ŠKOLNÍHO V KU
3.1 D TSKÝ HRDINů NůP ÍČ ŽÁNRY
3.1.2 D tský hrdina v p íb hové próze
Dalším významným žánrem, ve kterém bychom mohli hledat d tského hrdinu, je p íb hová próza. I když hranice mezi ní a pohádkovými p íb hy je velmi tenká, n kolik nuancí by se najít dalo. Jde o romány, novely a povídky p inášející čtená i sociální učení a sebeuv domování. Objevují se závažn jší témata z reálného života, chybí zde kouzelné prvky.
Hlavní témata této prózy, která se objevují nap íč dobou, byla: strádající dít Ěsirotekě, školní tématika, válečná tématika, nám ty dobrodružství, detektivních zápletek či spolupráce v kolektivu. Také se objevovala témata b žného života a humor, podpora národního uv dom ní, sociální rozdíly, psychologické lad ní a mnoho dalších.
2 Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
43 Jak jsem již uvedla výše, všechna tato témata jsou d tskému čtená i dané doby blízká, umož ují mu ztotožn ní s hrdinou prost ednictvím podobných starostí či osud a touhy po dobrodružství. V následujících tabulkách uvádím vybraná díla, pro p ehlednost srovnaná dle roku vydání.3
Tabulka 6: D tský hrdina ve sv tové próze Ěchronologické srovnání, srovnání dle národnostiě.
autor národnost název rok vydání
Charles Dickens Velká Británie Oliver Twist 1838
Johanna Spyriová Švýcarsko Heidi, d včátko z hor 1880
Mark Twain Amerika Dobrodružství Huckleberryho
Finna
1884
Eric Kästner N mecko Emil a detektivové 1928
Roald Dahl Velká Británie Čarodejnice 1983
Joanne Kathleem Rowlingová Velká Británie Harry Potter 2010
Mikäel Ollivier Francie Život k sežrání 2010
Jeff Kiney Amerika Deník malého poseroutky 2016
Tabulka 7: D tský hrdina v české próze Ěchronologické srovnáníě.4
titul autor rok vydání
Klabzubova jedenáctka Eduar Bass 1922
Malý Bobeš Josef V romír Pleva 1931
Bylo nás p t Karel Poláček 1943
P íhody Káji Ma íka Felix Háj 1945
Honzíkova cesta Bohumil íha 1954
Rychlé šípy Jaroslav Foglar 1998
Dobrodružství Billa
Madlafouska David La ka 2010
Trable s tátou Jana Klimentová 2018
3.2 Témata v literatu e s d tským hrdinou
V tšina p íb hové literatury, i poezie, nese znaky své doby, proto má velkou výpov dní hodnotu pro další generace. ůby byla pro své potencionální čtená e atraktivní, objevují se témata typická pro tu danou dobu, jejíž nároky musí spl ovat. Témata jsou velmi r znorodá, velmi často se zde objevuje i jakýsi výchovný náboj, a to hlavn v literatu e určené pro mladé čtená e.
3 Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
4Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
44
3.2.1 Témata ve sv tové literatu e
Osvícenství
Od 17. století se objevuje osvícenství, nový filozofický sm r, který v í v rozum a schopnosti člov ka. Dochází k prolínání d tské literatury s literaturou pro dosp lé.
Intencionální díla mají stále výchovný charakter, dochází k rozvoji dobrodružné literatury. ůuto i píšící v tomto období byli nap íklad: Charles Perrault, Daniel Defoe, Jean Jack Rousseau ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 3–7).
Literatura pro mládež v 1ř. století
V první polovin 1ř. století se d tský hrdina objevuje pouze sporadicky v románech určených dosp lým čtená m. Ve druhé polovin 1ř. století se začalo objevovat velké množství p íb h s hlavním d tským hrdinou, jde o d ti opušt né s existenčními problémy. Této tématice se ve svých dílech v novali nap íklad: Hector Mallot v románu
„Bez rodiny“, Johanna Sypiriová v díle „Heidy, d včátko z hor“ nebo Mark Twain v jeho
„Dobrodružství Toma Sawyera“ ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 7–10).
Próza s dívčí hrdinkou
Próza s dívčí hrdinkou m la zpočátku v tšinou didaktický charakter ĚSofie de Segur ˗
„Nehody malé Sofie“ě, pozd ji dochází částečn k oprošt ní od tohoto výrazn didaktického zam ení ĚCharlotta Bronteová ˗ „Jana Eyrová“), ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 10–
11).
Dobrodružná literatura
V 1ř. století se rozvíjí dobrodružná literatura, která je cílena spíše chlapc m, Mezi její základní znaky pat í: touha po dobrodružství, exotické prost edí, utopické p edstavy, putování. V tomto žánru vznikala mnohá odv tví: robinsonády, western, indiánky, mo ský román. Mezi nejvýznamn jší autory se za adili: Jules Verne, Michael Tournier, James Fenimore Cooper, Karel May nebo Jack London ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 11–12).
V deckofantastická literatura
Od Ň. poloviny 1ř. století se rozvíjí v deckofantastická literatura. Hlavními znaky tohoto žánru jsou: exotické zem , vynálezy a fantazie. Zakladatelem SCI-FI se stal Jules Verne („Dvacet tisíc mil pod mo em“, „Tajuplný ostrov“), ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 11).
45 nonsensu a samoz ejm dobra vít zícího nad zlem ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 12–14).
Ve 20. století se na základ pedocentrismu objevují nov lad ná díla s motivy fantazie, konfliktu dobra se zlem, nonsensu, iniciace, lásky a p átelství nebo mytologie. Za adit sem m žeme tyto autory: ůlan ůlexander Milne Ě„Medvídek Pú“), Antoine de Saint Exupéry Ě„Malý princ“ě, Selma Lagerlöfová Ě„Podivuhodná cesta Nilse Holgersona“), Michael Ende („P íb h, který nikdy nekončí“), Joan Kathleen Rowlingová Ě„Harry Potter“) a mnoho dalších ĚŠubrtová, 1řŘŘb, s. 5–7).
D tský kolektiv hrdinou
V 1. polovin Ň0. století se vlivem p ívalu sov tské literatury rodí d tský kolektiv jako hrdina p íb hové prózy. Z tohoto období vzešly tituly od autor , jako jsou: Arkadij Gajdar („Timur a jeho parta“ě, Erich Kästner Ě„Emil a detektivové“) nebo Arthur Ransome („Boj o ostrov“). Nám tem této literatury se stalo: dobrodružství, detektivní zápletky, kolektivní akce ĚŠubrtová, 1řŘŘb, s. 8–9).
Um lá mytologie
2. polovina 20. století p inesla krizi hodnot. ůuto i se navrací ke starým a ov eným hodnotám, které reinterpretují a vytvá ejí novou mytologii. Nejznám jšími autory tohoto žánru jsou: Tove Janssonová Ě„Kometa“), John Ronald Tolkien („Pán prsten “, „Hobit“).
Objevují se pohádkové motivy, fantazie, iniciační cesta, láska, téma války a smrti ĚŠubrtová, 1řŘŘb, s. 10–11).
Inspirace literaturou pro dosp lé
V této polovin Ň0. století se v d tské literatu e začínají uplat ovat prvky literatury pro dosp lé. Díla jsou formáln jší a složit jší, dominují zde motivy iniciační cesty, fantazie, konzumní společnosti, lásky a p átelství, dobrodružství a svobody. Významnými autory jsou: Michael Ende („D včátko Momo a ukradený čas“, „P íb h, který nikdy nekončí“), Roal Dahl („Čarodejnice“), Michael Tournier („Pátek aneb vít zství divočiny“), ĚŠubrtová, 1řŘŘb, s. 12–13).
46 Současná d tská próza
V současné dob probíhá sbližování autorské pohádky a p íb hové prózy, dochází k prolínání žánr . Objevují se prvky fantasy, hororu, dobrodružné literatury a p íb hy inspirované prózou pro dosp lé. Za adit sem m žeme ůstrid Lindgrenovou Ě„Pipi dlouhá punčocha“), Otfrieda Preusslera („Malá čarodejnice“) nebo Christine Nöstlingerovou („Markéta“), ĚŠubrtová, 1řŘŘa, s. 14–15).
V pop edí současné d tské literatury stále p etrvávají díla s fantasy tématikou v čele s Harry Potterem ĚJ. K. Rowlingováě, dále nap íklad: „Poutník, čarod jnice a červ“ od Christophera Paoliniho nebo „Ježibabin vysavač“ od Terry Pratchett.
Velmi populární se stala deníková forma p íb h Ě„Deník malého poseroutky“, Deník mimo ky aj.ě
Na záv r této kapitoly jsem se rozhodla uvést p ehledný souhrn všech mnou vybraných d l dle tématu. V rámci studia témat v d tské literatu e jsem se zam ila na n která díla, která dle mého názoru ilustrují rozmanitost témat nap íč d tskou sv tovou literaturou.
Díla jsem vybírala dle svého uvážení a vlastních preferencí.5 Tabulka 8:Témata ve sv tové literatu e pro d ti.
základní tematická
a zla, fantazie Pinocchiova dobrodružství Carlo Collodi fantazie, dobrodružství,
p átelství Petr Pan James. Mathew Barrie
iniciační cesta, prolínáni reality a
fantazie, rozpoznání dobra a zla Podivuhodná cesta Nilse
Holgersona Selma Lagerlöfová
nonsens, humor, fantazie,
výchovné prvky Mary Poppins Pamela Lyndon Travers
filozofické otázky, p átelství Malý princ ůntoine de Saint Exupéry fantazie, p átelství, mytologie,
k esťanství, dobrodružství Letopisy Narnie Cliwe Staples Lewis prolínání reality a fantazie,
iniciační cesta, p átelství P íb h, který nikdy nekončí Michael. Ende p átelství, fantazie, boj dobra se
zlem Harry Potter Joanna Kathlen Rowlingová
smrt, téma sirotka, p ežití Oliver Twist Charles Dickens
5 Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
47
venkovský život, p íroda,
p átelství, téma sirotka Heidi, d včátko z hor Johanna Spyriová rasová otázka, touha po svobod ,
dobrodružství Dobrodružství Huckleberryho
Finna Mark Twain
záhady, d tský kolektiv,
dobrodružství Emil a detektivové Eric Kästner
d tský horor, láska, nebezpečí,
odvaha Čarodejnice Roald Dahl
problémy dospívání Život k sežrání Mikäel Ollivier
dobrodružství, rošťáctví,
p átelství, deníková forma Deník malého poseroutky Jeff Kiney
3.2.2 Témata v české literatu e
Lidové pohádky a jejich adaptace
Význam pohádky tak, jak ji známe dnes, se ustálil v 90. letech 1Ř. století. Jde tedy o epický útvar p edávaný ústní tradicí, jehož d j je obvykle plný nadp irozených jev , kouzelných bytostí a touhy po dobru. Nejznám jším autorem klasické adaptace je u nás Karel Jaromír Erben Ě„Čítanka slovanská“). Mezi nejv tší p edstavitele autorské adaptace bychom mohli za adit: Boženu N mcovou Ě„Národní báchorky a pov sti"). Tyto autory ovliv ovalo hlavn , vlastenectví a náboženské motivy ĚŠubrtová, Chocholatý, Ň01Ň, s. venkovské prost edí, surrealismus. Mezi nejvýznamn jší autory této doby pat í: Vladislav Vančura, Karel Čapek, Josef Čapek, Vít zslav Nezval nebo Karel Poláček ĚŠubrtová, Chocholatý, Ň01Ň, s. 1ř–20).
B hem poválečného období se mnoho autor odmlčelo. D raz je kladen na d jovost p íb h , p ekračování žánrových hranic. V dílech se objevuje fantazie, jazyková hra a inspirace folklórem ĚJan Werich-„Fimfárum“ě a uvoln nost.
48 60. léta jsou označována za zlatý v k pohádky. Typická je rozmanitost a individualita d l.
Reálný sv t je prostupován fantazií, auto i využívají humor a nonsens. Významnými autory této doby jsou: Václav Čtvrtek Ě„K emílek a Vochom rka“, „Maková panenka“), Ota Hofman („Pan Tau a tisíc zázrak “ě, Miloš Macourek Ě„Mach a Šebestová“ě, Ludvík ůškenazy Ě„Putování za švestkovou v ní“).
P íval p ekladové literatury, trivialita a komerčnost jsou typické pro ř0. léta pohádky.
V tuto dobu vycházely tituly nap íklad od Zde ka Sv ráka Ě„Tatínku, ta se ti povedla“) nebo od Ludvíka St edy Ě„Tatínkovy pohádky“), ĚČe ková, Ň006, s. 136–144).
Próza s d tským hrdinou6
Počátky prózy s d tským hrdinou byly nejprve zatíženy pedagogickým zám rem, její začátky bychom mohli hledat již v dob Národního obrození ĚVáclav Mat j Kramériusě.
V meziválečném období se auto i obrací k venkovskému prost edí, hledají kvality d tství, využívají humor a fantazii, objevují se postavy sirotk a nešťastných d tí. Do tohoto období m žeme za adit tvorbu: Felixe Háje Ě„P íhody Káji Ma íka“ě, Karla Poláčka („Bylo nás p t“ě, Josefa V romíra Plevy Ě„Malý Bobeš“ě nebo Františka Langera („Bratrstvo bílého klíče“).
V dob okupace vykazuje literatura protich dné tendence, proti bezstarostnému d tství stojí vlastenectví a téma války. Po roce 1ř4Ř dochází k napodobování sov tské literatury.
N kte í auto i píší v emigraci: František Langer Ě„D ti a dýka“ě, Jan Proházka Ě„ůť žije republika“ě. Mezi další autory této doby m žeme za adit nap íklad: Zde ku Bezd kovou („ íkali mi Leni“ě nebo Bohumila íhu Ě„Na út ku“).
V 50. letech literatura podléhá sov tskému vlivu, píší se pionýrské a školní povídky. 60.
léta p inesla novou vlnu literatury. Dít se již nepohybuje v bezproblémovém sv t .
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SLŇK, LD1K, LDŇK na FP TUL z roku 2016 a 2018.
49 70. léta prob hla v duchu normalizace. Objevuje se téma války a návratu do d tství.
Mnoho autor emigrovalo ĚIvan Klímaě nebo byli šikanováni.
I v ř0. letech pokračuje téma války a okupace ĚHana Bo kovcová-„Zakázané holky“).
V rámci studia témat v d tské literatu e jsem se zam ila na n která díla, která dle mého názoru ilustrují rozmanitost témat nap íč českou, d tskou literaturou. Díla jsem vybírala dle svého uvážení a vlastních preferencí. Na záv r této kapitoly uvádím jejich souhrn s uvedením základního tématu7:
Tabulka 9: Vysledovaná témata vybraných d l základní tematická
zam ení titul autor
k esťanství, rodina, smrt Broučci Jan Karafiát
fantazie, konflikt dobra se zlem Kubula a Kuba Kubikula Ladislav Vančura humor, dobrodružství, p átelství Edudant a Francimor Karel Poláček rošťáctví, dobrodružství, fantazie Lucie, postrach ulice Ota Hofman rodina, naivní d tský sv t ůlenčina čítanka Eduard Petiška surrealismus, p átelství,
dobrodružství ůnička sk ítek a slam ný Hubert Vít zslav Nezval fantazie, dobrodružství,
p átelství Létající Čestmír Miloš Macourek
nonsens, humor, p átelství,
dobrodružství, fantazie Mach a Šebestová Miloš Macourek fotbalové prost edí, d tský
kolektiv, humor, dobrodružství Klabzubova jedenáctka Eduar Bass
téma strádajícího dít te Malý Bobeš Josef V romír Pleva p átelství, dobrodružství, d tský
kolektiv, rošťáctví Bylo nás p t Karel Poláček
mravoučné tendence, rodinné
prost edí, p íroda P íhody Káji Ma íka Felix Háj dobrodružství, rodinné prost edí Honzíkova cesta Bohumil íha konflikty v d tském kolektivu,
p átelství, dobrodružství,
skautská tématika Rychlé šípy Jaroslav Foglar
dobrodružství, rošťáctví,
p átelství Dobrodružství Billa
Madlafouska David La ka
téma rozpadu rodiny Trable s tátou Jana Klimentová
7 Díla jsem vybírala dle svého uvážení.
Informace vkládané do tabulek čerpám z informací ze seminá SL1K, SL2K, LD1K, LD2K na FP TUL z roku 2016 a 2018.
50
PRůKTICKÁ ČÁST
51
4 CÍLE ů METODOLOGIE ŠET ENÍ
4.1 Cíle šet ení a výzkumné otázky
Hlavním cílem mé diplomové práce bylo sledování účinnosti užitých metod u žák t etí t ídy, které jsou zam ené na rozvoj čtená ské gramotnosti. Sledovala jsem ale nejen jejich účinnost, ale i to, jak žáci na metodu reagovali, zda je bavila a jaký k ní m li p ístup celkov . Dále m zajímal následný posun d tí v oblasti čtená ské gramotnosti, zlepšení jejich čtená ských dovedností a samoz ejm prohloubení nebo nalezení vztahu k literatu e.
Vedlejším cílem bylo rozvíjet u žák schopnost jejich sebehodnocení pomocí n kolika metod a sledovat jejich posun v této oblasti.
V souladu s cíli diplomové práce jsem si stanovila následující výzkumné otázky:
1. Které metody jsou vhodné pro rozvoj ČG prost ednictvím textu?
K položení této otázky m inspirovalo mnou absolvované školení, které bylo zam ené na rozvoj ČG. Lektorka nás seznamovala s množstvím r zných metod, obvyklých i p ímo zam ených na rozvoj ČG. Rozhodla jsem se n které z nich uvést do mé praxe a ov it si jejich účinnost sama.
2. Na jaké úrovni mnou sledované d ti zvládají sebehodnocení?
Díky studiu vysoké školy a vlastnímu pozorování jsem si v doma d ležitosti dovednosti sebehodnocení každého žáka. Protože ve své t íd se celkem nov snažím tuto dovednost posilovat a rozvíjet, rozhodla jsem, že ve svých projektových blocích budu zkoumat, jaké úrovn žáci již dosáhli a zda mnou nov zvolené zp soby sebehodnocení budou dalším p ínosem.
3. Jaký vliv m la roční cílená práce na praktické části na moje profesní dovednosti a osobnostní rozvoj?
Ješt stále se považuji za začínající učitelku prvního stupn , mnohokrát si b hem své praxe musím p iznat, že bych n které metody, p ístupy nebo činnosti p íšt volila jinak.
ů často obdivuji své zkušen jší kolegyn p i jejich práci s d tmi. Proto jsem jako
52 jsem sledovala po dobu jednoho školního roku.
4.3 Prost edky realizace
Jako prost edek pro realizaci praktické části mé diplomové práce jsem zvolila deset projektových blok . Tyto bloky jsem realizovala v pr b hu školního roku, kdy každý m síc byl uskutečn n práv jeden. Ke každému z nich jsem vždy uvedla obecné údaje, následn metodické pokyny, jak postupovat, a také jejich rozbor a interpretaci. Tyto metodické listy jsou provázány společnou četbou, a to knihou „Paní Láryfáry“ od autorky Betty MacDonaldové. Tuto d tskou knížku jsem zvolila hlavn proto, že v sob váže jak pohádkový motiv, tak motivy vztahující se k problém m dnešních d tí. V každé povídce vystupuje d tský hrdina, který čtená m umožní lepší vcít ní se do d je. P íb hy jsou podány vtipnou a poutavou formou, proto jsem doufala, že osloví i čtená e z mojí ň. B.
Dále jsou zde p iloženy pracovní listy, které jsem použila, vypln né žáky i prázdné a n kolik fotografií po ízených p ed nebo b hem realizace.
4.4 Obecné informace o autorce vybraných knih
Protože všechny výše uvedené projektové bloky jsou provázané knihou od autorky Betty MacDonaldové, rozhodla jsem se, že ve stručnosti zmíním její životopis.
Tato autorka je p vodem z Colorada, narodila se v Bouldur Ň6. b ezna 1ř07 do početné rodiny d lního inženýra. M la celkem p t sourozenc , čty i sestry a jednoho bratra, o nichž se často zmi uje ve své tvorb . Rodina se kv li práci velmi často st hovala, až do doby, než otec onemocn l zápalem plic a na jeho následky pozd ji zem el.
Za sv j život byla Betty MacDonaldová dvakrát vdaná. Jejím prvním manželem byl Bob Heskett, se kterým odjela na slepičí farmu, na kterou vzpomíná ve svém prvním díle
„Vejce a já“. Z tohoto manželství se jí narodily dv dcery. Pozd ji se autorka vrátila
53 za svou rodinou do Seattlu, kde ji zastihla hospodá ská krize. Byla nucena vyst ídat mnoho zam stnání, aby uživila své d ti. Její další manželství s Donaldem MacDonaldem bylo bezd tné. S manželem se p est hovali do domu na pláži blízko Seattlu, kde autorka započala svou literární tvorbu.
Mezi její nejznám jší tituly pro dosp lé pat í nap íklad: „Vejce a já“, který se stal bestselerem a byl p eložen do více než t iceti jazyk . „Dusím se ve vlastní šťáv “ nebo
„Morová rána“. D tskou tvorbu reprezentuje čty dílná série povídek o paní Láryfáry.
Kniha Paní Láryfáry je určena pro d ti na 1. stupni, pop . p edškolní d ti v Ěp eděposledním ročníku mate ské školy, a má výrazn didaktický charakter. Skládá se ze čty relativn samostatných, ale n kterými postavami tematicky propojených částí:
Paní Láryfáry, Čáry paní Láryfáry, Farma paní Láryfáry a Haló, paní Láryfáry!. V t chto humoristických povídkách vystupují d tští hrdinové, které postihla „záke ná choroba“ spojená s „d tskými nešvary“. Díky „léčb “ paní Láryfáry se tyto d ti záhy vyléčí, tedy polepší.
54
5 METODICKÉ LISTY
5.1 Projektový blok č. 1: První setkání
Tabulka 10: Obecné údaje – První setkání
ročník: 3.
cíle rozvoje ČG:
cíl výchovný: rozvoj komunikace a spolupráce, rozvoj schopnosti sebehodnocení
cíle vzd lávací: seznámí se s postupem p i vzniku knihy, umí vyhledat informace o knize Ěautor, ilustrátor, nakladatelství apod.ě, rozumí pojm m:
autor, ilustrátor, redaktor, nakladatelství, vyhledávání informací
cíl čtená sky: motivace k dalšímu čtení pomocí prezentace p ečtených knih, p edstavením své oblíbené knihy, rozvoj pozitivního vztahu k literatu e cíl literárn -estetický: vlastní ilustrace, vytvo ení vlastního názoru na četbu ostatních
mezip edm tové
vztahy: výtvarná výchova-tvorba ilustrace
metody výuky: výklad, rozhovor, diskuse, výtvarné činnosti, práce s knihou, metoda motivační, dynamická projekce, samostatná práce, brainstorming organizační formy: frontální výuka, samostatná práce žák
pom cky:
vlastní knihy d tí, tabule, pracovní list – záznam o knize, papíroví smajlíci, Youtube video – „Jak vzniká kniha“, dostupné na adrese:
https://www.youtube.com/watch?v=PCbqokP6řno. ĚKnížata d tský klub,
55 Člov ka poznáš podle knihy, kterou čte. (Samuel)
Knihy jsou n mí učitelé. (Gellius)
S pomocí knih se mnozí stávající učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani ve škole. (Komenský)
Četba jsou otev ené dve e do kouzelného sv ta. (Mauriac)
3. Formou diskuse probere s d tmi význam každého z nich.
Hlavní aktivity
1. Učitel položí žák m otázku, zda ví, jak taková kniha vzniká, - společn diskutují a zapisují na tabuli heslovit myšlenky, - zhlédnutí videa,
- shrnutí poznatk .
2. Žáci postupn p edstavují své oblíbené knihy. Učitel je vede pomocnými otázkami.
3. Žáci vypl ují list – záznam o knize.
Obrázek 1: Pracovní list: Záznam o knize
56
Záv r, shrnutí, reflexe
1. Žáci vzpomínají, která spolužákova kniha je zaujala a proč, zda by si ji cht li p ečíst.
2. Učitelovo shrnutí toho, jak vzniká kniha.
3. Instrukce ke zp sobu sebehodnocení a jeho realizace.
Učitel každému žákovi rozdá sadu p ti smajlík s rozlišnými výrazy, které budou v záv ru každé hodiny sloužit k sebehodnocení. Žák si vybere jednoho z nich, vybarví ho dle svého uvážení a na zadní stranu napíše krátkou legendu o tom, proč si vybral práv takového Ěv heslechě a proč ho tak vybarvil. Všichni žáci po čase zvednou smajlíka obličejem k učiteli a dobrovolníci zd vodní sv j výb r.
4. Zhodnocení hodiny učitelem.
Obrázek 2: Nástroj sebehodnocení žák – „smajlíci“ určení k sebehodnocení žák .8
5.1.2 Rozbor a interpr etace zkoumaného projektového bloku č. 1
V tomto prvním vyučovacím bloku jsem se soust edila na jakousi evokaci a uvedení
V tomto prvním vyučovacím bloku jsem se soust edila na jakousi evokaci a uvedení