Hokejové události a jejich následky

Projevy radosti po druhém vyhraném zápase našich hokejistů nad SSSR na mistrovství světa se v noci z 28. na 29. března projevily po celé republice a Nymbursko nebylo výjimkou. V Nymburce se na náměstí po 22. hodině sešlo asi 350 lidí, kteří zde zpívali hymnu a národní písně. Poté vytvořili průvod a vydali se na sídliště a pak zpět na náměstí. Lidé nesli státní vlajky a vykřikovali různá sportovní hesla, zvonili na domovní zvonky, odpalovali světlice a dělobuchy. Vedle hesel se sportovním obsahem byla některými účastníky oslav vyvolávána i hesla protisovětská, např. „Brežněv se zblázní, vyhráli jsme bez tanků“, „Neměli tanky, dostávali branky“, apod. Mezi výkřiky se rovněž vyskytly nadávky na místní funkcionáře typu „Kaňok je vůl“. Kolem 1 hodiny ranní vyzvaly hlídky VB průvod k rozejití. Lidé uposlechli a po 2. hodině již byl všude klid, nicméně druhý den ráno VB na autech, budovách či výlohách našla mnoho

171 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 18, inv.č. 47, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 27. - 28. 1. 1969, Zhodnocení polednového vývoje v okrese Nymburk

77 nesešlo. „Dva tisíce lidí tam nebylo, to podepíšu komukoliv,“¹⁷³ tvrdí Pavlíček. Občané stejně jako v Nymburce vykřikovali různá hesla sportovní i protisovětská. Několik úspěch našich hokejistů. Hesla, která vyvolávali, neútočila na SSSR, ale spíše se týkala zápasu a jeho výsledku. Druhý den ráno se sice na zdech některých domů objevily nápisy, ale měly také spíše sportovní ráz. V ostatních městech se slavilo v hospodách, případně se na veřejných prostranství sešly jen nepříliš početné hloučky lidí.¹⁷⁴

Pod tlakem SSSR vydalo PÚV KSČ 2. dubna 1969 v ranních hodinách prohlášení, které odsoudilo události, k nimž došlo v noci z 28. na 29. 3. 1969 a zavázalo se přijmout opatření preventivního a represivního charakteru, která by podobným

„výstřelkům“ zabránila. Spočívala v uvedení armádních a bezpečnostních složek do pohotovosti, mobilizaci stranického aparátu a zavedení striktní cenzury. POV KSČ na to zareagovalo 2. dubna okamžitým svoláním mimořádného plenárního zasedání OV KSČ, které se mělo k prohlášení PÚV vyjádřit. Plénum s prohlášením souhlasilo a hodlalo zavést opatření, ke kterým se zavázal ÚV KSČ, i na okrese Nymburk. Vedení strany bylo připraveno v případě nových nepokojů okamžitě zasáhnout. Naopak u veřejnosti Prohlášení vyvolalo roztrpčení a definitivně v ní probudilo obavy z dalšího vývoje.

Etapu reforem v Československu pak uzavřelo dubnové zasedání ÚV KSČ, které určilo další vývoj země. Z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ odstoupil A. Dubček, na

172 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 18, inv.č. 47, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 2. 4. 1969, Informace o průběhu noci z 28. na 29. 3. na okrese Nymburk

173 Rozhovor s Janem Pavlíčkem 25. 1. 2012 (viz příloha č. 5)

174 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 18, inv.č. 47, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 2. 4. 1969, Informace o průběhu noci z 28. na 29. 3. na okrese Nymburk

78 jehož postu jej vystřídal Gustáv Husák. Do vedoucích orgánů strany byli zvoleni noví lidé, kteří patřili do úzkého kruhu předních stranických a státních činitelů z konzervativního křídla strany. Z výsledků dubnového pléna jasně vyplynulo, že budoucí vývoj Československa se vrátí k opětovnému nedemokratickému řízení země s vedoucí úlohou KSČ.¹⁷⁵

Plénum OV KSČ se sešlo hned 18. dubna, aby přijalo stanovisko k zasedání ÚV KSČ. Členové OV KSČ působící v různých závodech v diskuzi přiznali, že v mnoha pracujících výsledky pléna ÚV KSČ nevzbudily mnoho nadšení. Někteří členové ZO KSČ dokonce na protest proti odchodu A. Dubčeka odevzdali své stranické průkazy.

Nicméně se pracovalo normálně a všude byl klid. Plénum se ztotožnilo s výsledky zasedání ÚV KSČ a novému tajemníkovi i předsednictvu vyjádřilo svou plnou podporu.

Personálních změn doznalo i předsednictvo OV KSČ. Z důvodu zvýšení operativnosti tohoto orgánu byl snížen počet jeho členů ze 14 na 11. Na vlastní žádost předsednictvo opustil J. Hašek a J. Podolák, ze zdravotních důvodů odešla J. Nedevová a pro nedostatečnou aktivitu ztratil místo v předsednictvu B. Pokorný. Na vlastní žádost se vzdali míst v předsednictvu V. Zedník a J. Říha. Všichni jmenovaní zůstali členy OV KSČ. Návrh na volbu POV KSČ tajným hlasováním nebyl schválen, volilo se tedy aklamací. Novými členy předsednictva se stali J. Kaňok, S. Malík a J. Kolka.¹⁷⁶ Řešily se také přípravy oslav 1. máje. Existovaly totiž obavy, že by mohlo dojít k určitým protisovětským projevům. Obavy se nepotvrdily, oslavy měly klidný průběh, ale na druhou stranu byly provázeny nezájmem veřejnosti. Na 25 místech okresu se oslav účastnilo pouze 13 tisíc lidí.¹⁷⁷

Aby Husákovo nové vedení zabránilo vzniku vnitrostranické opozice zdola, snažilo se v prvních měsících po dubnovém plénu ovládnout také krajské a okresní výbory a stranický aparát. Toho dosahovalo prostřednictvím výměny vedoucích tajemníků a vyloučením nejodbojnějších členů z předsednictev těchto nižších orgánů.

Tyto kádrové změny měly zatím jen mírnější charakter, nicméně prosazování konzervativců na všech úrovních připravovalo půdu pro budoucí nastolení tvrdého kurzu ve straně.

Na Nymbursku do srpna 1969 proběhlo jen velmi málo kádrových změn. Z

175 Vojtěch MENCL a kol., Československo roku 1968. 2. díl: počátky normalizace, Praha 1993, s. 63-64.

176 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 18, inv.č. 47, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 18. 4. 1969

177 Loňských oslav se účastnilo 30 tisíc lidí.

79 funkce tajemníka OV KSČ pro ideologickou práci byl uvolněn Václav Zedník a nahradil jej Zdeněk Kovařík. Na tohoto nového tajemníka a jeho budoucí náplň práce si vzpomenul i pamětník pan Pavlíček: „On dostal tu nechutnou práci, aby udělal rovněž odvolalo z funkce vedoucího redaktora okresních novin Nymbursko Jindřicha Hrbáčka a redaktora okresního vysílání rozhlasu po drátě Zdeňka Fritzla. Novým vedoucím redaktorem se stal Josef Daneš a místo Fritzla nastoupila Hana Danišová.¹⁸⁰ Na novinách Nymbursko již je v těchto měsících jasně vidět, že otiskované články mají normalizační charakter.

6.10 Výročí srpna 1968 a následné zahájení otevřené likvidace polednové politiky

S blížícím se prvním výročím sovětské okupace narůstal strach funkcionářů strany z možných demonstrací, stávek či dalších projevů nesouhlasu s nastoupenou politickou linií strany. Aby se chystaným akcím předešlo, byli vybráni členové OV KSČ, kteří měli od 11. srpna za úkol získávat informace z jednotlivých závodů a míst okresu a zjištěné informace předávat informačnímu středisku OV KSČ.¹⁸¹ Byly i snahy zlepšit zásobování spotřebním zboží, neboť jeho nedostatek také jitřil nálady lidí. Došlo k aktivizaci příslušníků SNB a jednotek LM připravených v případě jakýchkoliv nepokojů zasáhnout.¹⁸²

Zakročit nakonec nemuseli. Na okrese došlo pouze k ojedinělým akcím, které nezískaly masovou podporu. Nástup do zaměstnání na závodech proběhl normálně. Jen

178 Rozhovor s Janem Pavlíčkem 25. 1. 2012 (viz příloha č. 5)

179 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 18, inv.č. 47, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 31. 5. 1969

180 Nymbursko, 10. 7. 1969, s. 1.

181 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 55, inv. č. 88, Předsednictvo OV KSČ 6. 8. 1969, Souhrnná informace o politické situaci na okrese Nymburk

182 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 55, inv. č. 88, Předsednictvo OV KSČ 17. 8. 1969, Souhrnná informace o politické situaci na okrese Nymburk

80 v některých podnicích (Dílny ČSD, ZOM Nymburk, Sklárny Poděbrady) přišlo několik zaměstnanců v černých oblecích nebo alespoň v černých vázankách. Ve Sklárnách Poděbrady, ZOM Nymburk a Azbestosu Zvěřínek chtělo několik zaměstnanců stávkovat, ale bylo jim to vymluveno. Pětiminutová stávka nakonec proběhla pouze ve Startu Nymburk a v provozovně Kovopodniku. Na některých místech se objevily letáky a protisovětské nápisy, ojediněle se na autech vyskytly trikolory, ale jinak byl klid.

Opravdu se jednalo spíše o drobné projevy odporu jednotlivců, například v Přerově kdosi přeseknul kabel vedoucí do sovětské posádky, v Poděbradech zase někdo vyvěsil na drátech elektrického vedení černou vlajku a podobně.¹⁸³

Po rozsáhlých demonstracích ve dnech 18. - 21. srpna 1969 v Praze a dalších velkých městech po celé republice přijalo předsednictvo Federálního shromáždění 22.

srpna 1969 tzv. pendrekový zákon, který umožnil tvrdě postihovat účastníky demonstrací a kohokoli, kdo narušoval socialistický společenský řád. Podle těchto nových zákonných opatření bylo na okrese zadrženo několik osob – Ladislav Crha z Lysé nad Labem za hanobení republiky, Josef Brynych z Krchleb za hanobení představitele republiky a Karel Kunc z Lysé nad Labem za maření výkonu orgánů SNB a urážku veřejného činitele.¹⁸⁴

Předsednictvo OV KSČ se za zvládnutí srpnových dní chválilo. Podle jeho názoru byla situace na Nymbursku mnohem klidnější než v jiných okresech. Akce

„protisocialistických sil“ v Praze a dalších městech POV odsoudilo a se zákroky orgánů státní moci během demonstrací a následným přijetí tzv. pendrekového zákona souhlasilo. Formou rezolucí na srpnové události reagovali i ZO KSČ, které sdílely stejný názor jako POV KSČ. Na OV KSČ jich do 2. září přišlo celkem 55. Dle informací z členských schůzí byly v této době již ze ZO KSČ vylučováni kvůli nařčení z pravicového oportunismu někteří lidé a odvolávány rezoluce ze srpna 1968 (např. v OPP Poděbrady).¹⁸⁵

Během podzimu se na okrese začala provádět důsledná kádrová politika, která měla za následek uvolnění některých lidí z vedoucích orgánů strany. Z OV KSČ byl

183 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 55, inv. č. 88, Předsednictvo OV KSČ 3. 9. 1969, Souhrnná informace o politické situaci na okrese Nymburk

184 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 55, inv. č. 88, Předsednictvo OV KSČ 3. 9. 1969, Souhrnná informace o politické situaci na okrese Nymburk

185 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 55, inv. č. 88, Předsednictvo OV KSČ 17. 9. 1969, Souhrnná informace o politické situaci na okrese Nymburk

81 vyloučen Václav Zedník, Josef Hašek, z ONV Zdeňka Hrušková, Božena Hašková a Jaroslav Podolák. Z funkce okresního náčelníka VB byl odvolán Zdeněk Rohan.

Hodnocení činnosti členů výborů vedoucí ke kádrovým změnám probíhalo i v CZV, MěV, MV i ZO KSČ. Do 3. prosince 1969 došlo k výměně 22 předsedů stranických výborů a v 5 organizacích se vyměnily celé výbory. K opatřením vedoucím k odstranění lidí s pravicovým smýšlením se přistoupilo i v národních výborech.¹⁸⁶

Po lednovém plénu ÚV KSČ se začalo se zbavováním se členů strany masově.

Lidé obviňovaní z pravicového oportunismu byli vyhazováni nejen ze strany, ale i ze zaměstnání, ze škol, atd. I na okrese Nymburk se opatření, která měla zcela potlačit jakékoli náznaky proreformního myšlení, dotkla velké části obyvatelstva.

186 SOA Praha, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, fond OV KSČ Nymburk, karton č. 18, inv.č. 47, plenární zasedání OV KSČ v Nymburce 3. 12. 1969, Informace o plnění usnesení květnového a zářijového pléna ÚV KSČ v okrese

82

7 Milovice

7.1 Sovětská okupace Milovic – Mladé

Vlastní okupace začala již 20. srpna po 23. hodině, kdy do Československa vpadly jednotky sovětské I. gardové tankové armády, II. gardové armády, 38. armády, šesti divizí Jižní skupiny sovětských vojsk, 48. motostřelecké divize, maďarské 8.

motostřelecké divize, 7. tankové a 11. motostřelecké divize a 12. pohraniční brigády lidové armády NDR, čtyř divizí 2. polské armády a bulharského 12. a 24.

motostřeleckého pluku. Na letištní plochu ruzyňského letiště pak začala po půlnoci dosedat sovětská letadla, jako první sovětská letadla typu AN-24.

Prvořadým cílem intervenčních vojsk se stal na Nymbursku vojenský prostor Milovice – Mladá s letištěm Boží Dar. Zde sídlili 47. průzkumný letecký pluk a 13.

tanková divize Československé lidové armády. Vojska Varšavské smlouvy měla tento vojenský prostor velice dobře zmapovaný z velitelsko-štábního cvičení Šumava, které probíhalo od konce května 1968 i v Mladé. Toto cvičení sice skončilo oficiálně 30.

června, ale sovětští velitelé odjezd neustále oddalovali. Poslední jednotky odešly až 2.

srpna, ale zůstaly soustředěny v těsné blízkosti českých a slovenských hranic.

Kapitán Zdeněk Řepka, tehdejší zástupce velitele 3. školního tankového praporu 13. tankové divize k tomu řekl: „Velení naší divize, jehož jsem byl členem, velmi rychle rozpoznalo, že se vlastně jedná o nácvik na obsazení Českoslovenka. Tématem bylo přepadení naší země vojsky NATO vedenými Bundeswehrem – naše armáda se brání, ale protože svými silami nestačí, přichází jí na pomoc armáda sovětská. Obsazuje všechna strategická místa a přebírá vedení boje proti Atlantické alianci. Okamžitě jsme varovali Ústřední výbor KSČ a Ministerstvo národní obrany. Tím si ovšem naše divize vysloužila nálepku „kontrarevoluční“ a od té chvíle s námi bylo ze strany sovětských partnerů jednáno velmi obezřetně.“¹⁸⁷

Naopak podplukovník Josef Křena, pilot 47. průzkumného leteckého pluku, vpád sovětských vojsk nepředpokládal. „Někdo sice možná tušil před srpnem 1968, že by nás mohli Sověti okupovat, ale my jsme tomu nevěřili. Věděli jsme pochopitelně, že je napětí. Věděli jsme, že se scházejí špičky Varšavské smlouvy. Co se týče ministra

187 Jan ŘEHOUNEK, Osudové okamžiky. Sto let vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá, Nymburk 2006, s. 77.

83 národní obrany generála Martina Dzúra, ten byl jednoznačně zastáncem totalitních manýrů. Nikdo ze zpravodajských důstojníků nás na podobnou situaci nepřipravil.

Nikdo nevydal žádné pokyny jak se v takovém případě zachovat. Nikdo neupozorňoval na to, v co se může politické napětí zvrhnout. Krátce před 21. srpnem jsem byl na dovolené v NDR. Pochopitelně jsem si všiml pohybu vojska na německé straně, ale vůbec jsem nepředpokládal, že se na nás chystají. Sověti byli v NDR jako doma. Tam se pořád něco dělo.“¹⁸⁸

V den vpádu vojsk do ČSSR byl velitel 47. průzkumného leteckého pluku plukovník Vladimír Kvarda na dovolené. Jeho zástupcem byl v inkriminovaný den zmiňovaný Josef Křena. Ten uskutečnil v noci 20. srpna po 23. hodině orientační let, který ovšem musel ukončit, neboť obdržel výzvu k přistání. Ihned po přistání ho letový dispečer přivolal k telefonu. Náčelník generálního štábu Karel Rusov mu sdělil, že vojska Varšavské smlouvy překročila hranice a rozkázal, aby v žádném případě nedošlo k žádné bojové činnosti. Příslušníci pluku se snažili alespoň mapovat situaci ve vzdušném prostoru. Zaznamenali značný letový provoz, který směřoval k Ruzyni.

Potom, co nad letištěm Boží Dar nouzově zablikalo nějaké letadlo, nařídil podplukovník Křena vypnout všechny radiolokátory a světla. Za tmy tedy na letišti nemohlo přistát žádné letadlo.¹⁸⁹

Sovětské pozemní jednotky se dostaly k vojenskému prostoru za svítání, krátce po 4. hodině. Nejdříve se přiblížily 2 obrněné transportéry, které však hned zmizely.

Kolem 6. hodiny se na východní straně letiště objevily 2 tanky. Jeden z tanků, T-54, se blížil ke státní technické hotovosti. Podplukovník Křena, který vše pozoroval z dispečerské věže, mu vyjel naproti, aby Sovětům vysvětlil, že na letišti je vše v pořádku a ať nepůsobí československé armádě žádné škody. Tank se skutečně zastavil a Křena se vrátil zpět na věž. Na konci vzletové dráhy zůstal stát druhý tank, s dělem namířeným na vzletovou plochu, kdyby chtěl někdo odstartovat. Z něj vystoupil nadporučík Nikolaev, který došel za Křenou na věž a přikázal mu, aby se přestalo s létáním. Bylo mu odpovězeno, že letový provoz skončil již v 0:20. ¹⁹⁰

Velitel 47. průzkumného leteckého pluku plukovník Ing. Vladimír Kvarda měl 21. 8. nastoupit dovolenou, ale vzhledem k nastalé situaci ji zrušil a již v ranních hodinách také dorazil na letiště. Okamžitě poslal náčelníka štábu podplukovníka Jana

188 Michal PLAVEC, Vůbec jsme nevěřili tomu, že by nás mohli v srpnu 1968 Sověti okupovat, in:

Nymburský deník, 27. 8. 2008, s. 5.

189 Michal PLAVEC, Srpnové dny roku 1968 na letišti Mladá, in: Historie a vojenství, 4/2008, s. 75.

190 Tamtéž, s. 76.

84 Dytrycha na křižovatku Mladá, aby tam vyčkal na Sovětskou armádu a zabránil tak možným střetům mezi strážnými a ruskými vojáky.¹⁹¹

Během rána zaplňovali letiště další pozemní jednotky včetně pozemních sledů k zabezpečení přijetí letounů, které měly na letišti přistát. Jednalo se o Antonovy An-12, An-24, Iljušiny II-14 a letouny MiG-21, z transportních vrtulníků, navážejících potraviny a další zbraně, především Mi-6. Sovětská armáda vybudovala na jižní straně letiště obrovský stanový tábor a na druhé straně letiště měli stojánky. Velitelem sovětského stíhacího pluku byl podplukovník Dušankovskij.¹⁹²

A jak vypadala situace ve vojenském táboře? Je nutné říci, že Sověti měli akci skvěle načasovanou, milovická posádka totiž byla v této době významně oslabena. V táboře se nacházel pouze 103. tankový pluk. 15. tankový pluk byl odvelen do výcvikového prostoru Doupov, protiletadlové baterie podřízené 13. tankové divizi byly na cvičení ve Vojenském výcvikovém prostoru Jince a 3. školní tankový prapor u Čelákovic, kde měl nacvičovat brodění přes řeku Labe. Do milovické posádky dorazila 21. srpna v brzkých ranních hodinách 20. tanková divize ze sestavy Severní skupiny vojsk (8. gardový tankový pluk, 76. gardový tankový pluk, 155. tankový pluk a 144.

motostřelecký pluk), která dorazila do Milovic po ose Szklarska Poręba – Harrachov – Mnichovo Hradiště – Mladá Boleslav – Vojenský výcvikový prostor Mladá. Zástupce sovětského velení dorazil na velitelství 13. tankové divize v 5:45 a požadoval okamžité vyklizení vojenského tábora.¹⁹³ Na rozkaz náčelníka generálního štábu generála Rusova musela posádka okamžitě vyklidit tábor II a již 22. srpna jej předat Rusům. Vojáci si mohli vzít jen celty a základní osobní věci a přestěhovali se do objektů prvního tábora.

Když se později vojáci mohli pro věci vrátit, polovina jich už byla rozkradená.¹⁹⁴ Tento fakt potvrzuje i pamětník Aleš Kubeš, který celý život pracoval v Milovicích jako civilní zaměstnanec vojenské správy. „Ještě ten den odpoledne se museli ti naši vojáci z toho druhého objektu vystěhovat a to tím způsobem, že Rusové jim vylomili a vyrabovali skříňky, že si nestačili vzít ani svoje věci.“ ¹⁹⁵

A jaká byla bezprostřední reakce vojáků z posádky těsně po tom, co se dozvěděli o okupaci? Podle slov kapitána Zdeňka Řepky byli vojáci 13. tankové divize připraveni bojovat. „Například 103. tankový pluk byl soustředěn za Benáteckou Vruticí na kótě

191 Michal PLAVEC, Srpnové dny roku 1968 na letišti Mladá, in: Historie a vojenství, 4/2008, s. 77.

192 Michal PLAVEC, Srpnové dny roku 1968 na letišti Mladá, in: Historie a vojenství, 4/2008, s. 76 -77.

193 Michal PLAVEC, Kapitoly z dějin královského města Nymburka, Cheb 2010, s. 369-371.

194 Jan ŘEHOUNEK, Osudové okamžiky. Sto let vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá, Nymburk 2006, s. 78.

195 Rozhovor s Alešem Kubešem 16. 11. 2011 (viz příloha č. 3)

85 Dubový les a poručík Šuler byl ochoten vydat okamžité rozkazy k boji. Museli jsme pro něj dojet a přesvědčit k návratu do tábora. V dílnách byl rozebraný tank, u něhož vojáci okamžitě nabili kanón a namířili ho proti vjezdu, z dalších tanků vytahali kulomety a rozmístili je na půdě, ochotni okamžitě střílet, kdyby se Rusové hnuli a chtěli do parku vjíždět.“¹⁹⁶ I piloti z 47. průzkumného leteckého pluku chtěli v prvních chvílích

85 Dubový les a poručík Šuler byl ochoten vydat okamžité rozkazy k boji. Museli jsme pro něj dojet a přesvědčit k návratu do tábora. V dílnách byl rozebraný tank, u něhož vojáci okamžitě nabili kanón a namířili ho proti vjezdu, z dalších tanků vytahali kulomety a rozmístili je na půdě, ochotni okamžitě střílet, kdyby se Rusové hnuli a chtěli do parku vjíždět.“¹⁹⁶ I piloti z 47. průzkumného leteckého pluku chtěli v prvních chvílích