Fáze A) zahrnovala přímou rozesílku úvodního oslovení e-mailem autorkou (oslovení i text dotazníku pro všechny adresáty v anglickém jazyce), rozesílka byla provedena na státy uvedené ve skupině A.
Fáze B) byla provedena jako přímá rozesílka úvodního e-mailu autorkou v jazyce daného státu (oslovení i text dotazníku), konkrétně v angličtině (VB), ve francouzštině (Francie), v němčině (Německo, Rakousko, Švýcarsko17), rozesílka byla provedena na státy uvedené ve skupině B. Důvodem pro výběr těchto států a použití konkrétních jazykových verzí byly velmi početné cílové skupiny v rámci těchto států. Verze dotazníku
17 I přes rozesílku provedenou v němčině Švýcarsko splňuje princip „jazyk daného státu“ jen v regionech, kde je němčina oficiálním jazykem. V kantonech s dominujícím jiným jazykem (francouzština, italština, retorománština) v podstatě charakter oslovení odpovídá spíše charakteru skupiny A, jelikož respondenti obdrželi e-mail a dotazník v němčině, tedy v jiném než oficiálním a prvním jazyku.
78 v jazyce respondenta měla za cíl přiblížení průzkumu respondentovi („aby respondent lépe rozuměl“, Pecáková, 2008, s. 25).
Fáze C) byla realizována formou rozesílky prostřednictvím franchisingových asociací, rozesílka byla provedena ve státech uvedených ve skupině C, tam kde franchisingové asociace souhlasily se zapojením do výzkumu.
Ukázalo se, že použití více jazykových verzí bylo pro výzkum skutečně přínosné, neboť návratnost dotazníků ze zemí ve skupině B v porovnání se skupinou A byla větší, než návratnost dotazníku rozesílaného v anglickém jazyce ve skupině A všem zemím, kde angličtina není oficiálním jazykem. Pro zajímavost uveďme, že v Německu byla návratnost dotazníků nejvyšší. Vedle dotazování v němčině mohl mít pravděpodobně vliv i fakt, že v Německu, jako v jedné z mála zemí, bylo prováděno personalizované emailové oslovení.
Německo je v tomto ohledu výjimkou, na webových stránkách Německého franchisingového svazu je uváděna pro každý franchisingový systém i odpovědná osoba.
d) Měření zkoumaných jevů, použití stupnic, škál a charakter získaných proměnných:
Ve výzkumu se objevují následující typy proměnných:
Nominální neboli jmenné či názvové, o dvou hodnotách nominální proměnné lze konstatovat pouze, že jsou buď stejné, nebo různé, není mezi nimi relace typu lepší – horší, vyšší – nižší apod. Příkladem je například rozlišení, patří-li respondent do skupiny franchisor či franchisant.
Ordinální neboli pořadové, o jejich obměnách lze říci, že jsou různé a lze je jednoznačně seřadit. Ordinální proměnnou v dotazníku je například důležitost, kterou respondent přiřazuje jednotlivým perspektivám v hodnocení a měření výkonnosti. Jde o slovní kategoriální proměnnou, jejíž obměny jsou seřazeny do škály: velmi důležité – spíše důležité – spíše nedůležité – není důležité. Tato kategoriání proměnná je přeměněna na ordinální číselnou proměnnou tak, že se slovním obměnám podle jejich pořadí přiřadí čísla 1, 2, 3 a 4.
Alternativní proměnné se objevují v datech popisujících používání jednotlivých měřítek u respondentů. Původně byly všechny proměnné „měřítko“ nominální množné proměnné,
79 se třemi možnými obměnami (1. ano, sleduje se, měří se; 2. ne, neměří se; 3. nevím, neznám odpověď, nemohu odpovědět). Pro statistické zkoumání jsou tyto proměnné převedeny na alternativní tak, že za první alternativu, která nás v dané souvislosti nejvíce zajímá, byla zvolena varianta „ano“ (daný ukazatel je sledován, měřen), této variantě je přiřazeno číslo 1. Druhou alternativu pak tvoří varianty „ne, neměří se, nesleduje se“
a „nevím, neznám odpověď“. Této alternativě je přiřazeno číslo 0.
e) Chyby a zkreslení vzniklé při sběru dat:
Praxe terénních průzkumů musí často zápolit s dost nízkou úspěšností při kontaktování respondentů (Pecáková, 2008, s. 22). Stejný problém se dal v důsledku obtížnosti kontaktování jednotek v mezinárodním průzkumu předpokládat i v předmětném průzkumu disertační práce. Proto byl výběr proveden na základě předchozího souhlasu respondentů s účastí ve výzkumu. Tento fakt může znamenat systematickou (tzv. nevýběrovou) chybu a tedy významné zkreslení při snaze o zobecňování a interpretaci výsledků na celý základní soubor. S tímto omezením je proto nutné při závěrech a zpracovávání výsledků výzkumu počítat.
Existence sekundárních dat:
Jen některé franchisingové asociace uvádějí u svých členů kompletní, detailní a především aktuální informace, jako např. rok zahájení podnikání prostřednictvím franchisingu, počet franchisantů, počet zemí, v kterých franchisy podnikají. Informace o celkových počtech franchisingových systémů v jednotlivých státech Evropy v dostupných statistikách rovněž nejsou zcela kompletní, někdy jsou odhadované a ne aktuální. Za jediný spolehlivý zdroj sekundárních dat, především o charakteru, délce a rozsahu působení jednotlivých franchisingových systémů lze tedy pravděpodobně považovat informace uvedené na webových stránkách těchto firem.
3.3 Metody sběru dat
Pro sběr primárních dat byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
Nejužitečnější strategií pro získání kvantitativních informací o zkoumaném jevu
80 i důkladnější porozumění jeho podstaty je právě kombinace obou metod (Pecáková, 2008).
Tyto dvě výzkumné metody jsou často používány společně jako alternativní přístupy pro stejné téma v rámci programu výzkumu.
Metody sběru dat - získávání primárních dat a zaznamenávání zjištěných informací:
Kvalitativní výzkum – slouží k hlubšímu pochopení významu, příčin, důsledků a souvislostí sledovaných jevů. Kvalitativní metody mohou poskytnout detailní vhled do zkoumané problematiky (Pecáková, 2008).
Metody kvantitativního výzkumu, které zjišťovaly především „kolik, jaká část, v jakém rozsahu, do jaké míry“ (Pecáková, 2008).
Jako první byl proveden kvalitativní výzkum, jako druhý výzkum kvantitativní. Schéma na obrázku 3.4 znázorňuje průběh a návaznost sběru primárních dat.
Obrázek 3.4: Metody sběru primárních dat