wikipedia [online] [vid. 15. 3. 2015]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn Women [online] [vid. 26. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.women.estranky.cz/clanky/zvyky-a-ctyri-rocni-obdobi/basnicky-a-rikadla-na-zimu_-mikulase-a--vanoce.html
Přílohy
a) Úkoly do oříšku od anděla
První týden:
1. Podzim se s námi loučí a zima přichází, přivítejte paní Zimu písničkou.
2. Dnes se naučíme správně oblékat, aby nám nebyla venku zima.
3. Ahoj děti, posílám vám příběh z Betléma, o narození Ježíška, pěkně poslouchejte a potom si společně Betlém vyrobíme.
4. Pokuste se dnes děti obléknout úplně samy, popřípadě poproste kamaráda, ať vám pomůže. Já se budu dívat, jak vám to půjde.
5. Ahoj kamarádi. Všiml jsem si, že moc rádi tancujete. Já také rád tančím, tak si dnes zatančíme a zazpíváme společně! A kamarádi, buďte na sebe hodní. Ve třídě jsme kamarádi, máme se tu všichni rádi.
Druhý týden:
1. Ahoj děti. Dnes se s paní učitelkou naučte písničku nebo básničku pro Mikuláše.
2. Dnes se naučíme básničku o čertovi a o mně andělovi.
3. Ahoj kamarádi. Mám chuť si opět zatančit, pomůžete mi? Zatančíme si všichni jako andělíčci.
4. K adventu patří, milé děti, úklid. Proto si dnes uklidíme třídu, narovnáme hračky, utřeme prach, zameteme apod.
5. Dnes mám pro vás překvapení! Dal jsem vám do okna punčochu, aby na vás nezapomněla Barbora. Tak honem, běžte ji najít
Třetí týden:
1. Až pro vás dnes přijde maminka, tatínek, babička nebo dědeček, obejměte je a řekněte jim: „Mám tě rád/a“.
2. Pohlaďte dnes každý 3 kamarády.
3. Na procházce se dívejte kolem sebe a hledejte krmítka pro ptáčky. Jsem zvědavý, kolik jich napočítáte.
4. Ahoj děti, dnes nás čeká pečení a víte, co si upečeme? Perníčky!!!
5. Vánoce se nám blíží a tak se dnes s paní učitelkou naučíte vánoční koledy. Zpívejte pěkně nahlas, ať vás slyším.
Čtvrtý týden:
1. Venku je zima a to se náramně líbí skřítkům mrazíčkům, ale i tito malý tvorečkové potřebují někde spinkat. Až budete venku na paloučku, postavte jim u stromu malé domečky.
2. Zopakujte si dnes, milé děti, vánoční koledy. Čeká vás dnes besídka a já vám budu držet palečky, aby se vám vše krásně povedlo.
3. Vyrobte dáreček pro maminku, tatínka nebo třeba babičku a dědu. Určitě budou mít velikou radost.
4. Pomožte dnes každý z vás jednomu kamarádovi. (např.: se stlaním, úklidem postýlek; s oblékáním; s úklidem stolečku po jídle, apod.)
5. Dnes vám, milé děti, přeji krásné prázdniny a bohatého Ježíška Nezapomeňte se pěkně rozloučit a popřát mi také krásné Vánoce. S nebeským pozdravem, Váš Andílek.
b) Uvítací rituál pro zimu i jaro
Dobré ráno:
Dobré ráno, dobré ráno, dobré ráno tobě.
Dobré ráno, dobré ráno, jak pak se máš?
Mám se dobře, mám se dobře, mám se moc, moc dobře.
Mám se dobře, mám se dobře, dobře se mám (Vlastní zdroj)
c) Závěrečný rituál pro zimu
d) Příběh z Betléma
V době, kdy Maria s Josefem očekávali narození miminka, vydal tehdejší císař Augustus příkaz: „Proveďte v celé zemi sčítání lidu!“ Tento příkaz všem lidem četl císařův posel:
„Všem lidem se na vědomost dává, že bude provedeno sčítání lidu. Proto se prosím navraťte do svých rodných měst“(Marie a tesař Josef). Každý se tedy musel vydat do města, ze kterého pocházela jeho rodina. A tak Josef s Marií opustili Nazaret a vydali se na náročnou cestu do města Betléma. Když po dlouhém a únavném putování dorazili za brány Betléma, všude bylo plno lidí a Josef marně hledal volné místo, kde by se mohli ubytovat.
Procházeli městem, ale všechny hostince už byly obsazené. Ani u posledních dveří Josef nepochodil. Hostinský byl však hodný a Josefovi řekl: „Jediné, co ti mohu nabídnout, je stáj pro dobytek, za branami města“ Josef s Marií poděkovali: „Děkujeme“ a vydali se tam. Konečně si mohli odpočinout. Ve chlévě je čekala kravička a oslík, kteří byli z nečekané návštěvy překvapeni, ale přítomnost hodných lidí, jako byla Marie s Josefem, uvítali. A pěkně je pozdravili: „Buuuuuu“ „ia ia ia.“ Netrvalo dlouho a Marii nastala chvíle, kterou každým dnem očekávala – Marie: „Narodilo se nám miminko, Josefe“.
Josef se usmál a zeptal se Marie: „Jak pak se bude jmenovat?“ a Marie mu odpověděla:
„Přeci Ježíš, tak jak mi to řekl Anděl Gabriel v Nazaretu.“ Maria děťátko zabalila do plínek a Josef mu připravil postýlku v jeslích vystlaných měkkým senem.
Na pastvinách v okolí Betléma odpočívali u ohně pastýři a hlídali svá stáda ovcí.
Najednou se kolem nich vše rozzářilo a před nimi se objevil anděl. Velmi se polekali, ale anděl jim hned řekl: „Nebojte se! Mám pro vás, i pro všechny lidi, radostnou zprávu. Betlémě rozhlašovali o té veliké události, kterou právě prožili: „Lidičky, narodil se Boží syn a leží v Betlémě.“ Pak se vrátili ke svým stádům a radostně oslavovali Boha.
V té době také do Izraele přišli z dalekých zemí moudří muži, kteří věděli o znamení, které se má objevit v době, kdy se narodí židovský král. Tím znamením byla jasná hvězda
na noční obloze. Mudrci se vydali na dlouhou cestu, každý s sebou vzal vzácné dary a putovali tím směrem, kde zářila jasná hvězda. Když mudrcové dorazili do města Jeruzaléma, začali se vyptávat, kde najdou to dítě, které se má stát králem Židů. Říkali:
"Viděli jsme jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Mudrci se pak vydali na cestu, kterou jim hvězda stále ukazovala, až dorazili k Betlému. Když nalezli Marii a Josefa s maličkým Ježíšem, klaněli se mu a položili před ním všechny vzácné dary, které s sebou vezli: Kašpar: „Já ti daruji zlato“, Melichar: „Já ti daruji voňavé kadidlo“ a Baltazar:
„Já ti daruji mast zvanou myrha.“ Potom se vydali na zpáteční cestu.
V noci měl Josef sen, ve kterém ho anděl varoval: „Král Herodes vás nemá rád, buďte opatrní“. Hned tedy vstal, vzbudil Marii, rychle si zabalili všechny věci a i s malým Ježíšem se na oslíkovi vydali na dlouhou cestu do Egypta. Když zlý král Herodes zemřel, tak se Josefovi opět ve snu zjevil anděl a řekl mu: “Může se zase bezpečně vrátit do Izraele“. Josef tedy osedlal oslíka a všichni tři se vydali na zpáteční cestu do svého domku v Nazaretu. Tam se Josef vrátil ke své původní práci: „konečně můžu být zase tesařem“
a malý Ježíš se od něho učil. V Nazaretu také Ježíš chodil do školy, hrál si s ostatními dětmi a postupně poznával svět a Boha. (děti.víra.cz)
e) Velikonoční pohádka o kohoutech, bouřce a duze
Tohle je pohádka o tom, jak kohouti obarvili svět. Tak bedlivě poslouchejte.
Dřív byla země šedivá a tmavá a smutná na pohled. Všechno, co na zemi rostlo, splývalo. Šedivé a hnědé. I pávi byli tenkrát šediví, jako popel. Taky blesky byly tmavé.
Nebyly vidět na nebi hutném a šedivém. Tam vládla Bouřka: „Já jsem nejtmavější ze všeho.“ Občas dělala na nebi velké prádlo. Prala nerada! Zlostně přetahovala po nebi vaničky, dělala veliký rámus, (bouchání kovovými mističkami o zem) voda cákala z neciček, prádlo na valše hřmělo. Bouřka prala mraky a zpívala: „Šedé je nebe, šedé jak ocel kosy, šedé jsou doutníky na rákosí. Šedé jsou včely i vosy. Všechno je šedé, a dokud budu zde, jiné to nebude.“
Ale něco barevného přece jen na světě bylo, DUHA. Dítě slunce a deště, sestra
schovám pod hromadu krup!“ Tam ležela Duha zmrzlá a naříkala: „Nemůžu se pohnout, kroupy mě tlačí a studí.“ Dole na zemi byly velké kurníky na kuřích nožkách.
V těch, žili kohouti, ale nebyli zdaleka takoví šviháci, jako dneska. Peří měli černobílé, jako klávesnici klavíru, protože tenkrát bylo ledacos pruhované nebo puntíkované, něco bylo i kostičkované, ale barevné nebylo nic. A jelikož byly zrovna Velikonoce, tak kohouti povídali: „Spleteme si naše ocasy do copánků, jako pomlázky.“ (černobílé ocasy) Za kurníky byla hluboká rokle a do té schovávali kohouti vajíčka, která ukradla slepicím, a těm se to nelíbilo: „Nechte naše vajíčka, kdák, kdák!“ Ale kohouti nepřestali, byla to pro ně legrace (smích) vidět slepice, jak se zlobí.
Na dno rokle sahal dlouhý žebřík, kohouti vždycky dokutáleli vajíčka k okraji rokle a dolů musela vajíčka sama. Lezla po žebříku a šlo jim to špatně. „Jsme to ale chudinky, vždyť my nemáme nožičky a jsme šišatý!“ A protože byla tak šišatá, padala ze žebříku
Na dno rokle sahal dlouhý žebřík, kohouti vždycky dokutáleli vajíčka k okraji rokle a dolů musela vajíčka sama. Lezla po žebříku a šlo jim to špatně. „Jsme to ale chudinky, vždyť my nemáme nožičky a jsme šišatý!“ A protože byla tak šišatá, padala ze žebříku