Model  „1:1“

Vyobrazení    1:  iKufr  od  české  společnosti  24U.  Převzato  z  http://skolstvi.24u.cz/wp-­‐‑

content/uploads/2014/03/24_5.png.  

2.1.4   Model  „1:1“.    

V  modelu  „1:1“  má  každý  žák  k  dispozici  své  vlastní  zařízení.  Metodická  příručka  uvádí   následující  definici:    

1:1  (jedna  k  jedné)  –  aneb  co  žák,  to  počítač,  lhostejno,  zda  velký  nebo  malý,  školou   podporovaný  či  zakazovaný.  Fenomén,  kterému  se,  zdá  se,  nelze  vyhnout⁵³.    

V   literatuře   i   na   diskuzních   fórech   snadno   najdeme   optimistické   vize,   dle   kterých   model  1:1  bude  již  brzy  realitou  ve  všech  školách  v  západním  světě⁵⁴.  Ne  všichni  jsou   ale   digitálním   technologiím   nakloněni.   Je   množství   učitelů,   kteří   učí   dle   navyklých   metod  a  nechtějí  do  výuky  zavádět  tyto  technologické  inovace,  jsou  ale  i  tací,  kteří  jsou                                                                                                                  

53   Informační   a   komunikační   technologie   ve   škole   –   metodická   příručka.   Praha   :   VÚP,   2010.  

Dostupné  na  http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=1947.  S.  8.    

54  BUŠOVÁ,  Lucie.  Využití  ICT  ve  výuce  českého  jazyka.  Praha,  2011.  Disertační  práce.  Univerzita   Karlova  v  Praze.  Pedagogická  fakulta.  S.  7.  

k  technologiím  obezřetní  už  v  počátcích  své  učitelské  kariéry,  a  to  i  v  případech,  že   bychom   je   zařadili   do   kategorie   digitálních   domorodců   nebo   takzvané   Generation   Google⁵⁵.   Přední   publikací   shrnující   kritiku   digitálních   technologií   je   kniha   Digitální   demence   německého   lékaře   a   psychologa   Manfreda   Spitzera⁵⁶.   Ačkoliv   je   text   této   knihy  silně  manipulativní  a  některé  příklady  a  argumenty  jsou  zavádějící  nebo  přímo   lživé,   je   třeba   uznat,   že   Spitzer   působivým   způsobem   shrnul   negativa,   jaká   přílišné   užívání  digitálních  technologií  má  na  lidský  mozek  a  jeho  vývoj.  Při  snaze  o  docílení   úspěšného  zavedení  modelu  1:1  je  zcela  zásadní  připravenost  školy  (vedení,  učitelů,   žáků,   rodičů),   pro   tyto   účely   je   užitečné   seznámit   se   s   modely   implementace   ICT   (viz  dále)  a  s  předchozími  zkušenostmi  škol,  které  model  1:1  praktikují⁵⁷.    

Také   skutečnost   v   českých   rodinách   ukazuje,   že   kromě   rodičů,   kteří   „chytrými   technologiemi“  vybavují  už  své  prvňáčky,  jsou  také  takoví  rodiče,  kteří  se  brání  tomu   být   neustále   „online“   a   chrání   před   tím   i   své   děti.   Pro   některé   je   odmítavý   postoj   k   „příručním“   komunikačním   technologiím   součástí   životního   stylu.   Pro   jiné   je   to   záležitost  ekonomická  –  ne  každá  rodina  má  finanční  prostředky  na  to,  aby  si  mohla   dovolit   pořídit   dětem   jejich   vlastní   chytrá   zařízení   nebo   počítače   či   notebooky,   případně  jim  mohou  zakoupit  jen  ta  nejlevnější  zařízení,  která  nejsou  tolik  výkonná,   aby   umožňovala   plnohodnotnou   a   pohodlnou   spolupráci   ve   školní   třídě   (instalaci   různých  aplikací  a  jejich  využití,  multitasking  a  podobně).    

Vraťme  se  ale  k  modelu  1:1  a  stručně  načrtněme  jeho  vývoj.  Základními  milníky,  které   zde  zmíníme,  jsou  projekty  Apple  Clasroom  of  Tomorrow  a  One  Laptop  Per  Child.    

2.1.4.1   Apple  Classroom  of  Tomorrow  –  Today  (ACOT²)  

Apple  Classroom  of  Tomorrow  je  projekt  americké  společnosti  Apple,  který  byl  zahájen   v  roce  1985⁵⁸.  Jednalo  se  o  experiment,  ve  kterém  soukromý  investor  vybavil  vybrané   školní   třídy   svými   zařízeními   v   modelu   1:1,   každý   žák   ve   třídě   tak   měl   svůj   vlastní                                                                                                                  

55  Lidé  narození  po  roce  1993  mohou  ve  školním  roce  2016/2017  začínat  svou  učitelskou  praxi.    

56  SPITZER,  M.  Digitální  demence:  jak  připravujeme  sami  sebe  a  naše  děti  o  rozum.  Brno:  Host,  2014.  

ISBN  978-­‐80-­‐7294-­‐872-­‐7.  

57  Srov.  NEUMAJER,  O.  Koncept  1:1  –  notebook  pro  každého  žáka  –  skrývá  mnohá  úskalí.  In  –   Metodická  příručka.  Praha  :  VÚP,  2010.  Dostupné  z:  

http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=1947.  S.  60–63.    

58  Blíže  viz  DWYER,  D.  C.;  RINGSTAFF,  C.;  SANDHOLTZ,  J.  H.  Apple  Classrooms  of  Tomorrow  Research.  

Report  Number  10,  [cit.  2016-­‐02-­‐24].  Dostupné  z:    

http://www.apple.com/euro/pdfs/acotlibrary/rpt10.pdf.  

počítač   (v   roce   1985   ještě   nebyly   na   trhu   tablety).   Spolupráce   s   veřejnými   školami,   univerzitami  a  vědeckými  subjekty  trvala  deset  let,  do  roku  1995,  z  výsledků  tohoto   rozsáhlého  experimentu  ale  mnozí  výzkumníci  a  tvůrci  strategií  pro  vzdělávání  čerpají   dodnes.  Vychází  z  něj  i  navazující  koncepce  Apple  Classroom  of  Tomorrow  –  Today,   ve  zkratce  označovaná  jako  ACOT².  Tento  navazující  program  se  zaměřuje  na  vzdělání   a  principy  ve  vzdělávání  pro  21.  století,  zejména  pak  na  proměny  ve  vztazích  studentů,   učitelů  a  kurikula,  s  přihlédnutím  k  využívání  digitálních  technologií⁵⁹.  

Ostatně   firma   Apple   se   vzdělávacím   sektorem   pracuje   velice   intenzivně,   školství   představuje   lukrativní   trh,   na   kterém   mohou   výrobci   digitálních   technologií   nalézt   odbytiště   pro   vysoký   počet   svých   produktů,   zejména   tabletů.   Díky   tomu,   že   Apple   investuje   velké   úsilí   a   finanční   prostředky   do   školství,   jsou   iPady   i   přes   vysokou   pořizovací  cenu  zřejmě  nejužívanějšími  tablety  ve  školství.  Existuje  i  široká  komunita   učitelů,   kteří   vytváří   informační   weby   nebo   sdílí   tipy   a   příklady   dobré   praxe   na   diskuzních   webech.   Například   na   webu   iPadvevyuce.cz   najdeme   seznam   důvodů  

„Proč  iPad?“,  mezi  nimi  například:  

•   „vysoká  úroveň  zpracování  

•   velká  výdrž  baterie  

•   výborná  a  rychlá  odezva  dotykové  plochy  

•   výborný  zvukový  výstup  

•   komunita  aktivních  pedagogů    

•   operační   systém   iOS“  (autoři   webu   na   něm   oceňují   stabilitu   nebo  dlouhodobou  update  podporu)  

•   „gesta   pro   ovládání   iPadu“   (autoři   oceňují   multitasking,   rychlou  odezvu  a  další)  

•   aplikace   v   appstoru,   obchodu   s   aplikacemi   (široká   škála   aplikací,   a   to   včetně   aplikací   pro   speciální   školství;   uváděná   každodenní   aktualizace   aplikací   nicméně   neznamená,   že   tablety  vyžadují  každodenní  připojení  k  síti  a  k  napájení,  aby   se   mohly   desítky   minut   aktualizovat,   jak   u   digitálních   technologií  předpovídá  například  Spitzer⁶⁰).  

59  Apple  Classrooms  of  Tomorrow—Today:  Learning  in  the  21st  Century  [online]  [cit.  2016-­‐03-­‐04].  

Dostupné  z:  http://ali.apple.com/acot2/global/files/ACOT2_Background.pdf.      

60  SPITZER,  M,  pozn.  56,  s.  275.  

•   Dále  autoři  uvádí  „speciální  příslušenství  pro  iPad”  (snižuje  se   zde  riziko,  že  žáci  neopatrným  zacházením  tablety  poškodí).    

•   Solution   Expert   Education   je   pro   školy   velice   užitečnou   službou   zajišťující   podporu   (technickou,   ale   i   metodikou)   a   rychlý   servis   pro   vzdělávací   instituce   pracující   s   produkty   firmy  Apple.    

Také   diskuze   na   Metodickém   portálu   RVP.CZ   naznačují,   že   z   hlediska   funkčnosti   a   výsledné   efektivity   vynaložených   nákladů   se   školám   vyplatí   investovat   peníze   do  menšího  množství  kvalitních  zařízení,  než  nutně  sledovat  model  1:1  i  za  tu  cenu,  že   bude   škola   nucena   zakoupit   levnější   a   méně   kvalitní   tablety   nebo   notebooky⁶¹.   Z  diskuzí  je  zřejmé,  že  pokud  zařízení  nejsou  spolehlivá  (dlouhá  odezva  při  dotykovém   ovládání,  časté  chyby  systému,  časté  poruchy  softwaru  nebo  hardwaru)  a  pokud  nejsou   snadno   ovladatelná,   učitelé   ztrácí   motivaci   s   nimi   pracovat   a   po   několika   měsících   končí  neužívané  technologie  zasuty  a  zapomenuty  v  kabinetech  informatiky.  Naproti   tomu   se   z   počtu   zdrojů   poskytujících   rady   na   způsoby   zapojení   konkrétně   iPadů   do  výuky  zdá,  že  právě  tyto  tablety,  jejich  spolehlivost,  podpora  výrobce  i  rozšiřující  se   učitelská   uživatelská   komunita   motivují   učitele   k   tomu,   aby   investovali   čas   a   úsilí   do  zvládnutí  postupů  a  metod  jejich  aplikace  ve  výuce.    

One  Laptop  Per  Child  (OLPC)  a  Intel  Classmate  

Ještě  před  tím,  než  na  trh  a  poté  do  škol  vstoupily  tablety,  začaly  se  ve  velkém  šířit   notebooky   a   jejich   levnější,   méně   výkonnější   verze,   takzvané   netbooky⁶².   Ještě   před   několika   lety   existovaly   teorie,   že   právě   notebooky   v   modelu   1:1   způsobí   revoluci   ve  vzdělání,  zefektivní  ho  a  budou  mít  pozitivní  vliv  na  prosazování  rovných  příležitostí   ve  vzdělávání⁶³.    

61  K  nákupu  levnějších  a  méně  kvalitních  zařízení  školy  nutily  některé  dotační  programy  v  minulých   letech.  V  těchto  programech  jsou  stanovovány  maximální  možné  pořizovací  ceny  zařízení,  někdy  je   přímo   nadefinována   i   konkrétní   konfigurace   zařízení,   která   mohou   školy   za   peníze   z   grantu   nakoupit.    

62   Netbook   nelze   charakterizovat   pouze   jako   malý   notebook.   Typicky   netbooky   sloužily   hlavně   k  přístupu  k  internetu,  je  tak  méně  výkonný,  má  menší  paměť  i  datové  úložiště.  Výhodou  netbooku   byla  pak  nižší  hmotnost,  menší  rozměry  (typicky  má  úhlopříčka  7  až  10  palců)  a  nižší  cena.  V  dnešní   době  už  se  netbooky  nevyrábí,  nahradily  je  takzvané  ultrabooky,  tablety.  

63  V  tomto  smyslu  píše  i  BUŠOVÁ,  L.,  pozn.  54,  s.  7.    

V  tomto  duchu  měl  působit  i  americký  program  One  Laptop  Per  Child  (OLPC),  který   vytvořil   Nicholas   Negroponte,   profesor   z   prestižního   Massachusetts   Institute   of  Technology  při  Univerzitě  v  Cambridgi  v  USA.  Cílem  iniciativy  OLPC  bylo  vybavit  děti   v   rozvojových   nebo   nově   industrializovaných   zemích   notebooky.   o   iniciativě   blíže  –   a  velmi  kriticky  –  informuje  mimo  jiné  Spitzer⁶⁴.  

Obdobu  těchto  takzvaných  stodolarových  notebooků  dodával  školám  v  České  republice   Intel  pod  značkou  Classmate  neboli  Spolužák.    Také  produktoví  manažeři  firmy  Intel  si   patrně  uvědomili,  že  školství  je  velký  a  stále  poměrně  nenasycený  trh,  a  společně  se   speciálními   tablety   a   notebooky   do   škol   vyvíjí   také   e-­‐‑learningové   nástroje   zařízení  jsou  také  odolnější  vůči  polití.    

Výhodou  počítače  Classmate  je  možnost  instalace  různých  operačních  systémů.  Kromě   nejrozšířenějších  Windows  nebo  jediného  Applem  podporovaného  OS  X  (pro  počítače)   nebo   iOS   (pro   tablety   a   mobilní   telefony)   je   tak   možné   spustit   na   Intel   Classmate   i  Linux.  To  umožňuje  snížit  riziko,  že  škola  bude  prakticky  dělat  reklamu  firmám  jako   je   například   Microsoft   (školy   se   stávají   terčem   kritiky   za   to,   že   z   žáků   vychovávají   zákazníky   jedné   firmy,   když   děti   během   výuky   pracují   pouze   v   OS   Windows   a  v  hodinách  informatiky  se  učí  pracovat  s  kancelářským  balíkem  Microsoft  Office⁶⁶).