ŠKOLNÍHO V KU
Tabulka 17: Obecné údaje – Osmé setkání
ročník: 3.
cíle rozvoje ČG: cíl výchovný: rozvoj komunikačních schopností, rozvoj schopnosti sebehodnocení, rozvoj empatie a vzájemného respektu formou metody
„podvojný deník“
cíl vzd lávací: t íd ní informací
cíl čtená ský: nácvik čtení s porozum ním, nácvik orientace v textu, rozvoj pozitivního vztahu k literatu e
cíl literárn -estetický: vytvo ení vlastního názoru na p edložený text mezip edm tové
vztahy:
p írodov da: lidské nemoci
metody výuky: výklad, samostatná práce žák , motivační, kladení otázek, diskuse, podvojný deník, práce s textem
organizační formy: frontální výuka, samostatná práce žák , práce ve skupinách
pom cky: tabule, nakopírovaný text, papíroví smajlíci, kelímky, zvýraz ovače, kniha Paní Láryfáry
časová dotace: 2 x 45 minut
5.8.1 Pr b h hodiny:
Úvodní motivace, evokace, navození atmosféry
1. Učitel napíše na tabuli nemoci, se kterými se zatím d ti setkaly b hem projektových blok Ěčurbesajda, hubatida, lakomice, špindírismusě,
- vyzve žáky, aby se pokusili se adit tyto choroby od té nejmén závažné až po tu nejt žší,
- žáci pracují samostatn ,
- po dokončení, se žáci pokusí od vodnit své azení.
2. Učitel oznámí žák m, že dnes zkusíme svou práci hodnotit pr b žn , pomocí palce, který mají buď vztyčený Ěpracovali dob eě, vodorovný Ěpr m rě nebo dol Ěpráce se jim nepovedla), tuto aktivitu hned vyzkouší na p edešlém úkolu.
Hlavní aktivity
1. Učitel seznámí žáky s názvem dnešního p íb hu a ptá se, o čem by mohla být dnešní povídka,
89 - žáci odpovídají.
2. Žák m jsou rozdány nakopírované texty na listech, které mají prázdnou pravou polovinu listu,
- učitel obeznámí d ti s tím, že dnes si vyzkouší novou metodu – podvojný deník,
- seznámení žák s pravidly podvojného deníku,
- společné čtení textu, b hem kterého si d ti zvýraz ovačem zvýrazní místa, která jim p ijdou d ležitá nebo zajímavá,
- po dokončení čtení dostanou žáci prostor, aby si k zatrhnutým pasážím napsali vlastní komentá Ěsouhlasy, nesouhlasy, otázky, shrnutí…ě, - k této aktivit budeme op t využívat „kelímkování“,
5.8.2 Rozbor a interp retace zkoumaného výzkumného bloku č. Ř
Další projektový blok jsem zahájila p ipomenutím d tských neduh , se kterými jsme se již setkali. Žáci m li za úkol se adit tyto neduhy od t ch nejmén závažných až po ty nejzáke n jší. Jako nejzávažn jší označila v tšina žák „špindírismus“, který dle jejich slov již p ímo ohrožuje lidské zdraví. Nejmén závažná jim p išla „hubatida“. Dále jsem cht la žáky seznámit s metodou pr b žného hodnocení, pomocí palc . Vyzvala jsem žáky, aby sv j výkon p i p edchozí aktivit ohodnotili palci. Dostali n kolik málo minut na rozmyšlení a na povel ukázali sv j palec. Myslím si, že p edchozí úkol byl nenáročný, proto se ve t íd neobjevil ani jeden palec dol .
Seznámila jsem d ti s názvem dnešního p íb hu „Ješt chvilkýna“ a ptala jsem se, o co by zde mohlo jít. Žáci nejprve tápali, ale s menší nápov dou na to po chvíli p išli. Jako
90 hlavní aktivitu pro tuto hodinu jsem zvolila metodu podvojného deníku. Tato metoda mi nep išla úpln snadná, a proto jsem se rozhodla, žák m nakopírovat text knihy tak, aby byla vždy pravá strana volná pro komentá e. Žáky jsem podrobn seznámila s postupem.
Poté si p ipravili zvýraz ovače a m li za úkol b hem čtení zvýraznit pasáže, které jim p išly d ležité nebo jinak zajímavé. B hem čtení jsme museli d lat p estávky, aby se d ti stihly zamyslet nad textem a zatrhnout vybrané části. Po dokončení četby dostali žáci prostor si k zatrženým pasážím napsat komentá e, ve kterých m žou vyjád it sv j souhlas nebo nesouhlas, dotaz nebo d vod zatržení. Tato část byla pro žáky velmi obtížná, proto jsme op t využili kelímk . ů n kolikrát jsem ješt musela zopakovat, co se má v jejich komentá ích objevit. Poté jsem žáky rozd lila do skupinek po čty ech a požádala je, aby spolu srovnali části, které zatrhli a v p ípad otázek se pokusili si je ve skupinkách zodpov d t. Dalším krokem bylo zve ejn ní částí, které m li ve skupinkách totožné.
V poslední části hodiny jsem cht la žáky namotivovat na další, již p edposlední setkání, proto jsem jim sd lila, že nás p íšt čeká návšt va m stské knihovny. Následovalo sebehodnocení žák pomocí sady papírových smajlík . Tentokrát žáci ohodnotili svou práci h než v minulých blocích. Práce na podvojném deníku se jim, dle jejich vnímání, p íliš nepovedla. Mojí reakcí na toto bylo, že tato metoda není snadná, setkáme se s ní nejspíš znovu v b žných hodinách literatury a určit jim to p jde lépe. Žák m jsem pod kovala za hezky strávený čas a rozloučili jsme se.
Záv r diskuse
Úvod hodiny žáky nabudil k další práci, diskuse o závažnosti nemocí je pohltila.
Hodnocení pomocí palc bych p íšt nezvolila, byla pro žáky málo zajímavá a ne moc náročná. Metoda podvojného deníku byla náročn jší, zatrhávání d ležitých částí d ti bavilo, u psaní komentá zájem trochu opadl.
91
5.9 Projektový blok č. ř: Návšt va knihovny
Tabulka 18: Obecné údaje – Deváté setkání
ročník: 3.
cíle rozvoje ČG: cíl výchovný: rozvoj empatie a vzájemného respektu, rozvoj komunikačních schopností, nácvik chování ve ve ejných prostorách
cíl vzd lávací: t íd ní informací, seznámení s uspo ádáním knih v knihovn a s chodem knihovny
cíl čtená ský: rozvoj pozitivního vztahu k literatu e, seznámení se s dalšími knihami vhodných pro žákovskou četbu
cíl literárn -estetický: vytvo ení vlastního názoru na p edložené knihy mezip edm tové
vztahy:
český jazyk a literatura: poznávání nových titul
metody výuky: výklad, kladení otázek, rozhovor, diskuse, samostatná práce žák , práce ve skupinkách, motivační, práce s textem
organizační formy: frontální výuka, samostatná práce pom cky: volné listy papíru, psací pot eby časová dotace: 2 x 45 minut
5.9.1 Pr b h hodiny:
1. Odchod ze školy do m stské knihovny.
2. P ednáška paní knihovnice o chodu a pravidlech knihovny, seznámení se zp sobem vyhledávání knížek.
3. Rozd lení d tí do skupin, ve kterých budou nadále pracovat,
- učitel rozdá skupinám seznam úkol , na kterých bude skupinka pracovat, - společn si projdou úkoly v seznamu a učitel se ujistí, zda žáci všemu si projdou úkoly a je zde vyhlášena vít zná skupinka, která bude i odm n na.
92 Obrázek 9: Soupis úkol do knihovny
5.9.2 Rozbor a interpretace zkoumaného projektového bloku č. ř
Naše p edposlední setkání se z v tší části odehrávalo v m stské knihovn , kam jsme se s žáky odebrali hned na začátku tohoto projektového bloku. Po p íchodu do knihovny se nás ujala paní knihovnice, se kterou jsem m la domluvenou krátkou p ednášku o tom, jak knihovna funguje, jak si žáci mohou založit pr kazky, jak si mohou vyp jčit knihy a o tom, jak je mohou v knihovn najít. N kolik žák si p ed odchodem z knihovny pr kazku založilo.
Poté jsme se p esunuli ke stolečk m, které jsou v knihovn k dispozici. Žák m jsem sd lila, co je bude dále čekat a jak budou postupovat. D ti se rozd lily do skupinek po šesti a každá si našla sv j stoleček, u kterého se b hem pln ní úkol bude scházet.
Také jsem jim ukázala stolek, u kterého najdou m v p ípad pot eby. Každé skupince jsem dala soupis úkol , které budou ve skupinách ešit.
Dále jsme si společn prošli úkoly, abych se ujistila, že žáci všemu rozumí. Ti si p ipravili psací pot eby a rozd lili si úkoly tak, aby každý ešil jen jeden.
Po zazn ní píšťalky se d ti pustily do práce, b hem které jsem musela znovu vysv tlovat n kterým žák m abecední seznam knih, i p esto se n komu neda ilo najít pot ebné knihy.
93 D ti se rozutekly po knihovn a s vervou ešily své úkoly, trochu zde nastal problém s hlukem, který zp sobily. ůsi po dvaceti minutách jsem znovu pískla na píšťalku, abych d tem oznámila konec této části úkolu. Dalším krokem bylo sepsání ešení úkolu na jeden papír ve skupin , který si všichni žáci podepsali.
Po dokončení práce jsem listy vybrala a odebrali jsme se zp t do školy. Zde jsme si společn prošli soupisy úkol a obodovali výsledky, za každou správnou odpov ď byl jeden bod. Skupinku s nejvyšším počtem bod jsem odm nila sladkostí a všem d tem jsem p edala záložky, které jsme dostali od paní knihovnice. S žáky jsem se rozloučila s tím, že p íští m síc prob hne náš poslední projektový blok a že nás čeká ješt spoustu práce s konečným výstupem. P ipomn la jsem jim jejich úkol do p íšt , a to doplnit p ebal knihy o název p íb hu, tedy o chorobu, o které budou psát. Nakonec jsem je pochválila za dnešní dob e odvedenou práci.
Záv r diskuse
Tento projektový blok byl pro m náročn jší. B hem jeho realizace, kdy se d ti pohybovaly po knihovn , čímž zp sobovaly v tší hluk, bylo náročné je usm r ovat.
Myslím si, že zm na zab hnutého prost edí a práce ve skupinách žáky bavila. I p es v tší míru hluku všichni plnili zadané úkoly a všem skupinám se povedlo zodpov d t všechny otázky.
94
5.10 Projektový blok č. 10: Poslední setkání
Tabulka 19: Obecné údaje – Desáté setkání
ročník: 3.
cíle rozvoje ČG: cíl výchovný: rozvoj komunikačních schopností, rozvoj kreativity a koncentrace, rozvoj schopnosti naslouchání ostatním, rozvoj fantazie cíl vzd lávací: využití osnovy k tvorb p íb hu
cíl čtená ský: rozvoj pozitivního vztahu k literatu e
cíl literárn -estetický: vytvo ení vlastního p íb hu dopln ného o ilustrace mezip edm tové
vztahy:
výtvarná výchova: tvorba ilustrace český jazyk: vymýšlení p íb hu dle osnovy
metody výuky: výklad, kladení otázek, samostatná práce žák , motivační, diskuse organizační formy: frontální výuka, samostatná práce
pom cky: prázdné listy papíru, d rovačka, provázek časová dotace: 2 x 45 minut
5.10.1 Pr b h hodiny:
Úvodní motivace, evokace, navození atmosféry
1. Znovu si s d tmi projdu jejich záv rečný úkol a pravidla jeho tvorby.
2. Zopakujeme si, s jakými d tskými chorobami jsme se již setkali b hem
četby, kdo pomohl s jejich vyléčením a že z toho pokaždé plynulo n jaké ponaučení.
3. Žáci si p ipraví sv j p ebal p íb hu a ukáží mi, o jaký název ho doma doplnili.
4. Zeptám se jich, zda by byli za jedno v tom, kdybych jejich p íb hy p edložila rodič m p i záv rečné rodičovské sch zce, která nás zanedlouho čeká.
Hlavní aktivity
1. Učitel rozdá žák m prázdné listy papíru, které budou sloužit na p ípravu osnovy.
2. S pomocí d tí vytvo íme na tabuli obecnou p ípravu osnovy, kterou se nadále budeme ídit:
• Popsat situaci, kdy se poprvé nemoc projevila.
• Reakce okolí a vyhledání paní Láryfáry.
• Rada a pomoc paní Láryfáry.
• Léčba.
• Uzdravení.
95 3. Sd lení posledních instrukcí p ed započetím vlastní tvorby.
4. Samostatná práce žák na p íb hu.
Záv r, shrnutí, reflexe
1. Porada o tom, jakým zp sobem budeme práce prezentovat rodič m.
2. Zhodnocení hodiny.
5.10.2 Rozbor a interpretace zkoumaného projektového bloku č. 10
Na naše poslední setkání se d ti moc t šily, b hem p estávek jsem n kolikrát zaslechla, jak si o tom povídají. Myslím si, že to pro n byla dobrá p íležitost, jak se ukázat p ed ostatními i p ed sebou samými. V úvodu jsem d tem p ipomn la cíl dnešní hodiny. Dále jsme si povídali o tom, co je čeká. P ipomn li jsme si již p ečtené p íb hy a zobecnili jejich d j. Mluvili jsme o tom, že d j musí být poutavý a smysluplný, že je dobré ho pro názornost doplnit n jakou ilustrací, která se musí vztahovat k d ji. Domluvili jsme se na tom, že zkusíme napodobit autorku knihy Paní Láryfáry - Betty Macdonaldovou.
I v našem p íb hu p jde o vyléčení neexistující d tské choroby díky paní Láryfáry. Nikdo z žák si nezapomn l p ipravit doma vytvo ený p ebal knihy, které jsem si v rychlosti prošla. Žáci vymysleli choroby: blábolice, mobilitýda, vzteklína, mlátička a mnoho dalších.
Poté jsme si povídali o tom, zda a jak budeme prezentovat naše budoucí výtvory rodič m.
Nikdo z nich nebyl proti a nebál se své dílo prezentovat. Domluvili jsme se na tom, že rodiče pozveme na t ídní sch zky o trochu d íve, aby si stihli p íb hy prohlédnout. Žáci sami navrhli, že z stanou ten den ve škole déle, aby mohli sv j p íb h odprezentovat sami a mohli vid t reakce rodič .
V další fázi jsme se již v novali p íb hu samotnému. ůbych d tem práci usnadnila, vytvo ili jsme společn obecnou osnovu, dle které se budou ídit. Žáci vymysleli body osnovy celkem samostatn , já jsem tomu jen trochu upravila formu. Také jsme se shodli na tom, že by p íb h m l obsahovat alespo jednu ilustraci k dokreslení d je. Společn jsme si spolu osnovu ješt jednou prošli.
Poté se žáci pustili do samotné tvorby p íb hu. V tuto chvíli jsem ve t íd fungovala již jen jako poradce pravopisu, neznámých slov či gramatických jev . Domluvili jsme se,
96 že budu chodit po t íd a kdo zvedne ruku, tak tomu p ijdu na pomoc. Žáci poctiv pracovali skoro až do konce hodiny. Bohužel se ne všem povedlo práci dokončit včas, proto jsem jim jejich rozpracované p íb hy dovolila vzít dom , pop ípad do družiny k dokončení.
V posledních pár minutách hodiny, jsme si s d tmi p ipomn li pr b h prezentace rodič m. ů to, že každý z nich si vezme svou knížečku, vystoupí z ady a ekne pár v t o svém díle. Poté necháme díla vystavená na polici, aby rodiče mohli ješt nahlédnout, po sch zkách si každý sv j výtvor vezme dom .
Záv r diskuse
Naše poslední setkání bylo obsahov náročné i p esto, že projektový blok trval dv vyučovací hodiny, ne všem žák m se povedlo dokončit své dílo včas, p íšt bych nápl rozd lila do dvou blok . Výroba vlastního p íb hu, zasazeného do p ebalu a dopln ného o ilustrace žáky bavila, což se ukázalo na výsledcích jejich snažení.
97
1. P i plánování takovýchto projektových blok , je velmi d ležité načasování, nejde zde o jednu vyučovací hodinu, ale o dv a žáci by nem li být unaveni. Toto se mi zrealizovat nepoda ilo, vzhledem k tomu, že učím ve sportovní t íd , která má rozvrh uzp soben trénink m, které částečn probíhají místo n kolika prvních hodin. prostoje, nevydrží sed t na míst a být v klidu, proto jsem se snažila mít perfektn p ipravenou každou minutu bloku, což se mi myslím vícemén poda ilo. Jejich sout živost se ale projevila b hem diskusí, kdy se začali p ek ikovat, ale i v dalších podobných aktivitách. Zde jsem vyzkoušela metodu házení míčku, kdy smí hovo it jen ten, kdo drží míček. Tato metoda se mi sice osv dčila, ale i nadále zkouším hledat r zné zp soby, jak tomuto zamezit.
3. Osv dčilo se mi za azovat r zné druhy aktivit. Žáky nap íklad velmi nadchla dramatizace nebo didaktické hry. Mezi klidn jší aktivity, které se setkaly s úsp chem, pat ily tvorba ilustrací a r zné metody na rozvoj čtená ské gramotnosti. Nejvíce žáky pohltila tvorba vlastního p íb hu, zde si myslím, že šlo o to, že pracovali na vlastním díle, které nadále prezentovali rodič m a p irozen se cht li ukázat.
98 4. Jednou z náplní blok byla společná četba knihy Paní Láryfáry. Nejprve jsem cht la využít hromadného čtení, což se mi ale neosv dčilo. D ti v této t íd mají velmi rozdílnou úrove čtení, navíc jsou tu dva žáci s SPU, proto jsem toto již v pr b zích blok zm nila a dovolila žák m, aby četli individuáln . P íšt bych čtení ješt doplnila o otázky k textu, které by byly napsány na tabuli a žáci by na n v pr b hu četby odpovídali písemnou formou na listy papíru.
5. Myslím si, že velmi d ležitým bodem p i tvorb takovýchto projektových blok je výb r knihy. M j výb r žáky nejprve nezaujal, kniha jim p išla moc d tská a dívčí.
Poté jsem také narazila na to, že v této t íd d ti neznají moc klasických pohádek, což si myslím, není dob e. I kniha Paní Láryfáry je postupn vtáhla do d je a nakonec se jim líbila. Z toho usuzuji, že i pohádkový p íb h m že být pro dnešní d ti poutavý, o jeho p ínosech nemluv .
6. Hlavním sledovaným prvkem v projektových blocích byly metody, které rozvíjí čtená skou gramotnost. Za azování t chto metod i do b žných hodin čtení se mi zdá velkým p ínosem. Jsou prost edkem k aktivizaci b žných hodin a jsem p esv dčena, že velmi pozitivn p sobí na čtená skou úrove d tí. K lepšímu výsledku je ale pot eba praktikovat tyto metody opakovan a postupn . Doporučuji tyto metody za azovat a pravideln užívat ty, které se osv dčí v daném kolektivu.
7. Záv rem bych ješt dodala, že časové uspo ádání blok Ě1x m síčn ě mi p išlo nedostačující, žáci hodn zapomínali na d ní v p edchozích blocích. P i p íští realizaci bych zvolila za azovat alespo dva bloky v pr b hu jednoho m síce.
99
6.2 Vyhodnocení výzkumných otázek
6.2.1 Vyhodnocení výzkumné otázky č. 1
Které metody jsou vhodné pro rozvoj ČG prost ednictvím textu?
Protože učím ve své t íd již druhým rokem český jazyk, a tedy i čtení, s n kolika metodami jsem se již setkala. Bohužel p i absolvování náslechových hodin a praxí jsem m la trochu mylnou p edstavu o tom, jak by mohla hodina čtení vypadat. M j názor a vlastn i realizaci výuky pozm nilo mnou absolvované školení, které se týkalo rozvoje ČG, studium na vysoké škole, a nyní musím íci, že i projektové bloky, které jsou popsány výše. Poznala jsem touto cestou mnohé „netradiční“ metody, které se dají využívat p i hodinách čtení i p i jiných činnostech s textem.
Mým hlavním poznatkem je, že učitel by m l mít, alespo u mladších d tí, určitou sadu metod, kterou využívá, pop ípad zavád t i nové, ale pomalu a smyslupln . Mohu íct, že žáci v mé t íd rad ji pracují s pro n již známými metodami než s úpln novými. V tuto chvíli mohu metody hodnotit pouze z mých vlastních ne p íliš dlouhých zkušeností s mou aktuální t ídou. Jde o t ídu s velkou p evahou chlapc , pokud má být má metoda úsp šná, musí mít spád a musí je zaujmout. Toto m žu íct o metodách: myšlenková mapa, p tilístek, p edvídání z klíčových slov, inscenaci nebo podvojném deníku. Naopak u brainstormingu jsem m la problém s udržením pozornosti a kázn .
Mou odpov dí na tuto otázky by v tuto chvíli bylo to, že záleží na skupin žák , v každé je totiž jiná atmosféra a jiná nastavená pravidla, proto se domnívám, že každá z metod určených pro rozvoj ČG je vhodná pro jinou cílovou skupinu.
Určit jsem ale zastáncem užívání t chto metod, dle mého názoru není rozhodn dostačující p ečíst text v čítance a ešit pouze pár následných otázek, které jsou p ipojené k textu.
100
6.2.2 Vyhodnocení výzkumné otázky č. 2
Na jaké úrovni jsou mnou sledované d ti schopné sebehodnocení?
S tímto pojmem jsem se op t setkala poprvé až na fakult , kde mi byla p iblížena jeho d ležitost, a musím se p iznat, že ačkoli s d tmi sebehodnocení využívám i v n kterých b žných hodinách, jeho opravdovou váhu jsem si uv domila až p i psaní této práce.
P i b žném vyučování jsem využívala pouze formu sumativního m síčního hodnocení.
Žáci dostali na konci každého m síce list, kde byly rozepsány jednotlivé cíle p edm t a žáci vybarvovali okv tní lístky, podle toho, jak dob e toto učivo obsáhli. Protože jsem cht la schopnosti jejich sebehodnocení posunout a rozší it, rozhodla jsem se, že je zapojím i do projektových blok . Vymyslela jsem si proto sadu smajlík , kterými m li žáci ohodnotit svou práci po každém bloku.
P i prvním použití smajlík jsem m la strach, že to tímto „ve ejným zp sobem“ nebude možné realizovat, že se d ti vzájemn ovlivní a budou se p ed sebou styd t. Postupem času si ale na tuto činnost zvykly a myslím si, že smajlíky vybíraly up ímn . Dokonce se s vervou hlásily, aby mi od vodnily sv j výb r. Pozd ji jsem v b žných hodinách také za azovala tento zp sob sebehodnocení, ve kterém jsem po d tech navíc cht la, aby navrhly, jakým zp sobem se zlepší a co pro to ud lají. To bylo pro d ti zatím nejobtížn jší a do této chvíle jim s tím občas musím pomoci.
Mou odpov dí na tuto otázku by tedy bylo to, že jejich úrove sebehodnocení není
Mou odpov dí na tuto otázku by tedy bylo to, že jejich úrove sebehodnocení není