Prosazování výsledků listopadového pléna ÚV KSČ na okrese

Skutečnost, že na okrese začínají mít navrch zastánci tvrdé linie v komunistické straně, se ukázala na aktivu funkcionářů KSČ, který svolal MěstNV na 5. prosince 1968 do nymburského Hálkova divadla. O rezoluci přijaté na listopadovém plénu zde přes dvě hodiny hovořil tajemník ÚV KSČ Josef Lenárt, jeden ze zastánců sovětské intervence. Účastníci schůze svými dotazy dávali Lenártovi za pravdu. Padali dotazy typu: kdy budou veřejně očištěni ti, kteří byli neprávem napadáni a nazýváni zrádci a kolaboranty, kdy se zveřejní jména těch, kteří se po lednu dopouštěli chyb, atd. Na aktivu vystoupil za potlesku přítomných i zastánce stalinské linie, kterého chtěli voliči před několika měsící odvolat, Karel Mestek.¹⁵⁹

Plénum OV KSČ se sešlo až 11. prosince 1968. Vzhledem k tomu, že uplynulo 25 let od podepsání smlouvy se SSSR o vzájemné pomoci a hospodářské spolupráci, byl jedním z probíraných témat právě vztah k tomuto spojenci. Vedoucí tajemník OV KSČ František Klíma si stěžoval na protisovětské nálady, které stále panují, přičemž hovořil dokonce o „protisovětské psychóze“, a to především ze strany mládeže a inteligence.¹⁶⁰

S diskuzními příspěvky zde vystoupila řada lidí, která se těsně po srpnu držela stranou, příliš se k ničemu nevyjadřovala a vyčkávala, aby nyní zaútočila na členy OV KSČ, kteří ve vypjatých chvílích těsně po vpádu vojsk hovořili o Rusech jako o

158 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 54, inv. č. 87, Předsednictvo OV KSČ 21. 11. 1968, Současná situace na okrese Nymburk.

159 Nymbursko, 10. 12. 1968, s. 1.

160 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv.č. 46, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 11. 12. 1968, úvodní referát Františka Klímy.

73 okupantech. Tito lidé by dle názorů svých kritiků měli své tehdejší chování nějak vysvětlit. Panovaly totiž o nich pochyby, že se nyní podřídí rezoluci listopadového pléna ÚV KSČ. Mezi tyto kritiky patřil například Jan Kurka z inženýrsko-průmyslových staveb Sadská, který nabádal ostatní, ať se o těchto lidí distancují. Nicméně nejmenoval.

Marie Šťastná z Pragoděvu byla konkrétnější, odsuzovala jmenovitě Václava Zedníka, Jaroslava Šimůnka a Josefa Haška. Ke Kurkovi a Šťastné se přidal člen POV OV KSČ Oldřich Kubánek, který poděkoval F. Klímovi, že „nebyl blázen, jako byli někteří tajemníci, kteří to honem popadli od toho ledna teplé a hned s tím cupovali a trhali to a rozervali okresní organizaci.“¹⁶¹ O tom, že se nad jmenovanými členy KSČ Zedníkem a Haškem začínají pomalu „stahovat mračna“, svědčí i změna původního rozhodnutí, aby tito dva funkcionáři, doplnění ještě Karlem Bulantem, utvořili tříčlenou delegaci okresu Nymburk na oslavy 51. výročí VŘSR do Mitišči. Na POV KSČ přišlo několik připomínek, že tato delegace nereprezentuje okres, a tak byla vyměněna.

Ostrá kritika se na zzasedání snesla také na členy jiných politických stran na okrese, především členy K 231. Tajemník okresního výboru Národní fronty Karel Burda o nich hovořil dokonce jako o „výtečnících a kriminálnících.“¹⁶²

Toto však byly samozřejmě extrémní názory. Většina členů OV se shodla na tom, že strana se musí sjednotit a nic si nevyčítat, neboť by mělo být v zájmu všech, aby se poměry zkonsolidovaly a byly rychle odstraněny všechny hospodářské potíže. Jak trefně zdůraznil Karel Šibrava, jediný, kdo těsně po 21. srpnu otevřeně vystoupil a podpořil příchod vojsk, byl J. Plachý, zatímco ostatní mlčeli a souhlasili s rezolucí OV KSČ odsuzující intervenci.

Nejdůležitějším úkolem pléna OV KSČ však bylo vyjádřit se k listopadovému plénu ÚV KSČ. Okresní výbor strany chválil stanovisko, v němž se staví za polednovou politiku, ve které je třeba pokračovat, ale oprostit se od všech chyb a deformací, ke kterým došlo. Rovněž přijal odpovědnost za důslednou realizaci úkolů, které z listopadové rezoluce ÚV KSČ vyplývají pro okres Nymburk.¹⁶³

Vánoce a přelom roku 1968/69 proběhl jak na okrese, tak v celé zemi vcelku poklidně. Lidé postupně rezignovali na politiku v zemi a upadali do letargie. Politické napětí znovu zostřil až tragický čin studenta Jana Palacha, který se na Václavském

161 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv.č. 46, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 11. 12. 1968, diskuzní příspěvek O.

Kubánka.

162 Tamtéž, diskuzní příspěvek K. Burdy.

163 Tamtéž, stanovisko OV KSČ Nymburk k listopadovému plénu ÚV KSČ.

74 náměstí v Praze upálil na protest proti vzrůstající pasivitě lidí vůči politickému dění v zemi, kde jsou stále více potlačovány svobody jejích občanů. Palach podlehl svým zraněním 19. ledna. V Praze se konal 20. ledna k uctění jeho památky pietní průvod organizovaný Svazem vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. Podobné tryzny se konaly i v dalších městech Československa. Pietních akcí v Praze se účastnilo pravděpodobně i několik studentů z Poděbrad, kteří sem přinášeli informace, které se však velmi lišily. Nicméně na škole byl klid. Na úmrtí studenta Palacha reagovaly i závody na okrese. Hned druhý den se sešly výbory i CZV KSČ a projednávaly nastalou situaci. Některé podniky (např. Mepol Libice n. C., Azbestos Zvěřínek, Kovona Lysá n.

L.), poučeny listopadovými událostmi, vybraly několik členů strany, kteří by jednali se studenty v případě, že by přišli diskutovat na závody. Studenty, především vysokoškoláky z ČVUT, vyzvaly ke klidu a chlácholily je tím, že jsou v obavách o příští vývoj v zemi s nimi. Velmi se totiž obávali neuvážených akcí studentů. Ze závodů zaznívaly proti vysokoškolákům a profesorům i dost radikální hlasy: „Jak je možné, že profesoři chodí v průvodech v pracovní době, kdo je platí? Dělník by zaplaceno nedostal. Studenti dostávají od státu stipendia a ještě dělají takové hlouposti.“¹⁶⁴ Jejich strach byl vcelku zbytečný, studenti v Poděbradech uctili památku Jana Palacha velmi poklidně. Na většině škol byly vyvěšeny černé prapory. Na ČVUT ustavili delegaci, která odjela v pátek 24. ledna do Prahy, kde v Karolinu položila věnce k Palachově rakvi. Ostatním studentům bylo doporučeno odjet na víkend, kdy se konal Palachův pohřeb, do svých domovů. Na SVVŠ v Poděbradech také proběhla krátká vzpomínková tryzna, provázená 2 minutami ticha. SVVŠ Nymburk zaslala soustrastný telegram.

Mimo školní půdu se dle dostupných zdrojů k Palachově smrti vyjádřilo jen Seřizovací nádraží Nymburk, které vyvěsilo fotku Palacha s heslem „zemřel, abychom žili“ a jeho matce byl poslán soustrastný telegram.¹⁶⁵ Středisko Junáka v Pečkách se k uctění jeho památky zavázalo odpracovat 5000 hodin v lesích na Šumavě a 2000 hodin při výstavbě autobusového nádraží v Pečkách.¹⁶⁶

Smrt Jana Palacha narušila i proces sjednocování strany na okrese. Byla jedním z témat plenárního zasedání OV KSČ konaného 27. - 28. ledna, kde se opět ukázala jistá rozpolcenost jeho členů. Vedoucí tajemník Klíma viděl největší problém především v

164 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 18, inv.č. 47, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 27. - 28. 1. 1969, Současná situace na okrese Nymburk

165 Tamtéž.

166 Nymbursko, 6. 2. 1969, s. 2.

75 tom, že straníci sice souhlasí s výsledky listopadového pléna ÚV KSČ, ale zároveň v některých principiálních otázkách zastávají jiné stanovisko, než listopadové plénum přijalo (např. pobyt sovětských vojsk). O vztahu k Sovětskému svazu se stejně jako na minulém zasedání pléna opět hodně diskutovalo. Někteří členové strany, kritizovaní za své názory těsně po příchodu vojsk, se snažili vysvětlovat, že to, že nesouhlasili se vstupem cizích armád, ještě neznamená, že musí být zákonitě nepřáteli SSSR.¹⁶⁷

S příslušníky sovětské armády, která se usídlila v Milovicích, se nyní snažili funkcionáři strany všemožně navazovat kontakty. Stykem s představiteli sovětských vojsk byl pověřen J. Kaňok. Delegace POV KSČ byla blahopřát sovětským vojákům v posádce v Mladé již k výročí VŘSR.¹⁶⁸ Ze stížností občanů Milovic, které vznesli na veřejné schůzi MNV v Milovicích 22. ledna, rovněž vyplynulo, že funkcionáři s vojáky navazovali přátelské vztahy, které spočívaly i v soukromých návštěvách spojených s výměnou zboží atd. Zástupci sovětské armády byli také zváni na různé akce. Pozvání přijali například 12. 2. na besedu starých komunistů s předsednictvem OV KSČ.

Předváleční komunisté (E. Štrof, J. Syrůček, F. Plachý, A. Tyll a další) jim zde děkovali, že v srpnu přišli a zabránili kontrarevoluci.¹⁶⁹ Důstojníci Sovětské armády se zúčastnili i okresního srazu Lidových milic k 21. výročí Února.¹⁷⁰ V dalších měsících už se bez jejich účasti obešla málokterá veřejná akce.

Na lednovém plenárním zasedání OV KSČ došlo k zhodnocení polednového vývoje v okrese Nymburk. Výsledek práce komise, která se tímto měla zabývat, přednesl Václav Zedník. První informací, kterou přítomným sdělil, bylo odmítnutí jakýchkoliv chyb a omylů ze strany okresního výboru. Závěry z lednového pléna 1968 na okrese většina členů strany i veřejnosti přijala. Ocenila úsilí vedení strany demokratizovat stranický i společenský život a odstranit deformace z minulých let.

Nedostatečná informovanost na okrese však měla za následek, že ke zrychlenému společenskému pohybu došlo až po březnové konferenci. Za chybu Zedník označil, že během jara začaly vznikat tendence orientovat společenský život šířeji, než obsahoval akční program. Tím byl myšlen vznik OV K 231 a aktivizace dalších politických stran, církví a jiných organizací, mezi nimiž se vyskytovali lidé znevažující výsledky 20

167 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 18, inv.č. 47, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 27. - 28. 1. 1969, diskuze

168 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 17, inv.č. 46, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 11. 12. 1968, úvodní referát Františka Klímy

169 Nymbursko, 27. 2. 1969, s. 1.

170 Nymbursko, 6. 3. 1969, s. 2.

76 letého úsilí KSČ a útočící na socialismus v ČSSR. K 21. srpnu se vyjádřil Zedník v tom smyslu, že OV KSČ vždy vystupoval proti heslům o neutralitě Československa, snažil se na okrese udržet klid, zabránit konfliktům s vojsky a brzdit protisovětské nálady.

Navíc musel OV reagovat bezprostředně a jen s málem informací zaujímat postoj k situaci ve státě. Ve svých stanoviscích se vždy řídil postoji právoplatných orgánů strany.¹⁷¹ Tato poslední věta je velmi výstižná pro hodnocení roku 1968 na Nymbursku.

Po celou dobu „Pražského jara“ okresní stranické orgány kopírovaly linii strany, ač si mysleli někteří jejich funkcionáři cokoliv. Během jarních měsíců roku 1968 si Nymburk vysloužil pověst jednoho z nejkonzervativnějších okresů. Jestliže tehdy to bylo bráno trochu jako určitý handicap, nyní na to byli členové strany pyšní.

Na plénu se rovněž na základě podpisové akce, která se konala v srpnu, projednávalo odvolání Karla Mesteka z funkce poslance NS. Plénum OV KSČ dospělo k názoru, že k odvolání Mesteka nejsou žádné důvody. Domnívám se, že vzhledem k tomu, kolik hlasů se tenkrát za odvolání tohoto prostalinsky orientovaného poslance sešlo, znamenalo toto rozhodnutí pléna výsměch občanům Nymburska. Muselo je zároveň utvrdit v tom, že na okrese se v polednové politice pokračovat nebude. Byli v tom utvrzeni ještě před tzv. hokejovými událostmi, které se staly záminkou pro odvolání A. Dubčeka z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ.