2 ICT a česká škola
2.3 Implementace technologií do výuky
2.3.1 Překážky integrace ICT do výuky
2.3.1 Překážky integrace ICT do výuky
Zkušenosti z praxe ukazují, že při integraci nových technologií do výuky na školách není tolik zásadní druh samotné technologie, naopak klíčovou roli zde sehrává lidský faktor. Tak jako u všech jiných inovací ve výuce, jsou to učitelé, kteří teorie a virtuální koncepce převádějí do reality89. Významnou úlohu zde hraje také management školy, který může, ale také nemusí poskytnout učitelům podporu v podobě nákupu hardwarového a softwarového vybavení, ale také například posílení bezdrátové sítě, podporu schopného ICT koordinátora nebo zajištění školení pro učitele. Na to, že učitel je tím prvkem, který to posunuje dál, nebo naopak limituje, upozorňují i výzkumné zprávy z projektu VZDĚLÁNÍ2190.
Implementace interaktivních technologií do výuky není snadná a nedá se zvládnout nárazově. Stejně tak jako v případě jiných proměn forem a metod výuky, naráží i zavádění těchto technologií na řadu překážek, které lze shrnout do následujících bodů:
2.3.1.1 ZAVEDENÉ ZPŮSOBY PRÁCE
Školní prostředí je zaměřené velmi tradičně. To je dáno tím, že učitelé mají sklony učit tím způsobem, jakým byli sami učeni. i proto se změny prosazují velmi pomalu, zřetelné je to například na kurikulární reformě, která administrativně sice proběhla, školní realita se ale oproti letům před reformou proměnila na některých školách minimálně. Zavedení interaktivních technologií do výuky, zejména pokud jde o model 1:1, je změnou velmi výraznou, nese v sobě i zmíněnou proměnu hlavního zaměření od frontální standardizované výuky k výuce individualizované, skupinové, kooperativní.
2.3.1.2 ZNALOSTI A SCHOPNOSTI UČITELŮ
V rámci projektů a účelových dotací v uplynulých letech91 absolvovalo mnoho pedagogů školení zaměřená na práci s počítačem. Ve většině případů se jednalo o nácvik základních dovedností při obsluze počítače a první vhled do práce s konkrétním softwarem, typicky s kancelářským balíkem. Některé školy využily
89 Srov. DROZDOVÁ, L. Sborník příkladů dobré praxe využití ICT ve školách. Nový Jičín, 2011. ISBN 978-‐80-‐905036-‐0-‐1, s. 25. „[…] rozhodujícím prvkem zavádění didaktických technologií je sebedůvěr učitelů. Právě tady spatřujeme hlavní problém.”
90 VZDĚLÁNÍ21, pozn. 84.
91 Například Peníze školám, SIPVZ.
evropské dotace k nákupu interaktivních tabulí a investovaly do vzdělání pedagogů zaměřeného na základy tvorby interaktivních výukových prezentací. Ukazuje se ale, že množství pedagogů si práci s ICT ve výuce nezvnitřnilo, nezačali je aktivně používat bezprostředně po proškolení, a namísto k upevnění získaných znalostí a jejich efektivních využití ve vzdělávací praxi došlo k tomu, že učitelé získané dovednosti zapomněli.
2.3.1.3 PŘEDSUDKY Z OBLASTI ZDRAVÍ
Významným limitujícím faktorem jsou předsudky často posilované médii. Užití technologií ve výuce je doprovázeno obavami o negativní vliv na dětské zdraví, který zahrnuje strach z narůstajícího problému dětské obezity, problémy pohybového ústrojí v souvislosti s užíváním technologií do ruky, takzvaný text neck syndrom (neboli česky syndrom smskového krku92), nebo rozvoj očních vad v důsledku dlouhého sledování obsahů na svítících elektronických obrazovkách.
Odpůrci zavádění technologií do škol se obávají toho, že žáci přestanou používat tištěné učebnice, že budou příliš dlouhou dobu trávit užíváním tabletu nebo že se nebudou učit psát tužkou na papír a namísto toho budou jen ukazovákem ťukat do klávesnic a dotykových obrazovek. Praxe ve školách, kde digitální technologie a interaktivní ICT nástroje zavádějí, ale ukazuje, že tyto obavy jsou liché. Příkladem jsou videa zachycující použití tabletů a notebooků přímo v hodinách, množství je jich dostupných na webech Správná škola93, Ve škole94 nebo iSchool95. Žáci v hodinách používají mobily, tablety a notebooky jako jednu z dalších učebních pomůcek, jak je vidět na ilustračních videích. Paralelně s digitálními technologiemi pracují také se sešity, pracovními sešity a učebnicemi. Tradiční výukové nástroje tak nejsou těmi novými vytlačeny do pozadí.
2.3.1.4 PŘEDSUDKY Z OBLASTI KÁZNĚ
Zatímco se na některých školách aktivně rozvíjí koncept BYOD, jsou učitelé, kteří považují skutečnost, že si žáci do školy nosí svá vlastní digitální zařízení, za problém.
92 Bolest krční páteře: "Text neck syndrom" -‐ fenomén současnosti. [online]. Ronnie. [cit. 2016-‐02-‐
25]. Dostupné z: http://medicina.ronnie.cz/c-‐23556-‐bolest-‐krcni-‐patere-‐text-‐neck-‐syndrom-‐
fenomen-‐soucasnosti.html.
93 Správná škola [online]. 2016 [cit. 2016-‐02-‐26]. Dostupné z: http://www.spravnaskola.cz.
94 Ve škole [online]. 2016 [cit. 2016-‐02-‐26]. Dostupné
z: http://www.veskole.cz/?url=clanky&kategorie=&strana=1.
95 ISCHOOL [online]. 2016 [cit. 2016-‐02-‐26]. Dostupné z: http://panucitel.wix.com/ischool.
Obávají se například toho, že si je žáci budou při hodinách nahrávat a poté je veřejně zesměšňovat nebo dokonce šikanovat96. Častá je také obava, že žáci budou používat zařízení v hodinách, kdy namísto věnování pozornosti probírané látce budou hrát hry nebo surfovat na internetu. Standardním opatřením, které má tomuto nežádoucímu chování žáků zabránit, je zákaz vytahovat digitální zařízení o hodině z tašky. Dalším způsobem je omezení možnosti užívat zařízení pouze během přestávek.
V případě používání školních zařízení je poté hlavní obavou pedagogů to, že je žáci namísto k práci budou v hodině užívat ke zmiňovanému hraní her a podobně. Praxe ale ukazuje, že k tomu dochází nanejvýš v několika prvních dnech, kdy jsou žáci okouzleni tím, že jim škola dává do rukou tablety připojené k internetu. Po několika dnech si žáci zvyknou na to, že tablet je učební pomůcka stejně tak jako učebnice nebo pracovní sešit, a přestanou se pokoušet užívat ho nežádoucím způsobem.
2.3.1.5 OBAVY O ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI
Bezpečnost v online prostředí (v angličtině se užívají pojmy cyber safety nebo online safety, přičemž způsob zápisu není ustálený; do češtiny lze přeložit jako e-‐‑bezpečí) je dalším důležitým aspektem při zavádění technologií do škol. Žáci mohou na internetu navštěvovat nebezpečné nebo jinak závadné weby97 a pokud škola dává žákům do rukou digitální technologie, nese svůj podíl zodpovědnosti i na tom, že je žáci nebudou používat způsobem ohrožujícím jejich soukromí, případně že je nebudou užívat jako prostředek kyberšikany.
Řešení těchto problémů jsou různá, některá jsou relativně snadno aplikovatelná, jiná vyžadují dlouhodobou cílenou práci. Pro školního ICT koordinátora by neměl být problém zakázat na školní síti vstupy na určité weby, žákům je tak znemožněn přístup například na Facebook nebo weby s pornografickým obsahem. i tak je ale nutné žáky důkladněji vzdělávat v oblastech bezpečnosti na internetu. Jak ukázal průzkum
96 Viz například případ šikanované učitelky na střední škole v Třebešíně. Komentář ministryně školství Valachové k situaci šikanování učitelů na českých školách lze zhlédnout v interview na DVTV, Šikana učitelky, která zemřela, je nelidská, školy málo využívají represi, tvrdí ministryně školství. In:
Aktuálně.TV [online]. Praha: Economia a. s., 2016 [cit. 2016-‐02-‐26]. Dostupné z: http://video.aktualne.cz/dvtv/sikana-‐ucitelky-‐ktera-‐zemrela-‐je-‐nelidska-‐skoly-‐malo-‐
vyuziva/r~26b6f92ed71411e59e52002590604f2e/
97 Zvědavost je může zavést na stránky se sexuální (pornografickou) tematikou, mohou navštěvovat extremistické weby, na síti lze nalézt i stránky propagující sociálně patologické chování nebo například poruchy příjmu potravy.
realizovaný v rámci projektu Beat Cyberbullyig98, jednorázové školení dětí v tématu e-‐‑bezpečí během jedné tematické hodiny není dostatečné pro to, aby si žáci osvojili potřebné znalosti a dovednosti. Navíc pro skutečnou schopnost chránit svou bezpečnost na síti je nutná osobní zkušenost s prezentací v online prostředí. Pokud mají žáci získat tyto v dnešní době esenciální dovednosti, musí je cvičit kontinuálně a při každé relevantní příležitosti napříč školními předměty.