2.9 M ETODY VÝUKY
2.9.4 Program RWCT
Mezinárodní program RWCT ĚČtením a psaním ke kritickému myšleníě je určen p edevším pro učitele. Tento program sdílí cíle s reformou školství tím, že rozvíjí klíčové kompetence uvedené v RVP. Jeho cílem je: p edat učitel m obecné vyučovací metody, ale také ty praktické, proškolit je v metod RWCT, p ipravit je na učitelskou roli, posílit jejich sebed v ru a posilovat i u žák schopnost kritického myšlení ĚGrecmanová, Urbanovská Ň007, s. 9–10).
2.9.4.1 T ífázový model učení
T ífázový model učení tvo í jakýsi rámec RWCT. Je vhodný zejména p i zavád ní nového učiva, kde klade d raz na to, co a v jakém po adí má žák vykonávat. Nejedná se zde o metodu, spíše o rámec, který se teprve naplní r znými metodami.
Tento model se skládá ze t í částí: evokace, uv dom ní a reflexe:
evokace:
• uv dom ní si dosavadních znalostí
• jejich propojení s cílem učení.
uv dom ní:
• setkání se s novými informacemi
• jejich propojení s t mi stávajícími.
reflexe:
• rekapitulace procesu učení
• jejich zat íd ní do širšího rámce
• p etvo ení v n co trvalého.
ĚHavel, Najvarová Ň011, s. 7ř–80).
37 2.9.4.2 Kritické myšlení
Již v p edchozí kapitole bylo zmín no kritické myšlení. Tento druh myšlení je úzce spjat se schopností člov ka rozhodnout se, zaujmout stanovisko, prezentovat ho a obhájit.
Tomuto p edchází pochopení a zpracování informace, vytvo ení myšlenky, kterou porovnáme s jinými zdroji a zasazení do souvislostí ĚGrecmanová, Urbanovská Ň007, s.
13–14).
Tento pojem má mezi odborníky i lajky adu význam . Je považován jak za stupe nebo zp sob myšlení, tak i zkratkový tvar výše zmín ného programu RWCT.
Reading and Writing for Critical Thinking (RWCTě íká že: „Myslet kriticky znamená uchopit myšlenku a důsledně ji prozkoumat, podrobit ji nezaujatému skepticismu, porovnat s opačnými názory a s tím, co již o tématu víme, a na tomto základě zaujmout určité stanovisko.“
2.10 Diagnostika a hodnocení čtená ské gramotnosti u žák mladšího školního v ku
Diagnostickými metodami sm ujeme k zajišt ní podklad , které nám pozd ji slouží jako sm rnice p i hodnocení žák . Slouží též jako ukazatel pro další postup ve vzd lávacím procesu.
Pro tyto diagnostické účely jsou často využívány: rozhovory, dotazníky, rozbory výsledk činností, pozorování, portfolia či testování.
P i diagnostikování ČG si musí učitel vytvo it komplexní obraz toho, jak si daný žák stojí. Protože p i utvá ení dovednosti čtení vstupuje celá ada faktor , jako nap íklad:
schopnosti žáka, vliv prost edí, motivace nebo vztah ke knihám a literatu e
V oblasti ČG jsou definovány cílové kategorie pro hodnocení žák . Toto je stanoveno v metodikách vyučovacích p edm t , v této chvíli pouze pro žáky 1. stupn základních škol. Výzkum PISů definoval stupnici ČG, kterou mohou využívat i vyšší stupn ZŠ, tato stupnice ukazuje, na kterém stupni vývoje se žák nachází.
Hodnocení ČG, ve výchovn vzd lávacím procesu, plní funkce: informační, motivační a diagnostickou ĚDoležalová, Ň014, s. 77–78).
38
2.10.1 Výzkumy PIRLS a PISů
Protože se m ní nejen doba, ale i d ti, a také to, jakým zp sobem tráví sv j čas nejen ve škole, ale hlavn ve svém volnu. Protože počty d tí, které pro zábavu sáhnou po knize, ubývá a vše se stává více usp chaným, proto je nezbytné situaci mapovat. V nyn jší dob se žáku, rozvoji jeho dovedností, schopností a zájm v nuje mnoho výzkum a organizací. Mezi dva velmi významné mezinárodní výzkumy, které prob hly i v České republice m žeme ádit výzkum PIRLS a výzkum organizace OECD/PISů.
Pro účely této práce je významn jší výzkum PIRLS, který se zabýval oblastí ČG u žák 1. stupn základní školy. Tento výzkum byl zahájen v roce Ň001 a probíhal ve ň5 zemích sv ta. V naší republice bylo sledováno asi 4000 d tí, které navšt vovaly 4. ročník základní školy. Toto období školní docházky je alespo v rámci tohoto výzkumu vnímáno jako jakýsi mezník ve vývoji d tského čtená e. Prost ednictvím písemného testu byly zjišťovány čtená ské zám ry a procesy sm ující k porozum ní, formou dotazník pak čtená ské postoje a chování. Žáci českých škol zde dosáhli pr m rných vyhledávání r zných typ informací v textu.
U t chto dvou výzkum není zcela možné srovnávání výsledk , protože se oba výzkumy zam ovaly na odlišnou cílovou skupinu a jejich výzkum probíhal v jiných zemích ĚSvobodová, Švrčková 2010, s. 24–54).
2.10.2 Hodnocení a sebehodnocení žák
V tšina činností, které vykonáváme, vede k napln ní určitých cíl . Po dokončení t chto činností probíhá srovnání stanoveného cíle s tím reálným, jakési hodnocení. Vyhodnocení činnosti je tedy naprosto p irozenou součástí lidského konání. Proto se domnívám, že schopnost správného hodnocení sebe sama neboli sebehodnocení, je velmi d ležitá pro každého z nás ĚKolá , Šikulová Ň00ř, s. 10–12).
39 I ve školním prost edí je hodnocení neodd litelnou součástí vyučovacího procesu, která se dotýká vlastn každého jejího účastníka. Efekt školního hodnocení má na její účastníky velký vliv, ať už pozitivní či negativní. Zahrnuje i motivační funkci, m že žák m zvýšit jejich aspirace, navnadit je k další činnosti nebo naopak ĚKolá , Šikulová 2009, s. 19–21).
Podle subjektu m žeme hodnocení rozd lit na vn jší a vnit ní. V p ípad vn jšího hodnocení, je žák hodnocen další osobou. Naopak v p ípad hodnocení vnit ního, jde o proces vycházející z žáka samotného, které má základ ve zkušenostech s formativním hodnocením. ĚKolá , Šikulová Ň00ř, s. ňŇ–12). Sebehodnocení je nezávislý a samostatný podnik žáka, který rozvíjí jeho osobnost a stane se pro n j velmi d ležitým i v dalším život ĚRakoušová, Ň00Řě.
Tento typ hodnocení plní funkci informativní, je zp tnou vazbou pro žáka i učitele, dále funkci diagnostickou, která p inese učiteli poznatky o žákov sebev domí, jeho učebním stylu či d vod m jeho neúsp chu. Také formuje žákovu osobnost a její rozvoj st žejní, určuje žákovu pr bojnost v kolektivu, kvalitu jeho práce i jeho nadšení pro další činnost.
2.10.3 Standardizované a nestandardizované testy čtená ské
gramotnosti
40 často p ipravují vlastní testy, které pak praktikují p i výuce. Testování ČG provádí společnosti Scio a Kalibro ĚDoležalová, Ň014, s. Ř0ě.
41
3 LITERůTURů S D TSKÝM HRDINOU
V nyn jší dob , se stává stále t žším upoutat d ti literaturou, atraktivn jšími se pro n stávají multimédia. Myslím si, že práv literatura s d tským hrdinou by mohla mít schopnost vtáhnout d tského čtená e do d je. Tento typ literatury umožní čtená i lépe se orientovat ve vztazích k dosp lým i ke kamarád m, či vrstevník m nebo mu naopak umožní únik od reality prost ednictvím fantazie. Probíhá zde jakési sociální učení, čtená srovnává sv j život s životem hrdiny, lépe m že porozum t sociálnímu d ní v jeho okolí.
Objevují se zde témata, která jsou spjatá se skutečným životem, jako je smrt, láska, p átelství či zrada a dobrodružství.
Také jsou zde ale žánry, které nejsou vázány realitou, jako je nap íklad pohádka, která, jak je uvedeno i v p edchozích kapitolách, je pro d ti st žejní. M žeme zde najít nejen fantazii a kouzelný sv t, ale také životní pravdy a moudra nebo touhu po dobru. Všechny žánry literatury s d tským hrdinou v pop edí ale umožní čtená i jednu d ležitou skutečnost, a to ztotožn ní se s hlavním hrdinou, který se m že stát jejich vzorem, jejich hrdinou.
3.1 D tský hrdina nap íč žánry
Jak jsem již uvedla výše, d tský hrdina jako hlavní postava se objevuje v mnoha literárních žánrech intencionální i neintencionální literatury. Pro v tší p ehlednost a srovnání jsem toto člen ní uspo ádala do tabulek. Účelem této diplomové práce nebylo podat ucelený seznam d l, uvádím zde vybraná díla, která považuji za st žejní a/nebo se kterými jsem již pracovala.
3.1.1 D tský hrdina v pohádkových p íb zích
Prvním žánrem, ve kterém se často vyskytuje d tský hrdina, je pohádka. Jedná se zejména o pohádku autorskou. Jde o epický žánr, který je vytvo ený jedním autorem, nám tem je p vodní, nevytvá í další varianty a nese znaky své doby. Její počátek se datuje do dob romantismu.
42 V následujících tabulkách uvádím vybraná díla, pro p ehlednost srovnaná dle r zných hledisek.2
Tabulka 4: Zahraniční literatura: vybrané pohádkové p íb hy s d tským hrdinou Ěchronologické srovnání, srovnání dle národnostiě.
autor národnost název rok vyd.
Lewis Carrol Velká Británie Alenka v kraji div a za zrcadlem 1865
Carlo Collodi Itálie Pinocchiova dobrodružství 1883
James. Mathew Barrie Skotsko Petr Pan 1902
Selma Lagerlöfová Švédsko Podivuhodná cesta Nilse Holgersona 1906
Pamela Lyndon Travers ůustrálie Mary Poppins 1934
ůntoine de Saint Exupéry Francie Malý princ 1943
Cliwe Staples Lewis Velká Británie Letopisy Narnie 1950
Michael. Ende N mecko P íb h, který nikdy nekončí 1986
Tabulka 5: Česká literatura: vybrané pohádkové p íb hy s d tským hrdinou Ěchronologické srovnáníě.
autor název rok vydání
Jan Karafiát Broučci 1876
Ladislav Vančura Kubula a Kuba Kubikula 1931
Karel Poláček Edudant a Francimor 1933
Ota Hofman Lucie, postrach ulice 1980
Eduard Petiška ůlenčina čítanka 1982
Vít zslav Nezval ůnička sk ítek a slam ný Hubert 1983
Miloš Macourek Létající Čestmír 1985
Miloš Macourek Mach a Šebestová 1993
3.1.2 D tský hrdina v p íb hové próze
Dalším významným žánrem, ve kterém bychom mohli hledat d tského hrdinu, je p íb hová próza. I když hranice mezi ní a pohádkovými p íb hy je velmi tenká, n kolik nuancí by se najít dalo. Jde o romány, novely a povídky p inášející čtená i sociální učení a sebeuv domování. Objevují se závažn jší témata z reálného života, chybí zde kouzelné prvky.
Hlavní témata této prózy, která se objevují nap íč dobou, byla: strádající dít Ěsirotekě, školní tématika, válečná tématika, nám ty dobrodružství, detektivních zápletek či spolupráce v kolektivu. Také se objevovala témata b žného života a humor, podpora národního uv dom ní, sociální rozdíly, psychologické lad ní a mnoho dalších.
2 Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
43 Jak jsem již uvedla výše, všechna tato témata jsou d tskému čtená i dané doby blízká, umož ují mu ztotožn ní s hrdinou prost ednictvím podobných starostí či osud a touhy po dobrodružství. V následujících tabulkách uvádím vybraná díla, pro p ehlednost srovnaná dle roku vydání.3
Tabulka 6: D tský hrdina ve sv tové próze Ěchronologické srovnání, srovnání dle národnostiě.
autor národnost název rok vydání
Charles Dickens Velká Británie Oliver Twist 1838
Johanna Spyriová Švýcarsko Heidi, d včátko z hor 1880
Mark Twain Amerika Dobrodružství Huckleberryho
Finna
1884
Eric Kästner N mecko Emil a detektivové 1928
Roald Dahl Velká Británie Čarodejnice 1983
Joanne Kathleem Rowlingová Velká Británie Harry Potter 2010
Mikäel Ollivier Francie Život k sežrání 2010
Jeff Kiney Amerika Deník malého poseroutky 2016
Tabulka 7: D tský hrdina v české próze Ěchronologické srovnáníě.4
titul autor rok vydání
Klabzubova jedenáctka Eduar Bass 1922
Malý Bobeš Josef V romír Pleva 1931
Bylo nás p t Karel Poláček 1943
P íhody Káji Ma íka Felix Háj 1945
Honzíkova cesta Bohumil íha 1954
Rychlé šípy Jaroslav Foglar 1998
Dobrodružství Billa
Madlafouska David La ka 2010
Trable s tátou Jana Klimentová 2018
3.2 Témata v literatu e s d tským hrdinou
V tšina p íb hové literatury, i poezie, nese znaky své doby, proto má velkou výpov dní hodnotu pro další generace. ůby byla pro své potencionální čtená e atraktivní, objevují se témata typická pro tu danou dobu, jejíž nároky musí spl ovat. Témata jsou velmi r znorodá, velmi často se zde objevuje i jakýsi výchovný náboj, a to hlavn v literatu e určené pro mladé čtená e.
3 Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
4Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
44
3.2.1 Témata ve sv tové literatu e
Osvícenství
Od 17. století se objevuje osvícenství, nový filozofický sm r, který v í v rozum a schopnosti člov ka. Dochází k prolínání d tské literatury s literaturou pro dosp lé.
Intencionální díla mají stále výchovný charakter, dochází k rozvoji dobrodružné literatury. ůuto i píšící v tomto období byli nap íklad: Charles Perrault, Daniel Defoe, Jean Jack Rousseau ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 3–7).
Literatura pro mládež v 1ř. století
V první polovin 1ř. století se d tský hrdina objevuje pouze sporadicky v románech určených dosp lým čtená m. Ve druhé polovin 1ř. století se začalo objevovat velké množství p íb h s hlavním d tským hrdinou, jde o d ti opušt né s existenčními problémy. Této tématice se ve svých dílech v novali nap íklad: Hector Mallot v románu
„Bez rodiny“, Johanna Sypiriová v díle „Heidy, d včátko z hor“ nebo Mark Twain v jeho
„Dobrodružství Toma Sawyera“ ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 7–10).
Próza s dívčí hrdinkou
Próza s dívčí hrdinkou m la zpočátku v tšinou didaktický charakter ĚSofie de Segur ˗
„Nehody malé Sofie“ě, pozd ji dochází částečn k oprošt ní od tohoto výrazn didaktického zam ení ĚCharlotta Bronteová ˗ „Jana Eyrová“), ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 10–
11).
Dobrodružná literatura
V 1ř. století se rozvíjí dobrodružná literatura, která je cílena spíše chlapc m, Mezi její základní znaky pat í: touha po dobrodružství, exotické prost edí, utopické p edstavy, putování. V tomto žánru vznikala mnohá odv tví: robinsonády, western, indiánky, mo ský román. Mezi nejvýznamn jší autory se za adili: Jules Verne, Michael Tournier, James Fenimore Cooper, Karel May nebo Jack London ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 11–12).
V deckofantastická literatura
Od Ň. poloviny 1ř. století se rozvíjí v deckofantastická literatura. Hlavními znaky tohoto žánru jsou: exotické zem , vynálezy a fantazie. Zakladatelem SCI-FI se stal Jules Verne („Dvacet tisíc mil pod mo em“, „Tajuplný ostrov“), ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 11).
45 nonsensu a samoz ejm dobra vít zícího nad zlem ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 12–14).
Ve 20. století se na základ pedocentrismu objevují nov lad ná díla s motivy fantazie, konfliktu dobra se zlem, nonsensu, iniciace, lásky a p átelství nebo mytologie. Za adit sem m žeme tyto autory: ůlan ůlexander Milne Ě„Medvídek Pú“), Antoine de Saint Exupéry Ě„Malý princ“ě, Selma Lagerlöfová Ě„Podivuhodná cesta Nilse Holgersona“), Michael Ende („P íb h, který nikdy nekončí“), Joan Kathleen Rowlingová Ě„Harry Potter“) a mnoho dalších ĚŠubrtová, 1řŘŘb, s. 5–7).
D tský kolektiv hrdinou
V 1. polovin Ň0. století se vlivem p ívalu sov tské literatury rodí d tský kolektiv jako hrdina p íb hové prózy. Z tohoto období vzešly tituly od autor , jako jsou: Arkadij Gajdar („Timur a jeho parta“ě, Erich Kästner Ě„Emil a detektivové“) nebo Arthur Ransome („Boj o ostrov“). Nám tem této literatury se stalo: dobrodružství, detektivní zápletky, kolektivní akce ĚŠubrtová, 1řŘŘb, s. 8–9).
Um lá mytologie
2. polovina 20. století p inesla krizi hodnot. ůuto i se navrací ke starým a ov eným hodnotám, které reinterpretují a vytvá ejí novou mytologii. Nejznám jšími autory tohoto žánru jsou: Tove Janssonová Ě„Kometa“), John Ronald Tolkien („Pán prsten “, „Hobit“).
Objevují se pohádkové motivy, fantazie, iniciační cesta, láska, téma války a smrti ĚŠubrtová, 1řŘŘb, s. 10–11).
Inspirace literaturou pro dosp lé
V této polovin Ň0. století se v d tské literatu e začínají uplat ovat prvky literatury pro dosp lé. Díla jsou formáln jší a složit jší, dominují zde motivy iniciační cesty, fantazie, konzumní společnosti, lásky a p átelství, dobrodružství a svobody. Významnými autory jsou: Michael Ende („D včátko Momo a ukradený čas“, „P íb h, který nikdy nekončí“), Roal Dahl („Čarodejnice“), Michael Tournier („Pátek aneb vít zství divočiny“), ĚŠubrtová, 1řŘŘb, s. 12–13).
46 Současná d tská próza
V současné dob probíhá sbližování autorské pohádky a p íb hové prózy, dochází k prolínání žánr . Objevují se prvky fantasy, hororu, dobrodružné literatury a p íb hy inspirované prózou pro dosp lé. Za adit sem m žeme ůstrid Lindgrenovou Ě„Pipi dlouhá punčocha“), Otfrieda Preusslera („Malá čarodejnice“) nebo Christine Nöstlingerovou („Markéta“), ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 14–15).
V pop edí současné d tské literatury stále p etrvávají díla s fantasy tématikou v čele s Harry Potterem ĚJ. K. Rowlingováě, dále nap íklad: „Poutník, čarod jnice a červ“ od Christophera Paoliniho nebo „Ježibabin vysavač“ od Terry Pratchett.
Velmi populární se stala deníková forma p íb h Ě„Deník malého poseroutky“, Deník mimo ky aj.ě
Na záv r této kapitoly jsem se rozhodla uvést p ehledný souhrn všech mnou vybraných d l dle tématu. V rámci studia témat v d tské literatu e jsem se zam ila na n která díla, která dle mého názoru ilustrují rozmanitost témat nap íč d tskou sv tovou literaturou.
Díla jsem vybírala dle svého uvážení a vlastních preferencí.5 Tabulka 8:Témata ve sv tové literatu e pro d ti.
základní tematická
a zla, fantazie Pinocchiova dobrodružství Carlo Collodi fantazie, dobrodružství,
p átelství Petr Pan James. Mathew Barrie
iniciační cesta, prolínáni reality a
fantazie, rozpoznání dobra a zla Podivuhodná cesta Nilse
Holgersona Selma Lagerlöfová
nonsens, humor, fantazie,
výchovné prvky Mary Poppins Pamela Lyndon Travers
filozofické otázky, p átelství Malý princ ůntoine de Saint Exupéry fantazie, p átelství, mytologie,
k esťanství, dobrodružství Letopisy Narnie Cliwe Staples Lewis prolínání reality a fantazie,
iniciační cesta, p átelství P íb h, který nikdy nekončí Michael. Ende p átelství, fantazie, boj dobra se
zlem Harry Potter Joanna Kathlen Rowlingová
smrt, téma sirotka, p ežití Oliver Twist Charles Dickens
5 Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
47
venkovský život, p íroda,
p átelství, téma sirotka Heidi, d včátko z hor Johanna Spyriová rasová otázka, touha po svobod ,
dobrodružství Dobrodružství Huckleberryho
Finna Mark Twain
záhady, d tský kolektiv,
dobrodružství Emil a detektivové Eric Kästner
d tský horor, láska, nebezpečí,
odvaha Čarodejnice Roald Dahl
problémy dospívání Život k sežrání Mikäel Ollivier
dobrodružství, rošťáctví,
p átelství, deníková forma Deník malého poseroutky Jeff Kiney
3.2.2 Témata v české literatu e
Lidové pohádky a jejich adaptace
Význam pohádky tak, jak ji známe dnes, se ustálil v 90. letech 1Ř. století. Jde tedy o epický útvar p edávaný ústní tradicí, jehož d j je obvykle plný nadp irozených jev , kouzelných bytostí a touhy po dobru. Nejznám jším autorem klasické adaptace je u nás Karel Jaromír Erben Ě„Čítanka slovanská“). Mezi nejv tší p edstavitele autorské adaptace bychom mohli za adit: Boženu N mcovou Ě„Národní báchorky a pov sti"). Tyto autory ovliv ovalo hlavn , vlastenectví a náboženské motivy ĚŠubrtová, Chocholatý, Ň01Ň, s. venkovské prost edí, surrealismus. Mezi nejvýznamn jší autory této doby pat í: Vladislav Vančura, Karel Čapek, Josef Čapek, Vít zslav Nezval nebo Karel Poláček ĚŠubrtová, Chocholatý, Ň01Ň, s. 1ř–20).
B hem poválečného období se mnoho autor odmlčelo. D raz je kladen na d jovost p íb h , p ekračování žánrových hranic. V dílech se objevuje fantazie, jazyková hra a inspirace folklórem ĚJan Werich-„Fimfárum“ě a uvoln nost.
48 60. léta jsou označována za zlatý v k pohádky. Typická je rozmanitost a individualita d l.
Reálný sv t je prostupován fantazií, auto i využívají humor a nonsens. Významnými autory této doby jsou: Václav Čtvrtek Ě„K emílek a Vochom rka“, „Maková panenka“), Ota Hofman („Pan Tau a tisíc zázrak “ě, Miloš Macourek Ě„Mach a Šebestová“ě, Ludvík ůškenazy Ě„Putování za švestkovou v ní“).
P íval p ekladové literatury, trivialita a komerčnost jsou typické pro ř0. léta pohádky.
V tuto dobu vycházely tituly nap íklad od Zde ka Sv ráka Ě„Tatínku, ta se ti povedla“) nebo od Ludvíka St edy Ě„Tatínkovy pohádky“), ĚČe ková, Ň006, s. 136–144).
Próza s d tským hrdinou6
Počátky prózy s d tským hrdinou byly nejprve zatíženy pedagogickým zám rem, její začátky bychom mohli hledat již v dob Národního obrození ĚVáclav Mat j Kramériusě.
V meziválečném období se auto i obrací k venkovskému prost edí, hledají kvality d tství, využívají humor a fantazii, objevují se postavy sirotk a nešťastných d tí. Do tohoto období m žeme za adit tvorbu: Felixe Háje Ě„P íhody Káji Ma íka“ě, Karla Poláčka („Bylo nás p t“ě, Josefa V romíra Plevy Ě„Malý Bobeš“ě nebo Františka Langera („Bratrstvo bílého klíče“).
V dob okupace vykazuje literatura protich dné tendence, proti bezstarostnému d tství stojí vlastenectví a téma války. Po roce 1ř4Ř dochází k napodobování sov tské literatury.
N kte í auto i píší v emigraci: František Langer Ě„D ti a dýka“ě, Jan Proházka Ě„ůť žije republika“ě. Mezi další autory této doby m žeme za adit nap íklad: Zde ku Bezd kovou („ íkali mi Leni“ě nebo Bohumila íhu Ě„Na út ku“).
V 50. letech literatura podléhá sov tskému vlivu, píší se pionýrské a školní povídky. 60.
léta p inesla novou vlnu literatury. Dít se již nepohybuje v bezproblémovém sv t .
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
49 70. léta prob hla v duchu normalizace. Objevuje se téma války a návratu do d tství.
Mnoho autor emigrovalo ĚIvan Klímaě nebo byli šikanováni.
I v ř0. letech pokračuje téma války a okupace ĚHana Bo kovcová-„Zakázané holky“).
V rámci studia témat v d tské literatu e jsem se zam ila na n která díla, která dle mého názoru ilustrují rozmanitost témat nap íč českou, d tskou literaturou. Díla jsem vybírala dle svého uvážení a vlastních preferencí. Na záv r této kapitoly uvádím jejich souhrn s uvedením základního tématu7:
Tabulka 9: Vysledovaná témata vybraných d l základní tematická
zam ení titul autor
zam ení titul autor