6 Rok 198 na Nymbursku
6.6 Uklidnění situace na Nymbursku
Dne 31. srpna se konalo plenární zasedání ÚV KSČ, na kterém se jeho členové dozvěděli o průběhu moskevských jednání i o jeho závěrech. Moskevský protokol prohlásil Vysočanský sjezd za neplatný, XIV. mimořádný sjezd KSČ plánovaný na 9.
září byl zrušen a přesunut na neurčito. Hlavním závěrem zasedání bylo přijetí moskevského protokolu a zdůraznění nutnosti plnit jej. Tento dokument, vnucený československým politikům sovětskými představiteli KSSS v Moskvě, v podstatě popřel ideje celého Pražského jara a otevřel cestu k budoucí normalizaci.141
Situace na Nymbursku se začala uklidňovat v týdnu od 2. září. Vliv na to mělo určitě i konání mnoha aktivů a členských schůzí, kde byly lidem současné problémy vysvětlovány. Od 1. do 13. září se uskutečnilo 135 členských schůzí a 5 veřejných schůzí, které vyvolaly velký zájem, a ukázala se na nich velká rozdílnost názorů.
Většina účastníků se shodla na nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR a na tom, že bude velmi obtížné obnovit přátelství se SSSR. Rovněž se hojně objevovaly stížnosti na nedostatečnou informovanost o jednání v Čierné, v Bratislavě, atd. Mnoho členů strany oceňovalo, že se situace normalizuje, a to hlavně po stránce pracovní. Zastávali přesvědčení, že strana musí být jednotná, aby mohla splnit
139 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv. č. 46, Plenární zasedání OV KSČ 23. 8. 1968, diskuze.
140 Nymbursko, 3. 9. 1968, s. 3.
141 Vojtěch MENCL a kol., Československo roku 1968. 2. díl: počátky normalizace, Praha 1993, s. 8.
66 moskevské dohody a cizí vojska následně odešla. V některých stranických organizacích, hlavně na vesnicích, se vyskytl názor, že se straně vymkla situace z rukou, ÚV nedokázal usměrnit práci sdělovacích prostředků a vpád vojsk si tak strana do určité míry zapříčinila sama. Opačná vyjádření zaznívala ze stranických organizací na školách, které moskevský protokol zcela odmítaly. Někteří učitelé si nedokázali představit, že by mohlo ještě někdy fungovat přátelství se SSSR. Řada z nich dokonce prohlašovala, že pokud nebudou moci svobodně říkat své názory, raději ze školství odejdou. Mnozí si rovněž stěžovali, že jim není sdělována úplná pravda a za nejserióznější zdroj informací považovali vysílání Svobodné Evropy.142
Členské schůze v Pístech, ZOM Nymburk a v Kostelní Lhotě se zabývaly prací OV KSČ a obvinily jej, že v srpnových dnech nezvládl situaci. Narážely především na odlišná vystoupení jednotlivých členů OV KSČ. Někteří mluvili otevřeně, ale někteří předávané informace velmi zaobalovali.
Jako zastánci tvrdé linie ve straně se ukázali poslanci ONV. Dne 6. září se sešlo sdružení poslanců ONV a vyslovilo názor na to, proč přišla vojska Varšavské smlouvy.
„Je to důsledek některých chyb, kterých se dopustilo vedení strany, kdy se jim vymklo nich již nenašel jakoukoliv zprávu, která by upomínala na to, co se v srpnu dělo.
142 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv.č. 46, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 18. 9. 1968, Souhrnná informace o současné situaci na okrese Nymburk
143 Tamtéž.
144 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv.č. 46, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 18. 9. 1968, Souhrnná informace o současné situaci na okrese Nymburk
67 První zasedání OV KSČ po sprnovém plénu ÚV KSČ se konalo až 18. září.
Vedoucí tajemník František Klíma všem přítomným podal zprávu o současné situaci na okrese, ve které se pochopitelně vracel k srpnovým událostem, moskevským dohodám a jejich plnění na okrese. Diskutující ve svých příspěvcích chtěli především vysvětlit, proč sem skutečně vojska přišla. Chtěli znát skutečnou pravdu o jednáních v Drážďanech, Čierné a Bratislavě, o kterých měli jen neúplné informace. Dle diskuzních příspěvků cítila většina členů OV KSČ jistou bezradnost ve svém postoji k Sovětskému svazu. Jak obhajovat přátelství se SSSR po 21. srpnu? Tato otázka trápila mnoho straníků.145
Jinak se zářijové plénum překvapivě věnovalo spíše organizačním záležitostem.
Došlo ke změnám v předsednictvu OV, které bylo doplněno o tři nové členy – Zdenku Dlouhou, Františka Havlíčka a Jaroslava Podoláka. K reorganizaci došlo i v radě ONV.
Z rady byli vyloučeni poslanci Karel Maršič, Josef Soukal, Čestmír Falta a Růžena Petrásková a nahradili je Božena Vítů, Ladislav Opočenský, František Vejdra a jeden zástupce socialistické strany, který měl být teprve vybrán. V tuto chvíli tato výměna ještě nesouvisela s chováním těchto poslanců v období obrodného procesu a po příchodu cizích vojsk. Opatření se provedlo proto, aby v tomto orgánu byly rovnoměrně zastoupeny všechny části okresu. OV KSČ rovněž schválilo nové uspořádání aparátu, které bylo vybráno ze tří navrhovaných alternativ. V čele původního aparátu stál vedoucí tajemník a dále se aparát skládal z ideologického oddělení, průmyslového úseku a zemědělského úseku. Toto uspořádání nahradil model v čele opět s vedoucím tajemníkem a dále se skládajícím z politicko-organizačního oddělení (v čele tajemník Josef Šidák), ideologického oddělení (tajemník Václav Zedník) a ekonomického oddělení (tajemník Jan Kaňok).146
Výsledky své prozatímní práce zveřejnila rehabilitační komise. Plénum schválilo usnesení k patnácti uzavřeným případům rehabilitace členů strany. Rehabilitační komise se rovněž zavázala, že ve své práci bude i nadále pokračovat.
Ve svém závěrečném usnesení plénum usoudilo, že jedinou možností je nyní plnění moskevských dohod, jedině tak se situace v Československu znormalizuje. I přesto však vyjádřilo vůli nadále pokračovat v polednové politice a v plnění akčního programu.
145 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv.č. 46, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 18. 9. 1968
146 Tamtéž.
68 Usnesení OV KSČ obhajoval vedoucí tajemník František Klíma i na schůzi starých členů KSČ, které OV uspořádal 20. září v Dělnickém domě v Nymburce.
Členové strany, kteří stáli u zrodu KSČ, mu v mnohém oponovali. Dle jejich názoru strana situaci v zemi nezvládla, a proto byla opatření našich partnerů nutná.147
Na počátku října začalo předsednictvo OV KSČ znovu jednat o přípravách na oslavu 50. výročí vzniku Československé republiky. Kvůli srpnovým událostem se musely původní plány na oslavy tohoto výročí přehodnotit. Ze strachu, aby se oslavy nezvrtly ve veřejné manifestace proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy, mělo být jejich těžiště přeneseno na závody, pracoviště a školy.148
28. říjen 1968 byl nejdiskutovanějším tématem i na plenárním zasedání OV KSČ konaném 10. října, ne však kvůli oslavám vzniku Československa, nýbrž kvůli ústavnímu zákonu o federativním uspořádání republiky, který měl být vyhlášený právě v tento den. Tento zákon plénu představil člen České národní rady Rudolf Gärtner, zvolený za nymburský okres. V probíhající diskuzi si většina členů OV KSČ stěžovala, že Česká národní rada veřejnost o přípravě zákona včas neinformovala. Čtrnáct dní před schválením zákona podle nich nemá smysl o něm diskutovat, neboť už je stejně všechno připraveno předem. Navíc se jim zdálo, že se v navrhovaném zákonu vyznají jen ti, kteří na něm pracují. Nejvíce však účastníkům diskuze vadil fakt, že Slováci jsou na federalizaci mnohem lépe připraveni. Slovenské národní orgány existovaly na rozdíl od českých už dlouho (např. SNR, KSS). Velký problém byl spatřován hlavně v tom, že se ještě neustavila česká komunistická strana, jejíž sjezd se teprve připravoval. Diskutující se nemohli shodnout na tom, zda by se měl uskutečnit ještě před přijetím zákona nebo nikoliv.149
Otázka územního členění nového federativního státu na Poděbradsku otevřela opět starou křivdu. V roce 1960 byly Poděbrady a okolní vesnice administrativním zákonem proti jejich vůli přičleněny k okresu Nymburk. Jak vzpomíná pamětník docent Šibrava, výhodnější by pro Poděbrady, rozvinuté lázeňské město, bylo přičlenění k bohatšímu okresu Kolín. V nymburském okresu se většina peněz z rozpočtu investovala do rozvoje Nymburka, Peček či Lysé, dříve velmi chudých měst, a Poděbrady byly šizeny. „Všechny peníze, co přišly na okres, tak spotřeboval Nymburk, protože byl v
147 Nymbursko, 1. 10. 1968, s. 1.
148 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 54, inv. č. 87, Předsednictvo OV KSČ 2. 10. 1968
149 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv.č. 46, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 10. 10. 1968, diskuze
69 dezolátnim stavu, stejně tak Pečky, Lysá, Městec. A Poděbrady dostali třeba stejně jako ten Městec, i když byl jako mnohem menší. Proto třeba v Poděbradech usilovali o připojení ke Kolínu, protože Kolín, jako průmyslově silné středisko, tak tam mohlo být myšleno víc tady na ty lázně.“150 Tento názor nemám nijak ověřený, ale vzhledem k tomu, že všechna tato města znám, tak bych tomuto názoru věřila.
Okresní výbor KSČ vydal nakonec k zásadám federativního uspořádání ČSSR stanovisko, ve kterém schválil návrh federativního uspořádání Československa založený na důsledném uplatnění rovnosti obou národů. Nesouhlasil však s narůstáním státního aparátu a byrokracie a s uspěchaným způsobem, jakým byla provedena politická příprava otázky federalizace. Doporučil tedy přijmout pouze vyhlášení federace rámcovým ústavním zákonem s tím, že úprava státoprávního uspořádání bude přijata po podrobném a řádném projednání a vyjádření české veřejnosti. OV KSČ se rovněž zavázal státoprávní uspořádání vysvětlit občanům.151
O federalizaci Československa se mluvilo i na plenárním zasedání ONV, kde poslance s průběhem přípravy návrhu federalizace naší republiky seznámil Karel Mestek.
Dále si plénum OV KSČ vytyčilo na svém zasedání několik úkolů pro následující měsíce: zabezpečit důsledné plnění srpnového pléna ÚV KSČ, jehož cílem je postupná normalizace života v Československu, pokračovat v realizaci akčního programu okresního výboru strany a zabezpečit úkoly, které vyplývají z přípravy sjezdu Komunistické strany českých zemí.152
Ve stejný den, kdy se konalo plenární zasedání OV KSČ, uskutečnil se v Klubu dopravy a spojů v Nymburce aktiv funkcionářů stranických organizací. Hlavní referát zde přednesl člen PÚV KSČ a vedoucí tajemník Středočeského krajského výboru KSČ Jan Piller a mluvil v něm již o nedostatcích polednového vývoje.153
Oslavy 50. výročí vzniku republiky proběhly na Nymbursku velmi poklidně, byť za poměrně nízké účasti. V Dělnickém domě v Nymburce se jako již tradičně konalo slavností zasedání OV KSČ, OV NF, ONV, MV KSČ, MV NF a MěstNV Nymburk, kde byly předány pamětní plakety. Slavnostní projev zde pronesl vedoucí tajemník František Klíma, který v něm hovořil především o historii přátelských vztahů se Sovětským
150 Rozhovor s doc. Karlem Šibravou 9. 12. 2011 (viz příloha č. 4)
151 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv.č. 46, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 10. 10. 1968, Stanovisko OV KSČ v Nymburce k zásadám federativního uspořádání ČSSR
152 Tento sjezd se nikdy neuskutečnil.
153 Nymbursko, 15. 10. 1968, s. 2.
70 svazem, jež dle jeho slov nenarušil ani 21. srpen. Podobné akce se uskutečnily i v ostatních městech a obcích okresu. Muzeum v Poděbradech při příležitosti oslav uspořádalo výstavu s názvem „Od sarajevského atentátu k 28. říjnu“. Jak již bylo řečeno, oslavy proběhly především na pracovištích. Některé podniky výročí oslavily mimořádnou celostátní směnou. V průběhu konání těchto akcí se nevyskytly žádné protisovětské projevy, pouze v Pečkách byly strženy dvě rudé třepetalky.154