Okresní konference OV KSČ 16. - 17. března a její ohlas

První kolo okresních konferencí se konalo 9. a 10. března 1968. Situace na všech těchto konferencích vypadala obdobně. Vedoucí tajemníci se ve svých projevech věnovali především úspěchům v hospodářské sféře a zároveň vyslovovali formální souhlas s „lednem“. Zástupci ÚV KSČ omílali ve svých referátech kusé informace o posledním plénu ÚV KSČ, které již stejně byly známé, a delegáti se z nich nedozvěděli nic nového. Jen v několika málo okresech, kde vystoupili progresivní členové ÚV KSČ, se účastníci konferencí dozvěděli pravdivější a podrobnější informace. Naopak ve většině ostatních okresů si delegáti stěžovali, že jim je pravda zatajována. Přijaté rezoluce obsahovaly jen formální fráze o podpoře nového vedení a lednových změn. Ke kádrovým změnám téměř nedošlo.

Druhé kolo okresních konferencí se uskutečnilo o týden později, 15. - 17. března, a informace z úst zástupců ÚV KSČ týkající se „ledna“ již byly obsáhlejší. Následovaly i otevřenější diskuze, ve kterých mnohdy došlo ke konfrontaci značně rozdílných názorů. Velká část delegátů podporovala vypracování nové politiky, apelovali, aby se politika nedostala opět před leden, hlásili se k veřejným vystoupením Smrkovského, Goldstückera, Šika a dalších. V řadách účastníků konferencí se však našlo i mnoho těch, kteří vyjadřovali odpor k novým poměrům ve straně, kritizovali sdělovací prostředky a

65 Václav KURAL a kol., Československo roku 1968. 1. díl: obrodný proces, Praha 1993, s. 50.

66 Václav KURAL a kol., Československo roku 1968. 1. díl: obrodný proces, Praha 1993, s. 28.

42 v té souvislosti i vedení strany, které není schopné je usměrňovat. Společným znakem všech konferencí byla určitá bezradnost delegátů, kteří se nyní dozvídali o procesech 50. let, o tehdejších praktikách strany a nevěděli, jak se k tomu mají postavit. Na všech konferencích se snesla na hlavu ústředního vedení vlna kritiky za nedostatečné dodávání informací. K personálním změnám v nově zvolených okresních orgánech strany opět téměř nedošlo. Důvodem bylo to, že delegáty zvolily členské schůze KSČ již těsně po lednu, kdy v zemi vládla úplně jiná atmosféra než v březnu.⁶⁷

Okresní konference OV KSČ Nymburk se konala 16. - 17. března v Dělnickém domě v Nymburce. Základní organizace zvolily celkem 386 delegátů, z nichž se jich zúčastnilo konference 374. Jednání dále přihlíželo 47 delegátů a hlasem poradním a 75 hostů. Svými referáty na konferenci přispěli i zástupci ÚV KSČ Ludmila Černá, Karel Mestek, doc. dr. Tomáš Trávníček a jako vedoucí delegace ÚV Josef Němec. Za Národní shromáždění zde vystoupil poslanec Oleg Homola.⁶⁸

Všechny delegáty konference přivítal tajemník OV KSČ Václav Zedník, který zároveň úvodním referátem jednání zahájil. V tomto příspěvku nastínil, že tato konference se bude lišit od těch předešlých, kde se hodnotilo, jak okresní výbor od minulé konference uskutečňuje úkoly, které si na ní vytyčil. Již dopředu bylo jasné, že tentokrát se bude řešit především současná politická situace a hlavním tématem se stanou opatření přijatá ÚV KSČ v lednu, která mají posílit stranu, upevnit její jednotu a zvýšit její akceschopnost. O tom, že konference bude velmi ovlivněna závěry lednového pléna, mimochodem hovořil vedoucí tajemník OV KSČ František Klíma v rozhovoru poskytnutém týdeníku Nymbursko již týden před jejím zahájením. Zedník se však ve svém uvítacím referátu výsledky posledního pléna ÚV KSČ tolik nezabýval. Věnoval se spíše zahraničně-politické činnosti strany, jejíž nejpřednější úlohu spatřuje v posilování světové socialistické soustavy. Imperialistické síly se dle slov Zedníka stále snaží zvrátit revoluční proces ve světě. Jako příklad uvádí válku ve Vietnamu a události na Středním východě. V této souvislosti vyzdvihuje význam Varšavské smlouvy, která je garantem bezpečnosti ČSSR. Zdaleka největší význam pak má pro ČSSR spojenectví a přátelství se Sovětským svazem. Nutnosti upevňování tohoto přátelství věnoval Zedník ve svém

67 Václav KURAL a kol., Československo roku 1968. 1. díl: obrodný proces, Praha 1993, s. 52-53.

68 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Zpráva mandátové komise okresní konference OV KSČ.

43 referátu nejvíce prostoru.⁶⁹

Následovala prezentace Zprávy OV o činnosti a jeho úkoly při dalším uskutečňování závěrů XIII. sjezdu KSČ. Tato zpráva již byla velmi ovlivněna výsledky prosincového a lednového pléna. Okresní výbor v ní kritizoval ÚV KSČ za nedostatečné informace ze svých jednání, dále za to, že nezaujímá včas stranické stanovisko k názorům publikovaným v televizi, rozhlase a tisku. Okresní výbor ve zprávě analyzoval problémy ve straně i ve společnosti a navrhnul některá jejich řešení.

Ve společnosti viděl několik problémů. Jsou to problémy mezi Čechy a Slováky, mezi mladou a starší generací a mezi dělnickou třídou a inteligencí. I tyto rozpory se pak projevují v nízké aktivitě stranických organizací, v čemž vidí okresní výbor chybu, na níž má velký podíl vedení strany a jeho dosavadní přístup k členstvu. Pro zlepšení je nutné provést kritický rozbor stranické práce, zjistit důvody pasivity členů KSČ a změnit metody práce ve straně. Je potřeba zvýšit účast pracujících na řízení společnosti, dát jim prostor k vyjadřování vlastních názorů a potažmo jim dát právo kritizovat nedostatky a tím napomáhat jejich odstranění. Lidé by měli diskutovat především na schůzích v závodech, JZD, NV a dalších společenských orgánech. OV věřil, že strana se diskuze bát nemusí, má totiž pravdu a v názorovém boji vždy obstojí a zvítězí. To, že lidé vyslovují nestranické názory, by nemělo vzbuzovat obavy, ale naopak, dialog s nestranicky smýšlejícími lidmi je možnost, jak ideologii rozšiřovat. S rozvojem demokracie se zvyšuje i úloha Národní fronty. Všechny organizace musí rozvíjet svou činnost a zapojovat do ní co nejvíce lidí, hlavně mladých, kteří mají elán a vůli a odvahu řešit problémy.

Okresní výbor rovněž v souvislosti s připravovanými volbami do národních výborů pochválil jejich dosavadní vedení za to, že v uplynulém volebním období udělaly kus práce, i když stále ještě zbývá mnoho nevyřešených problémů. Mezi ně na okrese patří hlavně výstavba škol, pomalá bytová výstavba, nedostatečná vybavenost zdravotnických zařízení, špatná úroveň služeb i nízká úroveň obchodu. Zde OV vytýkal středočeskému krajskému výboru, že na okres Nymburk vynakládá méně prostředků než na okolní okresy, například Kolín. Navíc ekonomické přeměny se na mnoha místech realizují málo důsledně a jejich realizace naráží na odpor lidí svázaných s metodami centrálního řízení. Zpráva hovoří i o neoprávněném odsouzení několika členů strany na

69 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Slavnostní zahájení konference V.

Zedníkem

44 Nymbursku v 50. letech. Obrácení se státní moci proti vlastním lidem je vnímáno jako chyba, která se již nesmí opakovat. Co se týče zlepšení vztahů mezi Čechy a Slováky, navrhl OV navázat družbu s Prešovem, kde působil soudruh Janoušek, předseda Slovenské republiky rad a rodák z Nymburka.

Okresní výbor rovněž vytyčil hlavní úkoly budoucího nově zvoleného výboru, mezi něž patří například zkvalitnění stranického aparátu, správné aplikování usnesení vyšších stranických orgánů na podmínky okresu a lepší informování stranických organizací okresním výborem. V závěru zprávy se OV přihlásil k obrodnému procesu ve straně.⁷⁰

Nejvíce informací o dění ve straně a na okrese se však delegáti konference dozvěděli z diskuze, která dohromady obsahovala 46 diskuzních příspěvků. Otevřel ji svým referátem vedoucí delegace ÚV KSČ Josef Němec. Jeho příspěvek neobsahoval nic překvapivého a byl poměrně formální. Několik diskutujících si ve svých příspěvcích na jeho projev stěžovalo, zdálo se jim, že Němec nemluví otevřeně. Stručně hovořil o lednovém plénu a o množství rezolucí a souhlasů s jeho výsledkem, které nyní ÚV dostává, o připravovaném akčním programu a o hlavních úkolech strany v brzké době.

Rovněž delegáty stručně informoval o jednáních Středočeského krajského výboru KSČ.⁷¹

Celý první den ležel nad celou konferencí, jak to vyjádřil Josef Kopal z Kovony Lysá nad Labem ve svém příspěvku, „jakoby tísnivý mrak“ z počátečního vystoupení Václava Beneše ze ZO KSČ ZPA Pečky. Beneš se ostře postavil proti obrodnému procesu ve straně: „Kdo si nezakrývá úmyslně oči, musí vidět, že nový kritický směr v socialismu není ničím jiným než novou odrůdou oportunismu.“ Vyjádřil nespokojenost s tím, co se objevuje na stránkách tisku, v rozhlase či televizi, kde je nyní možné vzpomínku u hrobu T. G. Masaryka, konanou 7. března v Lánech. Masaryk byl podle něj

70 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Zpráva OV o činnosti a jeho úkoly při dalším uskutečňování závěrů XIII. sjezdu KSČ.

71 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Diskuze.

45 jen nástrojem buržoazie, která přivedla republiku k Mnichovu. Ostrá slova si od Beneše vysloužili i vysokoškolští studenti postižení během strahovských událostí a ti, kteří tuto jejich „provokaci“ vyzdvihují a studenty staví do pozic národních hrdninů. Zde je nutno poznamenat, že od zaměstnance ZPA Pečky takové výroky nejsou příliš udivující.

Pečky byly vždy vyhlášenou baštou ortodoxních komunistů a ne nadarmo si na okrese vysloužily přízvisko „Rudé“. K příspěvku V. Beneše se vyjádřil dr. Trávníček z ÚV KSČ, který se jakožto vysokoškolský pedagog zastal studentů a zásah Veřejné bezpečnosti odsoudil. Strahovské události byly celkově častým tématem diskutujících, přičemž většina se stavěla za stanovisko dr. Trávníčka.⁷²

Dalším předmětem příspěvků byly politické procesy páchané na členech strany.

Diskutovalo se o tom, kdo za ně nese zodpovědnost a jaký byl podíl tehdejších členů ÚV KSČ. Většina delegátů se shodla, že okresní výbor by se měl také zabývat procesy, které proběhly na okrese Nymburk. Objevily se ale i názory, že rehabilitací se snaží zneužít lidé, kteří se dopouštěli závažné trestné činnosti proti státnímu zřízení.⁷³

Problém, na kterém se shodli všichni delegáti, byla neinformovanost. Ta způsobila u mnoha členů strany dezorientaci či nesprávné vyvození závěrů, což mělo záporný vliv na jejich aktivitu a činnost. O tom, co se skutečně dělo na říjnovém, prosincovém a lednovém plénu, se museli dozvídat z médií, což se jim nezdálo být v pořádku. Člen MV KSČ Dymokury Tábořík v tom přímo spatřoval selhání vedení OV KSČ v čele s vedoucím tajemníkem Františkem Klímou, který podle něj „vnitřně nezaujal správný postoj k lednovému zasedání ÚV a jen těžko nyní může měnit styl stranické práce“ a žádal jeho výměnu. Personální změny na všech stupních stranického aparátu požadoval rovněž Josef Kopal z Kovony Lysá nad Labem, který pronesl asi nejostřejší diskuzní příspěvek, který útočil na OV KSČ. Ten podle něj nebral v úvahu sílu a uvědomění členstva, nedal na jeho názory a nevyužíval jejich aktivitu. Vyzval aparát OV KSČ, aby přehodnotil svou práci z minulého období a vyvodil vůči sobě důsledky a nápravná opatření. Kritizoval rovněž přesycenost aparátu placenými funkcionáři, kteří zbytečně vykonávají administrativní činnost na úkor vlastního poslání. Na tomto názoru se s Kopalem shodlo více delegátů, kteří odsuzovali byrokratismus v aparátu strany.⁷⁴

72 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Diskuze.

73 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Diskuze.

74 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk,

46 Většina delegátů prezentující na konferenci své příspěvky souhlasila s obrodným procesem ve straně a s výsledky říjnového, prosincového a lednového pléna. Požadovali více demokracie uvnitř strany a vyjádřili touhu proces následovat i na nižší úrovni stranického života. Na kolik to mysleli opravdu vážně, se dá jen těžko odhadnout. Jak si však postěžoval předseda III. uliční organizace z Lysé nad Labem Bolf, skutečnost byla taková, že delegáti moc nevěděli, jak se mají chovat a co si mají myslet: „Se zájmem delegáti vyslechli delegáta z Peček, všichni jsme mu dali za pravdu a zatleskali, ovšem stačilo, aby přišel s. dr. Trávníček, a zase jsme všichni tleskali.“⁷⁵

Poslední příspěvek na konferenci patřil vedoucímu tajemníkovi OV KSČ usnesení okresní konference bylo novému okresnímu výboru uloženo projednání a rozpracování akčního programu strany do podmínek okresu, prověření všech případů osob odsouzených na okrese v politických procesech v době kultu osobnosti, zajištění úplné rehabilitace nevinně odsouzených a následné informování veřejnosti, posouzení odpovědnosti tehdejších funkcionářů za zjištěné nezákonnosti. Mezi další úkoly strany patřilo rovněž vytváření optimálních podmínek na okrese pro rozvíjení vnitrostranické demokracie a demokratických principů společenského života a zajištění větší informovanosti základních organizací KSČ.⁷⁶

Nový okresní výbor se poprvé sešel 21. března a na této schůzi si zvolil své předsednictvo ve složení František Klíma, Václav Zedník, Karel Bulant, Josefa Nedevová, Josef Říha, Josef Hašek, Jaroslav Doubek, Oldřich Novák, František Bedrna, Bohuslav Pokorný a Oldřich Kubánek. Funkci vedoucího tajemníka obhájil František Klíma. Plenárního zasedání se zúčastnil i pracovník ÚV KSČ J. Litera. Přednesl zde zprávu o zasedání říjnového, prosincového a lednového pléna ÚV KSČ, která překročila rámec informačně velmi chudé rezoluce. Poslanci OV KSČ se konečně dozvěděli, jaké

karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Diskuze.

75 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Diskuze.

76 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 5, inv. č. 17, Okresní konference 16. - 17. 3. 1968, Zpráva mandátové komise okresní konference OV KSČ.

47 problémy muselo plénum ÚV KSČ řešit. Litera se přítomným snažil osvětlit všechny dějinné příčiny, které vygradovaly ve spor uvnitř ÚV během říjnového, prosincového a lednového pléna. Mezi tyto příčiny podle něj patřila národnostní otázka, plánování a řízení národního hospodářství, vztah mezi předsednictvem ÚV KSČ a plénem, kdy se plénum dostalo v podstatě do pozice orgánu schvalovacího, bez možnosti rozhodovat Dále zmínil kumulování funkcí v rukou členů PÚV. Litera podrobně plénum OV KSČ seznámil i s tím, jak probíhala volba prvního tajemníka ÚV KSČ. Dále naznačil, že spory uvnitř PÚV stále přetrvávají i po jeho doplnění o Špačka, Borůvku a Pillera.

Členové OV KSČ tedy obdrželi informace, které očekávali, že uslyší z úst členů ÚV KSČ již na okresní konferenci. Příspěvek J. Litery rozproudil diskuzi, ve které se ukázalo, že názory poslanců OV KSČ se v některých otázkách ohledně současné situace liší. Mínění diskutujících se různila především v pohledu na probíhající veřejné debaty na téma současné politické situace. Nejextrémnější názor na toto téma projevil Josef Frank z Dílen ČSD Nymburk. Podle jeho slov se problémy ve straně vůbec neměly dostat na veřejnost, vše se mělo projednat na stranické platformě. S tímto stanoviskem souhlasili i další zástupci podniků v OV KSČ, kterým vadí, že se na závodech tolik schůzuje a diskutuje na úkor práce. Naopak mnoho členů OV KSČ se vyjádřilo k probíhající diskuzi ve společnosti kladně a ocenilo i úlohu rozhlasu, televize a novin, že na věci, o kterých je třeba mluvit, upozornily. Dalším často diskutovaným tématem bylo nedostatečné předávání informací o dění v ÚV KSČ během prvních měsíců roku 1968.

Navíc podle většiny větší informovanost nevyřešila ani okresní konference. Objevily se dokonce názory, že by se měla konat znovu, protože nesplnila svůj účel.⁷⁷

Plénum OV KSČ si vytyčilo pro příští týdny několik úkolů, mezi něž patřilo:

zpřístupnění informací členům okresního výboru, OKRK a stranickému aktivu, ustavení komise k prověření politických procesů na okrese v období kultu osobnosti, zpracování systému informací od okresního výboru až do základních organizací a rozpracování vztahů OV KSČ k orgánům státní moci a společenským organizacím.⁷⁸

Druhý den, 22. března, se mimořádně sešlo předsednictvo OV KSČ, aby zaujalo stanovisko k závěrům ze zasedání PÚV KSČ ze dne 21. 3. 1968, kde rezignoval Antonín Novotný na post prezidenta. POV tuto zprávu přijalo pozitivně s tím, že z funkcí by měli odejít i další lidé, kteří nesouhlasí s novým nasměrováním strany.

77 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv. č. 46, Plenární zasedání OV KSČ 21. 3. 1968.

78 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv. č. 46, Plenární zasedání OV KSČ 21. 3. 1968.

48 Zároveň POV požadovalo po PÚV, aby zaujalo stanovisko k požadavkům na odložení voleb do NV.⁷⁹

Těsně po skončení konference proběhlo za poměrně vysoké účasti velké množství členských schůzí v závodech, úřadech či na školách. Jen od 27. března do 5.

dubna jich proběhlo 27. Lidé zde mohli diskutovat s funkcionáři strany, vznášet různé požadavky, vyjádřit se k současné politické situaci či k akčnímu programu strany, který byl schválen na dubnovém plénu ÚV KSČ. Většinou schůze vyjadřovaly souhlas s výsledky prosincového a lednového pléna ÚV KSČ. Předmětem kritiky ve všech ZO byla opožděná a nedostatečná informovanost členů strany o jednání ÚV KSČ, s tím, že se více dozvěděly z médií než od stranických orgánů. Kritiku si vysloužily i některé neuvážené články v tisku, relace v televizi i rozhlase.⁸⁰ Negativní reakce vyvolaly na regionální úrovni například články uveřejněné v Nymbursku zástupcem vedoucího redakce Zdeňkem Fritzlem. Jednalo se o příspěvky bývalých politických vězňů. První, uveřejněný 2. dubna, napsal Jaroslav Kolín, který strávil 8 let v Leopoldově, v roce 1960 dostal amnestii, ale proti své vůli byl nasazen do poděbradských skláren a jeho dcera nemohla jít v roce 1963 na studia.⁸¹ Další svědectví politického vězně Dr. J.

Veverky Nymbursko otisklo na konci dubna. Nymburský rodák a bývalý poslanec NS za sociální demokracii Veverka byl v roce 1950 zatčen v Nymburce a propuštěn až po 14 letech. Ve vesnických organizacích KSČ (např. Oseček, Kněžice, Tatce, Křinec, Kostomlaty, atd) byl odsuzován televizní rozhovor s Karlem Mestekem, poslancem NS za volební okres Poděbrady, který označily jako křížový výslech. Většině členů ZO rovněž vadilo, že relace v televizi se dělají se studenty, spisovateli a inteligencí, méně s dělníky a zemědělci. Na vesnicích byla velmi dobře přijímána vystupování V. Biľaka či J. Lenárta, naopak řada připomínek se objevila k některým vystoupením J.

79 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 54, inv. č. 87, Předsednictvo OV KSČ 22. 3. 1968.

80 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 54, inv. č. 87, Předsednictvo OV KSČ 8. 4. 1968 – Stranická informace o situaci na okrese.

81 Nymbursko, 2. 4. 1968, s. 1.

82 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 54, inv. č. 87, Předsednictvo OV KSČ 8. 4. 1968 – Stranická informace o situaci na okrese.

49 nebudou brzdou pro své konzervativní a zastaralé názory.⁸³

Na pořad jednání členských schůzí se dostalo samozřejmě i odstoupení Antonína Novotného z funkce prezidenta. Ve všech závodech a organizacích byl po zveřejnění této zprávy klid, tento krok se očekával. Jen se někteří členové domnívali, že měl

Na pořad jednání členských schůzí se dostalo samozřejmě i odstoupení Antonína Novotného z funkce prezidenta. Ve všech závodech a organizacích byl po zveřejnění této zprávy klid, tento krok se očekával. Jen se někteří členové domnívali, že měl