• No results found

3 EMPIRICKÁ ČÁST

3.1 Zpětná vazba

Zpětnou vazbu na tvořivý deník, jejíž získání je jedním z cílů této diplomové práce, jsem od žáků získávala dvojím způsobem. První z nich byl spíše neoficiální a probíhal výhradně formou bezprostředního ústního dotazování žáků ohledně jejich názoru na konkrétní úkoly vykonávané v rámci vytváření záznamů do tvořivého deníku. Tato zpětná vazba pro mě byla zásadní především kvůli možnosti uzpůsobování jednotlivých úkolů metodických listů konkrétním zájmům či potřebám žáků, potažmo celé třídy.

Druhým, oficiálním způsobem získání zpětné vazby od žáků bylo provedení ankety přímo mezi žáky třídy 4. B. Ta byla uskutečněna formou dotazníku sestávajícího z jedenácti otázek (viz obrázek 22). Pro větší pestrost a přitažlivost pro žáky jsem v tomto dotazníku použila různé typy otázek – otevřené, uzavřené či škálovací.

Dotazník jsem sestavovala nejen za účelem zjištění postoje žáků k samotné metodě tvořivého deníku, ale též k utvoření si představy o jejich celkovém vztahu k tvořivým činnostem a výtvarné a slohové výchově.

Vyplnění ankety jsem zařadila do hodiny, která následovala po posledním záznamu do tvořivého deníku. V tento den bylo ve třídě přítomno 24 žáků z celkového počtu 25.

Ankety se neúčastnila jedna žačka, která celý den chyběla a jejíž absence byla poté dlouhodobá, nemohla tudíž dotazník vyplnit ani zpětně.

Hodina anketního šetření proběhla následovně. Každý žák nejprve dostal možnost prolistovat si svůj vlastní tvořivý deník (ukázky konkrétních tvořivých deníků: viz přílohy č.23 a 24) a připomenout si všechny své slohové i výtvarné záznamy. Společně jsme pak shrnuli, jakým tématům jsme se v rámci práce s tvořivým deníkem věnovali a co všechno si do něj žáci zaznamenali. Každému žákovi jsem poté rozdala dotazník vytištěný na papíře velikosti A4.

83

Předem jsem si byla vědoma toho, že počet otázek dotazníku je pro žáky čtvrtého ročníku celkem vysoký, kvůli zajištění komplexnosti písemné zpětné vazby jsem však nechtěla vypustit žádnou z nich. Abych tedy žákům vyplňování dotazníku alespoň usnadnila, každou otázku jsem jim vždy nejprve přečetla a vysvětlila, případně vztáhla na konkrétní situaci.

Obrázek 20: Dotazník pro žáky

84

3.1.1 Vyhodnocení ankety

Písemný dotazník vyplnilo dohromady 10 dívek a 14 chlapců. V následujících odstavcích shrnuji jejich odpovědi. Vyplněné dotazníky jsou poté uvedeny v přílohách.

První otázka dotazníku byla zaměřena na zjištění oblíbeného školního předmětu žáků. Většina dívek odpověděla, že je baví výtvarná výchova či tvořivé činnosti, dvě z nich v kombinaci s tělocvikem. Další dvě dívky uvedly pouze tělocvik, poté jedna angličtinu a jedna matematiku. U chlapců měla matematika větší zastoupení – jako oblíbený předmět ji uvedli čtyři z nich. Pouze jeden chlapec uvedl angličtinu a všichni zbylí chlapci napsali jako svůj oblíbený předmět tělocvik. Z odpovědí na první otázku tedy vyplynulo, že výtvarnou výchovu či tvořivé činnosti mají v této třídě v oblibě především dívky, kdežto chlapci preferují tělesnou výchovu.

Ve druhé otázce mě zajímalo, do jaké míry žáky baví konkrétní tvořivé činnosti – malování a kreslení, vyrábění a tvoření, psaní slohových cvičení. Pouze čtyři dívky uvedly, že je baví všechny tyto tři okruhy činností. Většina ostatních uvedla, že malovaní a kreslení je stejně jako vyrábění a tvoření baví, ale slohová cvičení je ve čtyřech případech spíše baví a v jednom případě spíše nebaví. Jedna dívka poté uvedla, že malování a kreslení ji spíše baví, vyrábění a tvoření ji baví a psaní slohových cvičení ji nebaví.

U chlapců byly ve druhé otázce odpovědi rozmanitější, žádný z nich však neuvedl, že by ho bavily všechny tyto tři okruhy činností zároveň. Šest chlapců uvedlo, že je baví malování a kreslení, dalších šest chlapců zakroužkovalo, že je tato činnost spíše baví, a dva chlapci vyplnili, že je tato činnost spíše nebaví. U vyrábění a tvoření pouze čtyři chlapci vybrali, že je tato činnost baví. Čtyři další chlapce tato činnost spíše baví, vyrábění a tvoření pak spíše nebaví dalších pět chlapců. Jeden žák u této činnosti nevybral žádnou odpověď, a zrovna tak ani u té další, kterou bylo psaní slohových cvičení, nic nevyplnil.

Slohová cvičení údajně baví pět chlapců, spíše baví také pět chlapců, spíše nebaví dva chlapce a nebaví pouze jednoho z dotazovaných chlapců v této třídě.

Otázky číslo tři a čtyři byly zaměřeny na pocity žáků při hodinách výtvarné a slohové výchovy. U výtvarné výchovy převažovaly v odpovědích pozitivní emoce.

Žáci většinou uváděli, že se při ní cítí tvořivě, uvolněně, vesele či pracovitě. Pouze čtyři žáci zvolili nějakou negativní emoci. Nejčastěji uváděli, že se cítí nešikovně, a to

85

například proto, že vždy něco pokazí. Někteří též psali, že se cítí znuděně či unaveně, protože jsou nedospalí, nebo proto, že výtvarná výchova většinou bývá poslední hodinu.

Při hodnocení hodin slohu žáci též vybírali převážně pozitivní emoce. Popisovali, že je sloh baví, jelikož rádi píší příběhy, a hodiny slohu jsou pro ně oddychovými. Jedna žačka zařadila mezi pozitivní emoce i jednu negativní. Uvedla, že se při slohu sice cítí šťastně a vesele, ale je též ustaraná, jelikož nikdy nestihne slohové cvičení dopsat. Jen čtyři žáci zakroužkovali pouze negativní pocity. Svou volbu zdůvodňovali například stresem ze špatné známky či nedostatkem nápadů.

Další část dotazníku už byla směřována na tvořivý deník. V páté otázce jsem nejprve zjišťovala, jestli si žáci vedou svůj osobní deník, na což kladně odpovědělo pouze šest žáků, konkrétně pět dívek a jeden chlapec. Osmnáct žáků poté uvedlo, že vedení tvořivého jim připadá zábavnější než vedení obyčejného osobního deníku. Dále jsem se v páté otázce zaměřila na porovnání hodin, kdy si žáci vedli tvořivý deník, s hodinami běžné výtvarné a slohové výchovy. Většině žáků, kromě třech dotázaných, se zdálo, že se hodiny s tvořivým deníkem lišily od jiných běžných hodin ve škole. Kromě dvou žáků poté většina uvedla, že je práce na tvořivém deníku bavila více než běžné hodiny slohu a výtvarné výchovy.

V šesté otázce jsem zjišťovala, která část tvořivého deníku žáky bavila více, zda slohová, výtvarná, případně obě, nebo též ani jedna. Pět žáků zakroužkovalo, že je nejvíce bavila výtvarná část, pouze dva žáky nejvíce bavila část slohová. Jeden žák vybral, že ho nebavila ani jedna část tvořivého deníku a zbylá většina zakroužkovala, že je bavily obě jeho části.

Otázka číslo sedm se věnovala pravidelnosti, se kterou by si žáci chtěli tvořivý deník vést, kdyby měli příležitost. Třináct žáků vybralo, že by chtěli s tvořivým deníkem pracovat víckrát do týdne. Devět žáků uvedlo, že by na tvořivém deníku chtěli pracovat jednou týdně. Pouze jeden chlapec by se chtěl tvořivému deníku věnovat jednou za měsíc a jedna žačka dokonce jen jednou za rok.

Další otázka byla věnována aspektu soukromí tvořivého deníku. Na dotaz, koho by žáci nechali nahlédnout do svého tvořivého deníku, žáci většinou odpovídali, že pouze svou rodinu či kamarády. Se spolužáky by byli ochotní svůj tvořivý deník sdílet pouze tři žáci, naopak s třídním učitelem by ho bez problémů sdílelo osm žáků. Čtyři žáci uvedli,

86

že by do svého tvořivého deníku nenechali nahlédnout vůbec nikoho a dva by ho naopak sdíleli s kýmkoli.

Poslední tři otázky byly otevřené a plnily funkci závěrečné reflexe po práci s tvořivým deníkem. Žákům jsem v nich dala prostor, aby se v nich vyjádřili k tomu, co nového se díky tvořivému deníku naučili, co by na něm změnili, aby pro ně byla práce s ním zajímavější, a zda mají chuť si začít vést svůj vlastní tvořivý deník. Z jednotlivých odpovědí žáků jsem vybrala ty dle mého názoru nejzajímavější a z hlediska reflexe nejpřínosnější. Tyto odpovědi zde nyní uvádím:

Co nového tě tvořivý deník naučil?

„Naučil mě, že i deník může být zábavný.“

„Myslet tvořivě nad nějakým úkolem.“

„Víc se soustředit na práci o výtvarce.“

„Spojit sloh a výtvarnou výchovu.“

„Tvořivý deník mě naučil, že práce o tvořivých činnostech je vždy hezká a nemusíme se stydět.“

Co bys změnil/a, aby pro tebe byla práce s tvořivým deníkem zajímavější?

„Více času na práci.“

„Nezměnil bych nic, je to boží.“

„Chtěl bych, aby se víc kreslilo.“

„Nezměnila bych nic, protože mi to takhle vyhovuje.“

„Já bych nezměnil nic, líbí se mi takový, jaký je.“

Máš chuť si teď začít vést svůj vlastní tvořivý deník? Proč?

„Ano, určitě si svůj deník založím. Založím si ho, protože mě to bavilo.“

„Ne, protože mám málo volného času.“

„Jo, protože mě to zaujalo.“

„Ano, chci, protože mě baví něco vyrábět a kreslit.“

„Nehodlám to udělat, stačí to ve škole.“

„Ano, protože bych si mohla zapsat, co mám na srdci.“

87